|
|
Carbohydrate dimers in tumor immunotherapy
Krupová, Monika ; Bezouška, Karel (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Využití sacharidových dimerů v imunoterapii nádorů Monika Krupová (Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze) Jednou ze strategií pro imunoterapii nádorů je aktivace cytotoxických lymfocytů pomocí ligandů specifických pro jejich povrchové receptory. CD69 je široce rozšířeným receptorem na povrchu mnoha buněk hematopoietického původu, a protože jeho fyziologický ligand nebyl zatím popsán, na modulaci jeho funkcí se dají použít různá ligandová mimetika. Mimetika testované v předkládané práci jsou založené na mono- či disacharidech spojených pomocí dvou různých funkčních skupin, které tvoří thiomočovinovou a triazolovou sérii. Při precipitačních studiích byla sledována schopnost precipitovat rozpustný NKR-P1 a CD69 receptor, přičemž se zjistilo, že optimalizovaná délka spojky pro navázání látky na NKR-P1 receptor je decyl. Naproti tomu aktivace receptoru CD69 neni až tak závislá na délce spojky. Cílem této práce bylo z imunologického hlediska prozkoumat vlivy jednotlivých testovaných látek na bunečnou signalizaci, cytotoxicitu vůči buňkám nádorové linie a aktivaci vyvolanou apoptózu. Největší vliv na signalizaci, sledovanou pomocí produkce inositolfosfátů a vápenatých iontů a stejně tak na přirozené zabíjení, měly látky triazolové série obsahující ve své molekule dva...
|
|
|
Antigenome defines a selection of mutated tumor peptides driving tumor-specific T-cell response
Hadlová, Petra ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Dibus, Michal (oponent)
T buňky, nezastupitelná součást adaptivního imunitního systému, hrají důležitou roli při eradikaci růstu nádoru. T buňky antigenně-specificky cílí, zajišťují interakci a následně i likvidují nádorové buňky. Interakci T buněk s nádorovými buňkami zprostředkovávají krátké, nádorově specifické epitopy. Epitopy jsou T buňkám prezentovány na povrchu nádorových buněk navázané na molekuly hlavního histokompatibilního komplexu (MHC). Nádorově specifické epitopy vznikají v důsledku náhodných somatických mutací a jsou součástí nádorového antigenomu. Antigenom se skládá ze dvou skupin antigenů, nádorově specificických (TSA) a asociovaných s nádory (TAA). TSA jsou unikátní pro každý nádor zatímco TAA jsou prezentovány nádorovými i vlastními buňkami pacienta. Nádorové buňky vyvinuly několik způsobů jak imunitní reakci na úrovni T buněk, NK buněk, makrofágů i dalších mechanismů uniknout. Navzdory tomu, má imunoterapie v personalizované medicíně obrovský potenciál. Stratifikace reagujících pacientů je pro nasazení vhodné léčbu zcela zásadní. Využití spektra metod umožnilo studium mutací u jednotlivých pacientů, role mutací ve vývoji nádoru, existujících reaktivních T buněčných klonů a přítomných specifických epitopů. Tyto poznatky pomáhají navrhnout nejefektivnější stratifikace a eventuálně i léčbu zacílenou na...
|
|
|
Exprese CD47 a jeho topologie na povrchu primárních buněk karcinomu močového měchýře při interakci s makrofágy
Rajtmajerová, Marie ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
CD47 je tak zvaný "don't-eat-me" signál, který chrání buňky před fagocytózou. Jeho zvýšená exprese na nádorových buňkách otevírá novou možnost pro protinádorovou terapii. Monoklonální protilátky, které jsou dnes v klinických testech, blokují vazbu CD47 k inhibičnímu receptoru SIRPA na povrchu makrofágů, a tím zvyšují jejich fagocytickou funkční kapacitu. Proto umožňují pohlcení fagocytózou a následnou likvidaci nádorových buněk. To, zda bude buňka zlikvidována, závisí na úrovni celkové exprese, strukturní konformaci a stechiometrii CD47. Cílem mé diplomové práce je testování a příprava metod pro zmapování expresních parametrů CD47 metodou průtokové cytometrie (FCM), kvantitativní PCR (qPCR) a mikroskopie. K dosažení tohoto cíle jsem porovnala detailní vazebné vlastnosti komerčně dostupných protilátek v kompetičních testech na buněčných liniích. Po provedení tSNE analýzy jsem porovnala expresi CD47 s expresí dalších povrchových receptorů na primárních buňkách pacientů s karcinomem močového měchýře. Zde jsem se zaměřila na expresi CD47 v rámci diferenciačního kontinua nádoru. Abych lépe porozuměla vztahu mezi expresí CD47 a diferenciačním stádiem nádorové buňky, provedla jsem qPCR a porovnala expresi CD47 s vybranými transkripčními faktory. Následně jsem u dvou vybraných buněčných linií ověřila...
