|
|
Závěť
Havlíková, Julie ; Lederer, Vít (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Záv Tato diplomová práce pojednává o jednom z po ízení pro p ípad smrti, a to o záv ti. Cílem práce je popsat a rozebrat nyní ú innou právní úpravu záv ti obsaženou v zákon . 89/2012 Sb., ob anský zákoník, která oproti úprav p edcházející z staviteli nabízí široké spektrum možností, jak ovlivnit osud svého majetku po smrti. Jak na záv , tak na instituty s ní související je v práci pohlíženo nejen z hlediska právní úpravy samotné, ale rovn ž z hlediska judikatury, pokud možno aktuální, ale i historické. Sou asn je erpáno z komentá , d vodových zpráv, odborných lánk a dalších literárních zdroj v etn krátkého nahlédnutí do právních úprav zahrani ních. Kapitola první je úvodem do d dického práva obecn . Nalézá se v ní také pojednání o tradi ních zásadách tohoto právního odv tví v etn rozboru p edpoklad d d ní. V následující druhé kapitole je o záv ti pojednáno podrobn ji v etn po izovací zp sobilosti, problematiky omylu a výkladu záv ti. Rovn ž je zde nastín no porovnání záv ti s d dickou smlouvou a dov tkem, které jsou dalšími po ízeními pro p ípad smrti. Kapitola t etí je v nována formám záv ti v etn záv tí privilegovaných. Kapitola tvrtá se zaobírá institutem, který se v ú inné právní úprav nevyskytuje, avšak diskuze o jeho zavedení v právním prost edí probíhají. Tímto institutem je záv ve form videa....
|
|
|
Komparativní analýza českého a španělského dědického práva a rozbor příslušné španělské právní terminologie s glosářem
BUROVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce je popsat a porovnat dědické právo v České republice a Španělském království. Text je členěn do několika kapitol. Teoretická část obsahuje úvodní kapitoly, které jsou věnovány popisu římského dědického práva a historickému vývoji pramenů na území těchto zemí. Dále následuje popis nejdůležitějších institutů dědického práva obou států a jejich komparace. Praktická část se věnuje jazykovému rozboru souvisejících termínů a sestavení španělsko-českého glosáře. Práce je zakončena resumé ve španělském jazyce.
|
|
|
Autonomie vůle zůstavitele
Šotová, Sandra ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce pojednává o svobodné vůli zůstavitele. Celý obsah je rozdělen do 5 kapitol, které jsou následně členěny na podkapitoly, kde jsou podrobně vysvětleny pojmy, instituty a náležitosti k dané problematice. Tato práce je zaměřena především na výklad současného ustanovení dědického práva, které je doplněno rozhodovací činností soudů, tedy judikaturou. Současně je každá kapitola, která pojednává o nynější právní úpravě komparována s návrhem nového občanského zákoníku. Součástí je i historický přehled, který počíná římským právem. V závěru je věnována celá kapitola návrhu nového občanského zákoníku, kde jsou zmíněny instituty, které nebyly pojaty v předchozích kapitolách.
|
|
|
Notářský zápis jako obligatorní forma právního jednání pro případ smrti
Ševců, Kateřina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Notářský zápis jako obligatorní forma právního jednání pro případ smrti Účelem této mé diplomové práce je pojednat o právních jednáních pro případ smrti, která pro svou platnost vyžadují povinně formu notářského zápisu, se stručným vysvětlením jednotlivých institutů. Předkládaná práce je rozdělena do osmi kapitol, přičemž první kapitola začíná úvodním slovem, kterým je tato práce stručně představena a uvádí čtenáře do dané problematiky. Druhá kapitola pojednává o významu notářského zápisu o právním jednání pro případ smrti a poukazuje na výhody sepisu těchto listin profesionálním právníkem, jakým notář bezpochyby je, ve srovnání s úskalími a riziky, které mohou na pořizovatele těchto listin čekat, rozhodnou-li se pro formu listiny soukromé. V rámci této kapitoly také poukazuji na důkazní sílu veřejné listiny oproti listině soukromé a závěrem uvádím stručný výčet povinných náležitostí notářského zápisu o právním jednání pro případ smrti včetně oprávnění k nahlížení a zapůjčení těchto notářských zápisů. Kapitola třetí se podrobně zaobírá "staronovým" institutem dědické smlouvy, její historií a stručným porovnáním s institutem darování pro případ smrti. Čtvrtá kapitola této mé práce věnuje pozornost zřeknutí se dědického práva, zřeknutí se práva na povinný díl a dopadům tohoto zřeknutí na dědice a...
|
|
|
Institut odkazu v českém a italském dědickém právu
Koníčková, Markéta ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze staronových institutů, které zavádí zákon č. 89/2012 Sb. tedy nový občanský zákoník a to institutem odkazu. Tato práce je členěna do pěti kapitol, kdy je nejprve rozebírána podoba institutu v římském právu a jeho srovnání s fideikomisem. Dále práce pojednává o institutu v italském právu od dob sjednocení Itálie po dnešní úpravu, tím pádem se zároveň krátce věnuje oběma italským občanským zákoníkům. Nejrozsáhlejší kapitola pojednává o institutu v naší právní historii a to především jeho podobě v ABGB, osnově a středním kodexu, na což navazuje samostatná kapitola, která se věnuje naší nové úpravě, která tento institut vrátila do našeho dědického práva. Závěrem celé práce je srovnání podobnosti institutu v italském a českém právním řádu. Tato práce je laděna optimisticky a jejím cílem je ukázat, že jde o institut praktický, který se v našem a italském právu i přes svůj staletý vývoj velmi podobá, a který by se mohl stát běžnou součástí pořízení pro případ smrti.
|
|
|
Závěť
Příhodová, Michaela ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Tato rigorózní práce pojednává o problematice závěti. Závěť je nejběžnějším pořízením pro případ smrti, kterým zůstavitel projevuje své přání, jak má být naloženo s jeho majetkem pro případ jeho smrti. Cílem práce bylo zjistit, zda je dnes tato problematika upravena srozumitelně, zda slouží potřebám lidí a zda vyhovuje lidem, kteří se touto problematikou zabývají, zejména notářům. Práce je zaměřena na současnou právní úpravu závěti v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník s tím, že je poukázáno na významné změny, ke kterým došlo oproti předchozí právní úpravě v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Konkrétně se práce zabývá charakteristikou závěti, jejím výkladem, obsahem, subjekty, jejími formami a způsoby jejího zrušení.
|
|
|
Testamentární praxe pražských Židů na základě rozboru knih testamentů z let 1681-1850.
