|
|
Kvantifikace tepelně-hydraulických charakteristik flexibilního prvku s využitím experimentálních dat
Sochorec, Rostislav ; Kilkovský, Bohuslav (oponent) ; Jegla, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením tepelně-hydraulických vlastností vlnovcového flexibilního prvku vyjádřených součinitelem tření a součinitelem přestupu tepla. Flexibilní prvek představuje snadno tvarovatelnou, nerezovou, ocelovou trubku, využívanou v běžných instalatérských aplikacích na stavbu potrubních rozvodů jako alternativu k běžnějším měděným či plastovým potrubím. Další možnou aplikací, danou jeho specifickými vlastnostmi, je jeho použití jako výměníku tepla nekonvenčních tvarů. Konkrétním řešeným případem je produkt společnosti flexira s.r.o. prodávaný pod obchodní značkou xConnect System. Tepelné charakteristiky jsou stanoveny a základě výstupu z experimentu, který napodobuje jedno z použití v Laboratoři energeticky náročných procesů (LENP) ve výzkumném centru NETME Centre. Jedná se o ohřev média šroubovicovým topným hadem v konfiguraci voda-voda. V práci jsou popsány typické vlastnosti a aplikace flexibilního prvku a návrh samotného experimentu. Obdržená data jsou pak analyzována ve snaze získat fyzikálně zdůvodnitelnou funkční závislost ke stanovení součinitele přestupu tepla.
|
|
|
Vliv obtokového součinitele na návrh a geometrii přímého výparníku pro chladící jednotku
Vytasil, Michal ; Rubinová, Olga (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem obtokového součinitele na návrh a geometrii výparníku pro chladicí jednotku datového centra. Detailně je řešen vliv obtokového součinitele na jednotlivé parametry návrhu. Všechny závislosti jsou zachyceny pomocí grafů, u nichž je umístěn komentář týkající se daného parametru. V části C matematicko-fyzikální řešení jsou předvedeny výpočty a postupy vedoucí k návrhu výměníku. Na závěr je provedeno zhodnocení provedených výpočtů a jejich možné zlepšení pro praxi.
|
|
|
Okrajové podmínky ve válcovací mezeře při válcování za tepla a za studena
Luks, Tomáš ; Pernis,, Rudolf (oponent) ; Hajduk, Daniel (oponent) ; Horský, Jaroslav (vedoucí práce)
Při tvorbě modelů technologického procesu válcování jednu z klíčových rolí hraje určení teplotních a silových okrajových podmínek ve válcovací mezeře. V kontaktu ve válcovací mezeře pozorujeme proměnný průběh normálové síly, změnu vzájemné rychlosti těles, působení oxidů a maziv aj. Zahrnout vliv všech parametru při určení okrajových podmínek není jednoduché a vyžaduje rozsáhlá měření. Proto je účelem této práce vývoj nových teplotních a silových senzorů pro měření okrajových podmínek ve válcovací mezeře ve formě součinitele přestupu tepla v kontaktu a koeficientu tření a jejich použití při testovacích měřeních. Pro teplotní okrajovou podmínku při válcování zatepla je pracovní válec osazen podpovrchovým teplotním snímačem. Na základě zaznamenaných teplot a pomocí inverzní úlohy vedení tepla jsou vypočteny povrchové teploty válce a hustota tepelného toků mezi válcovaným materiálem a válcem. Několik typů senzorů bylo vyvinuto a úspěšně otestováno na zkušební stolici nebo v poloprovozním režimu válcování na trati. V simulacích a při měření byly porovnávány teplotní odezvy senzorů a schopnost inverzní úlohy správně rekonstruovat povrchovou okrajovou podmínku. Při dlouhodobém měření byla také sledována životnost senzorů. Ke snímání mechanického napětí na rozhraní válec-provalek a výpočtu koeficientu tření je využita metoda měřícího pinu, kdy vrchol měřícího elementu (pinu) je v kontaktu s válcovaným materiálem. Síly, působící na pin, jsou snímány tříosým piezoelektrickým snímačem sil a přepočteny na kontaktní napětí ve válcovací mezeře. Senzor byl zabudován do měřícího válce a otestován při válcování ocelových a hliníkových tyčí za tepla a za studena. Výsledky byly porovnány s integračním snímačem sil ROLLSURF.
|
|
|
Databáze tepelných parametrů oblečení pro systém iHVAC
Hrubanová, Kristýna ; Pokorný, Jan (oponent) ; Fišer, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá měřením tepelných vlastností oděvů pomocí tepelného manekýna a využitím získaných dat pro zpřesnění predikce tepelného pocitu v systému iHVAC. První část práce je věnována rešerši dané problematiky a definování výpočetních vztahů potřebných pro experimentální měření. Důležitým bodem práce je volba metodiky měření dle dostupných norem a měřicího zařízení. Jádro práce pak spočívá v měření 5 kombinací oděvů při různých kalibračních teplotách a stejné teplotě povrchu manekýna. Následně jsou zpracována naměřená data, proveden rozbor nejistot a vyhodnocena opakovatelnost měření. Dle předpokladu se podařilo potvrdit nezávislost velikosti součinitele přestupu tepla na okolní teplotě a vypočtené tepelné odpory jednotlivých oděvů jsou v práci porovnány se stávajícím šatníkem systém iHVAC. Výstupem této práce je upřesněný a doplněný virtuální šatník, který slouží pro předpověď tepelného komfortu ve vozidle.
