|
|
Právní a kriminalistické aspekty identifikačních analýz DNA
Kožina, Jiří ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Právní a kriminalistické aspekty identifikačních analýz DNA - shrnutí Práce se zabývá identifikační analýzou DNA, jednou z nejpřesnějších metod identifikace osob v současné kriminalistice. Zabývá se také právními aspekty iden- tifikační genetiky, protože ta vzbuzuje mnoho významných právních otázek. Práce sestává ze dvou částí. První část je o vlastních analýzách DNA pro identifikační účely. Je zde zmí- něna historie identifikační genetiky ve světě a v České republice včetně popisu prvních případů, které pomohla genetika vyřešit. Důležitou vlastností identifikační genetiky je, že je nejen schopna usvědčit zločince, ale také přispět k vyloučení nevinných z okruhu podezřelých. Vysvětleny jsou biologické principy identifikační genetiky a možnosti jejího využití v kriminalistice. Je zmíněno, že jednovaječná dvojčata mají identickou DNA, stejně jako jsou zmíněny velmi mimořádné případy jako hermafroditismus či jiné případy, kdy jedinec má dvě různé DNA. Tyto anomá- lie mohou způsobit problémy při interpretaci výsledků analýz. Databáze DNA profilů umožňují porovnávání mnoha DNA profilů bez nutnosti opětovných analýz vzorků. Tento fakt způsobil rozmach identifikační gene- tiky. V práci je popsán i zvláštní software, který je nezbytný pro provozování data- bází DNA profilů. Nejdůležitější součástí práce je druhá...
|
|
|
Kamerové systémy na veřejných prostranstvích - zajištění bezpečnosti nebo ohrožení soukromí?
Tokárová, Michaela ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
diplomové práce Právo na soukromí je velmi široké, komplexní a těžko popsatelné. Jeho základ v evropském pojetí spočívá v možnosti jednotlivce rozhodovat sám o sobě, o rozsahu informací, které se o něm dozví někdo jiný. Naopak americké pojetí vychází z práva člověka na nevměšování státu do jeho života. Evropský koncept soukromí sice není postaven, na svobodě od státu, ale i tak zaručuje bezpečí před vnějšími tlaky ke konformnosti. Tím umožňuje využívání i mnohých dalších práv (jako svobodu slova, náboženského vyznání apod.) a stává se základem liberální společnosti. Dle evropské koncepce lze právo na ochranu osobního soukromí vymezit jako právo fyzické osoby rozhodnout podle vlastního uvážení zda, nakolik a jakým způsobem mají být skutečnosti jejího osobního soukromí zpřístupněny navenek. V České republice zatím není rozvinutá debata a ucelená doktrína zabývající se právem na soukromí obecně, na problematiku jeho narušení kamerovými systémy se zatím pohlíží jenom jako "z rychlíku". V dnešní době "internetové" a zaměřené na boj proti terorismu je ale více než jasné, že se tato debata bude muset rozvinout. Legislativně je problematika kamer upravena jen v zákoně o ochraně osobních informací, přičemž je nutno podotknout, že ne komplexně. Upravená je jen otázka zařízení se záznamem, protože bez něj...
|
|
|
Land of freedom or land of surveillance? : right to privacy in the U.S. after 9/11
Krauzová, Tereza ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Land of freedom or land of surveillance? Right to privacy in the U.S. after 9/11 Abstrakt Spojené státy americké byly vždy vnímány jako země svobody. Ústava Spojených států se těší ve své zemi velké úctě a stala se modelem pro další ústavy světa. Teroristické útoky 11. září 2001 přinesly nejen zvrat v americké zahraniční politice v rámci války proti terorismu, ale ovlivnily i domácí politický vývoj a zapříčinily vytvoření komplexní bezpečnostní legislativy. Tato protiteroristická opatření se ale stala terčem kritiky, protože mnohé programy vycházející zejména ze zákona Patriot Act se zdají být ústavně kontroverzní, ne-li přímo s rozporu občanskými právy, zejména právem na soukromí. V roce 2013 odhalil Edward Snowden tajné odposlouchávací programy Národní bezpečnostní agentury. Tato práce zkoumá zjevné rozpory mezi proklamovanou americkou svobodou a realitou, v níž se USA řadí mezi země s nejvyšší mírou sledování svých občanů. Klíčová slova: USA, Patriot Act, Snowden, NSA, sledování, protiteroristická legislativa
|
|
|
Mediální svoboda projevu versus právo veřejných osob na soukromí
Holubová, Eliška ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce s názvem Mediální svoboda projevu versus právo veřejných osob na soukromí je zabývat se aspekty konfliktu svobody projevu médií, zejména tisku, s právem na soukromí veřejných osob. Práce je formálně rozdělena do osmi kapitol, ideově se člení na dvě části - obecnou, jež vytváří teoretickou základnu pro další analýzu, a zvláštní, která se zabývá fotografiemi jako specifickým typem mediální svobody projevu a zkoumá jejich vliv na narušení soukromí veřejných osob. Práce v závěru přichází s vlastním originálním řešením tohoto konliktu. První kapitola analyzuje v historickém rámci svobodu projevu a tisku, dotýká se právního zakotvení a filozofických kořenů svobody projevu, problému cenzury a technologických výzev spojených s nástupem elektronických médií. Druhá kapitola kriticky zkoumá roli médií jako hlídacího psa demokracie se zaměřením na současnou debatu v rámci britského mediálního systému. Třetí kapitola se zabývá právem na soukromí a reflektuje i změněný koncept soukromí v postmoderní situaci sociálních sítí. Čtvrtá kapitola se zabývá doktrínou veřejných osob a teoreticky zkoumá konflikt mezi právem na soukromí a svobodou médií. Pátá kapitola se zabývá novinářskou fotografií v kontextu práva na soukromí. Následující tři kapitoly jsou věnovány případovým studiím a zkoumají...
