|
|
A Hegemonic City: Discursive approach to ideology and dominance in development and planning of post-socialist Prague
Orcígr, Václav ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Vacková, Barbora (oponent) ; Naxera, Vladimír (oponent)
Pozdně kapitalistická společnost je dominována specifickými atributy neoliberální ideologie, které se různými způsoby propisují do politik vládnutí v kontextu geografické lokalizace, politického a společenského uspořádání, ekonomické situace, a dalších parametrů. Specifickou roli v rámci reprodukčních a legitimizačních procesů ideologie hraje diskurs. Práce rozpracovává teoretický přístup k ideologické dominanci v tématu územního rozvoje měst, konkrétně post-socialistické Prahy. Ta se jako urbanizovaný prostor, který prošel zásadními proměnami porevoluční transformace, stává specifickou arénou, ve které diskursivní projevy různých aktérů přispívají k tvorbě teorií identifikovaných (i dosud nerozpoznaných) vzorců dominantní ideologie. Ty následně vytvářejí diskursivní pole, v němž dochází k tvorbě reprodukčních a legitimizačních schémat, jež přispívají k tomu, že téma rozvoje města slouží jako jeden z významných prostředků, který posiluje globální hegemonní pozici neoliberálního kapitalismu. Práce staví na teoretickém přístupu Pierra Bourdieu, s jehož pomocí identifikuje aktérské pole, v jehož rámci k procesům reprodukce a legitimizace dochází, a dále pracuje s Bourdieuovou teorií ideologické dominance, kterou rozpracoval s Lucem Boltanskim. V další teoretické kontextualizaci studií post-socialismu...
|
|
|
Transformace postsocialistické identity ve východní Evropě: Analýza případu České Republiky a Běloruska
Pyatkevich, Aryna ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Jakmile Sovětský svaz přestal existovat, jeho subjekty získali schopnost určovat svůj směr politického, kulturního a ekonomického rozvoje. Nikdy nekončící přechod k demokracii, popsaný Borisem Budenem, je jedním z klíčových prvků postkomunismu. Zatímco země, které byly součástí východního bloku, ale nebyly součástí Sovětského svazu samotného, byly na své cestě k demokratickému kapitalistickému rozvoji přiměřeně úspěšné, bývalá dominia bojovala s začleněním hodnot, které přicházely s tím, co Madina Tlostanová popisuje jako proces nucené westernizace. Následující práce zkoumá problém postsocialistické transformace identity ve střední Evropě v případě České republiky a postsovětské transformace identity ve východní Evropě v případě Běloruska. Kvalitativní výzkum je postaven na zpřístupněné kolektivní paměti těch, kteří pracují v institucích paměti na úrovni povolené vládnoucími režimy v obou zemích, všichni narození po roce 1989. Podobnosti a rozdíly, které se jasně objevily během srovnávací analýzy, naznačují že bytí postsocialistickým a postsovětským by již neměla být v akademické literatuře zaměnitelná. Byly a nadále jsou to homologické, ale odlišné procesy, protože být postsovětským znamená nejen uznávaní sovětskí minulosti jako skutečné a ovlivňující probíhající život národa, ale to také definuje...
