|
|
Identifikace DNA rostlinných a živočišných druhů v potravinách použitím polymerázové řetězové reakce
Šmíd, Jiří ; Hanák,, Petr (oponent) ; Timko,, Jozef (oponent) ; Kuchta, Tomáš (vedoucí práce)
Na tři potravinové alergeny rostlinného původu – soju, pistácie a mandle – jsme vyvíjeli metody na jejich detekování v potravinách. Na detekci sóje (Glycine max) v potravinách jsme použili real-time PCR orientovanou na gen lec kódující lektin specifický pro sóju. Na tuto cílovou sekvenci byl orientovaný PCR systém s primery Le2F a Le2R a se sondou Le2P typu Taqman. Byla stanovena inkluzivita i exkluzivita systému, dále byl zjištěn detekční limit (2,75 pg) a praktický detekční limit (0,02 %). Celý navržený systém pak byl kvantifikován. Na detekci pisácií (Pistacia) byla použita real-time PCR založená na primerech a sondě orientované na gen COR kódující dehidrin. Byla stanovena inkluzivita i exkluzivita systému, dále byl zjištěn detekční limit (3,5 pg) a praktický detekční limit (0,002 %). Na detekci mandlí (Amygdalus) se nepodařilo vyvinout žadný systém, který by 100 % splňoval všechny kvalitativní parametry.
|
|
|
Potravinové intolerance a alergie u dětí z pohledu ošetřovatelského personálu
KREJSOVÁ, Lucie
Potravinová intolerance je stav, kdy je přítomna absence látky nebo skupiny látek, které za fyziologických podmínek pomáhají ke zpracování potravy. Potravinové intolerance se projevují rozmanitou škálou příznaků a může je způsobovat celá řada faktorů. Pokud se u dítěte rozvine potravinová intolerance, jeho organismus není z důvodu absence určité látky schopen trávit a zpracovat danou potravinu, a tak vznikne celá řada klinických příznaků, které se ve většině případů týkají více orgánových soustav. Na rozdíl od potravinové alergie je potravinová intolerance přímo závislá na množství požité vyvolávající látky a vzniku klinických příznaků. U potravinových intolerancí u méně citlivých jedinců nemusí ani stopové množství problematické potraviny vyvolat žádné klinické příznaky. Dokonce se doporučuje, aby dětský pacient, který trpí potravinovou intolerancí, nedržel eliminační dietu, ale aby malé množství problémové potraviny do stravy zařadil. Je to z důvodu prevence udržování nežádoucí senzibilizace. Mezi známé příznaky potravinové intolerance patří například průjem a bolesti břicha. Méně známými příznaky jsou únava, bolesti hlavy, migrény nebo muskuloskeletární problémy. V léčbě jsou v současné době na trhu pro laktózovou intoleranci dostupné doplňky stravy, které se užívají při jídle a obsahují laktázu, enzym, který pomáhá štěpit laktózu (mléčný cukr) a tak pacient může konzumovat i potraviny, které laktózu obsahují. V současné době je stále těžké pochopit patofyziologii vzniku některých potravinových intolerancí a z toho důvodu mohou být nebezpečné u pacientů v dětském věku. Na druhou stranu potravinová alergie je stav, kdy vzniká nepřiměřená a nežádoucí reakce imunitního systému dětského pacienta. Rozvoj potravinové alergie ovlivňují genetické predispozice dětského pacienta, ale i jeho prostředí. Potravinové alergie mohou způsobovat lehké, ale i velmi vážné reakce organismu. Proto se doporučuje na rozdíl od potravinové intolerance dodržovat eliminační dietu a vyhnout se i stopovému množství alergenu. Potravinové alergie mohou způsobit až život ohrožující stav, který se nazývá anafylaktický šok a může dojít k následnému úmrtí dětského pacienta. Proto je důležité, aby tito pacienti dodržovali přísnou dietu a aby jejich okolí, včetně rodičů a ošetřovatelského personálu znalo typické příznaky anafylaktického šoku. Mezi klinické příznaky potravinové alergie patří problémy gastrointestinálního traktu, respirační potíže nebo kožní příznaky, které u části pacientů zahrnují atopickou dermatitidu. V prevenci vzniku potravinové alergie hraje důležitou roli kojení a výživa laktující matky, protože během kojení dochází k důležitému mikrobiálnímu osídlení střev dítěte. U dětských pacientů je důležité vědět, že u většiny z nich časem, nejčastěji kolem školního věku, spontánně potravinové alergie vymizí. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak sestry pečují o dětského pacienta, který trpí potravinovou alergií nebo intolerancí a zjistit, jakými znalostmi sestry disponují o potravinových alergiích a intolerancích. Pro uskutečnění výzkumu bylo využito kvalitativního šetření pomocí metody polostrukturovaného rozhovoru. Pro kvalitnější zpracování byly rozhovory anonymně nahrávány na diktafon a následně přepsány do písemné podoby. Výsledky kvalitativního šetření byly analyzovány pomocí metody tužka a papír, tedy zakódovány. Dále byly výsledky kategorizovány do pěti kategorií. Kategorizace: Příznaky, Potravinové alergie, Znalosti, Anafylaktický šok, Specifika ošetřovatelské péče. Kategorie jsou nadále rozdělené systematicky podle výsledných odpovědí respondentek do dalších jedenácti podkategorií. Výsledky jsou přehledně rozdělené do tabulky a schémat. Z výzkumu vyplynulo, že sestry znají specifika ošetřovatelské péče o děti s potravinovou alergií nebo intolerancí. Zmapované znalosti sester o potravinových alergiích a intolerancích jsou nedostatečné.
