|
|
Vliv a význam aktivního managementu v nížinných lesích na epigeickou faunu pavouků
Vymazalová, Pavla
V rámci diplomové práce byl zkoumán vliv a význam aktivního managementu v nížinných lesích na epigeickou faunu pavouků. Výzkum probíhal na patnácti náhodně stanovených výzkumných plochách v NPR Děvín (CHKO Pálava). Z celkového počtu ploch bylo vždy pět ploch homogenních s určitým typem zásahu: čerstvý silný, slabší starší a kontrolní (bezzásahový). Odchyt pavouků probíhal formou zemních pastí, kdy na každé ploše byly umístěny tři pasti v transektu po pěti metrech přes středovou osu každé výzkumné plochy. Materiál byl druhově velmi bohatý a početný. Celkem bylo odchyceno a determinováno 3683 dospělých jedinců pavouků, náležících do 21 čeledí, 70 rodů a 116 druhů, mezi které patřila celá řada vzácných a ohrožených druhů pavouků. Druhová bohatost a ochranářské indikátory dosahovaly nejvyšších hodnot na plochách, kde byl aplikován čerstvý silný zásah. Abundance pavouků dosahovala nejvyšších hodnot ve slabším starším zásahu, což bylo způsobeno především dominantními druhy Pardosa lugubris (Walckenaer, 1802) a Trochosa terricola (Thorell, 1856). Funkční diverzita byla signifikantně nejvyšší v prosvětlených porostech, nicméně jednotlivé funkční znaky (např. lovecké strategie pavouků) byly rovnoměrně rozptýleny ve všech typech lesních porostů a zároveň vyrovnanost těchto jednotlivých funkčních skupin pavouků závisela na pokryvnosti a hustotě vegetace. Z výzkumu je patrné, že by byl nejvhodnější návrat k aktivnímu managementu v rezervacích nížinných lesů pro zachování biodiverzity, avšak ne na celém území. Je nutné zachování mozaikovitosti nížinných lesů, tzn. heterogenity mikrohabitatů v porostu, protože různé druhy a ekologické skupiny pavouků upřednostňují různé podmínky. Díky tomu dojde k podpoře celkové biodiverzity lesních ekosystémů. Dle porovnání jiných výzkumů jsou tyto závěry aplikovatelné i na jiné skupiny organismů vyskytujících se v nížinných lesích České republiky.
|
|
|
Vliv přídavku vybraných olejů na depozici mastných kyselin ve tkáních pokusných živočichů
Vymazalová, Pavla
Diplomová práce obsahuje teoretický přehled, ve kterém se věnuji obecné klasifikaci lipidů, mastných kyselin a jejich metabolismu, s důrazem na polynenasycené mastné kyseliny, včetně jejich konverze na eikosanoidy a účinků těchto látek na lidský organismus. Dále se věnuji tématu obohacování potravin o polynenasycené mastné kyseliny n-3 a možnostem analytického stanovení mastných kyselin. Praktická část je zaměřena na stanovení mastných kyselin ve tkáni jater, tuku a svaloviny pokusných potkanů. Zvířata byla krmena standardní krmnou směsí s přídavky 5 % rybího oleje, 5 % palmového oleje, 5 % světlicového oleje a 5 % extraktu z řasy Schizochytrium. Odebraný tuk se extrahoval z lyofilizovaného vzorku s následnou derivatizací a analytickým stanovením derivátů mastných kyselin metodou plynové chromatografie. Z výsledků experimentální části plyne, že přídavek 5 % rybího oleje do krmné směsi pokusných zvířat zvýšil ukládání EPA a DPA do všech sledovaných tkání (p < 0,05). Přídavek 5 % extraktu z řasy Schizochytrium do krmné směsi zvířat měl příznivý vliv na efektivní ukládání DHA a DTA do sledovaných tkání, ze všech použitých olejů (p < 0,05). Oba dva tyto oleje je možno považovat za účinná nutriceutika pro snížení poměru PUFA n-6/n-3 v potravinách. Na rozdíl od přídavku světlicového či palmového oleje, který zde sloužil jako kontrola, byly poměry PUFA n-6/n-3 ve sledovaných tkáních mnohonásobně vyšší, tedy ze zdravotního hlediska nevhodné (p < 0,05).
|
|
|
Potravinové alergeny
Vymazalová, Pavla
Tato práce pojednává o velmi aktuální problematice a tím jsou potravinové alergeny. V dnešní době se mluví o potravinových alergiích čím dál častěji a právě proto jsem si toto téma vybrala. Alergeny jsou obsažené v mnoha běžně používaných potravinách. Většina z nich může způsobit až těžká zdravotní rizika po jejich konzumaci. V úvodu této práce jsem se zabývala četností potravinových alergií v České republice a příčinách jejich vzniku. V dalších kapitolách jsou představeny jednotlivé potraviny, které obsahují alergenní složky. Tyto alergeny pak musejí být uvedeny na obalech potravin nebo jídelním lístku v restauracích dle vyhlášky 177/2011 Sb. V práci jsem se zaměřila převážně na podrobný popis těchto alergenních složek potravin. Detailně jsou rozebrány nejběžnější alergeny, se kterými se setkáváme denně. Řadíme sem mléko, obilniny, vejce a rybí výrobky.
|
|
|
Araneofauna dutin různých dřevin v okolí obce Hrotovice
Vymazalová, Pavla
Sběr pavouků z dutin ovocných stromů byl prováděn od 20. března 2014 do 20. ledna 2015 v okolí města Hrotovice. Celkem bylo sesbíráno 172 jedinců, kteří byli určeni do 12 čeledí. Nejvíce jsou zastoupeny čeledi Clubionidae 23,8 %, Gnaphosidae 20,3 % a Dictynidae 19,2 %. Do 14 druhů bylo možno určit pouze 55 adultních jedinců. Nejpočetnějším druhem zjištěným na zkoumaných lokalitách byla Micaria subopaca, která patří mezi ohrožené druhy. Mezi další ohrožené druhy, které se zde vyskytují, patří Clubiona marmorata a Lathys humilis. Na lokalitě byly sesbírány také druhy Pistius truncatus a Pseudius encarpatus, které náleží mezi téměř ohrožené.
|
host ::
RSS.