|
|
Neoclassical realism: a metatheoretical critique
Šenk, Michal ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Neoklasický realismus se koncem devadesátých let minulého století představil na poli mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií jako nový silný přístup k vysvětlování zahraniční politiky. Postaven na kombinaci strukturálního a klasického realismus, tento nový přístup sliboval přinést lepší vysvětlení, než jaká nabízely ostatní existující přístupy jako například liberalismus či ofenzivní a defenzivní realismus. Jako takový se rychle stal oblíbenou a často efektivní volbou pro mnohé akademicky a postupně se dostal do popředí. Tuto pozici si udržuje i v době, kdy vstupuje do třetího desetiletí své existence. Přesto kolem neoklasického realismu existuje cosi jako paradox: navzdory své popularitě a nespočtu solidních empirických prací se zdá, že si nikdo není opravdu jistý, co přesně neoklasický realismus je a čím se vyznačuje. Tato diplomová práce chce osvětlit tento paradox tím, že staví na doposud rozptýlených a dílčích kritikách a předkládá první skutečně komplexní metateoretickou kritiku neoklasického realismu. Na základě jednoduché otázky "co je neoklasický realismus" dochází práce k závěru, že ačkoliv má daleko k jednotnému výzkumnému programu nebo obecné teorii, vykazuje neoklasický realismus řadu charakteristik, které pomáhají vysvětlit jeho přitažlivost.
|
|
|
Čínsko-sovětská roztržka, 1958-1964
Panák, Břetislav ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
K čínsko-sovětské roztržce na přelomu padesátých a šedesátých let vedla kombinace problémů kolem nacionalismu, národního zájmu, domácí politiky, osobnostních problémů, kulturních rozdílů, hraničních sporů, sovětsko-amerického détente, komunikačních problémů, nepochopení z důsledku nedostatku informací a odlišných interpretací ideologie. Cílem diplomové práce je analyzovat všechny podstatné vnitřní i vnější faktory, které ovlivňovaly stále se zhoršující vztahy obou zemí. Autor se v této interdisciplinární studii snaží o přemostění rozdílů mezi diplomatickou historií a teoriemi mezinárodních vztahů, poddisciplín historických věd a politologie. V první části jsou pomocí moderních teorií mezinárodních vztahů (liberalismus, realismus a konstruktivismus) rozebrána hlavní tvrzení vedoucích představitelů současné historiografie čínsko-sovětské roztržky (Lorenz Lüthi, Sergey Radchenko, Xia Yafeng, Austin Jersild). Druhá část se zabývá samotným historickým popisem sovětsko-čínské roztržky. Důraz je kladen zejména na čínský pohled na roztržku a roli Mao Ce-tunga v jejím průběhu. Ačkoliv je práce ohraničená roky 1958 až 1964, je nezbytné zapracovat do její struktury i období této fázi předcházející a následující. Zejména kulturní, ideologické a národní faktory roztržky měly dlouhodobější trvání a nešlo by je...
|
|
|
Theories of International Relations in the Regions of East and Southeast Asia
Schultzová, Kateřina ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je analyzovat tři uznávané teorie mezinárodních vztahů (útočně realistickou teorii Johna Mearsheimera, obranně realistickou teorii Charlese Glasera a liberální teorii Johna Ikenberryho) a určit, která z těchto teorií nejlépe odpovídá vývoji regionu východní a jihovýchodní Asie v posledních třech desetiletích (1989-2016). Tato práce je tedy tzv. theory- testing work. Nejdříve jsou představeny samotné teorie, základní teze a jejich predikce pro region východní a jihovýchodní Asie, zejména v rámci jednání Čínské lidové republiky. Nezávislé proměnné, kterými se zabývají tyto teorie (síla, motivace, prostředí a členství v globálním řádu), jsou pak srovnávány se závislými proměnnými, které představují různé aspekty chování ČLR. Jako závislé proměnné jsou zkoumány čínské vojenské výdaje, ekonomické spory v rámci WTO a teritoriální spory, s cílem pokrýt různorodé aspekty čínského jednání v mezinárodním prostoru. Úspěšnost teorie je dána existencí či absencí korelací mezi nezávislými a závislými proměnnými. Teorie s nejvyšší četností průkazných korelací mezi proměnnými je prohlášena za nejúspěšnější. Práce je následně doplněna i o krátkou predikci: nejúspěšnější teorie je následně využita k vytvoření krátkodobého scénáře pro region východní a jihovýchodní Asie.
