|
|
Zhodnocení rizik vybraných způsobů spoření na penzi
Vojáčková, Šárka ; Toman,, Petr (oponent) ; Ptáček, Roman (vedoucí práce)
Diplomová práce „Zhodnocení rizik vybraných způsobů spoření na penzi“ se zabývá posouzením rizik spoření na penzi u třech zvolených alternativ. Teoretická část je zaměřena na sběr a zpracování dat variant II. pilíře, investičního životního pojištění a samostatných investic. Jsou vybrány a charakterizovány společnosti zastupující jednotlivé alternativy. V druhé části diplomové práce jsou na modelových příkladech alternativy kalkulovány. Pomocí metody Ripran je provedena riziková analýza pro všechny zkoumané možnosti spoření.
|
|
| |
|
|
Diet after retirement: Does working after retirement matter?
Hrušková, Barbora ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Bertoli, Paola (oponent)
Barbora Hrušková Abstrakt Vyváženou a zdravou stravou lze předcházet chronickým, kardiovaskulárním a onko- logickým onemocněním a dalším vážným zdravotním problémům. Dodržování zdravé stravy je proto nezbytné ve všech fázích života a stáří není výjimkou. Tato diplomová práce zkoumá vliv zaměstnání po odchodu do důchodu na stravování penzistů pomocí dat z průzkumu Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE). K analýze jsme použili párování pomocí propensity skóre a logistickou regresi, zároveň jsme aplikovali robustní standartní odchylky. Naše závěry ukazují, že penzisté, kteří začnou znovu pracovat poté, co byli již po určitou dobu v důchodu a nezaměstnaní, mají o 9 procentních bodů vyšší pravděpodobnost, že zvýší konzumaci masa, ovoce a zeleniny, ve srovnání s jejich protějšky, kteří do zaměstnání nenastoupí. Nejsou zjištěny žádné významné rozdíly ohledně vlivu nástupu do zaměstnání na změnu konzumace mléčných výrobků, luštěnin & vajec. Z výsledků však také vyplývá že pravděpodobnost každodenní konzumace masa je o 4 procentuální body nižší u pen- zistů, kteří pracují po odchodu do důchodu, ve srovnání s penzisty, kteří po odchodu do důchodu nepracují. Proto tedy zdůrazňujeme, že pro úplný obrázek o tom, jak se mění stravování penzistů na základě práce po odchodu do důchodu, je ideální...
|
|
|
Stáří z pohledu seniorů
MLČOCHOVÁ, Kateřina
Název bakalářské práce je "Stáří z pohledu seniorů". Teoretická část se zabývá stářím a stárnutím obyvatelstva, jeho změnami a kvalitou. Také jsou zde popsány předsudky, stereotypy, ageismus a diskriminace, které jsou se stářím spojené. Téma je velmi aktuální vzhledem k demografickému stárnutí obyvatel nejen v České republice, proto mu je třeba věnovat pozornost. Cílem bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem senioři 65+ vnímají období stáří. Dílčím cílem je zjistit, zda se senioři 65+ setkali se stereotypováním a diskriminací z hlediska věku. Pro sběr dat byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie s metodou dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Informanti byli senioři ve věku 65+ let s trvalým pobytem v Českých Budějovicích žijící v domácím prostředí. Pro tento výzkum bylo osloveno deset seniorů, pět mužů a pět žen. Realizace výzkumu proběhla v březnu 2020. Informanti byli vybrání prostřednictvím Snowball sampling. Analýza získaných dat byla realizovaná pomocí otevřeného kódování, které umožňuje text rozčlenit na menší