|
|
|
Informovanost a zkušenosti laické veřejnosti s potravinovou alergií
Stropková, Romana ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku potravinové alergie. Cílem práce bylo zjistit, jak dalece je populace v této oblasti informovaná, jaké má zkušenosti s potravinovou alergií ve smyslu přítomnosti příznaků na sobě samém, či blízké osobě a dále informovanost rodiny v péči o malého alergika. V teoretické části popisuji definice potravinové alergie a jí podobných reakcí. Následuje anatomické a fyziologické přiblížení trávicího a imunitního systému, které jsou v této diagnóze úzce provázány. Nedílnou součástí teoretické části jsou příčiny, projevy alergie, diagnostika, léčba a prevence. Význam probiotik a prebiotik, který se liší různými názory odborníků a výsledky určitých studií. V závěru této kapitoly je zmínka o novém antigenu a edukaci laické veřejnosti. V empirické části je popsána charakteristika výzkumného souboru a metodika kvantitativního výzkumného šetření. Pro sběr dat jsem zvolila metodu anonymního dotazníku. Zároveň v této části popisuji výsledky dotazníkového šetření. Z tohoto šetření vyplývá, že většina respondentů ví co to je potravinová alergie a má představu o tom co ji může vyvolat a jak se projevuje. Větší polovina respondentů uvádí zkušenost s potravinovou alergií. Menší podíl dotázaných uvádí zkušenost i s dietou. V rodině pečuje o dětského alergika 25 respondentů....
|
|
|
Problematika potravinových alergenů
Dvořáková, Kamila
Důvodem reakcí u potravinových alergií jsou bílkoviny, které se nazývají alergeny. Alergenní proteiny mají obvykle vysokou nutriční hodnotu pro velkou část populace, ale ohrožují zdraví podskupiny - spotřebitele s potravinovou alergií. Závažnost alergických reakcí se pohybuje od mírné kopřivky až po potenciálně smrtelné anafylaktické šoky. V současné době je jedinou osvědčenou léčbou u potravinových alergií striktní vyhýbání se alergenům. To znamená, že lidé s alergií na potraviny potřebují vědět, zda jsou potravinářské výrobky, které kupují, skutečně bez složky, která může vyvolat alergickou reakci v jejich těle. Označování alergenů má potenciál nejen identifikovat potraviny, které jsou nebezpečné pro alergické spotřebitele, ale také zvýšit výběr bezpečných potravin. Zákonodárci a regulační orgány si uvědomují důležitost označování s ohledem na ochranu alergického spotřebitele. V důsledku toho, v mnoha zemích v různých částech světa byly zavedeny nové legislativy specificky zaměřené na ochranu alergického spotřebitele. Tato legislativa má za následek povinné označování 13 nejčastějších alergenních potravin (plus siřičitany).
|
|
|
Geneticky modifikované potraviny
Tuzová, Kristýna
Diplomová práce Geneticky modifikované potraviny pojednává o geneticky modifiko-vaných potravinách v rámci České republiky, Evropské unie (EU) a ve světě. Cílem práce bylo prozkoumat povědomí studentů a široké veřejnosti České republiky a Ra-kouska o geneticky modifikovaných potravinách a přiblížit klady a zápory geneticky modifikovaných potravin. K vyhodnocení současného stavu geneticky modifikovaných potravin byla použita metoda literární rešerše a komparativní metoda. V experimentální části diplomové práce byla využita metoda skupinového brainstormingu a SWOT ana-lýza získaných údajů za účelem stanovení hlavních výhod a nevýhod spojených s geneticky modifikovanými potravinami. Pomocí dotazníkového šetření byly shromáž-děny informace o postoji zájmových skupin ke geneticky modifikovaným potravinám. Z výsledků vyplývá, že informovanost a postoj široké veřejnosti a studentů se liší v rámci České republiky a Rakouska.
|
|
|
Potravinové alergie u dětí
Wojnarová, Veronika
Tato bakalářská práce Potravinové alergie u dětí pojednává o problematice potravinových alergií se zaměřením na děti v určitém věku. První část je zaměřena na postnatální období vývoje jedince a jeho vymezení do časových období. Je zde popsána výživa dětí s ohledem na dané vývojové období, ve kterém se nacházejí. Ve druhé části je popsán imunitní systém jedince. Jsou zde rozebrány rozdíly vzniku potravinových alergií a intolerancí. Jsou popsány různé typy potravinových intolerancí, jejich mechanismus a případná léčba. Poslední část je zaměřena na princip vzniku potravinové alergie. Jsou zde rozebrány nejčastěji se vyskytující alergeny způsobující potravinové alergie. Je popsán mechanismus jejich reakcí v organismu, symptomy a případná léčba. Pojednává se zde také o legislativních opatřeních týkajících se těchto alergenů.
