|
|
Eroze demokracie a média ve střední Evropě
Nováčková, Michaela ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Bakalářská práce analyzuje zhoršující se mediální svobodu v návaznosti na proměnu vlastnické Maďarsku a Polsku. V teoretické části seznamuje čtenáře s klíčovými pojmy a následně zasazuje do kontextu základní vývoje mediálních svobod dvou vybraných států. V analytické části se práce zaměřuje na tři proměnné: státní inzerce, vlastnická struktura a delegitimizace novinářů, podle kterých Maďarsku a Polsku na základě párové kompar má proměna vlastnické struktury na mediální svobody, a jak se to odráží na kvalitě demokracie politických režimů.
|
|
|
Svoboda médií v zemích Visegrádské skupiny z pohledu novinářů
Voráček, Michal ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá svobodou médií v zemích Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) z pohledu profesionálních novinářů a novinářek. Jejím cílem je zmapovat, jak žurnalisté ve čtveřici zemí vnímají svobodu ve vztahu ke své profesi - jak rozumí pojmu svoboda projevu, co podle nich ohrožuje svobodu projevu, respektive svobodu médií, jak se cítí být ve své profesi svobodní a jaký je podle nich trend v oblasti mediální svobody v nadcházejících letech. Teoretická část zevrubně zachycuje historický vývoj svobody projevu, její právní zakotvení v ústavních listinách a mezinárodních úmluvách a dokumentech, meze svobody projevu či formy jejího omezení. Dále představuje nejvýznamnější nevládní neziskové organizace monitorující míru mediální svobody ve světě a přibližuje mediální prostředí v jednotlivých zemích. Teoretická část se rovněž věnuje vnímání a přístupu profesionálních novinářů a novinářek ke svobodě projevu, svobodě médií a dalším žurnalistickým konceptům a hodnotám. Analytická část pak formou kvalitativní analýzy na základě polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s aktivními novináři a novinářkami ze zemí Visegrádské skupiny sleduje žurnalistický profesní diskurz. Pomocí postupů kvalitativního kódování (otevřené a axiální kódování ze zakotvené teorie) vytváří typologii...
|
|
|
Vybrané aspekty vzniku "Charty EU: Standardní podmínky svobody sdělovacích prostředků v celé EU"
Melíšková, Iva ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce Vybrané aspekty vzniku "Charty EU: Standardní podmínky svobody sdělovacích prostředků v celé EU" se zabývá vybranými vlivy, které formovaly podobu mediálního prostředí v členských státech Evropské unie. V první řadě definuje, jaká je tradice svobody slova v rámci Evropy, stejně jako roli jednotlivých institucí Evropské unie, Rady Evropy a mezinárodních aktérů v prosazování této svobody slova. Prostor je věnován také mediální politice Evropské unie a jednotlivým usnesením, směrnicím a dokumentům, kterými se v souvislosti s médii v minulosti zabýval Evropský parlament. Jádrem práce je dokument nazvaný "Charta EU: Standardní podmínky svobody sdělovacích prostředků v celé EU", který na změny v mediálním prostředí reaguje a upozorňuje na nebezpečí, kterým jsou média v dnešní době a speciálně v evropském prostoru vystavena. Cílem práce je popsat pomocí případové studie, k jakým změnám došlo v uplynulých letech na mediální scéně ve vybraných zemích, jaké následky tato proměna měla a zejména jak to ovlivnilo mediální pluralitu v těchto zemích. Popisovanými aspekty jsou: ekonomická krize ve spojení s nástupem online médií, dále koncentrace mediálního vlastnictví a regulace médií. Na závěr práce je shrnuto a analyzováno, jakým způsobem "Charta EU: Standardní podmínky svobody...
|
|
|
Ukazatele svobody tisku ve světě a možnosti jejich mediální reflexe
Voslář, Václav ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k oblasti kritického zkoumání různých způsobů hodnocení a srovnávání úrovní svobody tisku (médií) ve státech po celém světě. Zaměřuje se na analýzu procesu prezentování závěrů, k nimž ukazatele svobody tisku dospívají, směrem k veřejnosti. Číní tak ve dvou rovinách. První z nich se týká toho, jakou formou a s jakými souvisejícími informacemi organizace provádějící tyto výzkumy své závěry publikují. Druhá se zabývá mediální reflexí těchto publikací. Analýza vychází z teoretického pohledu na různé definice a ze shrnutí toho, co by konceptualizace svobody tisku neměly opomíjet. Následně se zaměřuje na obecné problémy evaluací svobody tisku a na konkrétní nedostatky výzkumů Freedom of the Press od organizace Freedom House a World Press Freedom Index od organizace Reportéři bez hranic. Dále jsou rozebrány způsob a forma, jimiž organizace informace o svých výzkumech a o jejich závěrech publikují. V druhé části práce je analyzována česká mediální reflexe dvou sledovaných ukazatelů svobody tisku. Nejprve jsou vystižena specifika české mediální krajiny z pohledu obou organizací a relevance jejich hodnocení pro případ České republiky. Následně je provedena obsahová analýza zpravodajských médií, která by měla přiblížit jejich práci s daty ukazatelů. Práce v závěru vychází z obou rovin...
|
|
|
Svoboda médií v Gruzii
Sepherteladze, Ketevan ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Štolfová, Andrea (oponent)
Cíle práce : Bakalářská práce má za cíl zjistit, jak jsou svobodná média v Gruzii. Prostudovat a dozvědět se, jaké mediální struktury jsou v Gruzii nejvíce rozvinuté, jak jsou závislé na vládě a cenzuře a jak média přijímají lidé. Teoretická část slouží k zorientování v tématu. Definuje pojem médií, objasňuje mediální produkt, vymezuje mediální teorie, které mají podíl na výběru publikovaného obsahu, seznamuje s historickým vývojem médií v Gruzii. Součástí teoretické části je rozbor mediálního trhu v Gruzii. Práce také bude zaměřena na uvedení statistickych údajů o svobodě medií v Gruzii a v jiných státech. Analyzuje předpokládané rozdíly v médiích v Gruzii a evropských státech. Pomocí polostandardizovaných rozhovorů s novináři a občany (obyčejnými lidmi) se zjistí reálný vztah lidí k mediím a rozšiřování informací na území celé Gruzie. Metodika : Bakalařská práce se bude skládat ze dvou částí -- teoretické a praktické. Budou charakterizovány nezbytné pojmy související s tématem médii, mediální teorií. Hlavní a nejdůležitější část této práce bude věnovana rozvoji a fungovaní médií v Gruzii, srovnání jejího postavení s Evropou v různých obdobích, cenzura a svoboda, vladní kontrola v komunistických letech a v období nezávislé a demokratické Gruzie. Druhá část bude využívat metod kvalitativních, konkrétně formu polostandardizovaného rozhovoru, a to jak s představiteli mediálního trhu v Gruzii, tak i s obyčejnými lidmi různé věkové kategorie v Gruzii. Literatura : Jan Jirák, B. K. (2003). Média a společnost. Portál. McQuail, D. (2010). McQuail's Mass Communication Theory. SAGE Publications Ltd . Tomáš Trampota, V. M. (2010). Metody výzkumu médií. Portál. Korkonosenko S.G. (2009). Základy novinářství. (Osnovy zhurnalistiki). Aspekt Press. Moskva.
|
host ::
RSS.