Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vztah soukromého a veřejného práva: minulost a současnost
Šafránková, Anna ; Tryzna, Jan (oponent)
Vztah soukromého a veřejného práva: minulost a současnost Abstrakt Disertační práce se zabývá dualismem soukromého a veřejného práva od doby římského práva po současnost. Zaměřuje se na vývoj obsahu těchto pojmů v historickém kontextu. Na základě zkoumání primárních římskoprávních pramenů poukazuje na výrazný rozdíl mezi rozlišováním soukromého a veřejného práva v římském právu a pozdější dezinterpretací tohoto fenoménu. Všímá si přístupu právní vědy k pojmům soukromého a veřejného práva v průběhu jednotlivých fází recepce římského práva a poukazuje na jednotlivé politické okolnosti, které vedly k využití římskoprávní dvojice pojmů ius publicum a ius privatum a které také posouvaly obsah těchto pojmů. Práce srovnává hlavní rozdíly mezi novodobou společností a dřívějším společenským uspořádáním, zejména pokud jde o společensko-právní strukturu vztahů. Popisuje novověké ideové zdroje hodnot, na nichž spočívá novodobá společnost, a sleduje promítání těchto hodnot do novodobých právních řádů. Konstitucionalismus, důraz na zákon jako psaný pramen práva, koncept přirozených práv člověka a koncept právního státu se v kontinentální právní kultuře promítly do pojetí soukromého a veřejného práva. Pojmy soukromého a veřejného práva jsou přitom v novodobém právu užívány s odlišným významem než v dřívější době - navíc...
Vztah soukromého a veřejného práva: minulost a současnost
Šafránková, Anna ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Harvánek, Jaromír (oponent) ; Beran, Karel (oponent)
Vztah soukromého a veřejného práva: minulost a současnost Abstrakt Disertační práce se zabývá dualismem soukromého a veřejného práva od doby římského práva po současnost. Zaměřuje se na vývoj obsahu těchto pojmů v historickém kontextu. Na základě zkoumání primárních římskoprávních pramenů poukazuje na výrazný rozdíl mezi rozlišováním soukromého a veřejného práva v římském právu a pozdější dezinterpretací tohoto fenoménu. Všímá si přístupu právní vědy k pojmům soukromého a veřejného práva v průběhu jednotlivých fází recepce římského práva a poukazuje na jednotlivé politické okolnosti, které vedly k využití římskoprávní dvojice pojmů ius publicum a ius privatum a které také posouvaly obsah těchto pojmů. Práce srovnává hlavní rozdíly mezi novodobou společností a dřívějším společenským uspořádáním, zejména pokud jde o společensko-právní strukturu vztahů. Popisuje novověké ideové zdroje hodnot, na nichž spočívá novodobá společnost, a sleduje promítání těchto hodnot do novodobých právních řádů. Konstitucionalismus, důraz na zákon jako psaný pramen práva, koncept přirozených práv člověka a koncept právního státu se v kontinentální právní kultuře promítly do pojetí soukromého a veřejného práva. Pojmy soukromého a veřejného práva jsou přitom v novodobém právu užívány s odlišným významem než v dřívější době - navíc...
Vliv polutantů na mikrobní aktivitu půdy oživené organickým hnojivem
Šafránková, Anna
Úvodní řešeršní část shrnuje dosavadní poznatky o vlivu pesticidů na mikroorganismy a na jejich aktivitu. Dále se zabývá popisem organického hnojení používaného v experimentu (kompost a kompostovaný biouhel). Na základě literární rešerše byla stanovena pracovní hypotéza: Pesticidy mají negativní vliv na aktivitu půdních mikroorganismů, která byla v experimentální části testována. V experimentální části práce byl proveden nádobový pokus. Byly vytvořeny dvě základní varianty: kontrolní nezatížená půda a půda po aplikaci pesticidů. V nádobách byly pěstovány rostliny salátu setého (Lactuca sativa). Jedna verze zůstala bez organického hnojení a do dalších dvou byl přidán kompost a kompostovaný biouhel. Celkem tedy vzniklo 6 variant pokusných nádob, které byly podrobeny různým měřením. Byla stanovena produkce nadzemní a podzemní biomasy a R/S poměr. Z tohoto měření vyplynulo, že ve variantách s pesticidy se rostlinám daří lépe. Polutanty degradovaná půda zřejmě nedokáže zadržovat živiny v půdě, a tak je ochotně poskytuje rostlinám. Dále byla sledována respirační aktivita mikroorganismů měřením absorbcí na natrokalcit a substrátem indukovanou respirací. Výsledky ukazují pokles respirace mikroorganismů v půdách s polutanty, a to v obou provedených měřeních. Výsledky vyplavování minerálního dusíku překvapivě stanovily, že méně unikal v nitrátové i amoniakální formě z půdy s pesticidy. Jeho množství bylo ale celkově velice nízké. Celulózový test prokázal nižší totální rozklad celulózy v kontaminovaných variantách. Výsledky testu fytotoxicity poukazují na to, že pesticidy mohou mít na klíčení rostlin inhibiční účinky, ale při samotném růstu klíčku mohou svými účinnými látkami stimulovat jeho vývoj.
Markery fyziologického stavu borovice ve vztahu ke genetické variabilitě
Šafránková, Anna ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Prášil, Ilja (oponent)
Šlechtění jehličnatých stromů prochází v České republice v posledních desetiletích významným rozvojem, především díky molekulárně genetickým metodám, které zpřesňují a zjednodušují zmapování genotypů stromů a výběr elitních jedinců. Zatím se ovšem v ČR vybírají elitní jedinci pouze podle lesnických parametrů (jako je výška a tloušťka kmene nebo kvalitní tvárnost kmene), které ne vždy korelují se schopností stromu odolávat abiotickým a biotickým stresům. Recentně je snaha do výběrových kritérií při šlechtění jehličnatých stromů zařadit i fyziologické metody a výběr elitních jedinců provádět i podle nespecifických indikátorů stresu, které dokáží mnohem lépe postihnout fyziologickou zdatnost stromu, než lesnické růstové parametry. Výzkum této práce probíhal na genotypech borovice lesní (Pinus sylvestris L.), které se nacházejí v semenných sadech Doubrava a Silov v Plzeňském kraji v České republice. Semenné sady jsou výsadby stromů, které slouží ke sběru geneticky hodnotného reprodukčního materiálu, jsou tedy součástí šlechtitelských programů. Na jehlicích borovic, odebraných v červenci roku 2015, byla provedena analýza nespecifických indikátorů stresu -obsahu fotosyntetických pigmentů, fenolických látek, ligninu, celulózy a prolinu a byla změřena odrazivost a rychlá kinetika fluorescence chlorofylu a....

Viz též: podobná jména autorů
2 Šafránková, Andrea
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.