|
|
Vliv formálního oděvu na mužské neverbální projevy, sebehodnocení a ženské hodnocení.
Kubicová, Lydie ; Varella Valentova, Jaroslava (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
Díky kulturnímu přenosu si lidé mohou vytvářet implicitní spojení mezi formálním oděvem a očekáváním o společenském postavení osob, které jej nosí. Napodobování stylu oblékání úspěšných jedinců může zvyšovat vnímanou míru prestiže a mate value, které se dále mohou odrážet ve způsobu, jakým probíhá jejich interakce s druhými. Projevování hrdosti a sebevědomí jako znaků vysokého sociálního statusu těchto jedinců poskytuje hodnotnou informaci jejich potenciálním partnerům. Pocity hrdosti a úspěchu, které jsou vyvolány typem oděvu, mohou ovlivnit neverbální projevy. Změny v chování, které jsou výsledkem oblékání oděvu, který je spojován s vysokým statusem, pak mohou být spojeny s neverbálními rysy odkazujícími na vnímanou míru dominance, sebevědomí a atraktivity. Studie ukazují, že muži, u nichž se vyskytují ve vyšší míře dynamické a expanzivní neverbální rysy, jsou ženami hodnoceni jako atraktivnější a maskulinnější. Dále jsou takoví jedinci hodnoceni jinými muži jako dominantnější ve srovnání s muži, kteří tyto neverbální rysy nevykazují. V naší studii jsme testovali vliv formálního a neformálního oděvu na mužské neverbální projevy a jejich posuzování muži a ženami, kteří hodnotili dominanci, sebevědomí a atraktivitu mužů na stimulech. Předpokládali jsme, že v experimentální podmínce, kdy na sobě bude...
|
|
|
Vztah socioekonomického statusu a užívání alkoholu mladistvými
Ondřejková, Barbora ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Brázová, Věra - Karin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi užíváním alkoholu mladistvými a jejich socioekonomickým statusem. Alkohol je jednou z nejrozšířenějších legálních drog. Mladiství představují ohroženou skupinu, kterou je třeba před negativními dopady alkoholu chránit. Jak práce dokládá na různých zahraničních výzkumech, vzorce užívání alkoholu se liší podle výše dosaženého socioekonomického statusu. Práce si proto klade za cíl prozkoumat nastíněné rozdíly v užívání alkoholu i mezi adolescenty v ČR a využívá k tomu data Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) z roku 2007. Autorka zkoumá rozdíly v konzumaci alkoholu mezi chlapci a děvčaty v ČR, dále pak množstvím a četností užívaného alkoholu ve vztahu k jejich socioekonomickému statusu, který byl nově vytvořen pomocí sloučením několika proměnných z dostupného datového souboru. Práce se teoreticky opírá o koncept sociálních determinant zdraví, celoživotní perspektivy a sociálního gradientu. Vzhledem k výsledkům zjištění je v závěru práce navrženo několik otázek, jež by bylo vhodné do studie ESPAD zařadit proto, aby za jejich pomoci bylo možné upřesnit další zjišťování socioekonomického statusu respondentů a účinněji tak zacílit prevenci proti nadměrnému užívání alkoholu. Práce také obsahuje kapitoly zabývající se socioekonomickým statusem a způsoby,...
|
|
|
Rodinné prostředí a konzumace alkoholu mezi mladistvými
Rendlová, Barbora ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce s názvem Rodinné prostředí a konzumace alkoholu u mladistvých se zabývá vztahem čtyř dimenzí rodinného prostředí a konzumace alkoholu u šestnáctiletých. Těmito čtyřmi dimenzemi jsou způsob trávení volného času, struktura rodiny, styl rodičovské výchovy a socioekonomický status. V teoretické části práce je nejdříve popsán vliv rodiny na vývoj dítěte a také vymezen proces socializace, prostřednictvím kterého rodina na dítě působí. Dále je rozebrána souvislost mezi rodinným prostředím a konzumací alkoholu u mladistvých a poté jsou charakterizovány čtyři zkoumané dimenze rodinného prostředí ve vztahu ke konzumaci alkoholu. Souvislost rodinného prostředí a konzumace alkoholu u mladistvých byla zkoumána pomocí smíšeného designu výzkumu. V hlavní, kvantitativní části práce byly pomocí dat z Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) z roku 2007 zkoumány vztahy mezi vybranými dimenzemi rodinného prostředí a ukazateli konzumace alkoholu, dále byla vytvořena typologie mladistvých konzumentů alkoholu. Na výsledky této části práce navázala část kvalitativní, kde byly pomoci deseti polostrukturovaných rozhovorů zkoumány hlubší souvislosti a směr vztahů zjištěných na základě analýzy kvantitativních dat. Tato část byla především zaměřena na styl rodičovské výchovy a trávení volného...
