|
|
Tvorba metodické podpory pro realizaci pohybových programů dětí mladšího školního věku v češtině, ukrajinštině a ruštině
Shkliar, Alexandra ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Pavlová, Ilona (oponent)
Název: Tvorba metodické podpory pro realizaci pohybových programů dětí mladšího školního věku v češtině, ukrajinštině a ruštině Cíl: Cílem bakalářské práce je tvorba vhodné a srozumitelné metodické podpory k podpoře pohybové aktivity u ukrajinských dětí v azylu v ČR. Metody: Bakalářská práce se skládá se ze tří částí a má teoreticko-empirický charakter. V první, teoretické části je využit kvalitativní přístup (literární rešerše). Ve druhé části byl na základě rešerše vytvořen návrh metodické podpory, který byl následně přeložen tak, aby byl k dispozici ve třech jazycích: češtině, ukrajinštině a ruštině. Ve třetí, empirické části byl využit kvantitativní přístup ve formě anonymní ankety dotazníkového typu. Výzkumný vzorek pro empirickou část byl získán metodou záměrného výběru. Respondenty byly zejména osoby z oblasti školství, které pracují s dětmi, osoby z rodin postižených válkou (uprchlicí z napadené země), rodiny pocházející ze země, jež válku začala a rodiny českých občanů, jejichž děti trpěly psychickými problémy ve spojitosti s válkou. Výsledky: Anketního šetření se zúčastnilo 41 respondentů, z toho 12 z České republiky, 15 z Ukrajiny, 4 z Běloruska, 8 z Ruska, 1 z Kazachstánu a 1 ze Slovenska. Přičemž 19 (46,3 %) z nich se věnuje pohybovým aktivitám dětí ve volnem čase, 10 (24,3 %)...
|
|
|
Analýza faktorů, které významně ovlivňují subjektivní vnímání psychické zátěže
Pecha, Jiří ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Dvorský, Jaroslav (oponent)
Název: Analýza faktorů, které významně ovlivňuji subjektivní vnímání psychické zátěže. Cíle: Hlavním cílem diplomové práce je porovnání změn subjektivně vnímané zátěže u skupiny vojenských profesionálů před a následně po zátěži, které jsou denně vystaveni při výkonu svého povolání. Metody: V práci byla použita metoda výzkumu formou standardizovaného dotazníku skládajícího se ze dvou forem otázek, z nichž jedna byla položena zkoumanému vzorku před zátěží a druhá forma po zátěži. Poté byly obě formy dotazníků analyzovány a statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Výzkumem bylo zjištěno, že ze zkoumaných faktorů věku, vzdělání a délky služby u jednotky, má na změny subjektivně vnímané psychické zátěže největší vliv věk a délka služby u jednotky. Dále bylo zjištěno, že ke konci celodenní směny se subjektivně vnímaná zátěž u jednotky zvýšila. Klíčová slova: stres, psychická zátěž, frustrace, trauma, PTSD, zahraniční mise, voják.
|
|
|
Childhood trauma and its aftermath in Anne Enright's The Gathering and Trezza Azzopardi's The Hiding Place
Hudáková, Kateřina ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá trauma, jeho historický vývoj, prožívání a symptomy. Teoretická část klade zvláštní důraz na posttraumatickou stresovou poruchu a její klasifikaci a diagnostiku, aby čtenáři měli rozsáhlé znalosti o traumatu. Jsou seznámeni také s typickými následky traumatu. Praktická část poukazuje na trauma z dětství hlavních protagonistů The Gathering a The Hiding Place od autorek Anne Enright a Trezza Azzopardi. Míním se ptát, co se těmto postavám stalo, místo, abych se zaměřovala na to, co je s nimi špatně. Cíle je vidět danou osobu, která stojí za svým chováním. Mnoho studií poukazuje na rostoucí problémy z hlediska duševního zdraví dětí a dospívajících, které jsou spojeny s raným dětským traumatem. Mým cílem v tom, co následuje, je zvážit, zda je možné napravit újmu na traumatu z dětství, nebo zda traumata z dětství přetrvávají až do stáří. KLÍČOVÁ SLOVA Trauma v dětství; post-traumatická stresová porucha; trauma fikce; Enright; Azzopardi; Shledání; The Hiding Place1 1 Tento román nebyl, v březnu roku 2020, přeložen do českého jazyka
|
|
|
Post-traumatic and stress disorder and its biomarkers
Shalkin, Ilia ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Honc, Ondřej (oponent)
