|
|
Vývoj Rudého práva v období 1966-1971
Petrů, Jan ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Vývoj Rudého práva v období 1966 - 1971" pojednává o činnosti redakce Rudého práva a o vývoji tohoto periodika v době, kdy v Československu docházelo k velkým převratům ve fungování státu a zejména v běžném a kulturním životě. Společnost i politická moc se ve sledovaném období rychle měnily, přičemž na nastalé změny muselo Rudé právo vhodně reagovat. Jako ústřední tiskový orgán Komunistické strany Československa bylo vázáno přímými direktivami předsednictva ústředního výboru strany, obsah tak musel být vždy přizpůsoben politické situaci, vůli představitelů státu a komunistické ideologii. Avšak i ve způsobu práce redaktorů tohoto periodika docházelo ve sledovaném období ke změnám, které byly ovlivněny nejen jejich názorovými střety uvnitř redakce, ale také měnícími se legislativními předpisy v oblasti médií. Výjimečné období ve vývoji Rudého práva představovaly srpnové dny bezprostředně následující po intervenci vojsk zemí Varšavské smlouvy, kdy se list zařadil vedle ostatní periodika té doby, která podporovala politické reformy směřující k demokratizaci Československa. Práce analyzuje vybraný obsah novin a charakterizuje ho v kontextu dobových politických, kulturních a společenských událostí. Popisuje rovněž historickou a technickou problematiku spojenou s vydáváním tohoto...
|
|
| |
|
|
1968
Švarc, Zdeněk ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá otázkami, proč došlo k zamezení pokusu o socialismus s lidskou tváří v Československu v roce 1968. V návaznosti na toto období práce vypovídá o tehdejším politickém smýšlení, ale zabývá se i vnějšími vlivy, které vedly k vojenské intervenci zeměmi Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Práce by měla odpovědět na následující otázku: Proč došlo k přerušení vnitropolitického vývoje v Československu v roce 1968, který následně zamířil normalizačním směrem?
|
|
|
Mediální reflexe IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1967)v tisku
Štěpánová, Petra ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je mediální reflexe IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967, a to v titulech denního tisku Rudé právo, Práce, v týdenících Literární noviny (Kulturní noviny) a Literární listy. Analyzuje také následné události kolem Svazu čs. spisovatelů, protože s děním IV. sjezdu úzce souvisely. Kritika společenských poměrů, která zazněla v mnoha diskusních příspěvcích na IV. sjezdu Svazu čs. spisovatelů, přispěla nemalou měrou ke zlepšení stavu občanských svobod v následujícím roce. Po analýze tisku ve sledovaném období vyplynulo, že v červnu 1967 informovala všecha daná média o IV. sjezdu Svazu čs. spisovatelů zkresleně, přičemž tento stav trval do konce roku. Počínaje lednem 1968 mohl sledovaný denní tisk o minulém dění kolem IV. sjezdu SČSS informovat objektivněji s odstupem několika měsíců v komentářích a nepřímých zprávách. Byla tak popřena základní vlastnost denního tisku - přinášet aktuální a objektivní informace. Kulturní tisk, jehož zprávy o IV. sjezdu Svazu čs. spisovatelů byly předtím nejvíce zkresleny, měl pak největší volnost informovat o sjezdovém dění ve velkém rozsahu, byť také s několikaměsíčním odstupem.
|
|
|
Mediální reflexe návratu režisérů 60. let do hrané filmové tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace
Jílková, Alžběta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
V této bakalářské práci je rozebírán rozsah a zejména způsob referování dobových médií o režisérech a jejich návratu do celovečerní hrané tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace. Publikované články ve 4 vybraných denících a 3 týdenících jsou čerpány z bibliografií jednotlivých filmů, které vydal Národní filmový archiv. Jedná se o deníky Rudé právo, Mladá fronta, Lidová demokracie a Zemědělské noviny. Z filmových periodik je vzorek článků vybrán z časopisu Záběr, Kino a v malém množství i z časopisu Film a doba. Časové období je ohraničeno léty 1974 a 1979, v této době, dříve či později, zaznamenala návrat celá pětice vybraných režisérů, počínaje Věrou Chytilovou, Jiřím Menzelem, Hynkem Bočanem a konče Jurajem Jakubiskem a Františkem Vláčilem. Deníky publikovaly recenze spíše sporadicky, filmová periodika o českých a slovenských filmech pravidelně referovala formou reportáže, recenze, rozhovoru nebo několikařádkového avíza. Hodnocení režisérů a jejich filmů ze strany filmových kritiků záleželo na několika aspektech: na chování a současném postoji režiséra k socialistickému státu, na autorovi literární předlohy (pokud předlohou byl např. román), na tom, jak nově vzniklý film charakterizoval socialistickou společnost, také na smýšlení autora textu a výši oblíbenosti režiséra. Z analýzy článků...
