|
|
Skladatel a pedagog Petr Šandera
Salák, Pavel ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Autorský abstrakt diplomové práce na téma "Skladatel a pedagog Petr Šandera" autor: Pavel Salák Diplomová práce s názvem "Skladatel a pedagog Petr Šandera" pojednává o hudební osobnosti jihlavského regionu, odkud pochází i autor této práce Pavel Salák, Šanderův žák. Petr Šandera (*1941), jenž je předmětem této práce, absolvoval v roce 1965 Konzervatoř Brno, o čtyři roky později potom brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění, obě školy v oboru Hra na varhany. Po dokončení studia působil jako hudební pedagog v Piešťanech, v Rožnově pod Radhoštěm a v Jihlavě. Kromě toho byl zaměstnán jako varhaník v jihlavském krematoriu. V letech 1991-2002 vykonával funkci ředitele ZUŠ Jihlava. Během svého života se kromě svého zaměstnání věnoval kompozici. V současné době je autorem 129 opusů. Cílem této diplomové práce je představit Petra Šanderu, jeho život, pedagogické působení a hlavně poukázat na jeho bohaté hudební dílo, z něhož podstatná část dosud nebyla interpretována. Pomocí analýzy dvou sborových skladeb má tato práce charakterizovat Šanderův styl kompozice. Hlavní metodou práce byly ústní rozhovory s Šanderou, Šanderovy komentáře jsou často citovány. Výsledkem jsou kapitoly o Šanderově životě, jeho pedagogickém působení, rozsáhlá kapitola procházející všechny skladby a podávající o nich dostupné informace....
|
|
|
Varhanáři jezuitského řádu a jejich nástroje v době baroka
Frei, Vojtěch ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Bakalářská práce Varhanáři jezuitského řádu a jejich nástroje v době baroka se soustřeďuje na fenomén varhanářů-řeholníků či bratří-laiků významného církevního řádu působícího již téměř pět století v Českých zemích - Tovaryšstva Ježíšova. Jejím cílem je vedle osobností samotných představit i jejich nástroje, a to jak po stránce umělecko-řemeslné, tak po stránce hudební. Z uměleckohistorického hlediska sleduje zejména varhanní skříň jakožto součást chrámového mobiliáře a její vztah k interiéru. Práce si dále klade za cíl být věcným přínosem pro zmíněnou oblast, doposud se tématu věnovalo jen málo akademických prací.
|
|
|
Varhanářská firma Rieger
Lyko, Petr
Předkládaná práce reflektuje jednu z největších evropských varhanářských firem, působících od konce 19. století do druhé dekády století 21. Firma byla pod názvem Gebrüder Rieger založena roku 1873 ve slezském městě Krnově (tehdejší německý název Jägerndorf). V roce 1904 změnila název na Rieger, jenž používala až do konce druhé světové války. Po jejím ukončení byli němečtí majitelé odsunuti, továrna byla poté převzata pod národní správu a následně znárodněna. Zároveň do ní byla také včleněna menší varhanářská dílna Josefa Klosse. Továrna od té doby používala na svých nástrojích obchodní značku Rieger- Kloss. Po roce 1989 byl závod privatizován, roku 2015 však svou činnost fakticky a roku 2018 i právně ukončil. Práce sleduje nejen historii firmy, ale zejména problematiku uměleckých a konstrukčních specifik krnovských nástrojů. V umělecké rovině byly tyto varhany silně ovlivněny nejprve paradigmatem tzv. romantického varhanářství (příp. též podněty ceciliánské reformy), které ve střední Evropě zažívalo největší rozvoj právě v době založení firmy, a vrcholilo přibližně na přelomu 19. a 20. století, a poté myšlenkami reformního varhanního hnutí, jež ovlivnily produkci továrny od cca druhé čtvrtiny 20. století, víceméně až do její poslední etapy. Firma Rieger využívala maximálním způsobem technické...
|
|
|
Hudba na kůru chrámu sv. Vavřince v Náchodě
Linhart, Marián ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Bakalářská práce podává přehled o chrámové hudbě v kostele sv. Vavřince v Náchodě od 16. století do současnosti. První zmínky o hudbě v děkanském kostele pochází z 1. poloviny 16. století, kdy zde působilo literátské bratrstvo, kterému se věnuje samostatná kapitola. Jako jeho novodobý nástupce může být považován chrámový sbor. Práce také zmiňuje neliturgický hudební provoz v děkanském kostele, na kterém se dnes podílí především různé náchodské sbory. Hlavní cílem práce je zjistit co nejvíce informací o varhanících a sborech při kostele sv. Vavřince v Náchodě. Jsou zde jmenování varhaníci-kantoři od 17. do 19. století. Práce se podrobněji věnuje 20. století, a to především jeho druhé polovině. Hudebníci kůru chrámu sv. Vavřince byli ve 20. století často také neodmyslitelně spojení s hudebním životem města. Někteří z nich vedli Pěvecký sbor Hron, řídili dechové hudby a orchestry, nebo třeba doprovázeli na klavír němé filmy. Ve druhé polovině 20. století někteří z hudebníků museli čelit různým perzekucím tehdejšího komunistického režimu. V tomto ohledu může být zajímavá také kapitola o skupině náchodské mládeže, která v roce 1968 začala hrát rytmické liturgické písně. Práce se zabývá také historií varhan kostela sv. Vavřince, jehož samotnou historií a vybavením se zabývá samostatná kapitola. Úvodní...