Posttraumatická stresová porucha (PTSP) původně patřila mezi poruchy pozorované mezi vojáky. Do širšího povědomí veřejnosti se tato porucha dostala jako diagnóza během první světové války. Následně už nebyl PTSP přisuzován výlučně vojenskému prostředí a v současné době existuje velké množství studií, které se týkají civilistů, u nichž došlo k traumatu v důsledku teroristického útoku, znásilnění, smrti milované osoby nebo přírodních a antropogenních katastrof. Každý člověk může být vážně traumatizován a většina lidí se vyrovnává se stresem a pokračuje v normálním životě. U některých lidí se však může vyvinout PTSP. Osoba s diagnostikovanou PTSP může mít poruchy spánku a noční můry, zvýšenou podrážděnost, cítit se provinile a hledat příčinu problémů uvnitř sebe a ztratit schopnost prožívat pozitivní emoce. Příznaky PTSP mají destruktivní účinek nejen na pacienty s touto poruchou, ale postihují také jejich blízké, což vede k rozpadu sociálních vazeb a ztrátě práce. PTSP je komplexní onemocnění postihující různé regulační systémy těla, nicméně navzdory velkému počtu studií není dnes etiologie vývoje PTSP jasná. Tato skutečnost omezuje vědce ve vývoji léčby PTSP. Jednou z cest pro rozvoj výzkumu léčby PTSP je použití preklinických a klinických metod pro sledování biomarkerů spojených se změnami v...
|
|
|
Poměr rodičů k nezletilým dětem se zřetelem na specifika domácího násilí
Spoustová, Ivana ; Elischer, David (oponent)
Disertační práce "Poměr rodičů k nezletilým dětem se zřetelem na specifika domácího násilí" je zaměřena především na soudní řízení péče o nezletilé děti tam, kde jsou rodinné vztahy zatíženy domácím násilím. Snaží se vysvětlit, proč je nutné, aby v těchto případech soudy tuto skutečnost zohlednily a v rámci svých rozhodnutí přijímaly taková opatření, která poskytnou dostatečnou ochranu osobám ohroženým a současně zastaví násilné jednání. Podrobně popisuje domácí násilí jako nebezpečný celospolečenský jev, přináší informace o jeho jednotlivých podobách a formách, stručně se zmiňuje i o dalších vědních oborech, jejichž poznatky jsou důležité nejen pro postih pachatelů a ochranu obětí, ale i vytváření strategie účinné prevence. Zdůrazňuje negativní dopady na psychiku nezletilých dětí, které je nutno považovat ve všech případech domácího násilí za jeho oběti, tedy i tehdy, když násilné jednání nesměřuje bezprostředně vůči nim. Podává výklad současné právní úpravy s odkazem na nejdůležitější změny v legislativě v uplynulém desetiletí. V neposlední řadě pak navrhuje opatření de lege ferenda, jejichž realizace by mohla přispět k eliminaci tohoto nežádoucího fenoménu. Klíčová slova Domácí násilí, ohrožená osoba, oběť, násilná osoba, vykázání, intervenční centrum, práva dítěte, zájem dítěte, soudní řízení ve...
|
|
|
Psychoterapie obětí sexuálního násilí
Fiantoková, Barbora ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychoterapií obětí násilného vztahu (primárně obětí sexuálního násilí). Cílem práce je skrze rozhovory s odborníky nahlédnout na jejich individuální zkušenosti s těmito klienty a zkoumat vliv terapeutického působení na klientovu osobnost. Teoretická část je rozdělena na dvě základní kapitoly: Sexuální násilí a Psychoterapie, čtenáři poskytuje odborné informace o obou tématech a zprostředkovává stěžejní literární zdroje k problematice na akademické půdě. Vzhledem k výzkumným cílům byla zvolena kvalitativní metodologie, a sice formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor představuje pět respondentů (psychologů, terapeutů, sociálních pracovníků s psychoterapeutickým vzděláním), kteří se specializují na problematiku sexuálního, popřípadě domácího násilí. V rámci rozhovoru primárně šlo o zachycení a pochopení jedinečnosti profesních zkušeností každého respondenta. Dále byla u jednotlivých respondentů provedena analýza terapeutického procesu, kdy se u jejich klientů objevily pozitivní účinky terapeutického působení. Současně byly respondenti tázáni i na případy, kdy sám terapeut nevnímá pozitivní změnu na osobnosti svého klienta po terapeutické intervenci (za předpokladu, že se s takovým případem během své profesní kariéry setkal). Klíčovým zjištěním práce je...
