|
|
Sociální percepce důvěryhodnosti a její odraz v tvaroprostoru lidského obličeje: evoluční a eko-etologické důsledky
Renzová, Šárka ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Varella Valentova, Jaroslava (oponent)
Odlišnosti ve vnímání (percepci) lidského obličeje jsou způsobeny variabilitou v obličejových rysech, které jsou zodpovědné za vnímání atraktivity, dominance a důvěryhodnosti. Hlavním tématem této literární rešerše je vnímání důvěryhodnosti a její dopady v rámci sociálních interakcí, kde svůj vliv uplatňují i evoluční mechanismy týkající se pohlavního výběru. Rešerše se dále zabývá neurohormonálními příčinami ve vnímání důvěryhodnosti, kde hlavní úlohu hraje subkortikální oblast mozku zvaná amygdala. Klíčová slova: percepce, lidský obličej, důvěryhodnost, amygdala, pohlavní výběr
|
|
|
Věrohodnost zpravodajství v období datové žurnalistiky
Pilná, Barbora ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
(abstrakt) V dnešní době se často skloňuje pojem krize žurnalistiky. Tato práce se zabývá tím, zda opravdu žurnalistika prochází krizí, nebo zda se jedná jen o vývoj vycházející ze změn, které s sebou přináší digitální věk. Zároveň zkoumá možné příčiny této krize v digitálním světě. Jako jednu z hlavních příčin vnímá ztrátu věrohodnosti informací podávané zpravodajstvím. Proto se hlouběji pouští do výkladu toho, co je to důvěra a co ne/důvěra způsobuje ve společnosti. V kontextu změn, kterým dnešní žurnalistika čelí, popisuje proměnu role publika na vlastního aktivního editora a načrtává, jak se v dnešní době publikum musí orientovat ve zpravodajských obsazích. V opačném případě se totiž média orientující se na zisk budou stále přiživovat na senzacích a morálních panikách, které se budou negativním způsobem odrážet v sociální realitě. V empirické části se práce věnuje kauze z Břeclavi z roku 2012, která je exemplárním příkladem morální paniky s danými důsledky.
|
|
|
Narativní postupy literárních reportáží Wojciecha Tochmana
Beshirová Idris, Esther ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá třemi literárními reportážemi ze sbírky Pánbůh zaplať polského novináře, spisovatele a představitele polské školy reportáže Wojciecha Tochmana. Jedná se o reportáže Člověk, který vstal z kolejí, Vzteklý pes a Mojžíšův keř. Zaměřuje se na to, jaké narativní postupy Tochman užívá při psaní reportáží, jakou mají v reportážích funkci a jestli užití těchto narativních postupů ovlivňuje důvěryhodnost reportáží. V případových studiích analyzuje každou reportáž pomocí konkrétního narativního postupu. V reportáži Člověk, který vstal z kolejí se zaměřuje na místa nedourčenosti, u Vzteklého psa sleduje práci s fokalizací a v reportáži Mojžíšův keř se věnuje vyprávění přes postavy. Z literárních analýz vyplývá, že literární postupy Tochmanovi slouží ke zlepšení koherence a větší působivosti textů. Pomáhají autorovi vyjádřit osobní prožívání popisovaných osob a umožňují volnou interpretaci textu čtenářem. Slouží také k odkazování na významné společenské jevy, jejichž prostřednictvím Tochman přináší obecná svědectví. Práce se zabývá také problémem pravdivosti literárních reportáží, který vede k širší debatě o rozdílu mezi fikcí a ne-fikcí.
|
|
|
Současná literární reportáž a její vývoj v České republice, Polsku a Francii
Beshirová Idris, Esther ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem a současným stavem literární reportáže v České republice, Polsku a ve Francii. Zasazuje literární reportáž do mediálního kontextu, zaměřuje se na historii žánru a jeho hlavní představitele, mapuje aktuální stav liteární reportáže v uvedených zemích, autory a témata jejich textů. Rozebírá faktory, které ovlivňují práci literárních reportérů. Práce se ve svém teoretickém základu opírá o odborné publikace oreportážním žánru v jednotlivých státech ve vztahu k polské reportážní škole a jejím charakteristickým rysům. Řeší zároveň používání prvků fikce, které ovlivňují důvěryhodnost a pravdivost literární reportáže. Ve své praktické části poté rozebírá reportáž Spánek do oběda a zábava do rána polské reportérky Lidie Ostałowské za účelem demonstrovat, jak mohou literární postupy ovlivňovat reportáž po formální i obsahové stránce. K tomu využívá metodu naratologické analýzy a koncept míst nedourčenosti. V závěru práce jsou následně poznatky z teorie žánru aplikovány ve vlastní autorské reportáži s názvem Nantes. Voda, plyn a oheň.
