|
|
American Ways of War and Strategic Culture: A Reflection in Domestic and Foreign Cinematography
Kondrótová, Katarína ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Špelda, Petr (oponent)
Americké způsoby válčení a strategická kultura: reflexe v domácí a zahraniční kinematografii Katarína Kondrótová Abstrakt Tato práce se zabývá zobrazením americké strategické kultury ve filmech ze Spojených států amerických (USA) a dvou zemí, s nimiž byly v konfliktu - Vietnam a Afghánistán. Výzkum se zaměřuje na jejich porovnání s oficiálními americkými strategiemi a na srovnání těchto národních zobrazení mezi sebou. Cílem je zjistit, jak jsou Spojené státy a jejich způsob válčení zachycen doma i v zahraničí prostřednictvím filmů - populárního média se schopností utvářet vnímání. Výzkum je zakotven v teorii poststrukturalismu a v koncepcích strategické kultury a národních způsobů válčení. Tyto koncepty slouží jako vodítko, skrze které jsou analyzovány nejpopulárnější válečné filmy z vybraných zemí. Zjištění ukázala, že americké filmy znázorňovaly své strategické přístupy v reálném životě přesněji a ve zobrazení svých protivníků inklinovaly spíše k opovržlivosti. Ukázali také kritičtější zobrazení chování USA ve Vietnamu ve srovnání s Afghánistánem. Co se týče zahraničních filmů, vietnamské filmy byly vůči USA kritičtější než afghánské filmy, ale nebyly tak pohrdavé, jako americké. Afghánská zobrazení ukázala dvojí povahu jejich názoru na USA - vykazovala antagonismus, ale také uznala vzájemnou závislost....
|
|
|
Strategická kultura České republiky
Beneš, Jan ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Jan Beneš Strategická kultura České republiky Abstrakt Dizertační práce si klade za cíl komplexním způsobem definovat strategickou kulturu České republiky. Strategická kultura je nejprve analyzována jako konceptuální fenomén, jak ve vztahu k pojmu strategie, tak skrze její postavení v teorii mezinárodních vztahů. V práci jsou postupně představeny jednotlivé proudy uvažování o strategické kultuře a srovnány přístupy klíčových autorů, kteří se tímto konceptem zabývají, s důrazem na diskusi mezi jejich první a třetí generací. Vzhledem k faktu, že strategická kultura byla vytvořena a používána především jako nástroj k pochopení a vysvětlení chování strategicky a geopoliticky významných států, autor analyzuje historická a geostrategická specifika malého státu ve střední Evropě a následně definuje vlastní konceptuální a metodologický rámec studia strategické kultury. Metodou zakotvené teorie jsou poté zkoumány důležité symboly a narativy z historie českých zemí, zásadní momenty českého politického myšlení a rozhodování v oblasti zahraniční politiky, bezpečnosti a obrany, vojenství a strategie. Historické narativy se při zkoumání bezpečnostní a obranné politiky České republiky projevují v uvažování aktérů bezpečnostní komunity a spoluformují české myšlení o obraně a bezpečnosti. Výzkum klíčových politických...
|
|
|
Germany's commitment to CSDP operations: comparing the cases of the DRC and Libya
Westenberger, Kay Louise ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Beneš, Jan (oponent)
This thesis analyses Germany's commitment to multilateral military operations. Following the research question why Germany participates in some multilateral military operations but not in others, Germany's respective decision-making process regarding troop deployment in the DR Congo in 2006 on one hand and military non-engagement in Libya 2011 on the other hand is traced. By contrasting the concept of strategic culture with a purely rational assessment of the factors of alliance politics, risk-analysis and military feasibility of the operations, the decisiveness of taking into account Germany's strategic culture to explain deployment decisions is stressed. Neither is there a lack of external pressure for German military participation in the case of Libya, nor is the military operation in the DR Congo decisively less risky or militarily more feasible. Rather, Germany's multilateral and anti- militaristic strategic cultural strands affect its decision-making. Next to demanding a thorough justification and legitimization of any military engagement, two red lines for military deployment can be identified. First, Germany refuses to act unilaterally and displays a high reluctance towards military engagement outside the multilateral framework of the UN, NATO or EU. Secondly, Germany rejects to engage in...
