|
|
Geografické aspekty volební podpory populistické radikální pravice v Česku
Cihlář, Pavel ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Suchánek, Jonáš (oponent)
Strany populistické radikální pravice, spolu se svými politickými úspěchy v 21. století, získaly i na značném akademickém zájmu. Vzhledem k výrazné geografické variabilitě podpory těchto stran se postupně obrací pozornost i na geografické aspekty tohoto fenoménu. Právě ty jsou v centru zájmu této práce. Jejím cílem je zmapovat intenzitu a podobu shlukování volební podpory strany Svoboda a přímá demokracie (SPD) ve sněmovních volbách v letech 2017 a 2021 a dále zkoumat geografické rozdíly ve vysvětlujících faktorech této volební podpory. Práce k těmto cílům využívá metodu prostorové autokorelace a víceúrovňové geograficky vážené regrese. Statistickými jednotkami jsou obce Česka a vysvětlujícími proměnnými sociodemografické a socioekonomické ukazatele, konceptualizované dle tří kategorií vysvětlení podpory populistické radikální pravice: ekonomického rozhořčení, kulturního rozhořčení a anomie. Zvláštní pozornost je věnována teorii anomie, vycházející z teorií masové společnostia sociálního kapitálu. Starší testování efektu této teorie na podporu pro populistickou radikální pravici vedla k ambivalentním výsledkům a tato práce testuje potenciální vysvětlení této ambivalence geografickou nestacionaritou efektu anomie. Výsledky potvrzují geografickou variabilitu ve výskytu, shlukování i vysvětlení...
|
|
| |
|
|
Genderové rozdíly při vytváření sociálního kapitálu územních komunit na Táborsku
Maňásková, Tereza ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Hána, David (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem genderových rozdílů při vytváření sociálního kapitálu územních komunit na Táborsku. Hlavním cílem výzkumu je analýza a hodnocení procesu formování sociálního kapitálu se zaměřením na genderové rozdíly mezi aktéry lokální politické elity na Táborsku. Předpoklad rozdílů během utváření sociálního kapitálu aktérů z pohledu genderu je opírán o rešerši a diskuzi obecných východisek. Hlavními řešenými koncepty v první části práce je samotný pojem gender a jeho formování během života, s tím spojené genderové stereotypy ve společnosti, sociální kapitál a jeho utváření, formy či měření. V neposlední řadě se práce věnuje diskuzi o politické participaci žen v Česku. V empirické části práce se nejprve zaměřím na naplnění dílčího cíle práce, a to na analýzua hodnocení zastoupení žen v komunální politice na Táborsku s důrazem na vysvětlení podmíněností, které jsou klíčové pro vstup žen do komunální politiky. O jeho splnění jsem se snažila skrze kvantitativní výzkum, a to sběrem a analýzou dat o všech 110 obcích na Táborsku mezi lety 1994-2022. Pro splnění tohoto cíle jsem si stanovila tři předpoklady. Bylo zjištěno, že procentuální zastoupení žen v komunální politice na Táborsku je v porovnání se zastoupením mužů nižší. Avšak není pravdou, že je procentuální zastoupení žen v...
|
|
|
Lidský a sociální kapitál v českém zemědělství
HRZÁN, Lukáš
Diplomová práce se zabývá analýzou lidského a sociálního kapitálu v jednotlivých regionech České republiky.Hlavním zaměřením z hlediska lidského kapitálu je, jakým způsobem zemědělské podniky získávají nové zaměstnace a jakým způsobem se věnují vzdělávání svých zaměstnaců. Sociální kapitál je zkoumán především na členstvím zemědělských podniků v komorách a spolcích a zapojení zemědělských podniků do veřejného života v okolí podniku.
|
|
|
Dynamika sociálního vyloučení v České republice: Nerovné šance ve vzdělávání
Prokop, Daniel ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Katrňák, Tomáš (oponent) ; Straková, Jana (oponent)
PROKOP, Daniel. Dynamika sociálního vyloučení v České republice: Nerovné šance ve vzdělávání. Praha, 2022. 124 s. Disertační práce (Ph.D.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra sociologie. Školitel: doc. Milan Tuček Abstrakt Kumulativní disertační práce obsahuje tři samostatné články, které se zabývají tématem vzdělanostních nerovností v České republice. První článek vychází z tradice výzkumů vzdělanostních tranzic a sociální a kulturní reprodukce a mobility. Analyzuje souvislost kulturního, sociálního, lidského a ekonomického kapitálu rodičů a úspěšnosti dětí ve třech vzdělanostních tranzicích. Článek ukazuje, že rodičovské kapitály a sociální status hrají v souladu s teorií efektivně udržované nerovnosti (EMI) celkově silnou roli zejména při výběru typu středoškolského vzdělání. Detailnější pohled ale naznačuje, že lidský kapitál a chudoba rodičů souvisí s neúspěšností na počátku vzdělávací dráhy, zatímco sociální a kulturní kapitál a majetek rodičů hrají roli v rozhodnutích a úspěšnosti v pozdějších tranzicích. Teorie EMI tak není v rozporu s dalšími přístupy, které předpokládají brzký a mizející efekt některých vlivů rodinného prostředí. Druhý článek zkoumá souvislost nekvalitního bydlení a vzdělávání dětí z nízkopříjmových rodin. Ukazuje, že děti z chudých...
