|
|
Mesoamerika v klasickém období: případ Teotihuacan
Krajáková, Kristýna ; Korecká, Zuzana (vedoucí práce) ; Kašpar, Oldřich (oponent)
Cílem bakalářské práce je objasnit základní kulturní a společenskou konfiguraci mesoamerického města Teotihuacan, které v prvním tisíciletí našeho letopočtu po dobu minimálně pěti set let aktivně ovlivňovalo kulturní oblast mexické náhorní plošiny a přilehlých regionů a které, i po svém kolapsu, zůstalo integrální součástí mesoamerické kultury, ať již v podobě rozbořeného a vylidněného náboženského okrsku či jako skrytý původce přejatých prvků kultur následujících. Teotihuacan byl významným mesoamerickým urbánním centrem, které svou velikostí a stupněm sociální organizace mimořádně převyšovalo úrovně jiných sídelních struktur na tehdejším americkém kontinentu. Je odhadováno, že v šestém století n.l. bylo šestým největším městem na světě s populací dosahující až 200 000 obyvatel. Název města je odvozen z jazyka o několik století starších Aztéků nahuatlu a znamená "místo, kde se lidé stávají bohy". Toto a mnohá další neoriginální označení týkající se Teotihuacanu pramení z nedostatku primárních historických pramenů, jež ztěžuje pátrání po etnické identitě obyvatel města i jejich jazyku. Současní badatelé jsou odkázáni převážně na archeologické nálezy ať už z Teotihuacanu samotného či lokalit obchodně a politicky spřízněných. Kromě architektonických památek jsou nejčastěji zastoupenými dochovanými...
|
|
|
Současná výtvarná scéna v Ulánbátaru
Prachařová, Rebeka ; Oberfalzerová, Alena (vedoucí práce) ; Zikmundová, Veronika (oponent)
Bakálářská práce se zabývá průzkumem výtvarné scény v Ulánbátaru, zaměřuje se na malířství a podává analýzu jeho současného stavu. Nejprve stručně popisuje dějiny mongolského malířství od 16. století a vznik tradičního mongolského malířství. Následující dvě kapitoly se soustředí na popis ulánbátarské malířské scény prostřednictvím devíti umělců. Určují hlavní žánry a náměty soudobých výtvarných děl. Práce je doplněna informacemi o institucích a sdruženích současných malířů v Ulánbátaru. Závěr práce srovnává historické vlivy na současnou tvorbu, paralely s evropským moderním malířstvím a současné tendence ulánbátarských malířů. Klíčová slova malíř malířství tibetského buddhismu moderní umění Mongolsko náměty obrazů současná výtvarná scéna SUIS - Mongolská státní univerzita umění a kultury tradiční mongolské malířství - mongol zurag Ulánbátar umělecké styly výstavní prostory výtvarné dílo výtvarný směr výtvarné umění
|
|
| |
|
| |
|
|
Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře
Beran, Zdeněk ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Peprník, Michal (oponent)
Práce se zabývá charakterem pozdního romantismu v období viktoriánské kultury v Anglii, tj. zhruba do konce 19. století. Vychází z předpokladu G. Hougha, že v dané době lze vysledovat jednolitý a souvislý vývoj romantického umění, ale zároveň i ze skutečnosti, že chápání pojmu romantismus nebylo ve viktoriánské kultuře jednoznačné, jak o tom svědčí např. protikladné postoje J. Ruskina a W. Patera. Klade si tedy otázku, jaké jsou charakteristické znaky romantismu, jak se konstituovaly a jak se následně proměňují v období, které na vrcholný anglický romantismus navazuje a hledá nový způsob vyjádření. Romantická senzibilita vychází z intelektuální atmosféry konce sedmnáctého a průběhu osmnáctého století, kdy se na základě revolučních přírodovědných poznatků a nové orientace filozofie ke zkoumání lidské mysli formuje nová estetika, v níž se do vzájemného vztahu dostávají ideje empirismu a novoplatonismu. Ty pak určují hlavní cíl romantické teorie, nalézt možnost sjednocení fragmentovaných významů pomocí imaginace a symbolické reprezentace. Práce sleduje, jak se tento ideál různou formou promítá do teoretických úvah i umělecké praxe viktoriánských autorů jako J. Ruskin (v postulování nové teorie umění), D. G. Rossetti (ve vzájemných souvislostech básnické a výtvarné tvorby) nebo W. Pater (především v...