|
|
|
Antitumor activity of IL-2 and IL-7 immunocomplexes in combination with αCTLA-4 and αPD-1 mAbs
Hnízdilová, Tereza ; Kovář, Marek (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
7 je výrazně zvýšena, pokud je cytokin vázán případě IL 2 možné selektivně stimulovat různé populace buněk. Imunokomplex složený z expanduje hlavně CD122 buňky, zatímco imunokomplex složený z 1) vysoce selektivně stimuluje pouze CD25 buňky. Imunokomplex složený z 7 výrazně vyšší stimulační aktivitu pro naivní i paměťové CD8 1 jsou inhibiční receptory, které regulují T buněčnou odpověď. Blokační protilátky proti takovým molekulám jsou jedním ibných imunoterapeutických přístup v léčbě nádorů. Studovali jsme možný synergický protinádorový efekt IL 2/S4B6 a blokačních 1. Prokázali jsme, že expanze aktivovaných CD8 T lymfocytů 1 molekul. Poněkud překvapivě však tyto imunoterapeutické přístupy nevykazovaly synergické protinádorové působení v žádném z testovaných myších nádorových modelů. Dále jsme prokázali, že IL T a B lymfocytů 7/M25 navíc nestimuluje Treg buňky. blokačních protilátek proti CTLA 1. Kombinovaná léčba IL α α 1 protilátkami však překvapivě vykazovala výrazně horší terapeutický efekt než samotná 1 blokace ve všech testovaných myších nádorových modelech. Tento paradoxní β nebo IL Klíčová slov αCTLA 4 and αPD blokační
|
|
|
Cytometric assay of antigen-specific T cell response in monitoring of BCG vaccine therapy
Hadlová, Petra ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Kalina, Tomáš (oponent)
Karcinom močového měchýře patří mezi nejčastější karcinomy v západním světě. Navzdory dlouhodobému výzkumu a existenci efektivních terapeutických možností přetrvává potřeba vyvinout stratifikační metodu, která umožní identifikovat pacienty odpovídající na léčbu. V teoretické části své diplomové práce jsem popsala heterogenitu karcinomu močového měchýře, jako modelové patologie a terapeutické přístupy, které se v současnosti uplatňují. Obzvlášť jsem se soustředila na terapii založenou na instilaci Bacillus Calmette-Guérin (BCG). BCG je po desetiletí používaná jak při léčbě karcinomu močového měchýře, tak jako preventivní vakcína proti infekční tuberkulóze (TB). BCG slouží jako modelová terapie, protože u odpovídajících pacientů je vysoce účinná. Nicméně, pro zlepšení diagnostiky a monitorování průběhu onemocnění karcinomu močového měchýře a latentní tuberkulózy (LTBI) chybí účinná stratifikační metoda. V experimentální části své práce jsem navrhla a testovala 10 parametrický panel pro detekci T buněčné odpovědi na aktivaci (TAT) pro budoucí využití při stratifikaci pacientů s nádorem močového měchýře a pro detekci (LTBI). Panel jsem testovala na pozitivních kontrolách metodou průtokové cytometrie, která umožňuje detegovat desítky znaků na jednotlivých buňkách. Je dobře využitelná pro zpracování a...
|
|
|
Exprese CD47 a jeho topologie na povrchu primárních buněk karcinomu močového měchýře při interakci s makrofágy
Rajtmajerová, Marie ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
CD47 je tak zvaný "don't-eat-me" signál, který chrání buňky před fagocytózou. Jeho zvýšená exprese na nádorových buňkách otevírá novou možnost pro protinádorovou terapii. Monoklonální protilátky, které jsou dnes v klinických testech, blokují vazbu CD47 k inhibičnímu receptoru SIRPA na povrchu makrofágů, a tím zvyšují jejich fagocytickou funkční kapacitu. Proto umožňují pohlcení fagocytózou a následnou likvidaci nádorových buněk. To, zda bude buňka zlikvidována, závisí na úrovni celkové exprese, strukturní konformaci a stechiometrii CD47. Cílem mé diplomové práce je testování a příprava metod pro zmapování expresních parametrů CD47 metodou průtokové cytometrie (FCM), kvantitativní PCR (qPCR) a mikroskopie. K dosažení tohoto cíle jsem porovnala detailní vazebné vlastnosti komerčně dostupných protilátek v kompetičních testech na buněčných liniích. Po provedení tSNE analýzy jsem porovnala expresi CD47 s expresí dalších povrchových receptorů na primárních buňkách pacientů s karcinomem močového měchýře. Zde jsem se zaměřila na expresi CD47 v rámci diferenciačního kontinua nádoru. Abych lépe porozuměla vztahu mezi expresí CD47 a diferenciačním stádiem nádorové buňky, provedla jsem qPCR a porovnala expresi CD47 s vybranými transkripčními faktory. Následně jsem u dvou vybraných buněčných linií ověřila...