|
|
|
Význam virtuální reality pro skupinu NEET
Bjaček, Jakub ; Pospíšilová, Marie (vedoucí práce) ; Krištofič, Peter (oponent)
Jakub Bjaček Význam virtuální reality pro skupinu NEET Abstrakt V této bakalářské práci jsem se pokusil podrobněji podívat na aktuální problematiku NEETs, tedy ve zkratce osob, které se obvykle dobrovolně nepodílí na socializaci skrze zaměstnání či institucionální vzdělávání. Zajímaly mě především příčiny, proč tomu tak je. Zda jde spíše o příčiny vnějšího charakteru (změny na trhu práce, celková nezaměstnanost mladých, konkurenční prostředí) nebo, ale i, příčiny vnitřního charakteru. Otázkou bylo, kde se NEETs projevují a jak tráví čas. Proto jsem se zaměřil na online prostor, ve kterém by se určitá část z nich dle předpokladu mohla prezentovat. Tím mi zbyla poměrně úzká cílová skupina osob, které lze jak řadit do kategorie NEETs, tak se i ve větší formě prezentují v online prostoru. Na tomto propojení byly postaveny výzkumné cíle, tedy jak se NEETs prezentují v online prostoru. Zajímala mě virtuální identita jako způsob k zisku nového sociálního kapitálu. Nejde tak o komplexní nahlédnutí na sociologicky aktuální problematiku NEETs, ale o určitý pohled na problematiku z perspektivy určité činnosti (zde aktivity v online prostředí a vnímání a vlivů virtuální identity). Mimo teoretického uvedení do problematiky NEETs a virtuální identity je obsažena i metodologická část, která popisuje průběh výzkumu a sběr...
|
|
| |
|
|
Dobrovolní hasiči z hlediska rozvoje sociálního kapitálu
Sadílková, Petra ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením a významem dobrovolných hasičů v České republice z hlediska rozvoje sociálního kapitálu, a řadí se tak mezi texty věnující se fenoménu dobrovolnictví. Základní otázkou práce je vysoká míra úspěchu a rozšířenosti tradiční zájmové organizace v dnešní společnosti, která směřuje spíše k individualismu. Odpovědi na vzniknuvší otázky související s postavením dobrovolných hasičů mezi ostatními dobrovolníky jsou hledány za pomoci analýzy konceptu kolektivního sociálního kapitálu. Díky této perspektivě je prostřednictvím kvantitativního a kvalitativního přístupu odhalen význam tradice, sociálních vazeb a postavení sborů dobrovolných hasičů v místních komunitách. Zdá se, že hlavním smyslem dobrovolnického sdružení není pouze ochrana obyvatel, dobrovolní hasiči se totiž vysokou mírou podílejí také na vytváření příležitostí pro sdružování a udržování kolektivního společenského života v komunitách, ve kterých působí. Tímto jednáním napomáhají k udržení pospolitosti místních občanů a rozvoji sociálního kapitálu.
|
|
| |
|
|
Současný pohled mezinárodních organizací na koncept celoživotního učení - srovnání UNESCO a OECD
Moss, Linda ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
Diplomová práce představuje koncept celoživotního učení jako ambiciózní politický projekt, který se zrodil na poli mezinárodních organizací počátkem 70. let a jehož dopad dnes sahá daleko za hranice národních států i vzdělávací politiky. Oblast vzdělávání je sice stále v působnosti národních vlád, avšak i zde se od 90. let projevují silné globalizační tendence, v jejichž důsledku je národní vzdělávací politika čím dál více ovlivňována nadnárodními institucemi. Přestože koncept celoživotního učení dnes slouží jako jednotný rámec, byl v průběhu svého vývoje interpretován různě a dosud neexistuje konsenzus o tom, co přesně znamená a jak by měl být v praxi konkrétně realizován. Cílem práce je na základě analýzy klíčových dokumentů srovnat pojetí celoživotního učení mezinárodní organizace UNESCO s pojetím OECD, jakožto dvou specifických pohledů na tuto problematiku. Komparace vychází z Rubensonova modelu (2004), jenž koncept celoživotního učení nahlíží skrze tři klíčové kategorie představující hlavní aktéry společenského života - stát, trh a občanskou společnost. Vzhledem k tomu, že zvolené téma je v České republice dosud málo zpracované, cílem práce je podat ucelený přehled, včetně kritického zhodnocení pojetí obou srovnávaných organizací.
|
host ::
RSS.