Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Extrakce anthokyanových barviv z aroniových výlisků
Martinková, Patrícia ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá prípravou extraktu a koncentrátu antokyánových farbív z výliskov plodov arónie (Aronia melanocarpa). Stanovuje taktiež chemické vlastnosti, významné pre zdravie človeka, ktoré sú dôležité aj pre ďalšie možné využitie extraktu/koncentrátu ako červeného prírodného potravinárskeho farbiva. V experimentálnej časti práce bola prevedená séria extrakcií sušených a práškových aróniových výliskov za účelom optimalizácie podmienok extrakcie. Extrakty boli charakterizované obsahom celkových antokyánov, obsahom celkových fenolických látok a celkovou antioxidačnou aktivitou. Zistené najlepšie laboratórne podmienky pre extrakciu sú: navážka výliskov 12,5 g, zloženie extrakčného činidla etanol:voda 1:1, objem extrakčnej zmesi 60 ml a trvanie extrakcie 11 hodín. Pripravené extrakty boli zakoncentrované na vákuovej odparke. Bolo zistené, že teplota vodného kúpeľa odparky nesmie prekročiť 40 °C. Pri vyšších teplotách dochádza k významnej degradácií antokyánov. Ďalej bol kvantifikovaný obsah jednotlivých antokyánových farbív v extrakte a koncentráte z výliskov arónie pomocou vysokoúčinnej kvapalinovej chromatografie. Majoritný antokyán, kyanidín-3-galaktozid, bol v koncentráte obsiahnutý v množstve 923,6 ± 8,5 mg·l-1, ďalší stanovený antokyán, minoritný kyanidín-3-glukozid, bol obsiahnutý v koncentrácii 53,5 ± 0,3 mg·l-1.
Adsorpce toxických kovů z odpadních vod na odpadním materiálu z potravinářského průmyslu
Křikala, Jakub ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je sekundární využití matolin z vinařského průmyslu k odstraňování vybraných těžkých kovů z odpadních vod. V teoretické části je diskutována zejména problematika těžkých kovů včetně způsobů jejich odstraňování z odpadních vod a detekce pomocí metody ICP-OES. Dále je zde charakterizován odpadní materiál z výroby vína a diskutovány možnosti jeho dalšího zpracování. Primárním cílem experimentální části práce je charakteristika materiálu pomocí IČ analýzy, optimalizace podmínek, konstrukce izoterem a stanovení maximálních adsorpčních kapacit bílých, červených a chemicky modifikovaných matolin pro Cd, Cr, Cu, Ni a Pb. Z parametrů ovlivňujích účinnost adsorpce byla optimalizována navážka adsorbentu (poměr m/V = 0,02), hodnota pH = 5 pro Cd, Cu, Ni, Pb a hodnota pH = 3 pro Cr a kontaktní čas 15 minut pro Cd, Ni, Pb a 30 minut pro Cr a Cu. Maximální adsorpční kapacity matolin byly stanoveny z Langmuirova modelu adsorpční izotermy a činily 18,829 7 mg/g pro Cd; 10,664 7 mg/g pro Ni; 35,602 0 mg/g pro Pb (matoliny modifikované 1M NaOH); 4,678 4 mg/g pro Cu a 9,629 0 mg/g pro Cr. Výsledky práce potvrzují dobrý adsorpční potenciál matolin pro těžké kovy a pozitivní vliv chemické modifikace přírodních biosorbentů pro zlepšení adsorpční kapacity.
Možnosti využití výlisků z plodů aronie
Kujínková, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi využití výlisků z plodů aronie. Teoretická část je zaměřena na botanickou charakteristiku aronie, popis HPLC a anthokyanových barviv. V experimentální části se zkoumají různé vlivy extrakčních podmínek na obsah vybraných polyfenolických sloučenin, kyseliny gallové a vanilové, katechinu a rutinu, ve výliscích z plodů aronie. Zmíněné sloučeniny byly v této práci stanoveny metodou HPLC, stejně jako jednoduché sacharidy. Množství anthokyanových barviv bylo zjištěno pH diferenciální metodou.
Analýza výčepního piva pomocí HPLC-ELSD a IC
Vanduchová, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je diskutován proces výroby piva a jeho složení. Experimentální část se zabývá analýzou polyfenolických sloučenin a sacharidy metodou HPLC, analýzou organických kyselin metodou IC a elementární analýzou metodou ICP-OES. Analýzou HPLC bylo stanoveno jedenáct polyfenolických látek. Nejvíce zastoupenou sloučeninou byla kyselina gallová a nejméně zastoupenou sloučeninou byl kvercetin. Metodou HPLC byly analyzovány sacharidy glukosa, fruktosa a sacharosa. Největší zastoupení měla glukosa. Elementární analýzou bylo analyzováno deset prvků. Nejméně zastoupeným byl zinek a nejvíce zastoupenými byly fosfor a draslík.