|
|
|
Spravedlnost v mezinárodní politice: Teorie mezinárodních vztahů Johna Rawlse
Křiklán, Jan ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce má ambici zmapovat problematiku mezinárodní spravedlnosti se zaměřením na teorii mezinárodní spravedlnosti Johna Rawlse. Následně bude tato koncepce uspořádání světového řádu aplikována na dvě specifické případové studie. První případová studie se bude zabývat americkou invazí do Iráku v roce 2003 a druhá případová studie se bude zabývat Rusko-Gruzínskou válkou. Práce je strukturována na dvě hlavní části. První část se týká samotné koncepce mezinárodní spravedlnosti. Budou blíže popsány základní teoretické přístupy k pohlížení na mezinárodní spravedlnost. Po bližším popsání základních konceptů mezinárodní spravedlnosti bude v krátkosti připomenuta koncepce spravedlivé války. Následně bude blíže popsaná politická teorie Johna Rawlse a konečná podkapitola první části se bude věnovat samotné analýze koncepce mezinárodní spravedlnosti Johna Rawlse. Druhá část této bakalářské práce se zaměří na dvě vybrané moderní války. S použitím principů spravedlivé války se pokusím rozhodnout, zda byly dané války spravedlivé. Jako každý historický fenomén podléhá vše různým interpretacím. Tento předpoklad bude v této práci respektován, a proto bude dán prostor pro různé interpretace vzniku těchto dvou následných válek. Bude dán prostor pro ideologické, mocenské a ekonomické interpretace. Na...
|
|
|
Spravedlnost v mezinárodní politice: Teorie mezinárodních vztahů Johna Rawlse
Křiklán, Jan ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce má ambici zmapovat problematiku mezinárodní spravedlnosti se zaměřením na teorii mezinárodní spravedlnosti Johna Rawlse. Následně bude tato koncepce uspořádání světového řádu aplikována na dvě specifické případové studie. První případová studie se bude zabývat Americkou invazí do Iráku v roce 2003 a druhá případová studie se bude zabývat Rusko-Gruzínskou válkou. Práce je strukturovaná na dvě hlavní části. První část se týká samotné koncepci mezinárodní spravedlnosti. Budou blíže popsány základní teoretické přístupy k pohlížení na mezinárodní spravedlnost. Po bližším popsání základních konceptů mezinárodní spravedlnosti bude v krátkosti připomenuta koncepce spravedlivé války. Následně bude blíže popsaná politická filosofie Johna Rawlse a konečná podkapitola první části se bude věnovat samotné analýze mezinárodní koncepce mezinárodní spravedlnosti Johna Rawlse. Druhá část této bakalářské práce se zaměří na dvě vybrané moderní války a s použitím principů spravedlivé války se pokusím rozhodnout, zda byly dané války spravedlivé. Jako každý historický fenomén podléhá vše různým interpretacím. Tento axiom bude v této práci respektován, a proto bude dán prostor pro různé interpretace vzniku těchto dvou následných válek. Bude dán prostor pro ideologické, mocenské a ekonomické...