|
|
|
Kulturní a ekonomický vliv z České republiky působící v rumunském Banátu
Blahota, Kryštof ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou kulturního a ekonomického vlivu jdoucího z České republiky a působícího na českou obec Eibentál v rumunském Banátu. Můj výzkum se soustředí na ekonomické činnosti a strategie v Eibentálu a zabývá se tím, kdose jich zúčastňuje a kdoje vytváří. Zároveň se ve výzkumu zabývám tím, jak danéekonomické procesy proměňují celou obec a její obyvatele. Jak krajané přistupují k procesům i k hlavním ekonomickým aktérům, kteří tento vliv vytváří. Na terén práce nahlížím pomocí klíčového konceptu post-socialismu, utvářeného nepřetržitým procesem transformace institucí a praktik, které se postupně vyvíjejí z "údolí" socialismu (Hann 2002). Práce se zaměřuje především na krajany a na obec jako takovou - jak se proměňuje a k jakým propojením dochází ve vztahu s největšími ekonomickými aktéry v oblasti, s Kluky z Banátu, kteří k obci a všem svým projektům přistupují jako k "projektu Eibentál". Ten proměňuje nejen život v obci, ale zasahuje také do tradičních krajanských praxí. Klíčová slova: ekonomický vliv, proměny, post-socialismus, Eibentál, Kluci z Banátu
|
|
| |
|
|
Transformace postsocialistické identity ve východní Evropě: Komparativní analýza případu České Republiky a Běloruska
Pyatkevich, Aryna ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Jakmile Sovětský svaz přestal existovat, jeho subjekty získali schopnost určovat svůj směr politického, kulturního a ekonomického rozvoje. Nikdy nekončící přechod k demokracii, popsaný Borisem Budenem, je jedním z klíčových prvků postkomunismu. Zatímco země, které byly součástí východního bloku, ale nebyly součástí Sovětského svazu samotného, byly na své cestě k demokratickému kapitalistickému rozvoji přiměřeně úspěšné, bývalá dominia bojovala s začleněním hodnot, které přicházely s tím, co Madina Tlostanová popisuje jako proces nucené westernizace. Následující práce zkoumá problém postsocialistické transformace identity ve střední Evropě v případě České republiky a postsovětské transformace identity ve východní Evropě v případě Běloruska. Kvalitativní výzkum je postaven na zpřístupněné kolektivní paměti těch, kteří pracují v institucích paměti na úrovni povolené vládnoucími režimy v obou zemích, všichni narození po roce 1989. Podobnosti a rozdíly, které se jasně objevily během srovnávací analýzy, naznačují že bytí postsocialistickým a postsovětským by již neměla být v akademické literatuře zaměnitelná. Byly a nadále jsou to homologické, ale odlišné procesy, protože být postsovětským znamená nejen uznávaní sovětskí minulosti jako skutečné a ovlivňující probíhající život národa, ale to také definuje...
|
|
|
"Jiná" geografie alternativních potravinových sítí: farmářské trhy jako cestující koncept
Fendrychová, Lenka ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Boom farmářských trhů v roce 2010 byl v rámci spíše poklidného vývoje českých alternativních potravinových sítí (APS) něčím zcela novým. Bezprecedentní byl rozsah politické podpory na lokální a státní úrovni, zájem médií i spotřebitelů. Touha porozumět tomuto fenoménu stála na počátku mého doktorského projektu. V letech 2011 a 2012 jsem realizovala kvalitativní výzkum praxe a diskurzu farmářských trhů na území pražského metropolitního areálu (PMA). Mezi hlavní výzkumné metody patřily rozhovory s pořadateli, pozorování na trzích a analýza mediálních obsahů. V průběhu výzkumu se potvrdil předpoklad, že stávající akademický diskurz, zakotvený převážně v angloamerickém kontextu, nelze aplikovat na českou realitu. Navíc pouze část specifik farmářských trhů v PMA bylo možné vysvětlit na základě odlišnosti českého, postsocialistického kontextu od "Západu". Interpretaci fenoménu odpovídající výsledkům mého výzkumu umožnil teprve inovativní přístup kombinující optiku cestování konceptů s postkoloniální citlivostí vůči vzájemným vztahům výchozích a cílových kontextů a s poznatky studií postsocialismu. Tento přístup umožnil identifikovat komplexní geografickou zakotvenost fenoménů i diferencované působení faktorů jako je postsocialismus v rámci procesu cestování konceptů. Jinými slovy, farmářské trhy v PMA...
