|
|
Využití membrán pro zpracování odpadních vod ze zemědělství
Uhlířová, Marcela ; Touš, Michal (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zpracováním zemědělské odpadní vody fugátu pomocí membránových technologií. V práci jsou popsány základní charakteristiky membránových technologií a jejich využití při zpracování zemědělských odpadních vod. Je navrženo zařízení na úpravu fugátu, které spočívá ve třech stupních – mikrofiltrace, ultrafiltrace a reverzní osmózy. První krok úpravy je složen ze čtyř filtrů o velikosti pórů 80, 25, 10 a 5 µm. Druhým krokem je ultrafiltrační membrána. Klíčovým prvkem je reverzní osmóza, pomocí které lze účinně separovat jednomocné ionty jako je NH4+. Navržené řešení používá dvoustupňovou reverzní osmózu z důvodu vyššího stupně konverze. Byly provedeny tři experimenty na ověření účinnosti separace znečišťujících látek, které byly srovnány s bilančními výpočty reverzní osmózy.
|
|
|
Determination of titanium dioxide nanoparticles in personal care products
Košík, Juraj ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
The following master thesis deals with extraction of titanium dioxide nanoparticles (TiO2 NPs) from consumer care products, concretely sunscreens, and subsequent characterization of these particles. TiO2 nanoparticles are present in an increasing number of commercially available products. Therefore, there is an increasing need to evaluate the potential fate and indirect exposure of TiO2 NPs of different sizes and shapes and investigate their entire life cycle. Feasibility of using ultrafiltration and ultracentrifugation as an extraction method were investigated. Two extraction method for extracting TiO2 nanoparticles were developed and applied to sunscreen samples. Extracted particles can be used for ecotoxicological and mesocosmos experiments. Secondly, size of extracted particles was determined using dynamic light scattering (DLS) and transmission electron microscopy (TEM).
|
|
|
Studium průniku „musk“ sloučenin do abiotických a biotických složek vodních ekosystémů
Zouhar, Libor ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Sokol, Jozef (oponent) ; Večeřa, Zbyněk (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Práce byla zaměřena na stanovení musk sloučenin v různých složkách životního prostředí. Syntetické musk sloučeniny jsou organické látky běžně používané jako vonné složky detergentů, parfémů, kosmetiky a ostatních produktů osobní péče. Tyto sloučeniny kontaminují prostřednictvím komunální odpadní vody z čistíren odpadních vod vodní prostředí. Výsledkem je akumulace těchto analytů v životním prostředí a jejich výskyt v potravním řetězci. Syntetické vonné látky jsou také běžně detekovány v lidském těle; obecně patří mezi relativně nové perzistentní organické polutanty (POP) vzhledem ke své perzistenci, bioakumulaci a potenciální toxicitě. Základem této práce byla optimalizace metod pro stanovení vybraných syntetických vonných látek v odpadní vodě (komunální, průmyslové) a v rybí svalovině. Tyto analyty byly zjišťovány v odpadní vodě [čistírna odpadních vod (ČOV) Brno – Modřice; závod na výrobu kosmetiky] a v rybách Squalius cephalus, které byly odloveny z řeky Svratky. Vybrané analyty (14 látek) pocházely ze skupiny nitromusk, polycyklických musk a lineárních musk sloučenin. Pro izolaci analytů z reálných vzorků odpadní vody byla použita metoda mikroextrakce na tuhou fázi (SPME), pro izolaci analytů ze vzorků ryb byla použita metoda zrychlené extrakce rozpouštědlem (PSE). Identifikace a kvantifikace analytů byla provedena vysokorozlišovací plynovou chromatografií s hmotnostně-spektrometrickou detekcí (GC-MS). Z výsledků vyplývá, že z polycyklických musk sloučenin dosahovaly nejvyšších koncentrací na přítoku i odtoku z ČOV Brno – Modřice galaxolid (g.l-1) a tonalid (desetiny g.l-1). Nejčastěji stanovovanou nitromusk sloučeninou v odpadní vodě byl musk keton (setiny g.l-1). Lineární musk sloučeniny byly detekovány ve všech vzorcích surové odpadní vody (g.l-1). Celková účinnost odstranění syntetických musk sloučenin z odpadní vody na dané ČOV se pohybuje v těchto rozmezích: nitromusk sloučeniny 34,4 – 85,4 %, polycyklické musk sloučeniny 36,7 – 53,3 % a lineární musk sloučeniny 90,5 – 99,9 %. Na podkladě výsledků lze konstatovat, že odpadní voda (odtok z ČOV) je primárním zdrojem musk sloučenin, a to zejména polycyklických, v životním prostředí. Rovněž bylo prokázáno, že ultrafiltrace v kosmetickém závodu je vysoce účinnou technologií pro odstranění nitromusk a polycyklických musk sloučenin z průmyslové odpadní vody. Z výsledků hodnocení kontaminace ryb musk sloučeninami vyplývá, že nejvyšších koncentrací dosahoval galaxolid (desítky g.kg-1 ž.hm.). Výsledky potvrzují ubikvitární výskyt musk sloučenin v životním prostředí a omezené použití nitromusk sloučenin v důsledku jejich potenciálních toxických vlastností. Bylo prokázáno, že ČOV Brno – Modřice má významný podíl na hodnotách obsahu polycyklických musk sloučenin (tonalidu, galaxolidu) v rybách odlovených z řeky Svratky.
