Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 83 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Statistika & My (č. 6/2018): měsíčník Českého statistického úřadu
Český statistický úřad
Měsíčník informující o aktuálním dění v Českém statistickém úřadě. Přináší analýzy, komentáře, výsledky statistických šetření realizovaných a organizovaných ČSÚ, statistické údaje o ČR, jejich obyvatelích včetně mezinárodního srovnání. Uveřejňuje informace o ediční činnosti úřadu, odborných úspěších pracovníků, již uskutečněných a plánovaných tiskových konferencích, seminářích, akcích a dalších aktivitách.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017
Český statistický úřad
Počty obyvatel v obcích po promítnutí územních změn k 1.1.2017 na základě demografické bilance narozených, zemřelých a migrace.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Historie státní statistické služby - 1919 – 2014
Kačerová, Eva
Publikace poskytuje čtenáři stručný náhled do historie české statistiky a seznamuje ho s aktivitami, které statistický úřad vykonával a vykonává. Kromě historie naší statistiky od doby první republiky, přes nesnadné období 2. světové války a totalitního režimu až po její transformaci po roce 1989, se čtenář dozví, jaké jsou strategie, vize a priority ČSÚ s výhledem do roku 2020.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Sociální proměny města Svoboda nad Úpou na pozadí sčítání lidu 1910 a 1921
Týfová, Markéta ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Sociální proměny města Svoboda nad Úpou na pozadí sčítání lidu 1910 a 1921" se zabývá analýzou a komparací sčítání lidu z let 1910 a 1921 pro město Svoboda nad Úpou, které se nachází v Krkonoších. Náplní a cílem práce je popsat jednotlivá sčítání a porovnat jejich změny, a to zejména z pohledu toho, jak vypadalo sčítání za dob Rakouska-Uherska, konkrétně poslední sčítání v rámci monarchie a jak v počátcích samostatné Československé republiky. Práce pak dále sčítání z obou let analyzuje a interpretuje jejich výsledky. Následně sčítání komparuje a sleduje, jak se město v období mezi sčítáními proměnilo a jak se to na výsledcích sčítání projevilo. Pozornost je zejména věnována počtu, pohlaví a věku obyvatel, dále pak národnostní struktuře, náboženskému vyznání či ekonomickým aktivitám a povolání obyvatel města. Práce se taktéž zaměřuje i na možný vliv první světové války. Dále pak také, jak na město dolehl vznik Československé republiky a jak se vyvíjela národnostní situace. V práci jsou využity metody historické práce, a to metody přímá, statistická a komparace. Klíčová slova: Svoboda nad Úpou, sčítání lidu, město, obyvatelstvo
Změny ve strukturách pražských domácností v období let 1991 - 2011
Školoudová, Markéta ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent)
Česká republika od roku 1989 prošla mnoha změnami, nejen v politice a ekonomice, ale zásadní proměnou prošla i společnost. V důsledku druhého demografického procesu stále ubývá úplných rodinných domácností, zároveň se během transformačního období objevily nové formy domácností, jako jsou například singles či aktéři transitory urbanites. Obyvatelstvo stárne. Spolu s urbánními procesy, jako je suburbanizace, gentrifikace či mezinárodní migrace, prošla Praha od konce socialismu změnami v prostorové diferenciaci města. Cílem diplomové práce je zjistit proměnu v rozmístění domácností v hlavním městě Praze v období let 1991 až 2011 a zjistit příčiny těchto změn. První část práce předkládá teoretická východiska zaměřená na druhý demografický přechod, procesy, jež formují dnešní město a teoretické koncepty týkající se rezidenční mobility. Empirická část pak na základě dat ze sčítání lidu, domů a bytů analyzuje změnu jednotlivých typů domácností v Praze. Podle typologie zástavby v Praze je dále zhodnocen vývoj jednotlivých typů domácností v nich s následnou analýzou závislosti mezi typem zástavby a typem domácnosti. Klíčová slova: struktura domácností; sčítání lidu; typy zástavby; Praha
Demografický vývoj venkova v Jihomoravském kraji
Friesová, Kristina
Diplomová práce s názvem Demografický vývoj venkova v Jihomoravském kraji popisuje demografickou situaci v Jihomoravském kraji se zaměřením na venkovské regiony. Nejprve je zpracován přehled literatury v oblasti demografického vývoje v českých zemích a definován pojem venkov. Dále je popsán historický vývoj moravského venkova od roku 1869 do roku 2014. Následně je vybrána metodika dle OECD, pomocí které lze identifikovat, které regiony Jihomoravského kraje jsou venkovské. Takto vymezené regiony jsou zobrazeny kartograficky. Další část se zabývá podrobným popisem demografických jevů ve venkovských oblastech Jihomoravského kraje se zaměřením na stárnutí obyvatel. Potvrzeny byly hypotézy, které předpokládaly zvyšování počtu poproduktivní složky obyvatel a snižování počtu dětské složky obyvatel. Většina demografických analýz venkova je ovlivněna přítomností města Brna v Jihomoravském kraji. Závěrem jsou podstatné jevy shrnuty a doplněny prognózami budoucího vývoje tohoto regionu. Vývoj do budoucna je zaměřen na dostatečnost sociálních služeb pro děti a seniory.
