|
|
Možnosti využití MKF a dotazníku WHODAS 2.0 u pacientů s poruchou hybnosti horních končetin z pohledu ergoterapeuta
Antálková, Kateřina ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Kotková, Karla (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Kateřina Antálková Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph. D. Název diplomové práce: Možnosti využití MKF a dotazníku WHODAS 2.0 u pacientů s poruchou hybnosti horních končetin z pohledu ergoterapeuta Abstrakt diplomové práce: Diplomová práce se zabývá problematikou u probandů s poruchou hybnosti horních končetin, konkrétně s centrální hemiparézou, z pohledu ergoterapeuta. Objektivní funkční hodnocení bude uskutečňováno pomocí Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF), International Classification of Functioning, Disability and Health (ICF) a subjektivní hodnocení bude uskutečňováno pomocí dotazníku WHODAS 2.0, WHO Disability Assessment Schedule 2.0. Tato diplomová práce se zaměřuje na probandy s poruchou hybnosti horních končetin. Všichni probandi budou mít stejnou základní diagnózu, kterou je centrální pravostranná nebo levostranná hemiparéza, přičemž by měli být nejdéle 3-4 roky po prodělané cévní mozkové příhodě, ve věku nad 181et, kdy horní hranice není stanovena nebo probandi po traumatickém poškození mozku (TBI). Do praktické části budou zahrnuti pacienti se stupněm disability v rozsahu 1-3, nesmí se u nich vyskytovat plegie či kontraktura, jsou bez fatického deficitu a těžkého kognitivního deficitu - může být přítomna...
|
|
|
Dostupnost ergoterapeutické péče po ukončení ústavní hospitalizace u pacientů po získaném poškození mozku
Novotná, Barbora ; Hoidekrová, Kristýna (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Barbora Novotná Vedoucí práce: PhDr. Kristýna Hoidekrová, Ph.D. Název diplomové práce: Dostupnost ergoterapeutické péče po ukončení ústavní hospitalizace u pacientů po získaném poškození mozku Abstrakt diplomové práce: V současné době neexistuje ambulantní péče, která by plynule navázovala na komplexní lůžkovou péči a zajišťovala dostupnost specializované neurorehabilitace ve všech potřebných oblastech (ergoterapie, fyzioterapie, logopedie a psychologie). Hlavním cílem práce bylo zhodnocení dostupnosti ergoterapeutické péče po ukončení ústavní hospitalizace u pacientů po získaném poškození mozku v Rehabilitačním ústavu Kladruby v rámci Kranioprogramu a vytvoření aktuálního seznamu smluvních poskytovatelů zdravotních služeb pro ambulantní ergoterapii v České republice pro dospělé. Diplomová práce využívala dotazníkové šetření, které proběhlo na 50 respondentech, kteří se účastnili Kranioprogramu v Rehabilitačním ústavu Kladruby. Průměr věku byl 53,4 (SD ± 15,1) let a účastnilo se 14 žen a 36 mužů. Dále byl zpracován seznam smluvních poskytovatelů zdravotních služeb pro ambulantní fyzioterapii, ergoterapii, logopedii, psychologii u jednotlivých pojišťoven. Výsledky dat ukazují, že 32 respondentů dochází alespoň na 1 ambulantní rehabilitaci během prvního měsíce po...