|
|
|
Analysing the alternation of strategic subcultures: the case of Israel
Houdek, Kryštof ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá strategickými subkulturami v Izraeli a jejich vlivem na strategické rozhodování. Práce navazuje na corpus literatury zabývající se strategickou kulturou. Strategická kultura má vliv na to kdy, jestli a jak bude použita síla. Tři případy v této diplomové práci se zabývají použitím síly ve vztahu k Íránu, Hizballáhu a Syrské občanské válce. Strategická kultura nabývá podoby specifické strategická subkultury, která se projevuje jako tendence ke konkrétnímu strategickému chování. Izraelská strategická kultura je detailně zkoumána v průběhu svého historického vývoje v kontextu strategické kultury. Strategická kultura a její aspekty jsou popsány na pozadí vývoje "národní bezpečnostní doktríny." Posuny v strategické kultuře souvisí se změnami v strategickém prostředí a s vývojem nových vojenských technologií a strategií vedení války.
|
|
|
Between Defence and Offence: An Analysis Of The US "Cyber Strategic Culture"
Persoglia, Davide ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
The present thesis deals with the US strategic approach and posture to cybersecurity from a national point of view. On such a topic much has been written already, nonetheless the present work finds a degree of originality by tackling such object of analysis shifting the focus to a ideational perspective. By drawing insights from the meta-theory of Constructivism and the rich research tradition on strategic culture, the present thesis aims at understanding what kind of norms seem to be informing/mirroring what has been labelled the US "cyber strategic culture", and if it is possible to speak of a "shift", or at least track an evolution regarding them, in a historical timeframe that runs from the early 2000s up to the present days. To pursue the stated research agenda, a methodology grounded in discourse and thematic analysis is utilised, with an analytical framework centred around two opposite "thematic normative categories" (themes) called "defensiveness" and "offensiveness", each characterised by a "story" made up by three sub-themes, delineating specific strategic behaviours. A set of official strategies, all tackling cybersecurity and published during the mentioned timeframe by both the White House and the military, form the primary sources to which such methodology is applied, with particular...
|
|
|
Progressive divergence? The development of Croatian and Slovenian strategic cultures since independence
Vogrinec, Matevž ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Beneš, Jan (oponent)
This thesis focuses on the development of strategic culture in Slovenia and Croatia since independence. Croatia and Slovenia are small countries in the Western Balkans. Both countries became independent in 1991 and since then they became important regional actors in the Western Balkans. This thesis traces Slovenia and Croatia's historical position within the former SFR Yugoslavia's defence system. The empirical analysis in the thesis examines official documents of both countries to find basic notions of the strategic culture of Croatia and Slovenia. The thesis' research focuses on finding how both countries' goal of Euro-Atlantic integration influenced the development of their strategic culture. Keywords: Strategic Culture, Slovenia, Croatia
|
|
|
Česko-německá vojensko-bezpečnostní spolupráce vs. rodící se strategická kultura ČR
Stojanovová, Kamila ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Cílem této práce je zmapovat dosavadní vojensko-bezpečnostní spolupráci ČR a SRN v kontextu strategických kultur obou zemí. Důraz je přitom kladen jednak na specifika německé strategické kultury, z hlediska možných limitů pro vzájemnou spolupráci na poli vojenské bezpečnosti je zde ale více zdůrazněn proces utváření strategické kultury ČR. Teoretický základ práce tvoří pojetí konceptu vojensko- politické kultury Thomase U. Bergera a strategické kultury Kerry Longhurst. Klíčovými kritérii pro posouzení kompatibility strategických kultur obou zemí tedy jsou historické zkušenosti s použitím síly, pohled na armádu a použití síly napříč politickými elitami, ve veřejném mínění a ve strategických dokumentech a proces schvalování nasazení vojenských sil v zahraničí. V souvislosti s tím si práce klade za cíl odůvodnit, proč v období před vstupem ČR do NATO, o nějž se značně zasadila právě SRN, neprobíhala spolupráce na praktické i politické úrovni ve stejné intenzitě. Zároveň se snaží najít důvod, proč se po vstupu ČR do NATO v roce 1999 jediným výraznějším momentem vojenské spolupráce se SRN stalo zapojení AČR do PRT v afghánském Fajzabádu pod německým velením. Práce však neopomíjí ani aktuální vývoj, jenž do česko-německé vojensko-bezpečnostní spolupráce může vnést nové impulzy.
