|
|
Litomyšl Alberta ze Šternberka
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent)
Medievistická studie Litomyšl Alberta ze Šternberka představuje určitou fúzi dvou historiografických přístupů. Regionálněhistorického a biografického, z čehož vzniká plastický a nevšední pohled na témata, která již byla v literatuře několikrát nastolena. Především jde o dějiny biskupství litomyšlského a jeho centra v podobě panství a rezidenčního města zdejších ordinářů. Autor se snaží na tuto problematiku pohlédnout skrze osobu Alberta ze Šternberka, významného císařského preláta-diplomata, jenž zastával úřad biskupa litomyšlského v letech 1364-1368 a 1371-1380. Aby však byla sonda komplexní, je třeba vnímat veškeré souvislosti jak z Albertova života, tak z geneze mladé litomyšlské diecéze. Z toho důvodu najdeme v první části práce pramennou analýzu vzniku a formování tohoto nového církevně-správního celku a v návaznosti na ní pak zevrubnou životopisnou studii Albertova politického života. Až poté se autor dostává k samotné problematice vztahu sledovaného preláta se svou diecézí a snaží se tento vztah hodnotit z několika různých perspektiv. Důvodem takto zadefinovaného přístupu je snaha vymezit se vůči přetrvávajícímu názoru, že byli litomyšlští biskupové doby Karla IV. (převážně vysoce postavení politici či úředníci) spíše "titulárními" preláty než reálnými správci své diecéze. Na příkladu...
|
|
|
Poutníkem v době Přemyslovců
Pros, Matěj ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
Diplomová práce Poutníkem v době Přemyslovců pojednává o fenoménu cestování ve středověku. Přesnější časové vymezení vyplývá z názvu - pozornost je věnována přemyslovskému období a narativním pramenům, které jej popisují. Výpověď kronik a legend je doplněna poznatky z odborné literatury. Cílem práce je sestavit komplexní obraz života na cestách a představit vše, s čím se poutník mohl setkat. Začít musíme u popisu krajiny, která v tomto období utváří základní podmínky pro pohyb v terénu. Práce se dále zabývá hlavními důvody k cestování, pojetím cestování ve středověké imaginaci, přípravami, které bylo nutné vykonat před začátkem každé pouti, překážkami, z nichž největší problém představovaly vodní toky, starými cestami a jejich právním statutem, orientací a ubytovacími možnostmi v případě několikadenních cest. Samostatná kapitola je věnována též náboženským poutím a nejdůležitějším poutním místům středověku - Jeruzalému, Římu a Santiagu de Compostela. Z obecných závěrů můžeme nastínit, že středověký svět nebyl zdaleka tak statický, jak se může na první pohled zdát. Na cesty se vydávalo relativně hodně lidí a často putovali na vzdálená místa. Na druhou stranu je třeba upozornit na to, že cestování bylo namáhavé, někdy nebezpečné a zabíralo mnoho času. To však středověké poutníky neodradilo, dokonce...
|
|
|
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách
Uličný, Petr ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Walczak, Marek (oponent)
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách V této disertační práci se soustřeďuji na Svatováclavskou kapli ve Svatovítské katedrále, jejíž neobvyklá forma má patrně dvojí význam: na jedné straně byla zřejmě navržena jako "znovuzrození" starší rotundy založené sv. Václavem a na straně druhé mohlo být záměrem kapli a celou katedrálu připodobnit k chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, kde kaple Kalvárie má stejné umístění jako Svatováclavská kaple. Důvodem proto mohlo být umístění císařských insignií, obsahujících cenné pašijové relikvie, které Karel získal v roce 1350, do blízkosti této kaple. Ze stejného důvodu zřejmě nechal císař kapli dekorovat polodrahokamovým obkladem, protože obsahovaly rudé skvrny, spojované s Kristovou krví a Pašijemi. Svatováclavská kaple společně se dvěma kaplemi zasvěcenými pašijím na hradě Karlštejně tak dala za vznik "pašijové" architektuře lucemburské doby. K ní je možné řadit také kostel sv. Markéty v cisterciáckém klášteře v Zlaté Koruně a kapli Vzkříšení při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, postavenou Václavem Králíkem z Buřenic zřejmě jako imitaci Rotundy chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Samotný kostel sv. Petra a Pavla byl přitom patrně zamýšlen jako architektonická imitace baziliky sv. Petra v Římě, kde byl Karel...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Žena a čarodějnický sabat
Hlaváčová, Kateřina ; Dluhoš, Marek (vedoucí práce) ; Kostičová, Zuzana (oponent)
This bachelor thesis follows the development of the myth of Sabbath as it was created by Christian demonologists in the last centuries of the Middle Ages. It tries to trace its mythical roots and influences of older pre-Christian traditions. It begins with medieval theories of conspiracy which caused the persecution of lepers in France at the beginning of the 14th century and ends with great European hunters, whose justification was based on the belief in the mysterious witches gathering. I assume from the thesis of the Italian historian Carlo Ginzburg, who considered the Witches Sabbath to be transformed idea of the conspiracy of lepers, on which were grafted demonized pagan motives and the new conception of the devil, which crystallized at the end of the Middle Ages. I also try to interpret the motives of the Sabbath as the projections of the social taboos, which had in the centre figure of woman. From this perspective, I evaluate the figure of the devil, who became the shadow of the society at that time.
|
|
|
Litomyšlská kázání Jindřicha z Vildštejna
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
Předkládaná práce Litomyšlská kázání Jindřicha z Vildštejna pojednává o kazatelském díle klerika Jindřicha z Vildštejna, které se nám dochovalo v rukopise Bavorské státní knihovny v Mnichově (BSB, Clm 14256). K popsání a zhodnocení tohoto rukopisného souboru si autor vybírá pouze malou sondu (tři z celkových třinácti kazatelských textů), na níž různými způsoby ukazuje podobu, kontext a sociálně-komunikační účel pozdně středověkého kázání. Tyto tři vybrané části pramene pojí skutečnost, že zazněly v Litomyšli (v letech 1376 a 1378). Jedná se o dvě eucharistická kázání a o jednu smuteční řeč ku příležitosti pohřbu Karla IV. Na začátku celé práce je čtenář obeznámen s životními reáliemi historické osobnosti Jindřicha z Vildštejna, který byl příslušníkem minoritského řádu a zastával v průběhu svého života několik biskupských úřadů. V druhé části autor předkládá popis a klasifikaci vybraných kazatelských textů. Třetí část práce pak tvoří interpretační studie, v které se autor snaží na vytčené pramenné sondě objasnit dobový komunikační význam jednoho výrazného fenoménu středověkých kazatelských rukopisů, jakým je hojné používání citátů z Bible a autorit. Na samém konci práce je přiložena kritická edice tří litomyšlských kázání Jindřicha z Vildštejna, s kterými autor v průběhu studie pracoval. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Problematika lapkovství na Moravě v 1. pol. 15.stol.
Müllerová, Monika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Hlavním předmětem bakalářské práce je problematika činnosti lapkovských bojových družin. Práce je vedena formou sondy do výseku dějin zahrnující první polovinu patnáctého století na Moravě. Zkoumáním dochovaných pramenů proniká hlouběji do problematiky sociální struktury družin, způsobu života jednotlivých členů a jejich příslušnost k vůdcům. Práce popisuje typologii kriminálního jednání podle početnosti výskytu v pramenech a zkoumá příslušnost družin k vyšší šlechtě. Autorka se také zabývá samotnou strukturou pramene a rozebírá různé pohledy jakými je k němu možno přistupovat. Pokouší se uchopit problematiku jako sociální, právní i politický problém.
|
host ::
RSS.