|
|
|
Václav Marek a Jan Šnéberger - amatérské varhanářství ve Vyšším Brodě
BIEBLOVÁ, Jitka
Bakalářská práce se zabývá činností dvou amatérských varhanářů, kteří se věnovali opravě varhan v jižních Čechách od začátku 80. let 20. století. V době jejich působení se na území České republiky nenacházelo mnoho kvalitních opravářských dílen. Dílna opravářů Václava Marka a Jana Šnébergera, která sídlila ve Vyšším Brodě, se postarala o opravu mnoha desítek varhan. Zásahy do varhan, které zvyšovaly kvalitu hudby pěstované v kostelech a klášterech při bohoslužbách či koncertech, prováděla dvojice amatérských varhanářů bez nároku na honorář. Cílem práce je popsat a zhodnotit činnost této dvojice a zaměřit se na opravu varhan v již zmiňované době.
|
|
|
"Hudební scéna" - koncertní sál pro město Brno
Zatloukalová, Veronika ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh konceptu architektonické studie koncertního sálu, konkrétně se jedná o návrh „HUDEBNÍ SCÉNY“ – koncertní sál pro město Brno. V rámci této studie je tedy navržen sál pro 591 návštěvníků. Sál umožňuje účinkování až 90 ti členného orchestru nebo pěveckého sboru. Součástí řešení jsou také provozní a servisní prostory nutné jako zázemí sálu. Hlavní důraz byl však kladen na akustické řešení, dále pak na celkovou přehlednost provozu v budově a návaznost objektu na okolní zástavbu a hlavně na stávající komunikační systém, který se snaží respektovat.
|
|
|
Česká varhanice Jiřina Pokorná
Minářová, Marie ; POPELKA, Josef (vedoucí práce) ; TŮMA, Jaroslav (oponent)
Jiřina Pokorná byla neobyčejná varhanice už proto, že dokázala zastávat post titulární varhanice, vykonávat pedagogickou a koncertní činnost v jedné osobě. V prvních kapitolách se práce zaměřuje na život Jiřiny Pokorné, především na její studium a krátkodobou pedagogickou praxi na AMU v Praze. Další část se zabývá varhanní a varhanářskou tématikou úzce související s jejím dlouhodobým působením v kostele u Panny Marie Vítězné. Finálním a nejdůležitějším úsekem této práce jsou vzpomínky přátel a hudebníků, se kterými byla Jiřina Pokorná v blízkém kontaktu. V neposlední řadě práce přináší přehled její širokosáhlé koncertní činnosti prostřednictvím programů koncertů, databází a ostatních příloh.
|
|
|
Organizace varhanních festivalů
Beránková, Michaela ; BĚLOR, Roman (vedoucí práce) ; ŠTILEC, Jiří (oponent)
V této bakalářské práci se věnuji organizování varhanních festivalů. Cílem je vytvořit seznam těchto událostí konaných na území České republiky a analyzovat jejich způsob organizace. V první části definuji pojem festival a nastiňuji historii festivalů klasické hudby ve světě i v ČR. Následně mapuji nejvýznamnější varhanní festivaly na světě a uvádím kompletní seznam těchto událostí v ČR v letech 2016-2017. Druhá část práce obsahuje pět podrobných rozborů konkrétních festivalů (Mezinárodní varhanní festival Olomouc, Brněnský varhanní festival, Mezinárodní varhanní festival Audite Organum, Český varhanní festival a Terezínský varhanní festival) a jejich způsob organizace. Informace k těmto rozborům jsem získala přímo od pořadatelů. Zároveň uvádím příklady pozastavených festivalů. V poslední části shrnuji získané poznatky do obecného návodu pro pořádání varhanních festivalů.
|
|
|
Varhanářská firma Rieger
Lyko, Petr
Předkládaná práce reflektuje jednu z největších evropských varhanářských firem, působících od konce 19. století do druhé dekády století 21. Firma byla pod názvem Gebrüder Rieger založena roku 1873 ve slezském městě Krnově (tehdejší německý název Jägerndorf). V roce 1904 změnila název na Rieger, jenž používala až do konce druhé světové války. Po jejím ukončení byli němečtí majitelé odsunuti, továrna byla poté převzata pod národní správu a následně znárodněna. Zároveň do ní byla také včleněna menší varhanářská dílna Josefa Klosse. Továrna od té doby používala na svých nástrojích obchodní značku Rieger- Kloss. Po roce 1989 byl závod privatizován, roku 2015 však svou činnost fakticky a roku 2018 i právně ukončil. Práce sleduje nejen historii firmy, ale zejména problematiku uměleckých a konstrukčních specifik krnovských nástrojů. V umělecké rovině byly tyto varhany silně ovlivněny nejprve paradigmatem tzv. romantického varhanářství (příp. též podněty ceciliánské reformy), které ve střední Evropě zažívalo největší rozvoj právě v době založení firmy, a vrcholilo přibližně na přelomu 19. a 20. století, a poté myšlenkami reformního varhanního hnutí, jež ovlivnily produkci továrny od cca druhé čtvrtiny 20. století, víceméně až do její poslední etapy. Firma Rieger využívala maximálním způsobem technické...
|
|
|
History of audio carriers and transmission of sound
Šimarová, Lucie ; Krhutová, Milena (oponent) ; Šedrlová, Magdalena (vedoucí práce)
The purpose of this bachelor thesis is to describe the evolution of audio carriers. This bachelor thesis provides an outlook of history and present of the audio carriers. First of all, this thesis is going to get the reader acquainted with the theory of the sound transmission. It is aimed at propagation of waves and describes their differences. Consequently, analogue and digital means of audio recording are going to be discussed. The main part of this thesis devoted to the preservation of music. Firstly, the non-mechanical preservation of the music is described. This part involves the notation, tablatures, and automatic instruments. The following part deals with the mechanical preservation of the sound and describes the analogue technology of recording devices and audio carriers. In the last chapter, a digital recording and carriers are being discussed. The thesis also informs about the cultural and musical influence of individual audio carriers.
|
host ::
RSS.