|
|
|
Uvádění alergenů v podmínkách stravovacích zařízení
MALÁTOVÁ, Tereza
Nová potravinářská legislativa EU ustanovila povinnost uvádět alergeny u hotových pokrmů, a vymezila konkrétní možnosti realizace. Cílem práce je zjistit způsoby uvádění alergenů v nabídce pokrmů a nápojů u vybraných restaurací. Analyzována bude zároveň spokojenost zákazníků s jednotlivými způsoby podáváním informací o alergenech. V závěru pak bude uvedeno doporučení reflektující požadavky evropské legislativy a názory provozovatelů stravovacích služeb i jejich zákazníků.
|
|
|
Potravinové alergeny
Vymazalová, Pavla
Tato práce pojednává o velmi aktuální problematice a tím jsou potravinové alergeny. V dnešní době se mluví o potravinových alergiích čím dál častěji a právě proto jsem si toto téma vybrala. Alergeny jsou obsažené v mnoha běžně používaných potravinách. Většina z nich může způsobit až těžká zdravotní rizika po jejich konzumaci. V úvodu této práce jsem se zabývala četností potravinových alergií v České republice a příčinách jejich vzniku. V dalších kapitolách jsou představeny jednotlivé potraviny, které obsahují alergenní složky. Tyto alergeny pak musejí být uvedeny na obalech potravin nebo jídelním lístku v restauracích dle vyhlášky 177/2011 Sb. V práci jsem se zaměřila převážně na podrobný popis těchto alergenních složek potravin. Detailně jsou rozebrány nejběžnější alergeny, se kterými se setkáváme denně. Řadíme sem mléko, obilniny, vejce a rybí výrobky.
|
|
|
Informovanost a zkušenosti laické veřejnosti s potravinovou alergií
Stropková, Romana ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku potravinové alergie. Cílem práce bylo zjistit, jak dalece je populace v této oblasti informovaná, jaké má zkušenosti s potravinovou alergií ve smyslu přítomnosti příznaků na sobě samém, či blízké osobě a dále informovanost rodiny v péči o malého alergika. V teoretické části popisuji definice potravinové alergie a jí podobných reakcí. Následuje anatomické a fyziologické přiblížení trávicího a imunitního systému, které jsou v této diagnóze úzce provázány. Nedílnou součástí teoretické části jsou příčiny, projevy alergie, diagnostika, léčba a prevence. Význam probiotik a prebiotik, který se liší různými názory odborníků a výsledky určitých studií. V závěru této kapitoly je zmínka o novém antigenu a edukaci laické veřejnosti. V empirické části je popsána charakteristika výzkumného souboru a metodika kvantitativního výzkumného šetření. Pro sběr dat jsem zvolila metodu anonymního dotazníku. Zároveň v této části popisuji výsledky dotazníkového šetření. Z tohoto šetření vyplývá, že většina respondentů ví co to je potravinová alergie a má představu o tom co ji může vyvolat a jak se projevuje. Větší polovina respondentů uvádí zkušenost s potravinovou alergií. Menší podíl dotázaných uvádí zkušenost i s dietou. V rodině pečuje o dětského alergika 25 respondentů....
|
|
|
Identifikace DNA rostlinných a živočišných druhů v potravinách použitím polymerázové řetězové reakce
Šmíd, Jiří ; Hanák,, Petr (oponent) ; Timko,, Jozef (oponent) ; Kuchta, Tomáš (vedoucí práce)
Na tři potravinové alergeny rostlinného původu – soju, pistácie a mandle – jsme vyvíjeli metody na jejich detekování v potravinách. Na detekci sóje (Glycine max) v potravinách jsme použili real-time PCR orientovanou na gen lec kódující lektin specifický pro sóju. Na tuto cílovou sekvenci byl orientovaný PCR systém s primery Le2F a Le2R a se sondou Le2P typu Taqman. Byla stanovena inkluzivita i exkluzivita systému, dále byl zjištěn detekční limit (2,75 pg) a praktický detekční limit (0,02 %). Celý navržený systém pak byl kvantifikován. Na detekci pisácií (Pistacia) byla použita real-time PCR založená na primerech a sondě orientované na gen COR kódující dehidrin. Byla stanovena inkluzivita i exkluzivita systému, dále byl zjištěn detekční limit (3,5 pg) a praktický detekční limit (0,002 %). Na detekci mandlí (Amygdalus) se nepodařilo vyvinout žadný systém, který by 100 % splňoval všechny kvalitativní parametry.
|
host ::
RSS.