útvary. Ke znázornění získaných informací slouží schémata a tabulky, které byly vytvořeny v programu Microsoft Excel a Microsoft Word. Výsledky výzkumu ukazují, že pro seniory neznamená odchod do starobního důchodu konec života. Osm dotázaných seniorů vnímalo odchod do starobního důchodu pozitivně. Tuto změnu popisovali jako zdroj volného času, který využívají k realizování svých koníčků a trávení času se svou rodinou. Senioři uváděli, že stáří má také svoje výhody i nevýhody. Osm informantů uvedlo několik výhod, mezi které řadili právě volný čas. Pouze dva senioři uvedli, že stáří žádné výhody nemá. Senioři byli také dotazováni, zda pocítili změnu v chování jiných lidí po odchodu do starobního důchodu. Sedm seniorů uvedlo, že žádnou změnu nepociťují. Dva senioři uvedli, že se k nim lidé chovají slušněji než před odchodem do důchodu a jeden senior uvedl, že se lidé chovají arogantně. Na otázku, zda se senioři setkali s diskriminací ohledně věku a pohlaví, sedm seniorů uvedlo, že se s diskriminací na základě věku nepotkalo, tři naopak ano. Pocítili diskriminaci v zaměstnání, když se jim blížil odchod do starobního důchodu. S diskriminací ohledně pohlaví se nikdo s oslovených informantů nesetkal. Na otázku, zda se setkali s předsudky a stereotypy, odpověděli jednotně, žádný ze seniorů se s předsudky nesetkal, ale se stereotypy mají zkušenost všichni. Oslovení senioři, si nevěděli rady s otázkou ohledně mýtů ve stáří, jelikož o nich neměli žádné povědomí.
|
|
|
Vyrovnávání se s odchodem do důchodu
ŠKARKOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou odchodu do důchodu. Cílem práce je zjistit, k jakým změnám dochází v životech lidí po odchodu do důchodu a jak se s těmito změnami vyrovnávají. Práce má dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá tématy jako je stáří a vyrovnávání se s ním, ageismus, odchod do důchodu a s ním spojené psychologické aspekty, adaptační teorie a reakce člověka na změny. V poslední kapitole teoretické části jsou zmíněny možnosti využití volného času po odchodu do důchodu. V empirické části práce je specifikován výzkumný cíl a výzkumné otázky, je zde popsána metodologie výzkumu, včetně sběru dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru a následné analýzy otevřeným kódováním. Dále etické aspekty výzkumu, popis výzkumného souboru a výsledky prezentované pomocí kategorií a kódů.
|
|
|
Přechod z pracovního procesu do starobního důchodu
Štanclová, Marie ; Čížková, Hana (vedoucí práce) ; Dočkal, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá změnami, které probíhají u lidí, již odešli do starobního důchodu. Řeší zejména dopad na jejich další život v poslední etapě života. Následně pak také zvládnutí odchodu do důchodu, jak se při něm lidé cítí, popisuje jednotlivé změny, které u člověka probíhají. Dále pak zmiňuje informace o důchodu, druhy důchodů. Popisuje, jak může probíhat příprava na něj, adaptace. Zmiňuje se o rolích, které má člověk před odchodem do důchodu a po něm. Popisuje reakce seniorů samotných, jejich vnímání této etapy a zároveň, jak na ně reaguje jejich okolí. Veškeré informace byly, zjišťovány u oslovených respondentů, kteří si již prošli odchodem do důchodu. Byla s nimi provedena metoda strukturovaného rozhovoru a získané informace byly následně zpracovány.