|
|
|
Schopnost přenosu naučených dovedností ve všedních denních aktivitách do bězného života u pacientů po získaném poškození mozku; Se zaměřením na pacienty po cévní mozkové příhodě
Česáková, Kamila ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Hoidekrová, Kristýna (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Kamila Česáková Vedoucí práce: Bc. Olga Nováková, M.Sc. Konzultant práce: Mgr. Jana Heidingerová Název diplomové práce: Schopnost přenosu naučených dovedností ve všedních denních aktivitách do běžného života u pacientů po získaném poškození mozku Abstrakt diplomové práce: Diplomová práce se zabývá tématem přenosu dovedností hlavně z oblasti všedních denních činností naučených v terapii do běžného života u pacientů po cévní mozkové příhodě. Jedná se o případovou studii v rámci kvalitativního výzkumu, jejímž hlavním cílem bylo popsat průběh přenosu naučených dovedností z oblasti ADL do běžného života v delším časovém období. Důvodem výběru tohoto tématu byla skutečnost, že ačkoliv je přenos naučených dovedností pro rehabilitaci a návrat pacienta do domácího prostředí klíčový, stále mu není věnována dostatečná pozornost. Cílem teoretické části byl především popis prvků ovlivňujících přenos naučených dovedností do běžného života a možností ergoterapeuta pro podporu tohoto procesu v terapii a jeho hodnocení. Praktická část probíhala u čtyř pacientů po dobu 6-8 měsíců. U každého pacienta se nejprve uskutečnilo 6 terapií a poté následovaly dvě návštěvy, vždy s časovým odstupem 2-3 měsíců, při nichž proběhl polostrukturovaný rozhovor. Cílem praktické části bylo...
|
|
|
Variabilita výsledků zdravé populace a osob po cévní mozkové příhodě v Box and Block Testu
Kotrbová, Kateřina ; Vondrová, Kateřina (vedoucí práce) ; Matoušová, Zita (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Kateřina Kotrbová Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Vondrová Název diplomové práce: Variabilita výsledků zdravé populace a osob po cévní mozkové příhodě v Box and Block Testu Abstrakt diplomové práce: Úvod: K hodnocení motoriky horních končetin používají ergoterapeuti u osob po cévní mozkové příhodě (dále jen CMP) standardizovaný Box and Block Test (dále jen BBT). Pro četnost prováděných pokusů BBT u osob po CMP neexistuje mezi hodnotiteli shoda. Cíle práce: Doporučit počet pokusů pro testování osob po CMP pomocí BBT ve věku 20-64 let (včetně). Dílčím cílem je navrhnout indikační a kontraindikační kritéria pro testování těchto osob pomocí BBT a zmapovat vliv BBT na jejich subjektivní úroveň bolesti, únavy a napětí/stresu pomocí emoční škály. Metodologie: Autorka provedla jednorázové testování pomocí tří za sebou jdoucích pokusů BBT. Experimentální skupinu tvořilo 24 osob po CMP. Kontrolní skupinu tvořila zdravá populace stejného pohlaví, shodné dominantní končetiny a podobného věku. Data byla analyzována ve statistickém programu R s využitím t-testu a ANOVA testu. Výsledky: Práce zmapovala variabilitu výsledků obou skupin. U experimentální skupiny byl popsán statisticky významný rozdíl (α = 0,05) mezi výsledky prvního pokusu a průměrnými výsledky tří pokusů BBT (p =...
|
|
|
Potřeba enterální výživy u pacientů po cévní mozkové příhodě
Špalková, Šárka ; Vágnerová, Tereza (vedoucí práce) ; Klempíř, Jiří (oponent)
Úvod: Diplomová práce se věnuje problematice nutriční podpory u pacientů po cévní mozkové příhodě. Cíle: V teoretické části byla popsána charakteristika cévní mozkové příhody ischemické (iCMP) a hemoragické (hCMP). Následně byly popsány rizikové faktory a prevence cévní mozkové příhody. Poslední část teorie se zabývala výživou a postupy zavádění různých druhů diet a enterální výživy u pacientů po prodělaném iktu. Cílem praktické části bylo zmonitorování postupu při ordinaci výživy u pacientů, kteří recentně prodělali jednu z příhod (iCMP nebo hCMP). Metody: Data k diplomové práci byla získána na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze od února do dubna 2023. Retrospektivně byla sledována různá nutriční podpora u pacientů, kteří prodělali ischemickou cévní mozkovou příhodu a hemoragickou cévní mozkovou příhodu. U pacientů byla zjišťovaná také délka hospitalizace, výška, hmotnost, BMI, věk a přidružená onemonění. Zpracování dat a statistické vyhodnocení bylo vytvořeno v aplikaci Microsoft Excel. Výsledky: Studie porovnávala různé druhy nutriční podpory u 51 pacientů, kteří byli hospitalizovnáni na jedné jednotce intenzivní péče a třech standardních oddělení. Nejvíce pacientů (49 %) mělo ordinovanou pouze dietu po celou dobu jejich hospitalizace. 51 % pacientů poté muselo být živenou jednou z osmi...
