|
|
Silice v jehličnanech (Pinopsida) a jejich využití
Kratochvílová, Eliška ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Bakalářská práce má rešeršní charakter a zaměřuje se na stručnou charakteristiku skupiny jehličnanů (Pinopsida) s ohledem na jejich systematiku, morfologii a rozmnožování, rostlinný sekundární metabolismus s vazbou na produkci rostlinných silic. Silice jsou následně detailně charakterizovány z hlediska jejich složení, využití a způsobů získávání. Práce dále podává přehled a detailní charakteristiku nejčastěji se vyskytujících silic u jehličnanů s důrazem na jejich využití a nežádoucí účinky pro člověka. Poslední část stručně představuje didaktický potenciál tohoto tématu ve výuce na základní škole.
|
|
|
Analýza senzoricky aktivních látek obsažených v bylinných extraktech
Koloničná, Markéta ; Vítová, Eva (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Máta peprná (Mentha piperita), šalvěj lékařská (Salvia officinalis), meduňka lékařská (Melissa oficinalis), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) a kozlík lékařský (Valeriana officinalis) jsou byliny s léčivými vlastnostmi. Jejich ethanolové extrakty se využívají k fortifikaci potravin či v kosmetice. V této práci byly analyzovány obsahové látky v extraktech vybraných bylin, které byly připraveny macerací a následně analyzovány plynovým chromatografem s hmotnostním detektorem. Cílem práce bylo optimalizovat metodu pro stanovení senzoricky aktivních látek, ty poté stanovit a vyhodnotit.
|
|
|
Stanovení vybraných obsahových látek ve fytofarmakách
Hroncová, Michala ; Tulková, Tereza (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Materina dúška, lipa a nádchovník sú rastliny, ktoré majú pozitívny vplyv na ochorenia horných ciest dýchacích. Najčastejšie sa používajú vo forme čajov a sirupov. Táto bakalárska práca sa zaujíma o metódy, ktorými môžeme stanoviť jednotlivé látky v rastlinách. Sú popísané metódy ako destilácia vodnou parou alebo SPME s vyhodnotením na plynovom chromatografe s hmotnostným detektorom. Hlavným cieľom bolo zistiť, aké obsahové látky sa v rastlinách nachádzajú. Bolo zistené, že všetky rastliny obsahovali thymol. Materina dúška obsahovala o-cymen, v zmesi materinej dúšky boli hlavnými zložkami thymol, borneol, 1-octene- 3- ol, linalol, estragol a 4- terpeneol. V lipe sa nachádzal estragol a - terpinen. V lipovej zmesi sa nachádzali hlavne o-cymen, estragol a - terpinen. V nádchovníku sa potvrdil vo všetkých metódach – pinen, camphor, - terpinen. V sirupe sa metódou headspace stanovili v oboch vlákna látky thymol a -elemen.
|
|
|
Předúprava chmele pro další zpracování v pivní technologii
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá předúpravami chmele pro další zpracování v pivní technologii. V experimentální části práce byl zkoumán konkrétně vliv působení nízkých teplot, jakožto předúpravy chmele, na sledované parametry. Byly zkoumány tři typy chladové předúpravy. Ve dvou případech se jednalo o zmražení chmelového materiálu pomocí mrazícího zařízení na teploty 25 °C a ve druhém případě na 70 °C. Ve třetím případě byl chmelový materiál upravován pomocí kontaktu s tekutým dusíkem v kombinaci s mechanickou úpravou rozmělněním. Jako chmelový materiál byl využit chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který byl ve formě pelet nebo lisovaných chmelových hlávek. Zkoumána byla celková hořkost vzorků, celkový obsah fenolických látek, celkový obsah flavonoidů, antioxidační aktivita a koncentrace silic, konkrétně myrcenu humulenu a geraniolu. Vliv předúprav vzorků byl zkoumán při běžném chmelovaru i při studeném chmelení. Součástí experimentální části jsou popisy postupu chmelení, popisy postupů jednotlivých analytických metod. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Výrazné výhody či nevýhody některé z předúprav nebyly prokazatelné, nicméně nejvýraznější odlišnosti byly pozorovány u vzorků chmelených pomocí chmele předupraveného mražením na teplotu 70 °C, který měl pozitivní vliv zejména na množství vyextrahovaných silic při studeném chmelení.
|
|
|
Stanovení obsahových látek v mátě
Novotná, Martina ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá stanovením obsahových látek v mátě. Máta je v lékařství velmi oblíbenou bylinou, která je využívána více než 2000 let. Existuje mnoho druhů máty, nejznámějším a nejčastějším zástupcem je máta peprná. V teoretické části je popis látek, které se běžně vyskytují v rostlinách, charakteristika máty a principy použitých analytických metod. V experimentální části jsou zaznamenány zjištěné látky v jednotlivých čajích.
