|
Vztah soukromého a veřejného práva: minulost a současnost
Šafránková, Anna ; Tryzna, Jan (oponent)
Vztah soukromého a veřejného práva: minulost a současnost Abstrakt Disertační práce se zabývá dualismem soukromého a veřejného práva od doby římského práva po současnost. Zaměřuje se na vývoj obsahu těchto pojmů v historickém kontextu. Na základě zkoumání primárních římskoprávních pramenů poukazuje na výrazný rozdíl mezi rozlišováním soukromého a veřejného práva v římském právu a pozdější dezinterpretací tohoto fenoménu. Všímá si přístupu právní vědy k pojmům soukromého a veřejného práva v průběhu jednotlivých fází recepce římského práva a poukazuje na jednotlivé politické okolnosti, které vedly k využití římskoprávní dvojice pojmů ius publicum a ius privatum a které také posouvaly obsah těchto pojmů. Práce srovnává hlavní rozdíly mezi novodobou společností a dřívějším společenským uspořádáním, zejména pokud jde o společensko-právní strukturu vztahů. Popisuje novověké ideové zdroje hodnot, na nichž spočívá novodobá společnost, a sleduje promítání těchto hodnot do novodobých právních řádů. Konstitucionalismus, důraz na zákon jako psaný pramen práva, koncept přirozených práv člověka a koncept právního státu se v kontinentální právní kultuře promítly do pojetí soukromého a veřejného práva. Pojmy soukromého a veřejného práva jsou přitom v novodobém právu užívány s odlišným významem než v dřívější době - navíc...
|
|
Vztah soukromého a veřejného práva: minulost a současnost
Šafránková, Anna ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Harvánek, Jaromír (oponent) ; Beran, Karel (oponent)
Vztah soukromého a veřejného práva: minulost a současnost Abstrakt Disertační práce se zabývá dualismem soukromého a veřejného práva od doby římského práva po současnost. Zaměřuje se na vývoj obsahu těchto pojmů v historickém kontextu. Na základě zkoumání primárních římskoprávních pramenů poukazuje na výrazný rozdíl mezi rozlišováním soukromého a veřejného práva v římském právu a pozdější dezinterpretací tohoto fenoménu. Všímá si přístupu právní vědy k pojmům soukromého a veřejného práva v průběhu jednotlivých fází recepce římského práva a poukazuje na jednotlivé politické okolnosti, které vedly k využití římskoprávní dvojice pojmů ius publicum a ius privatum a které také posouvaly obsah těchto pojmů. Práce srovnává hlavní rozdíly mezi novodobou společností a dřívějším společenským uspořádáním, zejména pokud jde o společensko-právní strukturu vztahů. Popisuje novověké ideové zdroje hodnot, na nichž spočívá novodobá společnost, a sleduje promítání těchto hodnot do novodobých právních řádů. Konstitucionalismus, důraz na zákon jako psaný pramen práva, koncept přirozených práv člověka a koncept právního státu se v kontinentální právní kultuře promítly do pojetí soukromého a veřejného práva. Pojmy soukromého a veřejného práva jsou přitom v novodobém právu užívány s odlišným významem než v dřívější době - navíc...
|
|
Vliv polutantů na mikrobní aktivitu půdy oživené organickým hnojivem
Šafránková, Anna
Úvodní řešeršní část shrnuje dosavadní poznatky o vlivu pesticidů na mikroorganismy a na jejich aktivitu. Dále se zabývá popisem organického hnojení používaného v experimentu (kompost a kompostovaný biouhel). Na základě literární rešerše byla stanovena pracovní hypotéza: Pesticidy mají negativní vliv na aktivitu půdních mikroorganismů, která byla v experimentální části testována. V experimentální části práce byl proveden nádobový pokus. Byly vytvořeny dvě základní varianty: kontrolní nezatížená půda a půda po aplikaci pesticidů. V nádobách byly pěstovány rostliny salátu setého (Lactuca sativa). Jedna verze zůstala bez organického hnojení a do dalších dvou byl přidán kompost a kompostovaný biouhel. Celkem tedy vzniklo 6 variant pokusných nádob, které byly podrobeny různým měřením. Byla stanovena produkce nadzemní a podzemní biomasy a R/S poměr. Z tohoto měření vyplynulo, že ve variantách s pesticidy se rostlinám daří lépe. Polutanty degradovaná půda zřejmě nedokáže zadržovat živiny v půdě, a tak je ochotně poskytuje rostlinám. Dále byla sledována respirační aktivita mikroorganismů měřením absorbcí na natrokalcit a substrátem indukovanou respirací. Výsledky ukazují pokles respirace mikroorganismů v půdách s polutanty, a to v obou provedených měřeních. Výsledky vyplavování minerálního dusíku překvapivě stanovily, že méně unikal v nitrátové i amoniakální formě z půdy s pesticidy. Jeho množství bylo ale celkově velice nízké. Celulózový test prokázal nižší totální rozklad celulózy v kontaminovaných variantách. Výsledky testu fytotoxicity poukazují na to, že pesticidy mohou mít na klíčení rostlin inhibiční účinky, ale při samotném růstu klíčku mohou svými účinnými látkami stimulovat jeho vývoj.
|
|
Markery fyziologického stavu borovice ve vztahu ke genetické variabilitě
Šafránková, Anna ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Prášil, Ilja (oponent)
Šlechtění jehličnatých stromů prochází v České republice v posledních desetiletích významným rozvojem, především díky molekulárně genetickým metodám, které zpřesňují a zjednodušují zmapování genotypů stromů a výběr elitních jedinců. Zatím se ovšem v ČR vybírají elitní jedinci pouze podle lesnických parametrů (jako je výška a tloušťka kmene nebo kvalitní tvárnost kmene), které ne vždy korelují se schopností stromu odolávat abiotickým a biotickým stresům. Recentně je snaha do výběrových kritérií při šlechtění jehličnatých stromů zařadit i fyziologické metody a výběr elitních jedinců provádět i podle nespecifických indikátorů stresu, které dokáží mnohem lépe postihnout fyziologickou zdatnost stromu, než lesnické růstové parametry. Výzkum této práce probíhal na genotypech borovice lesní (Pinus sylvestris L.), které se nacházejí v semenných sadech Doubrava a Silov v Plzeňském kraji v České republice. Semenné sady jsou výsadby stromů, které slouží ke sběru geneticky hodnotného reprodukčního materiálu, jsou tedy součástí šlechtitelských programů. Na jehlicích borovic, odebraných v červenci roku 2015, byla provedena analýza nespecifických indikátorů stresu -obsahu fotosyntetických pigmentů, fenolických látek, ligninu, celulózy a prolinu a byla změřena odrazivost a rychlá kinetika fluorescence chlorofylu a....
|