|
|
| |
|
|
Poměr rodičů k nezletilým dětem se zřetelem na specifika domácího násilí
Spoustová, Ivana ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Radvanová, Senta (oponent) ; Voňková, Jiřina (oponent)
Disertační práce "Poměr rodičů k nezletilým dětem se zřetelem na specifika domácího násilí" je zaměřena především na soudní řízení péče o nezletilé děti tam, kde jsou rodinné vztahy zatíženy domácím násilím. Snaží se vysvětlit, proč je nutné, aby v těchto případech soudy tuto skutečnost zohlednily a v rámci svých rozhodnutí přijímaly taková opatření, která poskytnou dostatečnou ochranu osobám ohroženým a současně zastaví násilné jednání. Podrobně popisuje domácí násilí jako nebezpečný celospolečenský jev, přináší informace o jeho jednotlivých podobách a formách, stručně se zmiňuje i o dalších vědních oborech, jejichž poznatky jsou důležité nejen pro postih pachatelů a ochranu obětí, ale i vytváření strategie účinné prevence. Zdůrazňuje negativní dopady na psychiku nezletilých dětí, které je nutno považovat ve všech případech domácího násilí za jeho oběti, tedy i tehdy, když násilné jednání nesměřuje bezprostředně vůči nim. Podává výklad současné právní úpravy s odkazem na nejdůležitější změny v legislativě v uplynulém desetiletí. V neposlední řadě pak navrhuje opatření de lege ferenda, jejichž realizace by mohla přispět k eliminaci tohoto nežádoucího fenoménu. Klíčová slova Domácí násilí, ohrožená osoba, oběť, násilná osoba, vykázání, intervenční centrum, práva dítěte, zájem dítěte, soudní řízení ve...
|
|
|
Možnosti využití psychoterapie při práci s oběťmi domácího násilí: úhel pohledu pracovníků několika pražských krizových a intervenčních center
Vrbová, Markéta ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Havránková, Olga (oponent)
Markéta Vrbová Abstrakt Diplomová práce pojednává o možnostech využití psychoterapie při práci s oběťmi domácího násilí. Cílem je přiblížit úhel pohledu pracovníků několika pražských krizových a intervenčních center na tuto problematiku. Celá práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje vymezení problematiky domácího násilí, jeho důsledky včetně posttraumatické stresové poruchy, práci s násilnou osobou a v neposlední řadě možnosti řešení včetně využití psychoterapie a jejího vymezení. Empirická část je založena na kvalitativním výzkumu, kde jsou popsány jednotlivé kroky celého šetření. Analýza a interpretace dat obsahuje nejvýznamnější úryvky z rozhovorů. Tato práce odhaluje nejen to, zdali pracovníci ve své práci s oběťmi využívají psychoterapeutické prvky, ale i další významná témata, o kterých se stále hovoří jen okrajově a na které je nutné se zaměřit pro zkvalitňování práce s oběťmi domácího násilí a řešení jejich situace.
|
|
|
Analýza faktorů, které významně ovlivňují subjektivní vnímání psychické zátěže
Pecha, Jiří ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Dvorský, Jaroslav (oponent)
Název: Analýza faktorů, které významně ovlivňuji subjektivní vnímání psychické zátěže. Cíle: Hlavním cílem diplomové práce je porovnání změn subjektivně vnímané zátěže u skupiny vojenských profesionálů před a následně po zátěži, které jsou denně vystaveni při výkonu svého povolání. Metody: V práci byla použita metoda výzkumu formou standardizovaného dotazníku skládajícího se ze dvou forem otázek, z nichž jedna byla položena zkoumanému vzorku před zátěží a druhá forma po zátěži. Poté byly obě formy dotazníků analyzovány a statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Výzkumem bylo zjištěno, že ze zkoumaných faktorů věku, vzdělání a délky služby u jednotky, má na změny subjektivně vnímané psychické zátěže největší vliv věk a délka služby u jednotky. Dále bylo zjištěno, že ke konci celodenní směny se subjektivně vnímaná zátěž u jednotky zvýšila. Klíčová slova: stres, psychická zátěž, frustrace, trauma, PTSD, zahraniční mise, voják.
|
host ::
RSS.