|
| |
|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Čech, Daniel ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce byla obnova a přestavba budovy bývalého Nejvyššího státního zastupitelství na prostory pro Ateliér scénografie Janáčkovy akademie múzických umění a pro Rektorát Janáčkovy akademie. Budova se nachází na nároží frekventovaných ulic Jánská, Kobližná a Pohořelec, kde vytváří poněkud nevýrazný ukončující bod těchto ulic. Objekt byl postaven v období po druhé světové válce a nese znaky pozdního funkcionalismu. Budova je od devadesátých let nepoužívaná a v současné době chátrá. Parter objektu sloužil komerci, podzemní podlaží technickým zařízením objektu a ostatní podlaží čistě administrativě. Budova má jedno podzemní podlaží a sedm nadzemních podlaží. V parteru budovy byla navržena veřejná kavárna a výstavní prostory. V druhém až čtvrtém nadzemním podlaží jsou administrativní prostory pro Rektorát Janáčkovy akademie. V pátém až sedmém nadzemním podlaží a v podzemním podlaží jsou prostory pro studenty Ateliéru scénografie. Prostory čítají místa pro ateliéry, učebny, posluchárny a dílny. V nástavbě osmého podlaží se nachází zázemí pro světelný design. Náplní práce bylo objektu vrátit život a vytvořit funkční a esteticky přívětivé prostředí pro studenty, zaměstnance a návštěvníky. To bylo docíleno obměnou vnitřní dispozice, kde byly odebrány některé dělící konstrukce, včetně vertikálního propojení podlaží a použitím prosklených příček. Dispozice je nyní otevřenější, prosvětlenější a vzdušnější. Výrazným prvkem přestavby je nástavba dalšího podlaží, díky čemuž se zvětšil prostor pro studenty a zaměstnance, a potvrdila se nejasná vertikalita objektu. Celá nástavba působí dominantnějším dojmem, ale s přirozeným respektem vůči okolním budovám. Fasáda nástavby je tvořena předsazenými elektroluminescenčními panely s holografickou fólií. Tato fólie vytváří duhové efekty na fasádě a působí odrazivě, čímž se hmota odlehčuje. V noci díky elektroluminescenčním drátům v souvrství panelu nástavba svítí a upozorňuje na dění uvnitř budovy.
|
|
|
Šedá zóna dočasnosti
Valíček, Martin ; Mačuda, Michal (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Na architektonickém projektu technoklubu je demostrován scénografický přístup v navrhování spočívající na fenoménu jedné subkultury. Návštěvník Klubu se po tři dny oddává rituálu pod vlivem hudby a nočního života veden efemérnosti architektury, stejně jako tektonikou a dramaturgií prostror.
|
|
|
Obnova domu na Pohořelci v Brně na atelier scénografie JAMU
Hádková, Sabina ; Žáková, Dagmar (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce) ; Šuhajda, Karel (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z dříve vypracované studie v předmětu AG035 - atelier architektonické tvorby V, která byla dále dopracována do úrovně dokumentace pro stavební povolení a dokumentace pro provedení stavby. Cílem této práce byla obnova objektu bývalého státního zastupitelství v Brně pro účely Janáčkovi akademie muzických umění – JAMU. Objekt se nachází ve městě Brně, v městské části Brno-střed, na ulici Kobližná 22. Je situován v historické části města, v jeho bezprostřední blízkosti se nachází řada brněnských dominant jako např. Náměstí Svobody, Moravské náměstí, Mahenovo divadlo, Janáčkovo divadlo, atd. Hlavní myšlenkou bylo zachovat ráz pozdně funkcionalistické stavby s minimálními změnami v exteriéru. Dále také splnit všechny požadavky, které byly na začátku projektu zadány. A sice, že objekt bude plnit funkci veřejnou - formou kavárny a výstavních ploch, které budou určeny výstavám prací studentů scénografie a světelného designu. Dále by se měl v objektu nacházet rektorát a ústav scénografie Jamu, který by měl sloužit jako soubor kanceláří reprezentativního charakteru. Hlavním cílem této práce je vytvořit stabilní zázemí pro studenty scénografie a světelného designu, které by mělo působit jak reprezentativně, tak by mělo ve studentech vzbuzovat kreativní myšlení a rozvoj pro jejich tvorbu.
|
|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Skoupilová, Michaela ; Mikeš, Stanislav (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Náplní bakalářské práce bylo zhotovení Dokumentace pro stavební povolení a části Dokumentace pro provedení stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG036 - Ateliér architektonické tvorby V. Předmětem této studie byla obnova objektu bývalého státního zastupitelství v Brně pro účely Janáčkovi akademie múzických umění. Objekt se nachází v centru města, nedaleko Malinovského náměstí. Základní ideou návrhu bylo zachování vzhledu pozdně funkcionalistické budovy s minimálními změnami v exteriéru. Nasnadě bylo odstranit neduhy rekonstrukce ze 70. let minulého století, která přistupovala k objektu nešetrně. Funkce budovy vyplynula ze zadání. V mé práci jsem se rozhodla pracovat se všemi třemi požadovanými funkcemi, a to: kavárnou, rektorátem a ústavem scénografie Jamu. Kavárna a výstavní prostor v parteru živě komunikuje s městem a je místem setkávání studentů, pedagogů a návštěvníků. Rektorát má sloužit nejen jako soubor kanceláří, ale bude mít také reprezentativní funkci a tím prezentovat univerzitu jako takovou. Prostor pro studenty scénografie bere ohled na to, že scénografie je odvětví umění spojené s divadlem, a tak má za úkol podporovat rozvoj a kreativní myšlení studentů tohoto oboru.
