|
|
Vznik a vývoj hnutí STAN od r. 2004 po současnost
Ineman, Vojtěch ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vznikem a vývojem politického hnutí "Starostové a nezávislí". Pro úvodní seznámení s tématem se práce nejprve zaměřuje na pojem politické strany, uvádí její funkce a vymezuje hlavní rozdíly mezi politickou stranou a hnutím. Všímá si rovněž okolností nutných pro založení strany či hnutí nebo poklesu popularity tradičních stran v České republice. Hlavní část práce je věnována samotnému hnutí, kdy je popsán jeho vznik a pomocí volebních výsledků také vývoj do roku 2022. Pozornost je věnována rovněž programatice a elektorátu hnutí, jako i jeho krizovým momentům a společenské kritice. Klíčová slova politická strana, politické hnutí, STAN, volby, volební program
|
|
|
Populistická uskupení na území České republiky
Bican, Jaroslav ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
1 Práce "Populistická uskupení na území České republiky" se zabývá osobnostmi a politickými uskupeními, které v prostředí České republiky výrazným způsobem používají populistické apely, jež se odkazují na dobrý lid a vymezují se proti lidu nepřátelským elitám. Práce mapuje hlavní témata těchto politických subjektů a na jejich základě konstruuje několik populistických rodin. V úvodní části se shrnuje několik teoretických přístupů k problematice populismu obecně a různých pojetí vztahu mezi populismem a demokracií. Cílem práce je zmapovat prostředí populistických subjektů v České republice a zpřehlednit ho pomocí jejich zařazení na základě jejich podobností a shodných štěpících linií do několika rodin.
|
|
|
Vznik a vývoj české SPD v letech 2015 - 2018.
Režná, Zuzana ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Šmejkal, Jan (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vzniku a vývoji politického hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura. Teoretická část se věnuje politickým stranám jako takovým. Prostor je zde dán definici politických stran, jejich vzniku, typologii a funkcím. Část práce se také věnuje systému politických stran. Druhá část práce se věnuje zejména vzniku a vývoji hnutí SPD, přes první hnutí založené Tomiem Okamurou - Úsvit, až po současnou situaci SPD. Prostor je zde věnován zejména programu SPD, voličům hnutí a volebním průzkumům. KLÍČOVÁ SLOVA politická strana, politické hnutí, SPD, Tomio Okamura, přímá demokracie, referendum, elektorát
|
|
|
Populistická uskupení na území České republiky
Bican, Jaroslav ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
1 Práce "Populistická uskupení na území České republiky" se zabývá osobnostmi a politickými uskupeními, které v prostředí České republiky výrazným způsobem používají populistické apely, jež se odkazují na dobrý lid a vymezují se proti lidu nepřátelským elitám. Práce mapuje hlavní témata těchto politických subjektů a na jejich základě konstruuje několik populistických rodin. V úvodní části se shrnuje několik teoretických přístupů k problematice populismu obecně a různých pojetí vztahu mezi populismem a demokracií. Cílem práce je zmapovat prostředí populistických subjektů v České republice a zpřehlednit ho pomocí jejich zařazení na základě jejich podobností a shodných štěpících linií do několika rodin.
|
|
|
Politická mobilizace v České republice po roce 1998: role protestních hnutí a iniciativ ve společnosti
Staňková, Monika ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Šušlíková, Lada (oponent)
Masovost politické mobilizace není jediným měřítkem síly občanské společnosti. Ukazuje se, že v postkomunistických zemích včetně České republiky se charakteristikou protestních hnutí a iniciativ stala transakční kapacita, tedy schopnost kooperovat, využít meziorganizační sítě a sdílet zdroje a know-how. Tyto transakce do jisté míry kompenzují slabou mobilizační kapacitu, která je typická pro nový transakční aktivismus a občanské sebeorganizace. Kontrast mezi "starými" sociálními hnutími, epizodickými masovými mobilizacemi a novým transakčním aktivismem spolu s občanskou sebeorganizací ilustroval, že i bez masové mobilizace může fungovat vyspělá struktura občanské společnosti a advokačních organizací. Po roce 1998 se vytvořily příznivější podmínky pro politický aktivismus. Ukazuje se, že aktivita "starého" aktivismu klesá spolu s počtem členů odborových organizací, který je pro něj typický a občané upřednostňují formy přímé akce a přímého veřejného protestu. Na pěti vybraných případových studiích jsme popsali povahu epizodických masových mobilizací, občanských ad hoc a neformálních sebeorganizací a nového akčního aktivismu, jehož repertoár je mimo jiné kromě petic a demonstrací obohacen také o kulturně zaměřený repertoár a performance. Dvěma protestním hnutím se podařilo alespoň částečně prosadit své...
|
|
|
Nová politická hnutí v komunálních volbách do Zastupitelstva Magistrátu hlavního města Prahy v roce 2014
Kušková, Klára ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Husák, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá novými politickými hnutími, která kandidovala do Zastupitelstva Magistrátu hlavního města Prahy v komunálních volbách v roce 2014. Cílem práce je zjistit, zdali občané dali přednost novým politickým hnutím nebo zůstali u tradičních stran. Na základě analýzy předvolebních kampaní a bližšího prozkoumání volebních programů je naplňován cíl práce. Práce se rovněž zaměřuje na faktory, které ovlivnily výsledky voleb, zejména u hnutí ANO 2011 a Pro Prahu. Část práce se zabývá i teoretickou částí, kde jsou především definována politická hnutí, politický marketing, hlavní město Praha a jeho orgány.
|
host ::
RSS.