Problematika postavení německého etnika v prvorepublikovém Československu na příkladu nejdeckého okresu
Andrš, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Předmětem této disertační práce je zkoumání problematiky postavení německého etnika v prvorepublikovém Československu na příkladu nejdeckého politického okresu s důrazem na hlavní a rozhodující aspekty společenského dění - politiku, hospodářské a sociální záležitosti s tím, že pomocnými a podpůrnými prvky jsou: demografie, hraniční záležitosti, přítomnost českého etnika, náhled na vlastní (německé) dějiny a vývoj církví a náboženství. Nejdecký politický okres je zde zasazen do rámce regionálních dějin s ohledem na historický kontext vývoje Československa či v některých případech i světa. Zde představené regionální dějiny formou sondy z pohledu velkých dějin a zčásti i pomocí mikrohistorie si kladou za cíl vycházet ze široce pojaté pramenné základny a zachytit vlivy a dopady celostátní politiky na utváření podoby regionu Nejdecka a jeho obyvatel. V některých ohledech, pokud to samozřejmě jde, jsou aplikovány výzkumné metody. Celkově má práce zaplnit tak zvaná bílá místa v regionální historiografii, neboť doposud vycházející knihy či studie se zaměřují jen na dílčí úzce regionálně vymezená témata a teprve ucelená zpracovanost, o níž se autor této práce pokouší, by tak mohla posunout regionální bádání o další krok dopředu. Vzhledem ke specifikům pohraničních oblastí a jejich pozdějšímu vývoji, mnohdy...
Neúplné rodiny v České republice z dat sčítání a výběrových šetření
Mazalová, Jitka ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Neúplné rodiny v České republice z dat sčítání a výběrových šetření Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je komplexně zmapovat, co vše se můžeme o neúplných rodinách v České republice dozvědět z veřejně dostupných zdrojů dat, jako jsou výběrová šetření a sčítání. Pohled na neúplné rodiny je jak z historického hlediska, tak současného a nechybí ani očekávaný vývoj jejich počtu a struktury do budoucnosti. Fenomén neúplných rodin je velice aktuální, neboť se jejich počet se závislými dětmi za posledních patnáct let zvýšil v České republice téměř o polovinu. Práce podává informace o jednotlivých zdrojích dat, hodnotí jejich využití a srovnatelnost. Obsažena je analýza vývoje počtu a struktur rodin na základě populačního vývoje a dat sčítání. Detailně je zkoumána finanční situace neúplných rodin, tedy jejich struktura příjmů a vydání. Pozornost je věnována také vybavenosti jejich bytů. Na základě výsledku vytvořené prognózy počtu nukleárních rodin v České republice pro období 2015−2050, která vychází z dat sčítání lidu, domů a bytů 2011, World Population prospects: revize 2015 a Demografické ročenky OSN, je pak zobrazen očekávaný vývoj počtu jak nukleárních rodin, tak i neúplných rodin do roku 2050. Tento očekávaný vývoj je komparován s některými již dříve uskutečněnými prognózami rodin a domácností. Klíčová...
Registry v České republice a jejich možné využití pro demografii
Horáková, Lucie ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kocová, Markéta (oponent)
Registry v České republice a jejich možné využití pro demografii Abstrakt Cílem této bakalářské práce je představení registrů spadajících do správy ministerstev a jiných státních institucí, a porovnat data sbíraná ve sčítání lidu a v těchto registrech. Následně byl navrhnut způsob, jak a do jaké míry by bylo možné za pomoci registrů nahradit sčítání lidu a zda by bylo možné tyto registry sloučit do jednoho, anebo alespoň jejich počet zredukovat. S ohledem na vysoký počet různých registrů spočíval jejich výběr s faktem, zda sbírané údaje v daném registru nějakým způsobem souvisí s obyvatelstvem. Jednotlivé registry byly popsány z hlediska jejich funkce a výčtu sbíraných dat a zakomponovány do procesu SLDB, ovšem ne všechna data se z těchto registrů dají získat. Klíčová slova: registry; evidence obyvatel; sčítání lidu, domů a bytů, Česká republika
Rodiny a domácnosti ve sčítání lidu se zaměřením na metodologické aspekty dat
Habartová, Pavlína ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent) ; Čtrnáct, Pavel (oponent)
Rodiny a domácnosti ve sčítání lidu se zaměřením na metodologické aspekty dat Abstrakt V posledních desetiletích se setkáváme s výraznými změnami struktury rodin a domácností. Otázkou však zůstává, do jaké míry jsou tyto změny odrazem pouze demografického chování populace a do jaké míry se jedná o vliv použitých metodických postupů. Cílem této dizertační práce je komplexní pohled na problematiku rodin a domácností se zaměřením na metodologické aspekty hodnocení jejího vývoje. První část práce je zaměřena čistě metodologicky a představuje detailně metodická specifika sčítání lidu jakožto nejdůležitějšího zdroje dat o domácnostech, které umožňuje v českých podmínkách sledování formování domácností během více než posledního půlstoletí. Přes snahu o zachování časových řad si nové technologie a způsoby zpracování a sběru dat vyžádaly změnu konceptu domácností v posledním sčítání lidu 2011. Poprvé byly domácnosti odvozovány pouze automatizovaně, pomocí předem nadefinovaného algoritmu, jehož konstrukci navrhla autorka této práce, kde jej rovněž publikuje. Součástí práce jsou také analytické kapitoly popisující jak dlouhodobý vývoj a strukturu rodin a domácností v České republice, tak využívají nových maximálně porovnatelných datových zdrojů k analýze mezinárodní trendů na evropské úrovni. Samostatnou kapitolu...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 83 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.