|
|
| |
|
| |
|
|
Potenciál knih jako zdroj kognitivního kulturního kapitálu: vliv na dosažené vzdělání a socioekonomický status
Gorčíková, Magdaléna ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce Potenciál knih jako zdroj kulturního kognitivního kapitálu: vliv na dosažené vzdělání a socioekonomický status se zabývá sociokulturním fenoménem čtení, jež jako kognitivní dovednost je těsně spjato se základními potřebami dítěte a návykem pracovat a učit se. Cílem této práce je zmapovat mechanismus této kulturní aktivity (jako specifický typ kulturního kapitálu), který nejen v rámci rodiny ale i školy formuje individuální schopnosti jedinců jako předpoklad úspěchu v životě. V teoretické části popisuje životní etapy čtení s jasně vymezenými čtenářskými návyky a utváření vztahu ke knize, nastiňuje koncepci kognitivního kulturního kapitálu a shrnuje význam vnějších determinantů pro vznik a rozvoj čtenářského zájmu. Empirická část pracuje s datovou bází z výzkumu Distinkce a hodnoty 2008 (SOÚ AV ČR, v.v.i.), kde je představena struktura čtenářského klimatu (dostupnost domácí knihovny, nápodoba čtenářských vzorů, interakce o čteném s dítětem i vlastní četba v dětství). V návaznosti na domácí čtenářskou socializaci dětí je analyzován vliv čtenářského klimatu v oblasti vzdělání: na školní výsledky základní škole, přechody mezi jednotlivými stupni vzdělanostního systému (střední škola a vysoká škola) nejvyšší dosažené vzdělání a mezigenerační vzdělanostní mobilita. Dále je analyzován vliv...
|
|
|
Determinanty zdraví a jejich ovlivnitelnost
HORÁKOVÁ, Vladimíra
Hlavním tématem této bakalářská práce jsou determinanty zdraví. Protože se jedná o velmi širokou oblast, zaměřila jsem práci na sociální determinanty, které se skládají z deseti hlavních faktorů, ovlivňujících zdraví. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde jsem čerpala z poznatků české i zahraniční literatury. Popsala jsem základní determinanty, biomedicínský model zdraví a ekologicko sociální model zdraví, do kterého řadím koncepci deseti sociálních determinant zdraví, dle poznatků Wilkinsona a Marmota, kteří ve své studii rozpracovali deset hlavních sociálních determinant: sociální gradient, dětství, výživa, sociální opora, stres, závislosti, práce, nezaměstnanost, doprava, sociální vyloučení. Praktická část bakalářské práce obsahuje kvantitativní výzkum zaměřený na porovnání cílové skupiny, studenty gymnázia ve věku 16 -19 let žijící v hlavním městě v Praze a studenty státního gymnázia menšího města Žďár nad Sázavou. Hlavním cílem práce je zjistit jak ovlivňují sociální determinanty studenty v přímé souvislosti s životním stylem v těchto městech. V dotazníkovém šetření se zaměřuji na způsob života studentů, trávení volného času, ekonomické faktory rodiny, faktory sociálního prostředí, sociální gradient rodiny, motivaci studentů ke studiu a užívání návykových látek. V diskusi hodnotím výsledky získané v dotazníkovém šetření, v porovnání s obecně platnými poznatky. V závěru bakalářské práce poukazuji na stanovené cíle a získané poznatky této práce. V poslední části se zamýšlím nad nezastupitelnou rolí rodiny, důležitosti výchovy v rodině a vlivu sociálních determinant na zdraví a psychosociální vývoj dospívajícího studenta. Pro získání dat jsem zvolila metodu kvantitativního výzkumu, technikou výzkumu je dotazník s uzavřenými otázkami. Statistické vyhodnocení dotazníku je vyjádřené v procentech, výsledky jsou rozpracované v tabulkách a znázorněné graficky. Vyhodnocené dotazníkové šetření porovnávám s danými hypotézami a cílem práce. Závěr práce obsahuje shrnutí možností využití získaných poznatků v každodenním životě, protože determinanty zdraví mají vliv na naše zdraví v průběhu celého života.
