|
| |
|
|
Éra působení Zdeňka Hofbauera v Plzeňském městském divadle v letech 1948 - 1953
Zdeňková, Klára ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
V této bakalářské práci je pojednáno období let 1948 - 1953, kdy byl umělec- kým ředitelem Divadla J. K. Tyla Zdeněk Hofbauer. Zaměřuji se primárně na činohru, ale zmiňuji i další dva umělecké soubory divadla. . Text je členěn na dvě části - první o Zdeňku Hofbauerovi (jeho osobním i profesním životě), druhá o jednotlivých divadelních sezónách Hofbauerovy éry v Plzni. Hlav- ním zdrojem pro práci bylo studium novinových divadelních kritik, archiv plzeňského Divadla J. K. Tyla a publikace o dobovém českém divadle.
|
|
|
Sdružení premiérových biografů (1928-1938)
Surová, Petra ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
V prvních desetiletích 20. století se kinematografie v českých zemích vyvíjela velmi dynamicky. Původní kočovná kina a vaudevilly brzy vystřídaly biografy stacionární - první podnik tohoto druhu na našem území zahájil svůj provoz v roce 1907 v Brně. Z filmu se rychle stal jeden z nejčastějších způsobů trávení volného času, neboť byl svou dostupností a demokratičností přístupný všem diváckým vrstvám. Největší množství kin bylo, podobně jako zbytek filmového průmyslu, soustřeďováno do větších aglomerací, nejvíce biografů na našem území mělo hlavní město Praha. Zde se také začaly stavět honosné velkokapacitní kinosály již projektované výhradně k provozu kinematografu. Nejčastěji byly situovány do objektů obchodních paláců, budovaných během dvacátých let 20. století na Václavském náměstí. Tyto reprezentativní biografy s moderním technickým vybavením se stávají podniky premiérovými, mezi jejich návštěvníky patří též zástupci vyšších vrstev a společenské elity. Vlastníci premiérových biografů se na konci roku 1928 zorganizovali do specifického spolku, aby společným jednáním omezili konkurenci a dopady sporů s půjčovnami. V první části této diplomové práce je popsán společensko kulturní kontext vymezeného časového období se zacílením na život společnosti ve velkoměstech, souvislosti s rozvojem spolkového...
|
|
|
Éra působení Zdeňka Hofbauera v Plzeňském městském divadle v letech 1948 - 1953
Zdeňková, Klára ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
V této bakalářské práci je pojednáno období let 1948 - 1953, kdy byl umělec- kým ředitelem Divadla J. K. Tyla Zdeněk Hofbauer. Zaměřuji se primárně na činohru, ale zmiňuji i další dva umělecké soubory divadla. . Text je členěn na dvě části - první o Zdeňku Hofbauerovi (jeho osobním i profesním životě), druhá o jednotlivých divadelních sezónách Hofbauerovy éry v Plzni. Hlav- ním zdrojem pro práci bylo studium novinových divadelních kritik, archiv plzeňského Divadla J. K. Tyla a publikace o dobovém českém divadle.
|
|
| |
|
|
Maryša a Anežka. Úspěch a selhání Viléma Mrštíka
Smolíková, Miroslava ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Resumé Bakalářská práce Maryša a Anežka. Úspěch a selhání Viléma Mrštíka se zabývá dramatem Maryša, které napsal V. Mrštík se svým bratrem A. Mrštíkem roku 1894, a dramatem Anežka, na kterém V. Mrštík spolupracoval se svou ženou B. Mrštíkovou do roku 1912. Obě díla jsou zasazena do literárně-historického kontextu a do kontextu autorova života. V úvodu jsou představeny prameny, studijní literatura a základní teze, se kterými je k práci přistupováno. V části o Maryše práce rozšiřuje výzkum M. Ljubkové o genezi informacemi z korespondence V. Mrštíka s dramaturgem L. Stroupežnickým. Zabývá se také podílem V. Mrštíka na hře. Ss použitím dobových kritik analyzuje premiéru a dobovou recepci dramatu. V části o Anežce je v této práci na základě korespondence a rukopisů z literárního archivu Památníku národního písemnictví mapována geneze hry. V rámci geneze jsou citovány argumenty V. Mrštíka na její obranu. Dále jsou zde vylíčeny okolnosti premiéry Anežky a jejího stažení z jeviště a možný pocit viny dramaturga J. Kvapila na sebevraždě V. Mrštíka. S použitím dobových kritik práce přibližuje recepci Anežky. Jejich spojením s vlastní literární analýzou je zde vysvětleno, proč Anežka neuspěla na jevišti. Práce je doplněna o srovnání Maryši a Anežky a z toho vyplývající důvody Mrštíkova autorského selhání. Závěrem je...
|
|
|
Sběrná studie Dětského divadla Margaritas
Bočan, Jan ; Hanková, Zdeňka (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Bakalářskou práci tvoří sběrná studie Dětského divadla Margaritas. Zařazuje jej do kontextu témat drama, dramatická výchova, dětské divadlo. Zpracovává charakteristiku souboru divadla, jeho personálního zajištění a her. Mapuje podmínky, spolupráci souboru s jinými subjekty, jeho prezentace a ohlasy na jeho činnost.
|
host ::
RSS.