|
|
|
Military Strategy of the Russian Federation in Early 21st Century
Konopásek, Štěpán ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce mapuje proces změn vojenské strategie Ruské federace od jejího vzniku (konec roku 1991) do současnosti (květen 2016). Za použití longitudinální metody process tracing, autor pomocí teorie strategie a konceptu strategické kultury zkoumá, ve kterých oblastech ruské strategické kultury a vojenské strategie a došlo během sledovaného období ke změnám, a jaký měly tyto změny vliv na strategii uplatňovanou v ozbrojených konfliktech jichž se Ruská federace zúčastnila. Dalším sledovaným jevem je formování ideologického ukotvení revizionistické zahraniční a bezpečnostní politiky v hlavních strategických dokumentech. Jsou zkoumány následující faktory, které mají při utváření a implementaci výsledné strategie rozhodující význam: prezident a jeho administrativa, strategická kultura, strategické dokumenty, ozbrojené síly a vojenské operace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Spojené státy americké a protipovstalecký boj: Afghánistán
Petráš, Vojtěch ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
V americké vojenské tradici zastává protipovstalecký boj velice rozporuplnou pozici. Po zkušenosti z Vietnamu se téměř zapomnělo na doktrínu Davida Galuly, která je zaměřená na kontrolu populace. Současná válka Spojených států amerických v Afghánistánu se ukázala být konfliktem, kde aplikace této doktríny přichází v úvahu. V současnosti tedy dochází k jejímu znovuobjevení, což je kodifikováno skrze manuál protipovstaleckého boje FM 3-24. Autor práce Spojené státy americké a protipovstalecký boj: Afghánistán si klade otázku, zda chování amerických ozbrojených sil v Afghánistánu bylo v souladu s doktrínou COIN Davida Galuly. Autor na konflikt hledí optikou osmi kroků protipovstaleckého boje, které jsou formulovány v Galulově knize Counterinsurgency Warfare: Theory and Practice. Autor práce hledá faktory, které mohly ovlivnit naplnění těchto kroků a dává je do souvislosti s americkou strategickou kulturou, kterou v první části práce definuje. Analýza konfliktu ukázala, že k naplnění Galulových osmi bodů v Afghánistánu nedošlo. Tradiční vojenské myšlení zčásti zablokovalo úspěšnou adaptaci amerických ozbrojených sil na podmínky v Afghánistánu. Autor však dochází ke zjištění, že v rámci strategické kultury došlo v Afghánistánu k určitým posunům.
|
|
|
Příčiny existence francouzské Cizinecké legie v současnosti
Dolejší, Daniel ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Daniel Dolejší Příčiny existence francouzské Cizinecké legie v současnosti 2015 Abstrakt Tématem práce je francouzská Cizinecká legie, jejíž existence je zkoumána z hlediska národních zájmů a strategické kultury Francie. Autor k tématu přistupuje tak, že na základě předem definovaných národních zájmů a strategické kultury ve vybraných časových periodách hodnotí, zda jednotky Cizinecké legie pomáhaly naplňovat francouzské národní zájmy a jestli jejich činnost byla v souladu se strategickou kulturou Francie. Hlavním závěrem práce je potvrzení hypotézy, že Cizinecká legie nebyla zrušena z toho důvodu, že v každé době plnila důležitou roli při dosahování tehdy aktuálních národních zájmů Francie. Na druhé straně se zcela nepotvrdila hypotéza, že strategická kultura vždy působila jako podpůrný prvek, který pozici Legie v rámci francouzských ozbrojených složek stabilizoval a upevňoval. Především v meziválečném období tomu bylo spíše naopak. Autor také dospěl k závěru, že pozice Legie je v současné době nenahraditelná vzhledem k nízkému počtu jednotek států EU vycvičených pro boj v zahraničí. Roli legionářů vidí především v řešení regionálních konfliktů pod mandátem OSN či v rámci NATO.
|
host ::
RSS.