|
|
|
Přijetí tzv. "náhubkového zákona" a jeho dopad na česká média
Jozífek, Radek ; Šmíd, Milan (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá zákonem č. 52/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Kvůli údajně cenzurnímu charakteru byl v médiích často označován jako "náhubkový zákon". Práce se skládá z pěti částí. V první z nich jsou popsány metody, které jsem využil ve zbytku textu, druhá vysvětluje nejdůležitější témata, jejichž vyložení je potřebné pro pochopení ostatních částí - např. právo na soukromí, právo na informace, zveřejňování informací získaných z odposlechů. Rovněž popisuje obsah "náhubkového zákona" i jeho novely. Třetí část se zabývá okolnostmi, za kterých předpis prošel legislativním procesem v obou komorách Parlamentu včetně toho, jak do legislativního procesu zasahovala protestující média a někteří odborníci. Všechny důvody, proč odpůrci zákona považovali tento předpis za cenzurní či dokonce protiústavní, popisuji ve čtvrté části práce. Tyto názory jsou zde konfrontovány s argumenty zastánců předpisu. V hlavní páté části na základě rozhovorů novinářů z České tiskové kanceláře, deníku Mladá fronta DNES, týdeníku Respekt a zpravodajského serveru Aktuálně.cz popisuji dopad předpisu na činnost těchto médií. Názor na praxi nabízí i jeden z autorů předpisu a odborník na novinářskou etiku....
|
|
|
Monitoring employee activity - practices and tools
Zdechovan, Ján ; Chlapek, Dušan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá monitorováním v pracovním prostředí. Z důvodu obsáhlosti tématu se zaměřuje zejména na elektronické monitorování zaměstnanců. V práci jsou definovány a vysvětleny základní pojmy související s problematikou, po kterých následuje jednoduchý průzkum názorů na monitorování zaměstnanců. Těžištěm práce je analýza monitorování zaměstnanců z právního, technického a etického hlediska, v nichž jsou také posuzovány jednotlivé praktiky monitorování zaměstnanců. Identifikované praktiky jsou využity při definování modelových situací monitorování. Přínosem práce je zhodnocení praktik monitorování zaměstnanců a vytvoření klasifikace monitorovacích nástrojů, které může sloužit jako rozhodovací nástroj pro firmy. V práci jsou využity nejen teoretické poznatky z literatury, ale také připomínky a názory odborníků z praxe.
|
|
|
Vztah práva na soukromí a práva na informace v České republice
Bardiovská, Petra ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Toman, Prokop (oponent)
Tato bakalářská práce poskytuje náhled na dvě základní lidská práva, právo na soukromí a právo na informace a zabývá se situacemi, ve kterých stojí tyto práva proti sobě a dostávají se do konfliktu. Spor vznikající mezi oběma právy je vždy potřeba nějakým způsobem rozsoudit, a to tak, že je jedno právo upřednostněno před právem druhým. Avšak rozhodnout, kterému právu má být dána přednost, a které bude omezeno, nebývá vždy jednoduché. Práce hledá odpověď na otázku, zdali lze najít pro zmíněné konflikty obecné řešení, které by bylo možné všeobecně aplikovat. Značná část této práce se věnuje sporům mezi zmíněnými právy, vznikajícím při používání internetových služeb. Právě na tuto oblast je zaměřeno dotazníkové šetření, které zjišťuje povědomí uživatelů těchto služeb o základních právech a povinnostech, informovanost uživatelů o potencionálních rizikách spojených s užíváním těchto služeb a také zkoumá, zdali uživatelé dávají přednost soukromí před informovaností jiných subjektů.
|
|
|
Ochrana soukromí a právo být zapomenut
Matejka, Ján
Definice pojmu soukromí a pohled na soukromí z historické perspektivy, problémy s vymezením práva na soukromí. Nový evropský systém ochrany soukromí a návrh nařízení o ochraně fyzických osob, představený Evropskou unií v lednu 2012.
|
|
|
Pokus o řešení dilemat v oblasti informační etiky
Suntychová, Jana ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Vaněk, Jiří (oponent)
Tato práce je zaměřena na dilemata informační etiky a nastínění jejich řešení. První část popisuje situace týkající se otázky, zda je třeba nových etických teorií či zda teorie obecné etiky jsou postačující. Na to navazuje i obsah zbytku práce, kde se autorka snaží na dilematech z oblasti informační etiky ukázat, zda jsou řešitelná prostřednictvím vybraných obecných etických teorií. Práce se zaměřuje na dvě oblasti etických problémů, a to na právo na informace a právo na ochranu soukromí. Vybrané teorie zahrnují teleologii, deontologii a etiku odpovědnosti. Po popisu těchto teorií následuje jejich aplikace na vybrané kauzy, kde jsou popsány nejen etické závěry, ale také právní úpravy a další informace, které jsou k případům relevantní.
|
|
|
Svoboda a soukromí
Sobek, Tomáš
Pojem svobody v pozitivním smyslu a v negativním smyslu. Právo jedince na soukromí. Případy omezení negativní svobody. Zásahy do soukromí- voyeurismus, výhrůžka.
|
host ::
RSS.