|
|
|
Vliv transkranialní stimulace stejnosměrným proudem na motorické funkce horní končetiny u lidí po cévní mozkové příhodě: pilotní studie
Počepická, Kateřina Konstancie ; Grünerová Lippertová, Marcela (vedoucí práce) ; Vogner, Martin (oponent)
Tématem této bakalářské práce je vliv neinvzivní transkraniální stimulace stejnosměrným proudem na výsledky rehabilitace funkční motoriky horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě. Klinickými testy hodnotící zlepšení byly Fugl-Meyer Assessment, Nine hole peg test a Hand grip strenght test. V teoretické části jsem se věnovala cévní mozkové příhodě, její etiopatogenezi, rizikovým faktorům a rehabilitaci po cévní mozkové příhodě. Součástí teoretické části je i rešerše, ve které jsou popsány studie zkoumající vliv transkraniální stimulace stejnosměrným proudem nejen po cévní mozkové příhodě. V metodice práce je popsáno, jak probíhal výběr pacientů do studie, jejich rozřazení do skupin, jednotlivá klinická vyšetření a terapie. Experimentální skupina podstoupila transkraniální stimulaci v průběhu terapie, kdežto kontrolní skupina podstoupila shamovou stimulaci. Stimulace probíhala každý všední den 20 minut po dobu dvou týdnů. V praktické části se nachází tabulka s přehledem pacientů, tabulky s naměřenými daty jednotlivých testů a výsledky, jejichž součástí jsou popsané grafy. Naměřená data byla zapsána do tabulek v excelu a následně zpracována formou sloupcových grafů. V grafu jsou končetiny rozděleny na zdravou a paretickou. Výsledky Nine hole peg testu a Hand grip strenght testu, byly...
|
|
|
Zrakově - motorická koordinace u pacientů po cevní mozkové příhodě
Gazdíková, Johana ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Gerlichová, Markéta (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Johana Gazdíková Vedoucí práce: Bc. Mária Krivošíková, M.Sc. Název diplomové práce: Zrakově-motorická koordinace u pacientů po cévní mozkové příhodě Abstrakt diplomové práce: Diplomová práce se zabývá zrakově-motorickou koordinací u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP). Hlavním cílem práce je popsat vztah mezi vizuomotorikou a grafomotorikou u vybraných pacientů po CMP v subakutní a chronické fázi onemocnění. Hlavním přínosem diplomové práce by mělo být lepší pochopení souvislostí mezi grafomotorikou a vizuomotorikou. Výstupem práce je pilotní ověření vztahu mezi vizuomotorikou a grafomotorikou u výzkumného souboru pacientů. Teoretická část diplomové práce shrnuje poznatky o jemné motorice. Dále se zabývá hlavně vizuomotorickými dovednostmi, konkrétně definuje pojmy vizuální percepce, zrakově- motorická integrace a zrakově-motorická koordinace. Následně je v práci popsána úroveň vizuomotorických dovedností u pacientů po CMP. Teoretickou část uzavírají možnosti hodnocení vizuomotorických dovedností a dopad této poruchy na běžné denní aktivity. Praktická část práce se zabývá zhodnocením úrovně grafomotoriky a vizuomotoriky u pacientů po CMP. K hodnocení byly využity dvě testové baterie: Handwriting Assessment Battery for Adults (HAB) pro hodnocení parametrůpsaní a...
