|
|
Rizika na oddělení urgentního příjmu ve světle pandemie COVID-19
SMÝKALOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se věnuje rizikům na oddělení urgentního příjmu, která se mohou vyskytnout při nově vzniklých závažných epidemiích, obdobně jako v období pandemie COVID-19. Cílem práce bylo zejména zhodnotit rizika péče a určit charakterizující znaky pacientů s onemocněním COVID-19. Záměrem bylo zjistit, jakým způsobem probíhá identifikace pozitivních pacientů. Posledním zvoleným cílem bylo vytvořit doporučení obsahující opatření pro ošetření pacienta s onemocněním COVID-19 a minimalizaci rizik na oddělení urgentního příjmu. Způsob výzkumného šetření k dosažení stanovených cílů probíhal pomocí retrospektivní observační studie a metodou zúčastněného pozorování. Výzkum probíhal u dospělých pacientů se zaměřením na pozitivní pacienty na pracovišti nízkoprahového urgentního příjmu. Získaná data v prospektivní observační studii byla zpracována za pomoci počítačového programu STATISTICA 12. Dle výsledků výzkumného šetření bylo na ambulanci posíláno více pozitivních pacientů z čekárny, zatímco na standardní oddělení, JIP, ARO nebo OUP bylo umístěno významně více pozitivních pacientů z observační haly. Na JIP a standardní oddělení bylo z observace hospitalizováno v obou případech více než 80 % pozitivních pacientů. Dle průměrného počtu pacientů navštíví NUP ve všední den o 8 % více pacientů než o víkendu. Z pozorovaného souboru byla identifikace pozitivních pacientů ve 112 (56,85 %) případech realizována pomocí testu Rapid Ag, Výsledky analýzy dat budou přínosem z hlediska rizik k vytvoření doporučení pro pracoviště urgentního příjmu pro ošetření pacienta s COVID-19 a minimalizaci rizik jak pro pacienty, tak ošetřující personál.
|
|
|
Agenturní zaměstnávání
MUSIL, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá agenturním zaměstnáváním. Popisuje princip, jak tato forma zaměstnávání funguje v rámci tuzemské legislativy. Rozpracovány jsou i současné problémy, které se v souvislosti s touto problematikou řeší. Podstatný zdroj informací poskytla také nedávná soudní rozhodnutí. Dotazníkovým šetřením, společně s dalšími získanými daty k tématu, jsou řešeny jednotlivé hypotézy práce a celkový cíl práce.
|
|
| |
|
|
Pracovní podmínky sociálních pracovníků v organizacích
SMOLÍKOVÁ, Martina
Tato diplomová práce je součástí projektu s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jak jsou sociální pracovníci spokojeni s pracovními podmínkami v organizacích. Za dílčí cíl bylo stanoveno, jak probíhá adaptační proces u nově nastupujících sociálních pracovníků. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je koncipována tak, aby vystihla pojetí sociální práce, sociálních služeb, profesi sociálního pracovníka a pracovní podmínky v organizacích. Pro praktickou část diplomové práce byla zvolena smíšená strategie výzkumu pomocí schématu QUAN-qual (The QUAN-Qual Model). Hypotézy byly testovány pomocí Chí kvadrát testu dobré shody - X2 a znaménkového schématu s hladinou významnosti 0,05, 0,01 a 0,001. V kvalitativní části byla použita technika rozhovoru dle návodu a data byla zpracována pomocí otevřeného, selektivního a axiálního kódování. Kvalitativní výzkum doplňuje kvantitativní část o poznatky ředitelů vybraných organizací poskytujících sociální služby. Kvantitativní výzkum byl realizován prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce, který byl směrovaný jednak na ředitele organizací poskytujících sociální služby, tak i na sociální pracovníky v šesti náhodně vybraných krajích na území České republiky. Na výzkumu se podílelo 396 ředitelů a 331 sociálních pracovníků organizací poskytujících sociální služby (proběhl totální výběr organizací z Registru poskytovatelů sociálních služeb, bylo osloveno 1245 organizací poskytujících sociální služby). V souvislosti s cíli diplomové práce byly stanoveny dvě hypotézy. Obecná hypotéza (hypotéza 1) zjišťující závislost délky praxe a vzdělání sociálních pracovníků na spokojenosti sociálních pracovníků s vybranými pracovními podmínkami a hypotéza 2 zabývající se délkou zapracování nového sociálního pracovníka dle cílové skupiny organizace. V rámci obecné hypotézy byla potvrzena statisticky významná souvislost mezi vzděláním a spokojeností s kolektivem. V ostatních případech nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi proměnnými. U hypotézy 2 neexistuje statisticky významná souvislost mezi zaměřením organizace z hlediska cílové skupiny a délky zapracování nového sociálního pracovníka. V rámci výzkumné otázky zjišťující, jaké jsou pracovní podmínky sociálních pracovníků z pohledu jejich manažerů vyplynulo 5 kategorií pracovních podmínek (zázemí při výkonu, platové ohodnocení, pracovní benefity, týmovost, vztah nadřízený versus podřízený a 2 kategorie související s nespokojeností sociálních pracovníků (nespokojenost sociálních pracovníků a řešení nespokojenosti). Mimo to 3 kategorie související s adaptačním procesem (postupy adaptačního procesu, délka adaptačního procesu a seznámení s pracovními podmínkami). Rozhovory byly realizovány s 24 informanty. Výsledky mé diplomové práce jsou dílčí částí celkových výsledků projektu GAJU s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Získaná data budou použita k dalším rozšiřujícím výzkumům, popřípadě mohou být využita k vytvoření návrhu na zlepšení řízení organizací v sociální oblasti.