|
|
|
Vzájemné vztahy vlastností vyčtených z fotografií obličejů
Machová, Kamila ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Děchtěrenko, Filip (oponent)
Odhady vlastností jedinců vyčtené z jejich obličejů hrají významnou roli v našich životech nejen při výběru partnerů. Lidé se v hodnocení těchto vlastností velmi dobře shodují a odhady mnohých vlastností spolu korelují. Většina dosud publikovaných studií se zabývá pouze jednou či několika vlast- nostmi na úzké věkové skupině. Tato práce je z větší části založena na hodno- cení 13 vlastností 80 tváří mužů a žen respondenty pestrého věkového složení, které bylo nasbíráno pro dosud nepublikovanou studii Jaroslava Flegra, Amy E. Blum a Šebastiana Kroupy. V této práci jsem zjistila zejména, že i) starší respondenti obou pohlaví hodnotí ženské fotografie jako atraktivnější, ii) re- spondenti strávili více času hodnocením atraktivnějších či sympatičtějších osob a to i v podmínkách, které je mohly motivovat k rychlému dokončení hodnocení, iii) muži hodnotí osoby s odlišnou barvou očí jako atraktivnější a ženy hodnotí ostatní lidi se stejnou barvou očí jako sympatičtější, iv) pořadí preferencí spočítaných dvěma odlišnými metodami se od sebe příliš neliší. 1
|
|
|
Obličejová atraktivita a její koreláty v mezikulturní perspektivě
Fiala, Vojtěch ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Tureček, Petr (oponent)
Dosavadní práce, které zkoumaly obličejovou atraktivitu, se zabývaly zejména vlivem fluktuační asymetrie, průměrovosti, maskulinity, femininity a barevnosti pokožky na hodnocení atraktivity. S jejich poznatky pracují mezikulturní studie. Odhalují, že lidé z různých oblastí upřednostňují jinou míru rozvoje pohlavně dvojtvárných znaků, např. v souvislosti se zdravotní a ekonomickou situací. Pomocí internetových dotazníků jsme provedli hodnotící studii. Využili jsme české (N = 100), íránské (N = 87) a turecké (N = 185) obličejové stimuly. Využili jsme hodnotitele obou pohlaví z těchto kultur. Sledovali jsme, zda všechny populace posoudí barevnost obličejů podobně a zda preferují podobný rozvoj pohlavně dvojtvárných znaků. Vedle toho jsme testovali, zda se v rámci těchto skupin liší poměr výšky k šířce obličeje (fWHR) mezi pohlavími. Zajímalo nás také, zda se populace liší v rozptylu barevnosti pokožky obličejů. Hodnotitelé všech populací považovali femininní ženy za atraktivní. Turci, Turkyně a Češky považovaly vnitropopulačně za atraktivní maskulinnější a průměrovější muže. Íránky považovaly za atraktivní průměrovější íránské muže. Starší, atraktivnější a průměrovější čeští muži byli podle Češek maskulinnější. Atraktivnější, průměrovější a mladší české ženy byly podle Čechů femininní. Tmavší a starší íránští...
|
|
|
Důvěra mezi státy a princip vzájemné důvěry v mezinárodním právu
Šach, Matěj ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Résumé: Důvěra mezi státy a princip vzájemné důvěry v mezinárodním právu Tato diplomová práce se zabývá rolí fenoménu důvěry v mezinárodním právu. Hlavním cílem této práce je zjistit jaký vliv má důvěra mezi státy na mezinárodní právo, v jakých institutech a situacích mezinárodního práva se důvěra používá a též objasnit působení principu vzájemné důvěry v mezinárodním právu. Diplomová práce se dotýká tří oblastí výzkumu, které určují i obsahové rozdělení práce. První výzkumnou oblastí je použití principu vzájemné důvěry, kde autor vychází z jeho aplikace v evropském právu. Zabývá se otázkou vhodnosti jeho použití v kontextu toho, kdo nese riziko z vložené důvěry a dochází k závěru, že subjekt, který vkládá důvěru v jiný subjekt, by měl nést i veškerá rizika s tím spojená. V druhé oblasti, která je zaměřena na opatření pro posílení důvěry, je tento prvek mezinárodního práva teoreticky rozebrán a dále je zkoumám v souvislosti s aktuálním děním v ukrajinsko-ruském konfliktu probíhajícím od roku 2014. Cílem této kapitoly bylo zjistit, jak vzniká důvěra mezi státy, zda jsou opatření pro posílení důvěry účinná a co přináší do mezinárodního práva. Autor přichází se zjištěním, že k posílení důvěry mezi státy dochází autentickou snahou jednoho ze států o její posílení, kdy opatření pro posílení důvěry těmto snahám...