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě a její prevenci
Butala, Žaneta ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Bakalářská práce "Informovanost laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě a její prevenci " zkoumá informovanost laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě a její prevenci v České republice a na Slovensku. Cílem práce bylo zjistit úroveň informovanosti laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě a jejích možnostech prevence, s ohledem na porovnání situace v České republice a na Slovensku. Teoretická část práce poskytuje kompletní přehled základní anatomie mozku včetně jeho cévního zásobení, mechanismů vzniku tohoto onemocnění, symptomatických projevů, diagnostických postupů, terapeutických možností a preventivních opatření souvisejících s cévní mozkovou příhodou. Empirická část obsahuje výsledky vlastního průzkumného šetření. Metodou průzkumného šetření byla anketa dostupná v obou jazykových verzích - vlastní zpracování. Anketa byla distribuována prostřednictvím online formuláře. Do vlastního výzkumu bylo zahrnuto celkem 334 řádně vyplněných formulářů v poměru, 241 z České republiky a 93 ze Slovenské republiky. Výsledky: Získaná data poukazují na výraznou variabilitu informovanosti o cévní mozkové příhodě mezi oběma zkoumanými zeměmi, přičemž je patrný rozdíl v úrovni povědomí o této problematice v České republice a na Slovensku. Bylo prokázáno, že informovanost týkající se prevence tohoto onemocnění...
|
|
|
Zmapování možnosti vhodných sportovních aktivit u pacientů po cévní mozkové příhodě z pohledu fyzioterapeuta
Dobeš, Marek ; Kymplová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Bakulová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zmapování fyzických aktivit pro osoby s mírným postižením po cévní mozkové příhodě a jejich pozitivním efektům. Na začátek práce je popsána obecně cévní mozková příhoda, její rozdělení a etiologie. Dále jsou zde vylíčeny hlavní zasažené oblasti a s nimi spojené deficity a rizikové faktory. Další kapitola této obecné části je věnována i stále nižšímu věkovému průměru osob se vznikem CMP. Kvůli proběhnuvší epidemii Covid-19 se několik vět zmiňuje i o této problematice. Následně se již bakalářská práce začíná zaměřovat na téma aktivity spojené s CMP v její akutní, subakutní a chronické fázi. Je stručně popsán raný rehabilitační plán u pacientů po CMP i následná doporučení pro chronickou fázi onemocnění. Na základě konkrétních studií jsou sepsány příklady sportovních a pohybových aktivit, které mohou být přínosným doplněním rehabilitačního i postrehabilitačního procesu. Jsou zde zahrnuty individuální, týmové i skupinové aktivity. Každá z nich má své opodstatnění a přináší různé benefity, ať už fyzického, psychosociálního či duševního charakteru. Velký význam je věnován i silovému tréninku a jeho vlivu na lidské tělo. Stránka síly a obecně posilování jsou u osob po mrtvici velmi upozaďovány. Díky vyšší síle a svalové vytrvalosti se mohou výrazně zlepšit motorické funkce...
|
|
|
Vliv myofasciálního ošetření na rovnováhu pacientů po cevní mozkové příhodě
Šlahorová, Hana ; Táborská, Silvie (vedoucí práce) ; Kozel, Jakub (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Hana Šlahorová Vedoucí práce: Mgr. Silvie Táborská Konzultant práce: Bc. Monika Tichá Název bakalářské práce: Vliv myofasciálního ošetření na rovnováhu pacientů po cévní mozkové příhodě Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá vlivem myofasciálního ošetření na rovnováhu pacientů po cévní mozkové příhodě. Dále je zkoumán vliv této techniky na kloubní rozsahy a spasticitu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část shrnuje hlavní témata, kterými se práce zabývá - cévní mozková příhoda, rovnováha a postura, fascie a fasciální síť a terapeutickou technikou Myofascial release. V praktické části jsou zpracovány 2 kazuistiky pacientů v chronické fázi cévní mozkové příhody. Je zde také popsána terapie, která byla u pacientů aplikována. Celkem proběhlo u každého pacienta 10 terapií v rozmezí 1 měsíce. Délka jedné terapie byla 30 minut. Tato práce přináší poměrně novou možnost v terapii pacientů po cévní mozkové příhodě k ovlivnění jejich rovnováhy, kloubních rozsahů a spasticity. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, fascie, myofasciální ošetření, rovnováha
|
host ::
RSS.