|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Tvorba a mystifikace (Jan Novák, Jan Lukeš, T.R. Field)
Odložilíková, Žaneta ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce Tvorba a mystifikace (Jan Novák, Jan Lukeš, T. R. Field) přibližuje čtenáři tři osobnosti české literatury 20. století, které jsou zatím z pohledu literární vědy reflektovány pouze okrajově. Jsou to autoři, jejichž tvorba je provázena řadou literárních mystifikací, pocházejících od autorů samotných, nebo od osob, jejich tvorbou a osobností inspirovaných. Všichni tři autoři dále spadají do kategorie tzv. mašíblů, což mimo jiné znamená, že jejich život a potažmo dílo bylo do určité míry ovlivněno podivínstvím jejich osobnosti, nebo dokonce duševní nemocí. V úvodní kapitole, která má zároveň zastřešující charakter, je vymezen a popsán pojem literární mystifikace. Dále je tento usouvztažněn s pojmy souvisejícími, jako je hra, ludismus, mýtus. Důraz je kladen na odlišení literárních mystifikací od mystifikací klasických. Zmíněny jsou také konkrétní příklady vybraných literárních mystifikací z české literatury. Pozornost je věnována rovněž publikacím Vladimíra Boreckého, který se zabýval kategorií tzv. mašíblů, nebo také podivínů. Následující kapitoly se již zabývají jednotlivými autory. Postup při popisu každého z nich je vždy stejný. Nejprve jsou uvedeny zdroje informací, další kapitola se zabývá jejich životními osudy. Následuje kapitola, která tvoří jádro jednotlivých studií o...
|
|
|
MIZENÍ A CHYBĚNÍ
Langer, Jan ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Tato práce dokumentuje autorův zájem o kresbu a vychází z myšlenkového pozadí jeho umělecké tvorby. Práce je vedena zájmem o fyzické podmínky vzniku kresby jako takové (materialita kresby), ale také zkoumáním údělu kresby jakožto fluidního materiálu tvorby, vstupujícího do vztahu s obrazem (kresba jako materiál). Zároveň se zabývá procesem tvorby samotné a fenoménem opakování. Primárním cílem celé práce pak není záměrné kladení předem formulovaných otázek a následné hledání jejich odpovědí, ani prezentace jakýchsi hotových pravd, nebo pouhá ilustrace určité problematiky, jde spíše o proces nalézání otázek, které se v průběhu tvorby samy vynořují.
|
|
|
Já a ona (Tvorba herecké postavy)
Dostálová, Pavla ; HRBEK, Daniel (vedoucí práce) ; TÖPFER, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje především na mé herecké sebepoznání. Popisuji svůj způsob práce na tvorbě konkrétní herecké postavy (Kačenka, hra Olivera Bukowského Hosté), přičemž se vracím ke zkušenostem ze čtyř let studia na divadelní fakultě. Zaměřuji se především na práci s textem, s režisérem a hereckými partnery. Pokouším se konkrétně pojmenovat okamžiky, které ovlivnily můj herecký vývoj, a snažím se určit, jaký měly vliv na mou tvorbu. V souvislosti s tím se dotýkám tématu sebekontroly. Práce je především zpětnou reflexí, vznikala z potřeby pracovat na sobě, jak v oboru herectví, tak v oboru režie - dramaturgie, který momentálně studuji
|
|
|
Odstup od postavy a splynutí s postavou
Radová, Marie ; ŠIKTANCOVÁ, Jaroslava (vedoucí práce) ; MRKVIČKA, Ladislav (oponent)
Předmětem této práce je zkoumání způsobu tvorby divadelních postav studentky činoherního herectví Divadelní akademie skrze hlavní divadelní myšlenky a teorie Denise Diderota, Konstantina Sergejeviče Stanislavského a Bertolta Brechta. Téma odstup od postavy a splynutí s postavou zde chápu jako otázku rozumu a citu na divadle, konkrétně jako otázku vědomého herectví v protikladu k herectví, jež získává svou podobu působením podvědomí. Neustálé zkoušení nových postav a hledání hereckého já mě přivedly ke třem protichůdným divadelním teoriím a potřebě se s nimi konfrontovat. Herecký paradox Denise Diderota, Stanislavského Metodu a Brechtův přístup k divadlu porovnávám navzájem, a zároveň se ke všem vyjadřuji i srze optiku své vlastní herecké zkušenosti. Své divadelní zkušenosti dále rozvádím v kapitole Letovisko, druhé absolventské inscenaci v divadle Disk. Zde si také na otázky o mém hereckém projevu nejvíce odpovídám. Dalším popisovaným divadelním zážitkem je práce na inscenacích Bubnů v noci Bertolta Brechta. Zde porovnávám dvě podoby hry, kterou jsme s ročníkem činoherního herectví nazkoušeli v druhém semestru studia a o čtyři roky později se k ní vrátili a dali jí nový tvar.
|
|
|
LABORARTORY BRNO
Valchová, Jana ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Cílem zadání byla galerie architektury na křižovatce ulic Koliště a Milady Horákové na hranici prvního městského okruhu, tzv. Ringstrasse, pozůstatku po městských hradbách v městě Brně. Při mém návrhu jsem vycházela hlavně z provozních a komunikačních vztahů v okolí parcely. Navržená hmota působí jako uzavření rohové části městského bloku. Cílem návrhu je tedy především budova galerie doplněna o další doplňkové formy využití.
|
|
|
Flétnová tvorba členů skupiny Les six
Kozáková, Adéla ; PIVODA, Radomír (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na flétnový repertoár skladatelů tzv. Pařížské šestky (G. Auric, D. Milhaud, L. Durey, A. Honegger, F. Poulenc a G. Tailleferre). V úvodní části se zaměřujeme na základní vymezení uměleckého a kulturního kontextu, ve kterém se toto seskupení ustavilo, jak co se týče hudebních (spolupráce s E. Satiem a dalšími), tak literárních (J. Cocteau) vlivů. Následně věnujeme jednotlivé kapitoly každému členovi Pařížské šestky, podáváme stručnou informaci o jeho životě a tvorbě a samostatné analýze podrobujeme jeho kompozice pro flétnu.
|
|
|
Spoluutváření divadla
Petrovič, Zoran ; MAKONJ, Karel (vedoucí práce) ; KLÍMA, Miloslav (oponent)
Práce se zabývá fenoménem divadelní události, která se v plné míře
rozvine teprve tehdy, když se ve stejném prostoru a čase setkají herec a
divák. Zabývá se otázkami, které jejich vzájemnou interakci podmiňují.
Závěry se pokouší vyvodit skrze perspektivu divadelního tvůrce a
diváka, táže se po smyslu divadelního (spolu)utváření a přitom se opírá jak
o praktické zkušenosti, tak o poznatky divadelních praktiků a teoretiků.
Pojem divadlo používá v nejširším slova smyslu. Záměrně vychází z
různých druhů divadelních provedení. Vychází z poznání, že je divadlo v
základě jedno, avšak bezpodmínečně potřebuje oba, jak aktivního herce,
tak aktivního diváka.
|
host ::
RSS.