|
|
|
In vivo biologická aktivita a terapeutický potenciál imunokomplexů IL-2/anti-IL-2 mAb
Hnilicová, Šárka ; Kovář, Marek (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Interleukin-2 patří spolu s interleukiny 4, 7, 9, 15 a 21 do rodiny γc cytokinů, která funguje v organismu jako hlavní regulátor homeostázy a funkce lymfocytů. Tyto cytokiny mají schopnost indukovat a podporovat proliferaci a přežívání lymfocytů, čímž významně ovlivňují hlavně adaptivní imunitní odpověď. Interleukin-2 (IL-2) je produkován převážně aktivovanými T buňkami a působí jak autokrinně, tak parakrinně. Kupodivu lze jeho aktivitu zvýšit vytvořením komplexu s určitými anti-IL-2 monoklonálními protilátkami. Takové IL-2/anti-IL-2 mAb imunokomplexy selektivně stimulují proliferaci různých populací imunitních buněk, v závislosti na použitém typu anti-IL-2 mAbs. Imunokomplexy IL-2/S4B6 jsou vysoce stimulační pro CD122high populace (paměťové CD8+ T buňky a NK buňky) a o něco méně i pro CD25+ populace (Treg a aktivované T buňky), zatímco IL-2/JES6-1 imunokomplexy aktivují výhradně CD25+ buňky. Tato protilátkami způsobená vyšší účinnost a selektivita působení IL-2 může mít významný potenciál v terapeutickém využití, a to jak v imunoterapii nádorů, tak i v autoimunitních onemocněních, vakcinaci nebo transplantologii.
|
|
|
Antigenome defines a selection of mutated tumor peptides driving tumor-specific T-cell response
Hadlová, Petra ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Dibus, Michal (oponent)
T buňky, nezastupitelná součást adaptivního imunitního systému, hrají důležitou roli při eradikaci růstu nádoru. T buňky antigenně-specificky cílí, zajišťují interakci a následně i likvidují nádorové buňky. Interakci T buněk s nádorovými buňkami zprostředkovávají krátké, nádorově specifické epitopy. Epitopy jsou T buňkám prezentovány na povrchu nádorových buněk navázané na molekuly hlavního histokompatibilního komplexu (MHC). Nádorově specifické epitopy vznikají v důsledku náhodných somatických mutací a jsou součástí nádorového antigenomu. Antigenom se skládá ze dvou skupin antigenů, nádorově specificických (TSA) a asociovaných s nádory (TAA). TSA jsou unikátní pro každý nádor zatímco TAA jsou prezentovány nádorovými i vlastními buňkami pacienta. Nádorové buňky vyvinuly několik způsobů jak imunitní reakci na úrovni T buněk, NK buněk, makrofágů i dalších mechanismů uniknout. Navzdory tomu, má imunoterapie v personalizované medicíně obrovský potenciál. Stratifikace reagujících pacientů je pro nasazení vhodné léčbu zcela zásadní. Využití spektra metod umožnilo studium mutací u jednotlivých pacientů, role mutací ve vývoji nádoru, existujících reaktivních T buněčných klonů a přítomných specifických epitopů. Tyto poznatky pomáhají navrhnout nejefektivnější stratifikace a eventuálně i léčbu zacílenou na...
|
|
|
Carbohydrate dimers in tumor immunotherapy
Krupová, Monika ; Bezouška, Karel (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Využití sacharidových dimerů v imunoterapii nádorů Monika Krupová (Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze) Jednou ze strategií pro imunoterapii nádorů je aktivace cytotoxických lymfocytů pomocí ligandů specifických pro jejich povrchové receptory. CD69 je široce rozšířeným receptorem na povrchu mnoha buněk hematopoietického původu, a protože jeho fyziologický ligand nebyl zatím popsán, na modulaci jeho funkcí se dají použít různá ligandová mimetika. Mimetika testované v předkládané práci jsou založené na mono- či disacharidech spojených pomocí dvou různých funkčních skupin, které tvoří thiomočovinovou a triazolovou sérii. Při precipitačních studiích byla sledována schopnost precipitovat rozpustný NKR-P1 a CD69 receptor, přičemž se zjistilo, že optimalizovaná délka spojky pro navázání látky na NKR-P1 receptor je decyl. Naproti tomu aktivace receptoru CD69 neni až tak závislá na délce spojky. Cílem této práce bylo z imunologického hlediska prozkoumat vlivy jednotlivých testovaných látek na bunečnou signalizaci, cytotoxicitu vůči buňkám nádorové linie a aktivaci vyvolanou apoptózu. Největší vliv na signalizaci, sledovanou pomocí produkce inositolfosfátů a vápenatých iontů a stejně tak na přirozené zabíjení, měly látky triazolové série obsahující ve své molekule dva...
|
host ::
RSS.