|
|
|
Návrh změny systému motivace a odměňování zaměstnanců ve vybrané firmě
Kuzníková, Petra ; Koráb, Vojtěch (oponent) ; Putnová, Anna (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá pracovní motivací a spokojeností zaměstnanců ve vybrané firmě. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy z oblasti motivace, odměňování a spokojenosti zaměstnanců. Analytická část hodnotí současný systém motivace a odměňování zaměstnanců firmy, spokojenost zaměstnanců v oblasti odměňování, pracovních podmínek a mezilidských vztahů na pracovišti a působení vnitřních i vnějších vlivů na daný systém. Na základě provedených analýz jsou navrženy změny současného systému za účelem zvýšení spokojenosti zaměstnanců.
|
|
| |
|
|
Zvláštní pracovní podmínky žen
Dorňáková, Ester ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Brádlerová, Libuše (oponent)
Problematika zaměstnávání žen v dnešní společnosti a jejich postavení v pracovněprávních vztazích je mně jako ženě a matce velmi blízká. Získat náležité povědomí o oprávněních, které současná právní úprava pracovních podmínek zaměstnankyním nabízí, je v zájmu každé ženy. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla svou rigorózní práci zpracovat na téma Zvláštní pracovní podmínky žen. Cílem předkládané práce bylo zmapovat a zhodnotit současnou platnou úpravu zvláštních pracovních podmínek žen, která je těžištěm celé práce. Problematiku zvláštních pracovních podmínek však nelze pojmout izolovaně. Úvodem tak je pojednáno o postavení ženy ve společnosti a v pracovněprávních vztazích a též o otázce rovného postavení mužů a žen. Těžiště práce spočívá v pojednání o současné platné právní úpravě a rovněž v nutném zohlednění požadavků mezinárodněprávních a závazků plynoucích pro naši republiku z členství v Evropské unii včetně některých významných rozsudků ESD. S tématem zvláštních pracovních podmínek žen, jejichž obsahem je i nárok na čerpání mateřské a rodičovské dovolené za účelem zajištění náležité péče o děti, úzce souvisí také právní úprava sociální zabezpečení zaměstnanců v tomto období a rovněž možnosti zajištění péče o děti v době opětovného výkonu pracovní činnosti. Z uvedeného je patrné, že Česká republika...
|
|
|
Mateřská centra jako provozovatelé "školek"
Poláková, Šárka ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Klimešová, Magdalena (oponent)
Mateřská centra jsou v současné době fenoménem doby, kdy i přes jejich rychle se zvyšující počet je jim, na rozdíl od školek "státních, "firemních", či v dnešní době více diskutovaných "dětských skupinách", věnována menší pozornost. A to především v oblasti celodenního hlídání dětí bez účasti rodičů. I když mateřská centra touto svojí činností pomáhají řešit jeden z veřejně politických problémů České republiky - nedostatek míst v mateřských školách, nedostatek zařízení jeselského typu, nedostává se jim podpory. A to především podpory v oblasti legislativní - podpoření mateřských center v hlídání dětí bez účasti rodičů. V současné době je v České republice provozováno celkem 427 mateřských center a z toho v Libereckém kraji, na který jsem se zaměřila v empirické části, působí 21 mateřských center. Z těchto 21 mateřských center tuto službu - péče o děti bez účasti rodičů, poskytuje celkem 14 mateřských center. A všechna tato centra pociťují potřebu legislativní podpory, kdy by uvítala stanovení jasnějších pravidel pro provoz mateřského centra, zvláště části, která zajišťuje hlídání dětí bez účasti rodičů. Tato podpora je důležitá ve všech činnostech, které mateřská centra vykonávají. Neboť mateřská centra to není jen o "setkávání se", ale také o podpoře mezigeneračního soužití, o vytvoření zázemí pro...
|
|
|
Pracovní stres
Löblová, Klára ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Reichel, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zátěží, stresem a související problematikou v oblasti pracovního života. Pracovní stres přináší mnohé těžkosti, a to nejen jedincům, ale v důsledku také organizacím. Práce se věnuje projevům, účinkům, somatickým i psychickým aspektům stresu, jeho typům a také typům stresorů, které se podílejí na jeho vzniku. Pozornost je zaměřena na pracovní zátěž jako zásadní oblast problematiky pracovního stresu, individuální odolnost vůči zátěži, faktory, které pracovní zátěž a pracovní stres ovlivňují, a zvládání zátěžových a stresových situací. Souvisejícím specifickým tématem je burnout syndromu. Práce postihuje jeho vznik a rozvoj, příčiny, příznaky ve třech základních rovinách - psychické, fyzické a v rovině sociálních vztahů a dále vliv významných faktorů, jakými jsou osobnost a pracovní podmínky. Pozornost je věnována rovněž profesím ohroženým burnout syndromem a jeho prevenci. Klíčová slova: Stres, pracovní stres, zátěž, pracovní zátěž, stresory, pracovní podmínky, coping, zvládání stresu, stress management, syndrom vyhoření, burnout syndrom.
|
|
| |
host ::
RSS.