Příprava a stabilita organických mikro- a nanočástic typu core-shell
Byrtusová, Dana ; Benešová, Pavla (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi enkapsulace polyfenolů do organických mikro- a nanočástic typu core-shell. Teoretická část je zaměřená na polyfenolické látky, jejich biologické účinky a možnosti enkapsulace do různých typů částic. Experimentální část se zabývá zjištěním množství celkových polyfenolů, celkových a jednotlivých flavonoidů a anthokyanů v guaraně, ženšenu a goji. Extrakty z těchto vzorků byly enkapsulovány do lipidových a polysacharidových částic. Enkapsulační účinnost byla stanovena spektrofotometricky. Stabilita částic byla sledovaná pomocí dynamického rozptylu světla a zeta potenciálu. Částice byly vystaveny účinku modelových tělních tekutin a modelových potravin.
Studium antioxidativního potenciálu výlisků vybraného ovoce
Havlíčková, Barbora ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce byla antioxidační aktivita vybraného druhu ovoce. Mezi vybrané druhy patřily matoliny z červeného a bílého hroznového vína, výlisky z černého bezu a aronie. Rovněž byly analýze podrobeny dva druhy vyrobených kapslí z výlisků bílého hroznu a aronie. Výsledky této bakalářské práce jsou shrnuty do čtyř kapitol. V první kapitole jsou porovnány obsahy vody při sušení 40 °C a 105 °C. Ve druhé jsou diskutovány výsledky extrakce v různých poměrech směsi rozpouštědel voda – ethanol a výsledky extrakce v připravené umělé žaludeční šťávě. Ve výsledku byla směs ethanol – voda účinnější rozpouštědlo než umělá žaludeční šťáva. Třetí kapitola se zabývá výsledky a diskuzím stanovení celkového obsahu fenolických látek. V případě směsi rozpouštědel bylo největší množství polyfenolů v matolinách červené révy stanovené na 43,56 ± 1,23 mg.g-1, oproti tomu v žaludeční šťávě největší obsah byl v bezinkách stanoven na 11,89 ± 0,07 mg.g-1.V žaludeční šťávě byly extrahovány i kapsle, u aróniových kapslí byl zjištěn obsah 2,53 ± 0,04 mg.g-1, zatímco u kapslí z matolin bílého hroznu 5,93 ± 0,05 mg.g-1. V poslední kapitole jsou srovnány výsledky měření TAA pomocí metody TEAC a EPR. Metoda EPR byla vhodnější pro hodně zředěné roztoky než metoda TEAC. Výsledky této práce dokazují, že ve výliscích je velké množství polyfenolů a jiných antioxidantů, které ovlivňují celkovou antioxidační aktivitu. Výlisky mají velký potenciál využití jako přírodní barviva nebo se mohou využít k výrobě doplňku stravy.
Studium využítí odpadního materiálu z potravinářského průmyslu pro odstraňování kovů z odpadních vod
Křikala, Jakub ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je diskutováno potenciální využití matolin z výroby vína pro odstraňování kovů z odpadních vod. Matoliny tvořené směsí třapin, slupek a semen byly bez jakéhokoliv předchozího chemického ošetření zhomogenizovány a propláchnuty destilovanou vodou za účelem odstranění rozpustných nečistot. Analýzou upraveného materiálu pomocí IČ spektrometrie byly charakterizovány hlavní funkční skupiny odpovědné za adsorpci kovových iontů. Experimentální část této práce spočívala ve stanovení optimální hodnoty pH pro adsorpci mědi a maximálních adsorpčních kapacit použitého materiálu při průtokové a vsádkové metodě. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že měď z roztoku adsorbuje na matoliny nejlépe v rozmezí pH 3 – 4. Maximální adsorpční kapacity byly vypočítány z Langmuirova modelu adsorpční izotermy a činily 0,260 4 mg/g Cu při průtokové metodě a 1,246 2 mg/g Cu po 30 minutách adsorpce vsádkovou metodou. Dále bylo experimentálně prokázáno, že adsorpce mědi závisí kromě pH také na počáteční koncentraci mědi v roztoku, kontaktním čase a dalších parametrech, jejichž optimalizací by bylo dosaženo větší adsorpční kapacity použitého materiálu. Výsledky této práce dokazují, že matoliny z výroby vína mají dobrý potenciál pro odstraňování kovů z odpadních vod.
