|
|
Vliv transkranialní stimulace stejnosměrným proudem na motorické funkce horní končetiny u lidí po cévní mozkové příhodě: pilotní studie
Počepická, Kateřina Konstancie ; Grünerová Lippertová, Marcela (vedoucí práce) ; Vogner, Martin (oponent)
Tématem této bakalářské práce je vliv neinvzivní transkraniální stimulace stejnosměrným proudem na výsledky rehabilitace funkční motoriky horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě. Klinickými testy hodnotící zlepšení byly Fugl-Meyer Assessment, Nine hole peg test a Hand grip strenght test. V teoretické části jsem se věnovala cévní mozkové příhodě, její etiopatogenezi, rizikovým faktorům a rehabilitaci po cévní mozkové příhodě. Součástí teoretické části je i rešerše, ve které jsou popsány studie zkoumající vliv transkraniální stimulace stejnosměrným proudem nejen po cévní mozkové příhodě. V metodice práce je popsáno, jak probíhal výběr pacientů do studie, jejich rozřazení do skupin, jednotlivá klinická vyšetření a terapie. Experimentální skupina podstoupila transkraniální stimulaci v průběhu terapie, kdežto kontrolní skupina podstoupila shamovou stimulaci. Stimulace probíhala každý všední den 20 minut po dobu dvou týdnů. V praktické části se nachází tabulka s přehledem pacientů, tabulky s naměřenými daty jednotlivých testů a výsledky, jejichž součástí jsou popsané grafy. Naměřená data byla zapsána do tabulek v excelu a následně zpracována formou sloupcových grafů. V grafu jsou končetiny rozděleny na zdravou a paretickou. Výsledky Nine hole peg testu a Hand grip strenght testu, byly...
|
|
|
Prediktory úspěšnosti nízkointenzivní specifické fyzioterapie u funkčních poruch hybnosti
Chmelíková, Petra ; Serranová, Tereza (vedoucí práce) ; Vogner, Martin (oponent)
Úvod: Funkční poruchy hybnosti jsou nosologickou jednotkou spadající do skupiny funkčních neurologických poruch. Jedná se o oblast z pomezí neurologie a psychiatrie, která je i přes relativně častý výskyt klinicky i výzkumně opomíjena. Zpravidla však jde o chronické onemocnění, které pacientům působí významnou disabilitu. Specifická fyzioterapie je považovaná za metodu první volby pro většinu pacientů, nicméně chybí ukazatele její účinnosti. Cíl: Prozkoumat, zda vybrané proměnné - počet absolvovaných hodin specifické fyzioterapie, délka trvání onemocnění a vykazování fibromyalgického vzorce - mohou být vhodnými prediktory úspěšnosti fyzioterapie u funkčních poruch hybnosti. Metodika: Retrospektivní studie byla provedena na souboru pacientů s funkčními poruchami hybnosti (n=18). Pacienti před samotnou intervencí vyplnili dotazníky o vykazování fibromyalgického vzorce - Widespread Pain Index a Symptom Severity Index. Následně osobně docházeli na specifickou fyzioterapii. Počet terapií i rozložení terapií v čase se napříč pacienty lišily. V rámci posledního fyzioterapeutického sezení bylo fyzioterapeutem za pomoci modifikované škály Clinical Global Impression-Improvement zhodnoceno zlepšení symptomů za období intervence. Výsledky: Z výsledků našeho výběrového souboru vyplývá, že počet absolvovaných...
|
|
|
Pohyb, nežádoucí účinky léků proti epilepsii a kvalita života u pacientů s epilepsií
Šimonová, Lucie ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Vogner, Martin (oponent)
Východiska: Bakalářská práce se zabývá vztahem pohybové aktivity a sociodemografických proměnných, klinických proměnných epilepsie, úzkostí, depresí a exekucí pozornosti a nežádoucích účinků ASM. Cíle: Cílem bylo zjistit, jak se se liší pacienti, kteří mají pohyb, od těch, kteří ho nemají v sociodemografických proměnných, v klinických proměnných epilepsie, v nežádoucích účincích epilepsie, v úzkosti, depresi a exekuci pozornosti, kvalitě života a nežádoucích účincích ASM. Metodika: Do retrospektivní průřezovou studii bylo zařazeno 235 pacientů. Pacienti byli v rámci kognitivního hodnocení vyšetřeni v Centru pro léčbu epilepsie Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. Dg. epilepsie byla stanovena lékařem. Všichni pacienti podepsali IS a výzkum byl schválen EK. K popisu veličin byla použita deskriptivní statistika (průměr, směrodatná odchylka, medián, minimum, maximum, absolutní a relativní četnosti). K analýze hypotéz byl použit Spearmanův korelačního koeficient, studentův t-test a Kruskal-Wallisovův test a metoda ANOVA. Pro diskrétní veličiny byl použit chí-kvadrát test, logistická regrese byla použita k odhadu poměru šancí (OR). Výsledky: Podařilo se nám prokázat vztah mezi intenzitou pohybové aktivity a kognitivními funkcemi a nežádoucími účinky ASM...
|
|
|
Vliv tréninku jemné motoriky na kognitivní funkce u pacientů po cévní mozkvé příhodě
Svobodová, Kateřina ; Grünerová Lippertová, Marcela (vedoucí práce) ; Vogner, Martin (oponent)
Název: Vliv tréninku jemné motoriky na kognitivní funkce u pacientů po cévní mozkové příhodě. Cíl: Cílem tohoto projektu je zjistit, jaký vliv má trénink jemné motoriky u pacientů po cévní mozkové příhodě na jejich kognitivní funkce oproti pacientům, kteří nepodstupují tuto přidanou terapii jemné motoriky. Metodika: Výzkumný soubor se skládal z 9 probandů hospitalizovaných na Klinice rehabilitačního lékařství FNKV v Praze po prodělání cévní mozkové příhody. 5 z těchto probandů bylo v experimentální skupině. Bylo s nimi provedeno vstupní vyšetření kognitivních funkcí a jemné motoriky, poté podstoupili třítýdenní intenzivní trénink jemné motoriky a následně s nimi byly testy zopakovány. 4 účastníci byli ve skupině kontrolní, která podstoupila vstupní a výstupní testy bez terapie přidané touto studií. Pro analýzu dat byl použit párový a nepárový T-test. Výsledky: Výzkum prokázal pozitivní efekt a výraznější zlepšení v MoCA-CZ3 kognitivním testu u pacientů, kteří podstoupili třítýdenní intenzivní trénink jemné motoriky, nežli u pacientů v kontrolní skupině podstupujících základní péči poskytovanou oddělením. Závěr: Trénink jemné motoriky měl efekt výraznějšího zlepšení kognitivních funkcí, také výraznější zlepšení ve vedlejších testech sledujících jemnou motoriku, než u pacientů bez této terapie....
|
host ::
RSS.