|
|
| |
|
|
On & Off …portrét doby a člověk dneška
Pešlová, Radmila ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Kitzbergerová, Leonora (oponent)
Pešlová, R.: OFF & ON ...PORTRÉT DOBY A ČLOVĚK DNEŠKA /Bakalářská práce/ Praha 2012, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 57 s. Cílem mé bakalářské práce je zmapovat historicko-kulturní vývoj 20. - 21. století a postihnout vliv doby na zobrazení člověka ve fotografii. Fotografie je v některých vývojových etapách součástí výtvarného umění, a proto reflektuji i toto propojení. Obsahem výtvarné části je audiovizuální a fotografický projekt. V didaktické části jsem představila čtyři didaktické návrhy pro hodiny Výtvarné výchovy, které se věnují kulturně-sociálním aspektům tak, aby si žáci uvědomili různorodé možnosti výtvarného ztvárnění a vnímali je i jako zábavnou hru, ve které si mohou lépe uvědomit sami sebe, své okolí a svou rodinu. KLÍČOVÁ SLOVA vývoj, fotografie, výtvarné umění, člověk, společnost, identita, identifikace
|
|
|
Hra a hravost ve výtvarném umění
Záhorská, Irena ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Práce pojednává o fenoménu hry, jako o základním principu lidské kultury. Hra je přítomna od pradávna ve všech sférách lidských společenství a spoluvytváří jejich dynamiku. Teoretická část vychází z prací, které se tématem teorie her zabývají. Z nichž nejvýznamnějšími jsou Homo ludens od Johana Huizingy, Oáza štěstí a Hra jako symbol světa od Eugena Finka a Hry a lidé od Rogera Cailloise, který přináší nové světlo do tohoto tématu. Jádrem práce je projev tohoto jevu ve výtvarném umění. Práce specifikuje svoje zaměření na českou výtvarnou scénu 20. a 21. století. Didaktická část je zaměřená na možnosti využití hry a hravosti ve výtvarné výchově. Klade si otevřené otázky, jak využít hru nejen jako nástroj motivace, ale také jako nástroj tvorby.
|
|
|
Umění a architektura Národopisné výstavy 1895
Mědílková, Veronika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent)
Název práce: Umění a architektura Národopisné výstavy 1895 Tématem předkládané diplomové práce je pokus o rekonstrukci seznamu výtvarných umělců a jejich děl prezentovaných a použitých v rámci Národopisné výstavy českoslovanské konané 15. 5. - 28. 9. 1895 na pražském výstavišti. I přesto, že se jedná o jednu ze tří nejvýznamnějších výstavních akcí konce 19. století v českém prostředí (Jubilejní výstava 1891 - Národopisná výstava 1895 - Výstava architektury a inženýrství), nebylo toto téma bohužel dosud systematicky zpracováno a to ani z umělecko-historického pohledu. Diplomová práce se na základě dobové literatury (katalogy, průvodce, tisk) snaží představit původní prezentaci veřejnosti a charakter použitých uměleckých děl. Práce v jednotlivých kapitolách pojednává o výstavním plakátu, architektuře (především dvou nejvýznamnějších partiích výstavy: Staré Praze a výstavní vesnici), malířském umění, sochařském umění, užitém umění (upomínkových předmětech), a snaží se také vysledovat osud exponátů po ukončení výstavy (těch, u nichž to dostatek informací umožnil).
|
|
| |
host ::
RSS.