|
|
|
United Nations Performance and Responsibility to Protect
Vymětal, Václav ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce "United Nations Performance and Responsibility to Protect" aplikuje výzkumný rámec výkonnosti mezinárodních organizací na případy dvou humanitárních krizí, do kterých se zapojila Organizace Spojených Národů v návaznosti na normu "Responsibility to Protect". Případy jsou intervence v Libyi (2011) a krize v sudánské provincii Dárfúr (2003). Práce využívá metodu srovnávací studie a hodnotí výskyt a míru zdrojů výkonnosti, které si ve svém teoretickém rámci definuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Čínsko-sovětská roztržka, 1958-1964
Panák, Břetislav ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
K čínsko-sovětské roztržce na přelomu padesátých a šedesátých let vedla kombinace problémů kolem nacionalismu, národního zájmu, domácí politiky, osobnostních problémů, kulturních rozdílů, hraničních sporů, sovětsko-amerického détente, komunikačních problémů, nepochopení z důsledku nedostatku informací a odlišných interpretací ideologie. Cílem diplomové práce je analyzovat všechny podstatné vnitřní i vnější faktory, které ovlivňovaly stále se zhoršující vztahy obou zemí. Autor se v této interdisciplinární studii snaží o přemostění rozdílů mezi diplomatickou historií a teoriemi mezinárodních vztahů, poddisciplín historických věd a politologie. V první části jsou pomocí moderních teorií mezinárodních vztahů (liberalismus, realismus a konstruktivismus) rozebrána hlavní tvrzení vedoucích představitelů současné historiografie čínsko-sovětské roztržky (Lorenz Lüthi, Sergey Radchenko, Xia Yafeng, Austin Jersild). Druhá část se zabývá samotným historickým popisem sovětsko-čínské roztržky. Důraz je kladen zejména na čínský pohled na roztržku a roli Mao Ce-tunga v jejím průběhu. Ačkoliv je práce ohraničená roky 1958 až 1964, je nezbytné zapracovat do její struktury i období této fázi předcházející a následující. Zejména kulturní, ideologické a národní faktory roztržky měly dlouhodobější trvání a nešlo by je...
|
|
|
Japonsko-čínské vztahy a problém bezpečnosti v regionu východní Asie
Vítů, Josef ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Cílem práce je analyzovat problém bezpečnosti v regionu východní Asie z pohledu soupeření o moc mezi Japonskem a Čínou od založení Čínské lidové republiky do současnosti. V práci je na konkrétním případu vztahu Číny a Japonska testována hypotéza vycházející z liberální teorie mezinárodních vztahů, podle níž těsnější ekonomické propojení mezi jednotlivými státy snižuje pravděpodobnost jejich vzájemného konfliktu.
|
|
|
Velmocenská politika: Rusko a USA z hlediska realistických teorií mezinárodních vztahů
Bílý, Prokop ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem velmocenské politiky na počátku druhé dekády 21. století. Studovaný fenomén nahlíží z perspektivy defenzivního, ofenzivního a neoklasického realismu. Snaží se zodpovědět, zda současné proudy realistické tradice teorií mezinárodních vztahů mohou poskytnout věrohodné vysvětlení vztahů mezi velmocemi. Výzkum je zakotven ve čtvrté velké debatě, která na půdě disciplíny teorií mezinárodních vztahů probíhá od konce osmdesátých let 20. století. Jako takový se proto snaží postihnout i aktuální ontologicko-epistemologickou debatu. Jak ukazují výsledky empirické analýzy, realismus i nadále zůstává platným vědeckým diskurzem. Zároveň však též odhalují přibližování neoklasického realismu k jiným teoretickým tradicím.
|
|
|
Neoclassical Realism and the Dynamics of Power in Eastern Asia: U.S. foreign policy toward China
Scharfen, Josef ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Diplomová práce "Neoclassical Realism and the Dynamics of Power in Eastern Asia: U.S. Foreign Policy toward China" testuje teoretické hypotézy neoklasického realismu na vývoji zahraniční politiky Spojených Států vůči Číně od roku 1950 po současnost. Tato jednopřípadová studie využívá metody kongruence a proces-tracingu k testování vlivu zprostředkujících proměnných na odchylky zahraniční politiky od neorealistických předpokladů. Práce hodnotí teoretickou funkčnost neoklasického realismu a na tomto základě analyzuje možný budoucí vývoj čínsko- amerických vztahů a ve stejném duchu dále předkládá návrh na efektivní zahraniční politiku USA.
|
host ::
RSS.