Analýza polyfenolových látek ve vybraných pivovarských surovinách metodou HPLC-HRMS
Zušťáková, Veronika ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Mikyška, Alexandr (oponent)
a klíčová slova Abstrakt: Tato práce byla zaměřena na separaci proanthokyanidinů (PAs) v pivu, v pivovarských surovinách (chmel, slad) a v pivovarských meziproduktech (sladina, mladina, mladé pivo) za použití vysokoúčinné kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostním spektrometrem s vysokým rozlišením. K separaci proanthokyanidinů byla použita chromatografická kolona XSELECT HSS T3. Mobilní fáze byla tvořena směsí 0,1% kyseliny mravenčí ve vodě (A) a 0,1% kyseliny mravenčí v acetonitrilu (B a separace probíhala v gradientovém módu. Kalibrační rozsah pro katechin, prokyanidin B1 a B2 byl lineární v rozsahu od 10 µg.l-1 do 200 µg.l-1 u epikatechinu od 5 µg.l-1 do 200 µg.l-1 . Mez stanovitelnosti (LOQ) byla stanovena pro katechin, prokyanidin B1 a B2 na 10 µg.l-1 a pro epikatechin 5 µg.l-1 . Výtěžnost metody byla okolo 100 %. Metoda měla taktéž vyhovující opakovatelnost, kdy relativní směrodatná odchylka (RSD) byla u všech PAs menší než 20 %. Tato metoda byla využita pro sledování změn profilu zastoupení PAs během pivovarského procesu u katechinu, epikatechinu, prokyanidinu B1, B2 a B3. Bylo potvrzeno, že katechin, epikatechin, prokyanidin B1 a B2 přecházejí převážně z chmele a prokyanidin B3 je obsažen pouze v ječmenu. Dále byla metoda využita k ověření předpokladu, že profil proanthokyanidinů...
Studium antioxidativního potenciálu výlisků vybraného ovoce
Havlíčková, Barbora ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce byla antioxidační aktivita vybraného druhu ovoce. Mezi vybrané druhy patřily matoliny z červeného a bílého hroznového vína, výlisky z černého bezu a aronie. Rovněž byly analýze podrobeny dva druhy vyrobených kapslí z výlisků bílého hroznu a aronie. Výsledky této bakalářské práce jsou shrnuty do čtyř kapitol. V první kapitole jsou porovnány obsahy vody při sušení 40 °C a 105 °C. Ve druhé jsou diskutovány výsledky extrakce v různých poměrech směsi rozpouštědel voda – ethanol a výsledky extrakce v připravené umělé žaludeční šťávě. Ve výsledku byla směs ethanol – voda účinnější rozpouštědlo než umělá žaludeční šťáva. Třetí kapitola se zabývá výsledky a diskuzím stanovení celkového obsahu fenolických látek. V případě směsi rozpouštědel bylo největší množství polyfenolů v matolinách červené révy stanovené na 43,56 ± 1,23 mg.g-1, oproti tomu v žaludeční šťávě největší obsah byl v bezinkách stanoven na 11,89 ± 0,07 mg.g-1.V žaludeční šťávě byly extrahovány i kapsle, u aróniových kapslí byl zjištěn obsah 2,53 ± 0,04 mg.g-1, zatímco u kapslí z matolin bílého hroznu 5,93 ± 0,05 mg.g-1. V poslední kapitole jsou srovnány výsledky měření TAA pomocí metody TEAC a EPR. Metoda EPR byla vhodnější pro hodně zředěné roztoky než metoda TEAC. Výsledky této práce dokazují, že ve výliscích je velké množství polyfenolů a jiných antioxidantů, které ovlivňují celkovou antioxidační aktivitu. Výlisky mají velký potenciál využití jako přírodní barviva nebo se mohou využít k výrobě doplňku stravy.
Hodnocení změn obsahu vybraných bioaktivních látek v semenech lnu setého (\kur{Linum usitatissimum} L.) během klíčení
HAŠKOVÁ, Kateřina
Tato práce se zabývá určením vlivu klíčení na obsah některých bioaktivních látek lněného semene (Linum usitatissimum L.). Použita byla odrůda Libra, která byla nakličována po deset dní ve dvou variantách: ve tmě a při plném osvětlení 24 h denně. Vzorky byly odebrány 2., 4., 6., 8. a 10. den. Zjišťován byl obsah sušiny, tuku, celkových dusíkatých látek, bílkovin, bílkovinné spektrum, obsah chlorofylu, celkových polyfenolických látek a antioxidační aktivita. Sušina v průběhu klíčení klesala, stejně tak obsah lipidů, bez ohledu na světelné podmínky. Obsah dusíkatých látek se během klíčení příliš neměnil. Zaznamenán byl nárůst bílkovin v závislosti na délce klíčení a osvětlení. Analýza bílkovinných spekter potvrdila probíhající hydrolýzu bílkovin. Obsah chlorofylu se klíčením zvyšoval pouze u semen klíčených na světle. Klíčením se zvýšil i obsah celkových polyfenolů a antioxidační aktivita. U posledních dvou jmenovaných bylo pozorováno zhruba dvojnásobné navýšení v obsazích po odtučnění.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.