|
|
|
Chudé stáří - Rostoucí předlužení osob v důchodovém věku jako příčina ohrožení chudobou
Jandová, Pavlína ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Plaček, Michal (oponent)
V souvislosti s demografickou revolucí a prodloužením průměrné délky života stojí západní země před problémem chudnutí seniorů. Jednou z "moderních" příčin a zároveň následků chudoby je tzv. předlužení. Práce se věnuje vztahu mezi předlužením a chudobou s důrazem na populaci seniorů (65+) a empirickou analýzou prozkoumává příčiny předlužení i jeho následky. Nárůst předlužení (nejen) nejstarší generace je již předmětem realizovaných veřejných politik, které však situaci neřeší příliš efektivně - jednak nejsou k dispozici dostatečné materiální a personální zdroje, jednak nejsou dostupné prostředky optimálně využívány. Chybí funkční kooperace mezi subjekty občanského a veřejnoprávního sektoru, nedostatečná je také komunikace se soukromým sektorem ve smyslu nalézání společných cílů. V dravém prostředí tržní společnosti se starší lidé z psychosociálních důvodů stávají slabším článkem a přicházejí do situací, které jsou v rozporu s morálkou, lidskými a občanskými právy a přiměřenou kvalitou života v moderní společnosti. Takový stav ohrožuje integritu společnosti a stává se veřejným problémem, který vyžaduje řešení. Analýza dostupných dat je doplněna o expertní šetření se zúčastněnými aktéry, kteří reprezentují 3 rozdílné skupiny aktérů: seniory, zaměstnance občanských poraden a finanční instituce...
|
|
|
Změna důchodové politiky v rámci severského státu blahobytu
Šmídová, Michaela ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Šojdrová, Michaela (oponent)
Má diplomová práce se zabývá změnou důchodové politiky v rámci severského státu blahobytu. Zaměřuji se na období mezi lety 1990 až 2014, během kterého musely severské státy Finsko, Norsko, Švédsko a Dánsko zareagovat zejména na demografické problémy, jako je stárnutí populace, úbytek ekonomicky aktivních obyvatel, nárůst závislosti starých osob a další problémy. Ve své práci se zaměřuji především na uskutečněné reformy a na nová opatření, která v rámci důchodové politiky jednotlivé státy přijaly. Hlavním cílem mé práce je zjistit, jestli je možné sledovat výrazně odlišnou reakci a přijetí rozdílných změn a opatření ve zvoleném období 1990 - 2014 v rámci důchodové politiky těchto zemí, nebo jestli země zareagovaly obdobně. Druhým cílem mé práce je provedení komparace důchodové politiky v rámci jednotlivých zemí, a to z hlediska finanční udržitelnosti důchodových systémů (budoucí očekávané výdaje na penze v % HDP), přiměřenosti penzí (dle náhradového poměru) a možnosti čerpání důchodů (řádného, předčasného) a odkladu čerpání důchodů. Ve své práci využívám metodu sekundární analýzy dat (zejména statistik vydaných OECD a Eurostatem, legislativních dokumentů a odborných textů). Dále využívám komparativní metodu pro srovnání situace v jednotlivých zemích dle zvolených kritérií a metodu analýzy událostí.
|
|
| |
|
|
The impact of grandchildren on retirement timing: evidence from SHARE data
Srna, Jan ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Tato práce pojednává o efektu, který může mít existence vnoučat na plánování odchodu do důchodu jeho prarodičů. Předchozí literatura tento dopad na načasování převážně ignorovala a soustředila se spíše na tradičně uznávané důvody. Tento efekt je odhadován pomocí regrese s dvoustupňovým odhadováním nejmenších čtverců (2SLS) na datech SHARE, ve kterých je reprezentováno 17 evropských států a Izrael. Jako instrument používáme rezidenční blízkost dětí k respondentům. Model je postupně užíván na různých setech dat, které jsou omezovány podle věku, pohlaví a existence dětí. Výsledek ukazuje, že člověk s alespoň jedním vnoučetem bude průměrně o 19 % pravděpodobněji v penzi než člověk bez vnoučat (když držíme ostatní faktory stabilní). Dále můžeme z výsledku vyčíst, že každé přidané dítě znamená pro respondenta oddálení odchodu do důchodu. Klasifikace C36, C51, J26 Klíčová slova vnouče, důchod, instrumentální proměnná, SHARE, IV, vícerozměrná data, 2SLS Název práce Závislost načasování odchodu do důchodu na existenci vnoučat: evidence s využitím dat SHARE
|
host ::
RSS.