|
|
|
Najíždění parních turbín
Jelínek, Tomáš ; Kracík, Petr (oponent) ; Šnajdárek, Ladislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou najíždění parních turbín. V první části práce jsou obecně popsány základní postupy a principy najíždění. Ve druhé části se práce zabývá obecným popisem tepelného namáhání rotorové a statorové části. Je zde také popsán zjednodušený výpočet rychlosti najíždění a přípustné teplotní diference. V poslední části je proveden výpočet součinitele přestupu tepla pomocí inverzní analytické metody a jsou zde porovnány modelové a naměřené hodnoty tepelného namáhání.
|
|
| |
|
|
Velkoplošné systémy pro vytápění a chlazení
Pavlíček, Radek ; Vyhlídalová, Karolína (oponent) ; Počinková, Marcela (vedoucí práce)
Téma diplomové práce se zabývá velkoplošným systémem pro vytápění a chlazení. Teoretická část se zabývá tepelnou pohodou člověka v interiéru s vlivem na teplotu okolních konstrukcí, na teoretické základy výpočtu sdílení tepla a velkoplošné systémy vytápění a chlazení. Výpočtová část práce je specializovaná na návrh vytápěcí teplovodní soustavy mateřské školy za použití podlahového vytápění a otopných těles v jedné variantě a v druhé variantě jen s pomocí otopných těles. Zdroj tepla je použit kondenzační plynový kotel. Součástí výpočtů je příprava teplé vody, návrh zásobníku teplé vody a dalších potřebných zařízení soustavy. Část projektu obsahuje experimentální zjištění součinitele přestupu tepla u teplovodního podlahového a stěnového vytápění.
|
|
|
Optimalizace lehkého šikmého střešního pláště k redukci letních tepelných zisků
Svobodová, Sylvia ; Rubina, Aleš (oponent) ; Sedlák,, Vladimír (oponent) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá problematikou přehřívání podkrovních místností během letního období. U převážné většiny rodinných a bytových domů, kde je využito podkroví pro obytné účely, je opláštění krovu řešeno střešním pláštěm tvořeným lehkou konstrukcí. Takový plášť není schopen dostatečně odolávat letním okrajovým podmínkám a to se projevuje na tepelných ziscích v interiéru. V této práci je pozornost soustředěna pouze na prostup tepla střešním pláštěm. Je zde hodnocen vliv jednotlivých konstrukčních opatření doporučovaných pro redukci tepelných zisků střešním pláštěm – barva krytiny; tepelně akumulační vlastnosti; reflexní povrchy v dutině pod krytinou a větraná vzduchová vrstva. Jsou sledovány teplotní a rychlostní profily ve větrané vzduchové dutině a hodnocena účinnost tohoto opatření. Při tvorbě dílčích analýz bylo využito simulačních softwarů – na principu metody konečných prvků a také pro dynamickou simulaci. Rovněž bylo provedeno dlouhodobé měření teplot na modelech střešních plášťů, krátkodobé měření povrchových teplot různých druhů krytin, laboratorní měření odrazivosti na vzorcích krytiny. Také je zde diskutován vliv krycích mřížek větracích otvorů, které byly testovány na ventilátorové dráze. V publikaci je věnován prostor pro vysvětlení obecných principů přirozeného proudění, mezních vrstev a teorii výpočtu součinitele přestupu tepla. Součástí práce je vyhotovený standard metodiky přesných výpočtů větraných střešních plášťů, který lze využít pro snadnou orientaci při tepelně technickém výpočtu střešního pláště. Z poznatků dílčích analýz a energetických bilancí je prokazatelný pozitivní vliv větrané vzduchové vrstvy na redukci tepelných zisků v podkrovní místnosti. Současné řešení hřebene zajišťuje pouze odvod vlhkosti ze skladby a pro účely odvětrání přebytečných tepelných zisků není zdaleka dostačující. To vedlo k návrhu inovativního řešení konstrukce hřebene, tak aby se podpořila výměna vzduchu v dutině, a tím zvýšilo přirozené odvádění tepla.
|
|
|
Experimentální a výpočtové stanovení součinitelů přestupu tepla pro části průmyslové parní turbíny od firmy Siemens, s.r.o Odštěpný závod Industrial Turbomachinery
Hladík, Petr ; Pospíšil, Jiří (oponent) ; Hrabovský, Jozef (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je experimentální a výpočtové stanovení součinitelů přestupu tepla při kondenzaci páry pro zjednodušené části průmyslové parní turbíny. Tímto geometrickým zjednodušením je potrubí kruhového průřezu, kterého se při analýzách dějů probíhajících v parních turbínách často využívá. První část práce je věnována teorii přenosu tepla při kondukci, konvekci a speciálním případu konvekce – kondenzaci. Obsahem dalších kapitol je poté popis jednotlivých metod stanovení součinitele přestupu tepla. Těmi jsou: experimentální analýza provedená na reálném měřícím zařízení a vyhodnocená metodou konečných prvků (MKP), výpočtové modelování proudění (CFD) v programu ANSYS CFX a analytické určení součinitelů přestupu tepla použitím empirických vztahů pro kondenzaci. Závěrem práce je provedena validace a srovnání dosažených výsledků.
|
|
|
Termomechanický model pneumatiky
Vaníček, Jan ; Štětina, Josef (oponent) ; Porteš, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematiku termomechaniky pneumatik osobních vozů. Po rešeršní části řešící již existující modely pneumatik následuje praktická část, která je založena na návrzích termomechanických modelů. První z nich určuje závislost teploty na tlaku vzduchu uvnitř pneumatiky při změně teploty. Druhý termomechanický model vystihuje všechny tepelné toky, které se týkají pneumatiky za jízdy vozidla. Třetí termomechanický model počítá teploty jednotlivých částí pláště v průběhu jízdních zkoušek. Všechny modely jsou naprogramovány v prostředí MATLAB.
|
host ::
RSS.