|
|
Účast žen na trhu práce jako agenda Evropské komise
Koláčková, Barbora ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Tato bakalářská práce se zaobírá tématem nastolování agendy Evropskou komisí, agendou zkoumanou v této práci je problematika účasti žen na trhu práce. Bakalářská práce si klade za cíl objasnit, jakými nástroji k nastolování agendy disponuje Evropská komise a také s jakou situací se v současnosti potýkají ženy na trhu práce. Tato témata jsou propojena v praktické části, která zkoumá, jakým způsobem Evropská komise nastolovala agendu spojenou s účastí žen na trhu práce a jak bylo toto téma Komisí rámcováno. Práce využívá teoretických předpokladů vycházejících z nového institucionalismu, konkrétně předkládá dvě hypotézy. První z nich vychází z racionálního institucionalismu, druhá pak ze sociologického institucionalismu. Tato bakalářská práce se zapojuje do odborných debat o Evropské komisi, jejím postavení a schopnosti nastolovat agendu. Práce také přibližuje, s jakými problémy se potýkají ženy jako skupina na trhu práce a jak jsou tyto problémy adresovány a pojaty Evropskou komisí. Výsledky práce odhalily přítomnost normativního i ekonomického aspektu u rámcování tématu účasti žen na trhu práce Evropskou komisí.
|
|
|
Koncept nastolování agendy v kontextu českých mediálních studií
Nečas, Vlastimil ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Předložená dizertační práce vychází z širokého proudu úvah o vztahu masových médií, společnosti a politiky a detailně se věnuje jednomu specifickému konceptu, který se pokouší tyto vztahy pojmenovat, modelovat a empiricky zkoumat. Základní cíle práce lze shrnout do dvou vzájemně provázaných oblastí. První cílem je představit v českém odborném prostředí koncept nastolování agendy, nabízející teoretický, pojmový a výzkumný rámec pro analýzu vztahů mezi obsahy masových médií, dynamikou veřejného mínění a politickou sférou. Druhým cílem je pak analýza teoretického ukotvení a způsobů zkoumání procesů nastolování agendy v českém sociálně-vědním prostoru. Teoretická část práce (kapitola 1. až kapitola 3.5) je strukturována podle dvou hledisek: diachronního a synchronního. V diachronní perspektivě se snažíme pojmenovat společenský kontext a historické kořeny zkoumání nastolování agendy, jeho postupný vývoj, hlavní trendy a vývojové linie. Plynule pak přecházíme do synchronní perspektivy, kdy popisujeme odborné a oborové ukotvení nastolování agendy, a pomocí dostupných klasifikací detailně analyzujeme existující úrovně studia nastolování agendy a hlavní výzkumné oblasti. Druhá základní oblast dizertační práce je ukotvena ve snaze identifikovat, pojmenovat a analyzovat způsoby zkoumání procesů nastolování témat v...
|
|
|
Nastolování témat na lokální úrovni
Jirků, Jan ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Rigorózní práce Nastolování témat na lokální úrovni pojednává o konceptu nastolování témat (agenda-setting) a aplikuje jej na výzkumy prováděné v lokálních podmínkách. Prověřuje, do jaké míry funguje proces nastolování témat na této úrovni a jak se konkrétně projevuje. Následuje přitom současný výzkumný trend v oblasti nastolování témat, který se vyznačuje přesunem z makrostrukturální na mikrostrukturální úroveň a nahrazováním obecných hypotéz konkrétními. Práce popisuje vztahy mezi občany Nového Města na Moravě včetně integrovaných obcí coby představiteli lokální veřejné agendy, bezplatně distribuovaným čtrnáctideníkem Novoměstsko jako zástupcem lokální mediální agendy a novoměstskými komunálními politiky, tedy reprezentanty lokální politické agendy. Vychází přitom z průkopnických studií, které prověřovaly platnost konceptu nastolování témat na makrostrukturální úrovni, a rovněž využívá kvantitativní i kvalitativní výzkumné metody, o něž se opíraly. Vzhledem k tomu, že v období mezi prvním a druhým výzkumem došlo ke změně způsobu vydávání čtrnáctideníku a ke změnám ve vedení města, práce rovněž analyzuje jejich dopady na proces nastolování témat.
|
|
|
Dočasné intermediální vztahy a nastolování agendy: pokrytí kauzy nákupu jednokorunových dluhopisů emitovaných firmou Agrofert jejím majitelem Andrejem Babišem
Boboková, Blanka ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje intermediálním vztahům a nastolování agendy v případě kauzy nákupu jednokorunových dluhopisů firmy Agrofert jejím majitelem Andrejem Babišem. Zpravodajský příběh se odehrával v první polovině roku 2017 a jeho výzkum byl ukončen k datu podání návrhu na odvolání Andreje Babiše z funkce ministra financí v tehdejší vládě Bohuslava Sobotky. Předmětem kvantitativní analýzy mediálních obsahů je určení míry vlivu v intermediálních vztazích, vývoje pokrytí příběhu v čase a míry využití odkazů na sociální sítě ve zpravodajských článcích. Případová studie se následně za pomoci metody zakotvené teorie zabývá identifikací proměnných, které představovaly mediální vstupy, politický kontext a politické výstupy, k nimž během vývoje příběhu došlo, a rovněž vyhledává vztahy mezi sledovanými jevy. Práce vychází z teorie nastolování agendy a modelu závislosti vlivu mediální agendy na politickou agendu. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první kapitole obsahuje souhrn teoretických konceptů a výsledků empirických studií týkajících se nastolování a budování mediální agendy a vztahů mezi mediální a politickou agendou. Druhá kapitola je zaměřena na metodologii výzkumu a v následujících kapitolách jsou popsány výsledky obsahové analýzy dat včetně grafických výstupů a zjištěné proměnné, výstupy a...