|
|
|
Možnosti intenzifikace procesu úpravy vody – mikrofiltrace a ultrafiltrace
Zelený, Zdeněk ; Biela,, Renata (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi využití membránových filtrací v procesu intenzifikace úpravy vody. V úvodu představuje vznik a vývoj těchto technologií, jejich postupné rozšiřování a uplatnění. Následně se zabývá konkrétními vlastnostmi a možnostmi využití mikrofiltračních a ultrafiltračních membránových modulů. Součástí této práce je i popis jednotlivých využívaných materiálů pro výrobu membrán, jejich výhody a nevýhody. Dále jsou popsány možné přístupy k nastavení a provozování těchto filtračních technologií v oblasti úpravy pitné vody pro zásobování obyvatel. Dalším důležitým bodem této rešerše je popis čištění, údržby a případných oprav, či rozšíření membránových modulů v závislosti na zvoleném způsobu provozování a použitém typu membránového modulu. Dalším zmíněným bodem v této studii je popis používaných způsobům testování integrity membrány, a to jak přímých, tak i nepřímých. Testování membránové integrity je považováno za jednu z nejdůležitějších výhod membránových filtrací oproti alternativním způsobům úpravy pitné vody. Závěrečná část práce se týká poznatků z nedávno probíhajících výzkumů a konkrétního příkladu instalovaného membránového zařízení v České republice.
|
|
|
Problematika produktů osobní péče ve složkách životního prostředí
Babuš, Ondřej ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Syntetické musk sloučeniny byly poprvé uměle připraveny na konci 19. století. Používají se k parfemaci kosmetiky, detergentů a produktů osobní péče. V posledních letech se jim věnuje velká pozornost, protože díky širokému použití pronikly do mnoha složek životního prostředí. Cílem této diplomové práce je určit vliv ultrafiltrace na snížení koncentrace těchto látek v průmyslových odpadních vodách kosmetické firmy. Analyty byly ze vzorku extrahovány pomocí mikroextrakce tuhou fází (SPME) a analýza proběhla na plynovém chromatografu s hmotnostní detekcí (GC/MS). Celá metoda byla optimalizována na vhodný průběh. Na základě získaných dat před a po ultrafiltraci se zjistila průměrná účinnost odstraňování syntetických musk sloučenin z odpadní vody tímto postupem.
|
|
|
Posouzení základních ukazatelů odpadní vody firmy Dermacol
Fribertová, Marcela ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na odpadní vody z kosmetického průmyslu a na jednotlivé základní ukazatele těchto vod. S rozvojem průmyslu roste i znečištění životního prostředí. Průmyslové odpadní vody, a látky v nich obsažené, mají také negativní dopad na ekosystém. V teoretické části diplomové práce jsou popsány vybrané ukazatele odpadních vod, jejich využití a způsob stanovení. Jsou zde také zmíněny membránové procesy na úpravu vody, především ultrafiltrace. Experimentální část je věnována jednotlivým metodám stanovení výše zmíněných ukazatelů. V závěru práce jsou diskutovány výsledky a je provedeno zhodnocení účinnosti zařízení na úpravu odpadní vody z výrobního závodu Dermacol, který se zabývá výrobou kosmetických přípravků.
|
|
|
Anaerobní membránový bioreaktor (AnMBR) pro čištění odpadních vod potravinářského průmyslu
Polášek, Daniel ; Bodík,, Igor (oponent) ; Rusník,, Igor (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Nejvýznamnější problémy životního prostředí související s potravinářským průmyslem jsou spotřeba a znečišťování vody, spotřeba energie a produkce odpadů. Většina vody, která se nestává součástí výrobků, nakonec závody opouští v podobě odpadních vod, jež jsou často vysoce specifické a vyžadují adekvátní nakládání. Pro účely dizertační práce byl zvolen průmysl pivovarnický, protože má v české historii a kultuře velmi dlouhou tradici. Anaerobní technologie se uplatňují při čištění stále širšího spektra průmyslových OV. Anaerobní membránové bioreaktory (AnMBR) mohou obecně velmi účinně čistit OV různých koncentrací a složení a produkovat upravenou vodu vynikající kvality, kterou lze nadále využívat. Mohou současně podpořit energetickou soběstačnost díky produkci bioplynu využitelného v rámci ČOV / podniku. Hlavní negativa jsou nevyhnutelné ucpávání membrán a obecně vyšší investiční / provozní náklady. V rámci doktorského studia a souvisejících výzkumných aktivit byly vytipovány a laboratorně ověřeny (navržena a sestavena laboratorní testovací jednotka) ponorné membránové moduly pro anaerobní aplikace, byla navržena pilotní jednotka AnMBR a tato následně odzkoušena v reálných podmínkách - na ČOV Pivovar Černá Hora (OV z pivovaru a přidružených objektů). Během více než ročního zkušebního provozu (5/2015 11/2016) byla ověřena vhodnost poloprovozní jednotky a samotné technologie - byly nastaveny počáteční a zjištěny doporučené provozní parametry, provedeny drobné stavební úpravy a optimalizace MaR, byl ověřen postup čištění a regenerace membránových modulů. V neposlední řadě byly sumarizovány závěry a doporučení zkušebního provozu, resp. jsou uvedeny stěžejní poznatky a doporučení pro další provoz, využití a úpravy pilotní jednotky AnMBR s ponornými deskovými polymerními membránovými moduly.