|
|
|
Možnosti identifikace silic v environmentálních matricích
Plačková, Lucie ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V této práci jsou charakterizovány obsahové látky typu silic ve vzorcích rostlinného původu, a to v jehličí a mechu, jejich chemické rozdělení, popis účinků na zdraví člověka a jejich využití v lékařství. Práce dále popisuje metody izolace a identifikace silic z rostlin. Pro izolaci silic jsou použity metody extrakce rozpouštědlem, mikroextrakce tuhou fází (SPME) a destilace vodní parou, pro identifikaci pak tenkovrstvá chromatografie (TLC) a plynová chromatografie (GC/MS).
|
|
|
Analýza silic v rostlinném materiálu
Koloničná, Markéta ; Svoboda, Zdeněk (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Máta peprná a levandule lékařská jsou aromatické byliny s léčivými i kořeninovými vlastnostmi. Jejich esenciální oleje slouží pro výrobu vonných látek používaných v kosmetice a potravinářství. V této práci byly analyzovány obsahové látky v levandulové a mátové silici, které byly vyextrahovány destilací s vodní parou, následně analyzovány plynovým chromatografem s hmotnostním detektorem. Cílem práce bylo zjistit, které látky silice obsahují. V levandulové silici byly v největším množství prokázány cineol, linalool, kafr a linalyl-acetát. V mátové silici byly v největším množství prokázány menthon a menthol.
|
|
|
Stanovení obsahových látek ve fytofarmakách
Ivanishchanka, Iryna ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V předložené bakalářské práci byly analyzovány bylinné čaje, jejichž hlavními složkami jsou třezalka a meduňka. V rámci řešení bakalářské práce byly sledovány jejich fyziologické vlastnosti, chemické složení a vliv na zdraví člověka. Práce se zabývá metodami izolace a identifikace silic z vybraných čajů pro uklidnění nervového systému. Pro izolaci silic jsou použity metody extrakce rozpouštědlem, mikroextrakce tuhou fází (SPME) a destilace vodní parou, a k identifikaci byla použita plynová chromatografie (GC/MS). Izolační metody pro získání silic z rostlinných matric byly posouzeny a jako nejvhodnější izolační technika byla určena metoda mikroextrakce tuhou fází (SPME)
|
|
|
Koření z čeledi miříkovitých a jejich využití v potravinářském průmyslu
Halodová, Tereza
Tato diplomová práce s názvem Koření z čeledi miříkovitých a jejich využití v potravi-nářském průmyslu se zabývá charakteristikou léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, legislativou týkající se koření, obsahovými látkami rostlin a využitím těchto rost-lin, zejména silic v potravinářství. V rámci práce jsou uvedeny metody extrakce silic z rostlinných materiálů a také normy pro stanovení obsahu silic. Je popsána čeleď miří-kovité, která obsahuje významné rostlinné druhy používané zejména jako koření a vy-brané druhy z této čeledi jako jsou anýz vonný, fenykl obecný, kmín kořenný, kopr vonný a koriandr setý, byly v praktické části analyzovány a porovnávány. V těchto druzích ko-ření, získaných od čtyř zpracovatelů, byl metodou destilace vodní parou dle normy Čes-kého lékopisu (2017) stanoven obsah silic. Dosažené výsledky obsahu silic se pohybo-valy v rozmezí 0,66 ml/100 g – 5,26 ml/100 g.
|
|
|
Využití silic při ochraně bramboru vůči bakterii Dickeya dianthicola
Špaček, Dominik
Diplomová práce „Využití silic při ochraně bramboru vůči bakterii Dickeya dianthicola“ se zabývá antibakteriálními účinky vybraných silic a jejich komponentů. Konkrétně to jsou silice skořice, fenyklu, čajovníku, kmínu, římského kmínu, hřebíčku, čajovníku a komponent carvon a limonen vůči gramnegativní bakterii Dickeya dianthicola. Antibakteriální aktivita byla hodnocena pomocí diskové difuzní metody, kde byly sledovány inhibiční zóny. Dále byla antimikrobiální aktivita stanovena pomocí minimální inhibiční koncentrace (MIC) a minimální baktericidní koncentrace (MBC). Diskovou difuzní metodou bylo prokázáno, že testovaná bakterie byla nejvíce citlivá na přítomnost silice skořice ve všech koncentracích. U silice hřebíčku byla naměřena vyšší účinnost při koncentraci 75 µl/ml než při koncentraci 100 µl/ml. Podle hodnot z MIC a MBC je zřejmé, že životaschopnost bakterie Dickeya dianthicola nejvíce potlačovaly silice skořice a hřebíčku. V závěru byl proveden test patogenity, kterým bylo prokázáno, že komponent carvon více potlačuje příznaky napadení než silice skořice a kmínu.
|
host ::
RSS.