|
|
|
Koncept nastolování agendy v kontextu českých mediálních studií
Nečas, Vlastimil ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Předložená dizertační práce vychází z širokého proudu úvah o vztahu masových médií, společnosti a politiky a detailně se věnuje jednomu specifickému konceptu, který se pokouší tyto vztahy pojmenovat, modelovat a empiricky zkoumat. Základní cíle práce lze shrnout do dvou vzájemně provázaných oblastí. První cílem je představit v českém odborném prostředí koncept nastolování agendy, nabízející teoretický, pojmový a výzkumný rámec pro analýzu vztahů mezi obsahy masových médií, dynamikou veřejného mínění a politickou sférou. Druhým cílem je pak analýza teoretického ukotvení a způsobů zkoumání procesů nastolování agendy v českém sociálně-vědním prostoru. Teoretická část práce (kapitola 1. až kapitola 3.5) je strukturována podle dvou hledisek: diachronního a synchronního. V diachronní perspektivě se snažíme pojmenovat společenský kontext a historické kořeny zkoumání nastolování agendy, jeho postupný vývoj, hlavní trendy a vývojové linie. Plynule pak přecházíme do synchronní perspektivy, kdy popisujeme odborné a oborové ukotvení nastolování agendy, a pomocí dostupných klasifikací detailně analyzujeme existující úrovně studia nastolování agendy a hlavní výzkumné oblasti. Druhá základní oblast dizertační práce je ukotvena ve snaze identifikovat, pojmenovat a analyzovat způsoby zkoumání procesů nastolování témat v...
|
|
|
Mediální reflexe politické agendy prezidenta Václava Klause
Picková, Zuzana ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Přestože je prezident Václav Klaus značně medializovaným politickým aktérem, neznamená to, že média informují o všem, co prezident říká a co zdůrazňuje. V této práci zkoumám, kolik pozornosti věnovaly tři celostátní deníky prezidentovým projevům k 1. lednu, 28. říjnu a 17. listopadu v letech 2007 - 2011. Jedním z cílů práce je zjistit, jak často byly projevy zmiňovány v denících a která témata z nich vyvolávala mediální pokrytí. Výsledky výzkumu ukazují, že deníky Mladá fronta DNES, Právo a Blesk se nejvíce zajímaly o Novoroční projevy, přičemž projevy k 17. listopadu zůstaly na okraji pozornosti. Při výběru témat novináři postupovali selektivně. O jakých tématech z projevu psali ve svých článcích, nesouviselo s tím, v jakém rozsahu prezident témata pojednal. Pořadí témat pro prezidenta, na základě toho, kolik prostoru jim věnoval, a priority deníků vycházející z toho, kolik článků k jednotlivým tématům vydaly, se v mnoha případech značně lišily. Druhým cílem práce bylo osvětlit, jak média prezidenta Václava Klause v souvislosti s jeho projevy zobrazovala. Analýza rámcování ukázala, že prezident byl většinou rámcován negativně. Nejčastěji byl vykreslován jako někdo, kdo se mýlí, balancuje na hraně svých pravomocí a je nedůvěryhodný. Jistá dávka respektu a úcty k prezidentovi Václavu Klausovi se...
|
|
|
Nastolování témat na lokální úrovni
Jirků, Jan ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Rigorózní práce Nastolování témat na lokální úrovni pojednává o konceptu nastolování témat (agenda-setting) a aplikuje jej na výzkumy prováděné v lokálních podmínkách. Prověřuje, do jaké míry funguje proces nastolování témat na této úrovni a jak se konkrétně projevuje. Následuje přitom současný výzkumný trend v oblasti nastolování témat, který se vyznačuje přesunem z makrostrukturální na mikrostrukturální úroveň a nahrazováním obecných hypotéz konkrétními. Práce popisuje vztahy mezi občany Nového Města na Moravě včetně integrovaných obcí coby představiteli lokální veřejné agendy, bezplatně distribuovaným čtrnáctideníkem Novoměstsko jako zástupcem lokální mediální agendy a novoměstskými komunálními politiky, tedy reprezentanty lokální politické agendy. Vychází přitom z průkopnických studií, které prověřovaly platnost konceptu nastolování témat na makrostrukturální úrovni, a rovněž využívá kvantitativní i kvalitativní výzkumné metody, o něž se opíraly. Vzhledem k tomu, že v období mezi prvním a druhým výzkumem došlo ke změně způsobu vydávání čtrnáctideníku a ke změnám ve vedení města, práce rovněž analyzuje jejich dopady na proces nastolování témat.
|
host ::
RSS.