|
|
|
Měření propustnosti dialyzačních membrán
Veselá, Martina ; Jiřík, Radovan (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je seznámení s teoretickými principy dialýzy a stanovení propustnosti dialyzační membrány pomocí experimentálně sestavné aparatury. Úvodní část je věnována základním poznatkům o léčbě dialýzou a její současnou úrovní. Navazuje kapitola uvádějící přehled různých typů dialyzačních membrán a hlavních charakteristik jednotlivých materiálů, ze kterých se membrány vyráběly dříve a ze kterých jsou vyráběny nyní. Teoretická příprava na praktickou část práce objasňuje základní pojmy, principy a procesy spjaté s přechodem hmoty přes dialyzační membrány a dialýzou. Dále je popsán a zformulován teoretický postup, jak experimentálním způsobem stanovit propustnost dialyzačních membrán v laboratorním měřítku. Blokovými schématy jsou znázorněny dvě možné konfigurace experimentální měřicí aparatury pracující buď ve nestacionárním nebo stacionárním režimu měření. Základem pro stanovení propustnosti membrány je odebírání vzorků v daných časových intervalech z krevní i dialyzátové strany a spektrofotometrické zjištění koncentrací vzorků. Samotnou praktickou část tedy ještě předchází kapitola zabývající se postupem při analýze odebraných vzorků. Následuje odvození vztahů pro výpočet součinitele prostupu hmoty. Koncentrační průběh na krevní a dialyzátové straně při nestacionárním způsobu měření je modelován v programu Simulink. Praktická část práce využívá výše uvedených teoretických znalostí a předpokladů a realizuje konkrétní měření v nestacionárním režimu. Hodnotící část práce dokumentuje získané výsledky a vyhodnocuje pomocí odvozených výpočtových vztahů. V závěrečné části je zhodnocen a diskutován celý postup měření včetně získaných výsledků.
|
|
|
Použití recyklační membránové technologie pro průmyslové vody
Vykydalová, Adéla ; Mergl, Václav (oponent) ; Repková, Martina (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá recyklační technologií průmyslových odpadních vod – přesněji prádelenského průmyslu. Pro testování této technologie byla využita poloprovozní pilotní jednotka firmy ASIO TECH spol. s r.o.. Jednotka zahrnuje proces flotace a membránové procesy – ultrafiltrace, reverzní osmóza. Sledovalo se 8 fyzikálně-chemických parametrů vybraných pro posouzení kvality odpadní a vyčištěné vody. Testovaná poloprovozní jednotka je vhodná k čištění prádelenské odpadní vody. Vyčištěnou vodu lze použít v dalším procesu praní nebo jako zdroj vody pro parní vyvíječ.
|
|
|
Studium plazmatické vazebnosti radiofarmak
Hafinec, Václav Matyáš ; Lázníček, Milan (vedoucí práce) ; Ramos Mandíková, Jana (oponent)
Studium plazmatické vazebnosti radiofarmak Abstrakt Tato práce je věnována studiu vazebnosti látek (177 Lu-DOTA-[Lys3]bombesin, 177 Lu- NOTA-[Lys3]bombesin, 177 Lu-PCTA-[Lys3]bombesin a 177 Lu-DOTA-MG47) na bílkoviny krevní plazmy metodou rovnovážné dialýzy při 37 ℃ pro vzorky krevní plazmy hovězího skotu, králíka, potkana a člověka. V rámci této skupiny pak byly jednotlivé látky mezidruhově porovnávány. Látky 177 Lu-DOTA-[Lys3]bombesin, 177 Lu-NOTA-[Lys3]bombesin, 177 Lu-PCTA- [Lys3]bombesin a 177 Lu-DOTA-MG47 jsou nově vyvíjená receptorově specifická, peptidová radiofarmaka. U všech nově získaných dat bylo provedeno mezidruhové srovnání a následné statistické vyhodnocení. Značené deriváty bombesinu byly porovnány a statisticky zpracovány i mezi sebou. Při mezidruhovém srovnání a určení statistické významnosti dat, byly u některých zkoumaných vzorků nalezeny statisticky významné i vysoce významné rozdíly. Porovnáváním a statistickým hodnocením byla zjištěna statisticky vysoce významná rozdílnost při porovnávání se vzorky 177 Lu-NOTA-[Lys3]bombesin. I přes nalezené rozdíly je jasné, že plazmatická vazebnost u všech látek hodnocených v této práci natolik nevýznamná, že nebude farmakokinetiku ovlivňovat.
|
host ::
RSS.