|
|
|
Scénografie Jiřího Trnky v Národním divadle
Vöröšová, Markéta ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Jiří Trnka (1912 - 1969) patří bezesporu k nejvýznačnějším českým výtvarníkům 20. století. Zasloužil se o to nejen kvůli světovým úspěchům v oblasti animovaného filmu, ale i nehynoucímu věhlasu ilustrátorské tvorby. Jeho umělecké aktivity se široce rozprostíraly - byl také malířem, grafikem, sochařem, loutkářem a scénografem. Ve všech vyjmenovaných disciplínách dosáhl obdivuhodných výsledků. Od začátku 40. let se začal věnovat divadelní scénografii, když spolupracuje s Národním divadlem. Vytvořil tu celkem 13 výprav, v kterých se projevil jeho osobitý talent. Trnka dokázal spolu s režiséry Jiřím Frejkou a Karlem Dostalem v Národním divadle vytvořit nezapomenutelné inscenace. V práci jsem zdokumentovala a vyložila Trnkovu scénografickou práci v kontextu Národního divadla za doby okupace. A závěru jsem popsala jeho charakteristický styl. KLÍČOVÁ SLOVA Jiří Trnka, Jiří Frejka, Karel Dostal, Národní divadlo, Dřevěné divadlo, scénografie, scénické výtvarnictví, jevištní výtvarnictví, výprava, kostýmy, rekvizity, dekorace, 40. léta, scénický návrh, výtvarník, scénické poznámky, animovaný film.
|
|
|
Galerie Vincence Kramáře
Micka, Alois ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
4 ABSTRAKT Předmětem této diplomové práce je zdokumentování a prezentace programové náplně nové výstavní síně Svazu československých výtvarných umělců v Praze 6 v Dejvicích v letech 1964- 1972, která nesla název českého teoretika umění Vincence Kramáře. Základní rozdělení diplomové práce se koncentruje do třech nosných okruhů. První okruh se věnuje zakladatelským osobnostem galerie a osobnosti patrona galerie Vincenci Kramářovi. Druhý stěžejní okruh se zabývá výstavní činností galerie od roku 1964 do roku 1972. Poslední je věnován řešení otázky, jaké místo a postavení zaujímala Galerie Vincence Kramáře mezi ostatními pražskými galeriemi ve sledovaném období. Úvod práce komentuje kulturně-společenskou a politickou situaci počátku 60. let ve výtvarném umění, který byl ještě stále poznamenán oficiální tendencí socialistického realismu předchozího desetiletí a do tohoto období zasazuje proces založení a budování nové výstavní síně. První kapitola se krátce věnuje patronu galerie Vincenci Kramářovi a zakladatelským osobnostem nové galerie zejména Františku Doležalovi, komisaři a předsedovi výstavní komise a typografovi Františku Rocmanovi, dále tajemníkům a spoluzakladatelům galerie Antonínu Kuldovi, Aleně Novotné-Gutfreundové, Luďku Tichému a historikům umění úzce spolupracujícím s galerií Václavu Formánkovi a...
|
|
| |
|
|
Vlastislav Hofman a česká kubistická avantgarda v Ostravě
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Zlatá medaile za scénografii na Mezinárodní výstavě moderního dekorativního a průmyslového umění v roce 1925 v Paříži. Je možné jednodušeji shrnout schopnosti všestranně talentovaného umělce Vlastislava Hofmana? Hofman byl především architekt, ale jeho vztah k avantgardním proudům se prolínal i v jeho malířské, grafické, scénografické a designérské tvorbě. Výstava v Galerii výtvarného umění v Ostravě, která vznikla ve spolupráci s Ústavem dějin umění, ho představí v celé šíři a neopomene ani jediné kuboexpresionistické krematorium v Československu, které Hofman navrhnul a realizoval spolu s Františkem Menclem v Moravské Ostravě v letech 1923 až 1925.
Plný text:  PDF
|
|
|
Výstava Vlastislava Hofmana v Ostravě v neděli končí
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Už jen do neděle 7. ledna si mohou návštěvníci Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) prohlédnout tvorbu architekta a mezinárodně oceňovaného scénografa Vlastislava Hofmana (1884–1964) v ostravském Domě umění. Vystaveny jsou autorovy architektonické návrhy, malby, grafiky, tiskové matrice, porcelán, nábytek, model krematoria v Moravské Ostravě, filmová projekce i dokumentační materiály z archivů. Výstavu si dosud prohlédlo přes jedenáct tisíc návštěvníků.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.