Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tajně svěcení biskupové druhé poloviny 20. století. Příklad života a působení biskupa Kajetána Matouška
Šustr, Vratislav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
V této práci se zaměřuji na život tajně vysvěceného římskokatolického biskupa Kajetána Matouška a na porovnání jeho života a kariéry s osudy a působením dalších tajně vysvěcených římskokatolických biskupů, kteří byli konsekrováni ve stejném historickém období a sloužili v pražské arcidiecézi. Těmito biskupy byli Ladislav Hlad, ThLic. Karel Otčenášek a PaedDr. František kardinál Tomášek. Porovnání života Kajetána Matouška s ostatními biskupy je zpracováno po jednotlivých formujících životních etapách a meznících, jako je dětství, studia nebo motivace k tomu stát se knězem a posléze okolnosti tajného vysvěcení biskupem. K sepsání této práce využívám materiály o výše zmíněných biskupech dochované v Archivu bezpečnostních složek. Dále jsem studoval s materiály, které se nacházejí v Archivu pražského arcibiskupství. V jeho úschově však jsou převážně materiály úředního charakteru. Neméně důležitým zdrojem informací je rodinný archiv rodiny Novotných, spřízněných s biskupem Matouškem (rodina Matouškových vymřela "po meči" právě panem biskupem Matouškem), od kterých jsem získal mnoho fotografií, ale i materiálů, které analyzuji v této práci. Zohlednit je třeba i tzv. 2. farní kroniku farnosti sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském, ze které jsem čerpal informace hlavně pro období působení biskupa Matouška v...
Analýza volební kampaně Komunistické strany Československa ve volbách v roce 1946
Součková, Karolína ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Práce se věnuje volební kampani ve volbách do Ústavodárného národního shromáždění v roce 1946, konkrétně kampani Komunistické strany Československa. Významné postavení KSČ po druhé světové válce bylo zapříčiněno jak jejím postojem vůči mnichovským událostem v roce 1938 a její činností za druhé světové války - KSČ byla nepopíratelně významnou součástí československého odboje, tak poválečným politickým systémem. Oproti ostatním stranám povoleným po druhé světové válce měla potenciál k tomu stát se hlavní politickou silou v zemi. Právě pomocí účinné kampaně tuto pozici dokázala využít a dovést stranu k vítězství ve volbách v roce 1946. Umění propagace komunistické ideologie jakožto ideální volby pro většinu občanů Československa je klíčovým důvodem úspěchu této strany. Na tomto příkladu tudíž můžeme názorně vidět, jak silně může volební kampaň zapůsobit a jaký vliv na finální rozhodnutí voliče má. Volby v roce 1946 byly prvními po druhé světové válce, a tudíž klíčovými pro další směřování země. Tohoto významu si byli komunisté dobře vědomi a odráželo se to i na jejich důkladné přípravě. Ostatní strany si byly určitě vědomy důležitosti těchto voleb, ale v porovnání s KSČ byla jejich příprava slabá. KSČ je tedy proto ideálním příkladem, na kterém je možno si ukázat, jak je volební kampaň nedílnou a...
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v poválečném Československu: Reflexe festivalu v časopisech Tempo a Hudební rozhledy v letech 1946-1948
Dernerová, Veronika ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Předložená práce pojednává o prvních třech ročnících Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, jak jsou představeny v článcích hudebních periodik Tempo a Hudební rozhledy. Na základě analýzy jednotlivých článků sleduje dramaturgický a organizační vývoj festivalu v letech 1946 - 1948 v souvislostech s politickým a kulturně- politickým vývojem v poválečném Československu, který dal základ jeho dalšímu směřování v průběhu následujících desetiletí. Mimo to se práce věnuje také otázce existence a dostupnosti pramenů a literatury vztahující se přímo k tématu festivalu Pražské jaro.