|
|
|
Vliv materiálních podmínek studentů na studijní úspěšnost
Machek, Roman ; Bína, Vladislav (vedoucí práce) ; Hiršová, Miloslava (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem materiálního zázemí na úspěšnost studentů při studiu na vysoké škole. Je členěna do několika částí. V teoretické části jsou popsány, rozebírány a případně komentovány výsledky, ke kterým došli jiní lidé zabývající se stejnou, případně podobnou problematikou. V další, praktické, části je popsáno, jak probíhal výzkum, jaké jsem získal data a také vyhodnocení a výsledky jednotlivých testů, které měly za úkol identifikovat faktory materiální povahy, které mohou mít vliv na úspěšný průběh vysokoškolského studia. V závěru jsou všechny výsledky sumarizovány a komentovány s doporučením pro další výzkum.
|
|
|
Úrazy dětí v domácnosti a při volnočasových aktivitách (se zvláštním zaměřením na shaken baby syndrom)
PRŮCHOVÁ, Dominika
Úrazy, které se stanou dětem v domácnosti, nebo při volnočasových aktivitách jsou nejčastějšími typy úrazů. Specifickou skupinou jsou úrazy způsobené třesením. Informovanost laické veřejnosti v České republice o Syndromu třeseného dítěte je téměř nulová. Základním předpokladem snížení úrazovosti je identifikace rizikových faktorů, které způsobují vznik úrazu nebo činí jedince zranitelnějším. Jedná se o faktory prostředí, zdravotní, chování a faktory socio-demografické a sociální. Cílem disertační práce je zmapovat úrazy dětí v domácnosti a při volnočasových aktivitách. Dílčím cílem je zmapovat užívání ochranných pomůcek k prevenci úrazů. Dalším cílem disertační práce je zmapovat informovanost rodičů o syndromu třeseného dítěte a dále zmapovat techniky uklidnování plačících dětí a pocity rodičů při tom. Metodou výzkumu je kvantitativní prospektivní výzkum, ke sběru dat jsou využity dva strukturované dotazníky. Sběr dat probíhal v letech 2009-14. První dotazník je zaměřen na získávání informací o úrazech dětí v domácnosti a při volnočasových aktivitách. Cílem studie je rozbor úrazů dětí ve věku 0-18 let. Druhý dotazník je zaměřen na syndrom třeseného dítěte a skládá se z několika dílčích okruhů: dětský pláč, techniky zvládání a tišení dětského pláče, pocity rodičů a informovanost o syndromu třeseného dítěte (SBS). Na základě těchto výsledků lze zkvalitnit přístup k primární prevenci úrazů dětí zvýšeným sledováním dítěte, zefektivněním preventivních postupů, zvýšenou dispenzarizací, kontrolou, případně zvýšením efektivity realizované primární úrazové prevence.
|
|
|
Ovlivnění socioekonomického statusu člověka ve vztahu k hodnotě indexu KPE
KNOTKOVÁ, Nikola
Abstrakt Má diplomová práce se zabývá vztahem mezi úrovní orálního zdraví pacientu a jejich socioekonomického statusu. V teoretické cásti je zmínen obor stomatologie a jeho rozdelení, onemocnení v dutine ústní a jejich lécba, prevence a profylaxe, rozdelení defektu chrupu a jejich rešení. Praktická cást je realizována na základe jedné hypotézy. Cílem je zhodnocení ovlivnení socioekonomického statusu cloveka ve vztahu k hodnote indexu KPE. Stanovená hypotéza byla vyhodnocena na základe sekundární analýzy dat z dokumentace pacientu navštevujících ordinaci zubního lékare a dotazníkového šetrení. Ke zhodnocení orálního zdraví jsem využila index KPE a pro doplnení index CPITN a API. Pro zhodnocení socioekonomického statusu respondentu jsem zvolila trídní schéma podle Goldthorpa. Statusotvornými údaji pro tento výzkum byli vzdelání respondenta, príjem rodiny, podíl na moci a rozhodování atd. Bylo zjišteno, že existuje vztah mezi vyšším stupnem vzdelání, vyšším spolecenským postavením, vyšším príjmem a lepšími výsledky indexu KPE, ale i celkového orálního zdraví. Úcelove je tento výzkum podkladem pro mou diplomovou práci. Dále k publikaci v odborném casopise pro stomatology, sestry a hygienistky a zároven bude sloužit k interním úcelum zubní ordinace.
|
host ::
RSS.