Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
How can the changes in the settings of the European Neighbourhood Policy affect the EU-Israeli cooperation?
Houdek, Kryštof ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jak se změny v Evropské sousedské politice, konktrétně nově navrhovaný NDICI, promítnou do vztahů Evropské Unie a jejích členských států s Izraelem. Zdůrazněny jsou vlivy změn v nastavení NDICI, které se dotýkají politického nastavení spolupráce s Palestinskou samosprávou a nepřímo se tak týkají i Izraele. Práce identifikuje čtyři hlavní změny týkající se flexibility, rozvojové pomoci, metody blending a výkonnostně zaměřeného přístupu (performance-based approach). Tyto změny mohou mít nezamýšlený dopad na vztahy s Izraelem, obzvlášť ve vztahu k bezpečnosti a politickému klima. Mohou poškodit vztahy Izraele s některými členskými státy nebo eskalovat násilí v Gaze. Práce ke svým závěrům dochází pomocí analýzy dokumentů vztažených k Evropské sousedské politice. Jedná se o případovou studii.
Analysing the alternation of strategic subcultures: the case of Israel
Houdek, Kryštof ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá strategickými subkulturami v Izraeli a jejich vlivem na strategické rozhodování. Práce navazuje na corpus literatury zabývající se strategickou kulturou. Strategická kultura má vliv na to kdy, jestli a jak bude použita síla. Tři případy v této diplomové práci se zabývají použitím síly ve vztahu k Íránu, Hizballáhu a Syrské občanské válce. Strategická kultura nabývá podoby specifické strategická subkultury, která se projevuje jako tendence ke konkrétnímu strategickému chování. Izraelská strategická kultura je detailně zkoumána v průběhu svého historického vývoje v kontextu strategické kultury. Strategická kultura a její aspekty jsou popsány na pozadí vývoje "národní bezpečnostní doktríny." Posuny v strategické kultuře souvisí se změnami v strategickém prostředí a s vývojem nových vojenských technologií a strategií vedení války.
How can the changes in the settings of the European Neighbourhood Policy affect the EU-Israeli cooperation?
Houdek, Kryštof ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jak se změny v Evropské sousedské politice, konktrétně nově navrhovaný NDICI, promítnou do vztahů Evropské Unie a jejích členských států s Izraelem. Zdůrazněny jsou vlivy změn v nastavení NDICI, které se dotýkají politického nastavení spolupráce s Palestinskou samosprávou a nepřímo se tak týkají i Izraele. Práce identifikuje čtyři hlavní změny týkající se flexibility, rozvojové pomoci, metody blending a výkonnostně zaměřeného přístupu (performance-based approach). Tyto změny mohou mít nezamýšlený dopad na vztahy s Izraelem, obzvlášť ve vztahu k bezpečnosti a politickému klima. Mohou poškodit vztahy Izraele s některými členskými státy nebo eskalovat násilí v Gaze. Práce ke svým závěrům dochází pomocí analýzy dokumentů vztažených k Evropské sousedské politice. Jedná se o případovou studii.
How can the changes in the settings of the European Neighbourhood Policy affect the EU-Israeli cooperation?
Houdek, Kryštof ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jak se změny v Evropské sousedské politice, konktrétně nově navrhovaný NDICI, promítnou do vztahů Evropské Unie a jejích členských států s Izraelem. Zdůrazněny jsou vlivy změn v nastavení NDICI, které se dotýkají politického nastavení spolupráce s Palestinskou samosprávou a nepřímo se tak týkají i Izraele. Práce identifikuje čtyři hlavní změny týkající se flexibility, rozvojové pomoci, metody blending a výkonnostně zaměřeného přístupu (performance-based approach). Tyto změny mohou mít nezamýšlený dopad na vztahy s Izraelem, obzvlášť ve vztahu k bezpečnosti a politickému klima. Mohou poškodit vztahy Izraele s některými členskými státy nebo eskalovat násilí v Gaze. Práce ke svým závěrům dochází pomocí analýzy dokumentů vztažených k Evropské sousedské politice. Jedná se o případovou studii.
Analysing the alternation of strategic subcultures: the case of Israel
Houdek, Kryštof ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá strategickými subkulturami v Izraeli a jejich vlivem na strategické rozhodování. Práce navazuje na corpus literatury zabývající se strategickou kulturou. Strategická kultura má vliv na to kdy, jestli a jak bude použita síla. Tři případy v této diplomové práci se zabývají použitím síly ve vztahu k Íránu, Hizballáhu a Syrské občanské válce. Strategická kultura nabývá podoby specifické strategická subkultury, která se projevuje jako tendence ke konkrétnímu strategickému chování. Izraelská strategická kultura je detailně zkoumána v průběhu svého historického vývoje v kontextu strategické kultury. Strategická kultura a její aspekty jsou popsány na pozadí vývoje "národní bezpečnostní doktríny." Posuny v strategické kultuře souvisí se změnami v strategickém prostředí a s vývojem nových vojenských technologií a strategií vedení války.
Proč Izrael není v EU?
Houdek, Kryštof ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce pojednává o potenciálním členství Izraele v EU. Hypotéza tvrdí, že Izrael i EU mají na izraelském členství zájem. Národní státy EU by však izraelskou žádost zablokovaly z vlastních ideologických zájmů. První část práce popisuje postoje izraelských politiků a veřejnosti ke vstupu do EU. Dále dokládá rozsáhlou hospodářskou, bezpečnostní i vědeckou spolupráci. Druhá část analogicky dokládá postoje evropských politiků. Poté popisuje strategický zájem EU na izraelském členství. Výzkumná otázka se ptá, proč není Izrael členem EU. Odpověď se dělí na dvě části. Jedna část analyzuje právní dokumenty EU, aby dokázala, že na legislativní úrovni nečelí izraelské členství žádným významným překážkám. Druhá část se pokouší dokázat, že na úrovni národních států existuje dostatečně silná opozice, která by takovou iniciativu kdykoli zablokovala. Práce kombinuje dva teoretické přístupy, liberalismus a neorealismus. Liberalismus argumentuje pro vzájemnou spolupráci. Neorealismus vysvětluje, proč taková spolupráce nemá šanci se naplnit. Výzkum užívá metody obsahové a diskurzivní analýzy prohlášení politiků a právních dokumentů EU, průzkumy veřejného mínění a kontextuální analýzu vývoje vzájemných vztahů.

Viz též: podobná jména autorů
14 Houdek, Karel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.