|
|
|
Alternative economies in rural Russia
Vargolskaia, Virginia ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat způsoby, jakými jsou věci (non-human agents) uváděny a používány jako náhrada sociální reprodukce v rurálním post-socialistickém Rusku. V prostředí farmy, na které jsem prováděla terénní výzkum, se objevuje řada směn a transakcí, mezi nimiž jsou kryptoměny, studované zde jako sociomateriální algoritmy, zapojovány do redistribučních sítí zboží a služeb (favors), které jsou součástí širších praktik v socialistických a post-socialistických ekonomikách. V návaznosti na antropologickou diskuzi o mezním charakteru daru a komodity (gift-commodity dichotomy), do které se významně zapojili i etnografové post-socialistických ekonomik, pojímám kryptoměny jako hybrid, který spojuje vlastnosti připisované darům (autorita, jméno) a zboží, které je předmětem směnárenských spekulacích na burzách s kryptoměnami. Klíčová slova: alternativní ekonomika, post-socialismus, kryptoměny, algoritmy, sociomaterlita
|
|
|
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective
Gibas, Petr ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective Abstrakt Hlavním tématem dizertační práce je (post)industriální krajina dnešní České republiky. Konkrétně jsou v dizertační práci představeny tři případové studie tří (post)industriálních krajin: Ostravy, Kladna a Mostu. Práce s krajinou pracuje na dvou úrovních: tematické a teoretické. Co se týče tematického zaměření dizertační práce, autor využívá konceptu krajiny jako nástroje, jehož prostřednictvím je možné zkoumat hlubší společenské posuny a změny, protože ty se v krajině obrážejí. Otázkou je, co se stalo s industriální krajinou po pádu socialismu a jak se z industriální krajiny stala krajina současná, (post)industriální. Na teoretické rovině je (post)industriální krajina současného Česka využita jako prostředek k prozkoumání složitosti konceptu krajiny a k formulaci takové konceptualizace krajiny, jež se vyrovnává s její komplexitou, nejednoznačností a neuchopitelností. Z hlediska teorie se dizertační práce detailně věnuje třem způsobům uchopování krajiny, které převládají v současné antropologii a (nové kulturní) geografii: krajina jako reprezentace, proces a zkušenost. Za účelem jejich důkladného prozkoumání a odhalení možných propojení a vztahů mezi nimi se autor věnuje třem...
|
|
|
Občanská a politická sféra perspektivou lokálních aktérů v Českých Budějovicích
Bílková, Lucie ; Navrátil, Jiří (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
Postsocialistické státy jsou spojovány s nízkou politickou participací a slabou občanskou společností. Zároveň je zde na vzestupu fenomén městských hnutí, která jsou platformou pro mobilizaci občanů, překonávání odstupu vůči politice i zajímavou příležitostí pro výzkum podoby občanské a politické sféry na lokální úrovni a jejich vztahu. Práce prostřednictvím hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s městskými aktivisty zjišťuje, jak tito aktéři pohlíží na občanskou a politickou sféru v porovnání s vymezením sfér, které nabízejí teoretické konceptualizace. Výzkum ukázal, že na lokální úrovni se nachází tzv. přechodové území, v rámci kterého aktéři označují aktivity jako nepolitické, byť podle teorie politické jsou, a hranice sfér je tak posunutá. Aktéři se mezi oběma sférami pohybují a skrze veřejné aktivity vstupují do komunální politiky. Politických aktivit se nestraní, jen preferují konvenční repertoár a svou činnost nerámují jako politickou.
|
|
|
Alternative economies in rural Russia
Vargolskaia, Virginia ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat způsoby, jakými jsou věci (non-human agents) uváděny a používány jako náhrada sociální reprodukce v rurálním post-socialistickém Rusku. V prostředí farmy, na které jsem prováděla terénní výzkum, se objevuje řada směn a transakcí, mezi nimiž jsou kryptoměny, studované zde jako sociomateriální algoritmy, zapojovány do redistribučních sítí zboží a služeb (favors), které jsou součástí širších praktik v socialistických a post-socialistických ekonomikách. V návaznosti na antropologickou diskuzi o mezním charakteru daru a komodity (gift-commodity dichotomy), do které se významně zapojili i etnografové post-socialistických ekonomik, pojímám kryptoměny jako hybrid, který spojuje vlastnosti připisované darům (autorita, jméno) a zboží, které je předmětem směnárenských spekulacích na burzách s kryptoměnami. Klíčová slova: alternativní ekonomika, post-socialismus, kryptoměny, algoritmy, sociomaterlita
|
host ::
RSS.