|
|
|
Nástup normalizace v Československé televizi
Slunečková, Karin ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nástupem tzv. normalizace v Československé televizi v letech 1969-1975. Autorka nejprve uvádí čtenáře do historického kontextu a mapuje dramatické proměny, kterými Československá televize v tomto období prošla. Práce dále pojednává o jednom z hlavních představitelů normalizace ve sdělovacích prostředcích, ústředním řediteli Janu Zelenkovi, který funkci zastával v letech 1969-1989. Autorka čerpá ve své práci nejen z publikovaných pramenů, ale také z interních dokumentů a databází Československé televize a z dokumentů Národního archivu. V analytické části autorka popisuje funkci a strukturu Ideově tematických plánů, které tvořily základní programový rámec a směrnici vysílání Československé televize. Na příkladu Ideově tematického plánu pro rok 1973 čtenáři přibližuje jejich obsah. V závěrečné části autorka detailně analyzuje tři pořady z Ideově tematického plánu pro rok 1973. Jedná se o pořady různých žánrů - o publicistický pořad pro mládež Mladýma očima, devítidílný seriál Matka a hraný celovečerní film …a pozdravuji vlaštovky. Analýzou primárních zdrojů autorka dokládá, jak důležitou roli sehrála Československá televize jako ideologický nástroj Komunistické strany Československa v průběhu normalizace.
|
|
|
Pražské jaro 1968 - konflikt interpretací
Hlaváčová, Kamila ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obdobím pražského jara, které se stalo významnou etapou československých dějin. Toto období je charakteristické pokusem československých politiků a společnosti o nastolení specifické cesty k socialismu. Cílem práce je zodpovězení otázky, zda s sebou obrodný proces 60. let nesl potenciál vzniku politického pluralismu a možné zárodky demokratizace společnosti, nebo zda šlo pouze o proces liberalizace. Odpověď na tuto otázku je hledána především pomocí analýzy dobových dokumentů, návrhů reforem a procesu vzniku nekomunistických organizací.
|
|
|
Mnichov jako legitimizační prostředek normalizace v ČSSR. Příspěvek k vlivu masových médií v ČSSR v 70. letech 20. století
Provazníková, Jana ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji vztahu mezi masovými médii, politickou mocí a společností v Československu na přelomu 60. a 70. let 20. století. Zabývám se proměnou mediálního prostředí "svobodnějších" 60. let vzhledem k období normalizace, nalézám odpovědi zejména na tyto otázky: Jak se měnila mediální atmosféra v Československu na přelomu 60. a 70. let 20. století? Můžeme tyto proměny spojovat s proměnami politické atmosféry? Jak významnou roli hrála média právě v utužování režimu a prosazování normalizace? Dokázala média v komunistickém područí úspěšně ovlivňovat společnost a vštěpovat jí své představy a názory? Coby hlavní hypotézu si stanovuji tvrzení, že komunistická média skutečně měla v úmyslu a následně skutečně dokázala ovlivnit a manipulovat myšlení lidí. Odpovědi na otázky a pravdivost hypotézy ověřuji na základě obecné teorie mediální historie a následně konkrétně analyzuji na příkladu překvapivě stěžejního politického pojmu komunistické doby -- mnichovské dohody. Metodologicky vycházím z nových politických dějin a z diskuse, která se vede o roli a významu masových médií v moderních společnostech, a také z nejnovější odborné literatury a archivních materiálů.
|
|
|
Pražské jaro a srpen 1968 na Českobudějovicku
PACHOLÍK, Tomáš
Diplomová práce se věnuje období Pražského jara 1968 a okrajově sleduje jeho vývoj ještě v letech 1969 a 1970. Práce se zabývá okresem České Budějovice a zkoumá klíčové události roku 1968 v tomto okrese a především v jeho hlavním městě. Regionální dění je zkoumáno a komparováno v celorepublikovém kontextu. Kromě popisu jednotlivých událostí se autor zaměřuje také na každodenní život obyvatel města v době sovětské okupace. Pramennou základnu tvořily: Státní oblastní archiv v Třeboni (fond Jihočeského krajského výboru KSČ) a Státní okresní archiv v Českých Budějovicích (fond Městského národního výboru České Budějovice a kroniky). Kromě toho autor pracoval s dobovým a současným tiskem a také vedl rozhovory s šesti pamětníky. V každé kapitole jsou poznatky získané z pramenů doplněny o informace z odborné literatury. Pozornost je v diplomové práci věnována především politice JKV KSČ, MěNV České Budějovice v době reforem Pražského jara, organizacím KAN a K 231, deníku Jihočeská pravda po zrušení cenzury, okupaci města sovětskými vojáky v srpnu 1968, okupací ostatních měst v okrese, obětem okupace a událostem, které následovaly na podzim 1968, především incidentům během oslav Velké říjnové socialistické revoluce.
|
|
|
Reforma z roku 1968 a její vliv na celé Pražské jaro
Šenková, Jana ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Abstrakt Moje bakalářská práce se zaměřuje na reformní proces zahájený v roce 1963, který vrcholí v roce 1968. Tento rok je podepsán Akční program a je zahájeno období Pražského jara. V první části budu popisovat jednotlivé kroky reformního procesu a nakonec se zaměřím na každý bod obsažený v Akčním programu. Druhá část mé práce hovoří o reakci Sovětského svazu a o jednáních, které s nimi Československo vedlo. Má práce bude zakončena částí o vojenské intervenci na Československo a o jejím vlivu na období Pražského jara a na započatý reformní proces. Na závěr: Byla příprava reforem promyšlená?
|
host ::
RSS.