|
|
|
Narativní postupy literárních reportáží Wojciecha Tochmana
Beshirová Idris, Esther ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá třemi literárními reportážemi ze sbírky Pánbůh zaplať polského novináře, spisovatele a představitele polské školy reportáže Wojciecha Tochmana. Jedná se o reportáže Člověk, který vstal z kolejí, Vzteklý pes a Mojžíšův keř. Zaměřuje se na to, jaké narativní postupy Tochman užívá při psaní reportáží, jakou mají v reportážích funkci a jestli užití těchto narativních postupů ovlivňuje důvěryhodnost reportáží. V případových studiích analyzuje každou reportáž pomocí konkrétního narativního postupu. V reportáži Člověk, který vstal z kolejí se zaměřuje na místa nedourčenosti, u Vzteklého psa sleduje práci s fokalizací a v reportáži Mojžíšův keř se věnuje vyprávění přes postavy. Z literárních analýz vyplývá, že literární postupy Tochmanovi slouží ke zlepšení koherence a větší působivosti textů. Pomáhají autorovi vyjádřit osobní prožívání popisovaných osob a umožňují volnou interpretaci textu čtenářem. Slouží také k odkazování na významné společenské jevy, jejichž prostřednictvím Tochman přináší obecná svědectví. Práce se zabývá také problémem pravdivosti literárních reportáží, který vede k širší debatě o rozdílu mezi fikcí a ne-fikcí.
|
|
|
Důvěryhodnost a důvěra: analýza vztahu kriminality všedního dne a interpersonální a institucionální důvěry
Šebestová, Veronika ; Sedláčková, Markéta (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Ústředním tématem této práce je fenomén důvěryhodnosti. S odkazem na přístup Evropského výzkumu hodnot je zde důvěryhodnost mapována prostřednictvím postojů k otázce ospravedlnitelnosti jednání označovaného jako kriminalita všedního dne (jízda načerno, krácení daní apod.) a jiných jevů, jejichž správnost je z etického pohledu problematická či dilematická (nevěra, potraty apod.). Tyto postoje tvoří vstupní baterii shlukové analýzy, jejímž prostřednictvím jsou vymezeny čtyři skupiny osob z hlediska míry důvěryhodnosti a významu, jaký přikládají posuzovaným problémům. Záměrem dalšího zkoumání je odhalit, zda a případně v jaké míře se od sebe tyto skupiny liší z hlediska důvěry a sociodemografických a socioekonomických charakteristik. Ukazuje se přitom, že důvěra k druhým lidem i k institucím je sice napříč skupinami odlišná, nicméně s výjimkou důvěry k církvi se nejedná o rozdíly nikterak velké. Analýza dále naznačuje souvislost nedůvěryhodného jednání s nižším věkem a nespokojeností s vlastním životem. Fenomén důvěryhodnosti je zkoumán na datech z Evropského výzkumu hodnot, konkrétně vlně realizované v roce 2008. Práce zohledňuje situaci v České republice. Klíčová slova: důvěryhodnost, interpersonální důvěra, institucionální důvěra, kriminalita všedního dne, legální cynismus, sociální kapitál
|
|
|
Věrohodnost zpravodajství v období datové žurnalistiky
Pilná, Barbora ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
(abstrakt) V dnešní době se často skloňuje pojem krize žurnalistiky. Tato práce se zabývá tím, zda opravdu žurnalistika prochází krizí, nebo zda se jedná jen o vývoj vycházející ze změn, které s sebou přináší digitální věk. Zároveň zkoumá možné příčiny této krize v digitálním světě. Jako jednu z hlavních příčin vnímá ztrátu věrohodnosti informací podávané zpravodajstvím. Proto se hlouběji pouští do výkladu toho, co je to důvěra a co ne/důvěra způsobuje ve společnosti. V kontextu změn, kterým dnešní žurnalistika čelí, popisuje proměnu role publika na vlastního aktivního editora a načrtává, jak se v dnešní době publikum musí orientovat ve zpravodajských obsazích. V opačném případě se totiž média orientující se na zisk budou stále přiživovat na senzacích a morálních panikách, které se budou negativním způsobem odrážet v sociální realitě. V empirické části se práce věnuje kauze z Břeclavi z roku 2012, která je exemplárním příkladem morální paniky s danými důsledky.
|
host ::
RSS.