Krákora, Tomáš ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Tato diplomová práce nazvaná Testamentární praxe pražských Židů na základě rozboru knih testamentů z let 1681-1850 se zabývá židovskými knihami testamentů, které vznikly v kanceláři královského Starého Města pražského v letech 1681-1850 a v současné době jsou uloženy v Archivu hlavního města Prahy. Hlavním cílem předkládané stati, jež přímo navazuje na poznatky vytěžené prací bakalářskou, je analýza židovských posledních pořízení z let 1773-1850, a to z různých hledisek pohledu - představena je například typologie jednotlivých zápisů, testátoři, jazyk, vlastní obsah a další. Součástí pojednání je, v jeho praktické části prezentovaný, rozbor vybraných ukázek nejen vlastních posledních pořízení, ale také zápisů souvisejících, a to celkem pro tři zůstavitele, totiž Abrahama Offnera, Philippa Eidlitze a Löwiho Gisternitze. V neposlední řadě jsou získané údaje porovnány se skutečnostmi extrahovanými již dříve z knih vedených v letech 1681-1773. Nedílnou součástí textu jsou rovněž podrobné přehledy jednotlivých zápisů, grafy a fotografická dokumentace. Klíčová slova: Židé, Praha, raný novověk, rukopis, testament, závěť, testátor, Abraham Offner, Philipp Eidlitz, Löwi Gisternitz
|
|
|
Testamentární posloupnost v římském právu a její reflexe v českém právu
Viduna, Daniel ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tématem této rigorózní práce je "Testamentární dědická posloupnost v římském právu a její reflexe v českém právu". Toto téma jsem si zvolil jednak z důvodu jeho zajímavosti, jelikož institut dědění se dotýká každého z nás a závěť je nástrojem, jak může zůstavitel se svým majetkem naložit na základě vlastní vůle. Dalším důvodem pro volbu tohoto tématu je nedávno provedená rekodifikace soukromého práva. Cílem této práce je tedy zhodnocení vlivu římského práva na právní normy platné na území České (Československé) republiky od jejího vzniku (1918) do současnosti. Rigorózní práce je členěna do osmi kapitol. První a druhá kapitola jsou obecným zasvěcením do problematiky dědického práva. Třetí kapitola pojednává o testamentární dědické posloupnosti podle římského práva, přičemž nejprve je pojednáno o dědické posloupnosti jako takové, dále o otázce přijetí a odmítnutí dědictví a ochraně oprávněného dědice. Následuje stěžejní část zaměřená přímo na závěť, a to na její náležitosti, formy a rovněž na její případnou neplatnost a možnosti jejího zrušení. Závěrem kapitola pojednává o tzv. posloupnosti proti testamentu, tedy o právech nepominutelných dědiců. Kapitola čtvrtá až sedmá se zaměřují na testamentární dědickou posloupnost v jednotlivých právních úpravách platných na našem území od roku 1918 do...
|
|
|
Dědění ze závěti
Bareš, Lumír ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Rigorózní práce pojednává o právní úpravě dědění ze závěti podle původního a nového občanského zákoníku a srovnává právní úpravu s úpravou německou. Celý obsah je rozdělen do 6 kapitol, které jsou následně členěny na podkapitoly, kde jsou podrobně vysvětleny pojmy, instituty a náležitosti k dané problematice. Tato práce je zaměřena především na výklad současného ustanovení dědického práva, které je doplněno rozhodovací činností soudů, tedy judikaturou. Současně je každá kapitola, která pojednává o nynější právní úpravě komparována se zněním původního občanského zákoníku. Součástí je i historický přehled, který počíná římským právem. V závěru je věnována celá kapitola německé právní úpravě dědění ze závěti, kde jsou zmíněny především ty instituty, které se liší od české právní úpravy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Institut odkazu v českém a italském dědickém právu
Koníčková, Markéta ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze staronových institutů, které zavádí zákon č. 89/2012 Sb. tedy nový občanský zákoník a to institutem odkazu. Tato práce je členěna do pěti kapitol, kdy je nejprve rozebírána podoba institutu v římském právu a jeho srovnání s fideikomisem. Dále práce pojednává o institutu v italském právu od dob sjednocení Itálie po dnešní úpravu, tím pádem se zároveň krátce věnuje oběma italským občanským zákoníkům. Nejrozsáhlejší kapitola pojednává o institutu v naší právní historii a to především jeho podobě v ABGB, osnově a středním kodexu, na což navazuje samostatná kapitola, která se věnuje naší nové úpravě, která tento institut vrátila do našeho dědického práva. Závěrem celé práce je srovnání podobnosti institutu v italském a českém právním řádu. Tato práce je laděna optimisticky a jejím cílem je ukázat, že jde o institut praktický, který se v našem a italském právu i přes svůj staletý vývoj velmi podobá, a který by se mohl stát běžnou součástí pořízení pro případ smrti.
|
host ::
RSS.