Kapitola z dějin Československého červeného kříže (1945 - 1952)
Kocandová Jelínková, Kateřina ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Práce se věnuje historii organizace Československého červeného kříže (ČSČK), přičemž výhradní pozornost je zaměřená na období let 1945 - 1952. V letech 1945 - 1948 vykonával ČSČK záslužnou práci, nejen v oblasti zdravotnické, ale také sociální. Jmenujme například přípravu ošetřovatelek a dobrovolných sester, zřizování a udržování zdravotnických ústavů, pátrání po pohřešovaných lidech, kteří zmizeli za druhé světové války. Zvláštní kapitola působení ČSČK se začala psát po únorovém převratu v roce 1948, kdy docházelo k postupné transformaci v dobrovolnou organizaci Národní fronty. Práce čerpá především z archivního fondu ČSČK, který je uložen v Národním archivu. Klíčová slova: Československý červený kříž - sociální práce - moderní dějiny - poválečné Československo - Národní fronta
Analýza volební kampaně Komunistické strany Československa ve volbách v roce 1946
Součková, Karolína ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Práce se věnuje volební kampani ve volbách do Ústavodárného národního shromáždění v roce 1946, konkrétně kampani Komunistické strany Československa. Významné postavení KSČ po druhé světové válce bylo zapříčiněno jak jejím postojem vůči mnichovským událostem v roce 1938 a její činností za druhé světové války - KSČ byla nepopíratelně významnou součástí československého odboje, tak poválečným politickým systémem. Oproti ostatním stranám povoleným po druhé světové válce měla potenciál k tomu stát se hlavní politickou silou v zemi. Právě pomocí účinné kampaně tuto pozici dokázala využít a dovést stranu k vítězství ve volbách v roce 1946. Umění propagace komunistické ideologie jakožto ideální volby pro většinu občanů Československa je klíčovým důvodem úspěchu této strany. Na tomto příkladu tudíž můžeme názorně vidět, jak silně může volební kampaň zapůsobit a jaký vliv na finální rozhodnutí voliče má. Volby v roce 1946 byly prvními po druhé světové válce, a tudíž klíčovými pro další směřování země. Tohoto významu si byli komunisté dobře vědomi a odráželo se to i na jejich důkladné přípravě. Ostatní strany si byly určitě vědomy důležitosti těchto voleb, ale v porovnání s KSČ byla jejich příprava slabá. KSČ je tedy proto ideálním příkladem, na kterém je možno si ukázat, jak je volební kampaň nedílnou a...
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v poválečném Československu: Reflexe festivalu v časopisech Tempo a Hudební rozhledy v letech 1946-1948
Dernerová, Veronika ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Předložená práce pojednává o prvních třech ročnících Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, jak jsou představeny v článcích hudebních periodik Tempo a Hudební rozhledy. Na základě analýzy jednotlivých článků sleduje dramaturgický a organizační vývoj festivalu v letech 1946 - 1948 v souvislostech s politickým a kulturně- politickým vývojem v poválečném Československu, který dal základ jeho dalšímu směřování v průběhu následujících desetiletí. Mimo to se práce věnuje také otázce existence a dostupnosti pramenů a literatury vztahující se přímo k tématu festivalu Pražské jaro.
Důsledky měnové reformy v Československu v roce 1953
Martincová, Petra ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Práce se zaměřuje na měnovou reformu v Československu v roce 1953. Soustředí se především na dopady měnové reformy na obyvatelstvo. Vychází z hypotézy, že hospodářská situace státu a obyvatel nebyla zlepšena, jak měnová reforma plánovala. Pro lepší zhodnocení a pochopení měnové reformy práce popisuje i poválečné období Československa. Výsledkem práce je zjištění, že měnová reforma nezvýšila hospodářský růst a že všechny sociální vrstvy velmi poškodila. Způsob jakým byla reforma vyhlášena, zapříčinil, že obyvatelstvo ztratilo důvěru ve vládu a v měnu.
Židovská menšina v poválečném Československu
Bednařík, Petr
Autor popisuje situaci a problémy židovské menšiny v Československu 1945-1948. Analyzuje tehdejší antisemitismus.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.