|
|
Poetika míst v románech Oty Filipa
Hozman, Václav ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Předmětem této diplomové práce je poetika míst a prostoru v románech českého autora Oty Filipa (*1930). Analýzou jednotlivých významných míst zobrazených ve Filipově díle chceme prokázat důležitost těchto míst pro narativní výstavbu autorových románů. Práce má za cíl poukázat na význam zobrazeného prostoru a jednotlivých míst pro celkový smysl fikčního světa ve Filipově díle. Metodologicky práce vychází ze stati polského literárního vědce Janusze Sławińského Prostor v literatuře: Základní rozdělení a úvodní samozřejmosti (2002 [1978]). Při zkoumání prostoru zobrazeného v literárním díle tedy vycházíme z textu daného díla. Prostor je jedním z prvků výstavby literárního díla a cílem této práce je popsat, jak je daný prostor v díle konstruován a jak se, v součinnosti s ostatními činiteli, podílí na narativní výstavbě díla a na utváření jeho smyslu.
|
|
|
Poetika vybraných her Ronalda Schimmelpfenniga uvedených na českých scénách v kontextu současného německojazyčného divadla
Celárková, Michaela ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Tato diplomová práce představuje tvorbu současného německého dramatika Rolanda Schimmelpfenniga v širších souvislostech. V hlavní kapitole práce se autorka soustředí na rozbor pěti divadelních her Rolanda Schimmelpfenniga, které byly inscenovány i na českých divadelních scénách. Zdůrazněny byly ty prvky dramatické struktury, s nimiž Schimmelpfennig pracuje ozvláštňujícím způsobem: epizace textů, nerealistická práce s dramatickým časem, prvky magického realismu a další. Autorka se v diplomové práci zabývá dále obecnou charakteristikou současného německojazyčného divadla z tematického i formálního hlediska. Významná část práce je věnována zařazení díla Rolanda Schimmelpfenniga do historického a teoretického kontextu současného německojazyčného dramatu. Jednou z důležitých studií se pro tuto diplomovou práci stala publikace s názvem Die Rückkehr der Helden německého autora Nikolause Freie, která polemizuje se studií Postdramatické divadlo Hanse Thiese Lehmanna v názorech na vývoj divadla a dramatu v posledních letech. Nikolaus Frei se zabývá otázkou životnosti/neživotnosti dramatu a s využitím vybraných ukázek z konkrétních dramatických textů současných autorů dokazuje možnou kontinuitu miméze, realistického jednání a konfliktů na jevišti až do jednadvacátého století. Závěrem lze říci, že pro...
|
|
|
Poetics of Jacques Prévert's work of art and the exploitation of his poetry in a French language education.
Hornišová, Martina ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Machleidtová, Silva (oponent)
Názov diplomovej práce: Poetika Jacquesa Préverta a využitie jeho poézie vo výučbe francúzskeho jazyka Kľúčové slová: poetika, francúzska poézia, francúzsky šansón, poetický realizmus, surrealizmus, motivácia žiaka Abstrakt: Cieľom našej diplomovej práce je zachytiť a pomenovať umelecký odkaz v diele Jacquesa Préverta, ktorý nesie v sebe nadčasovosť a témami každodenného života dokáže osloviť i súčasné generácie. Tajomstvo Prévertovho génia spočíva v tom, že hovorí jednoduchým jazykom, tak ako hovoria ľudia a oni mu rozumejú. Svoje posolstvo umocňuje pomocou príkladov a ilustrácií každodenného života, ktoré jeho diela robia prístupné každému. V práci sme sa sústredili hlavne na poetiku v jeho rozsiahlej umeleckej tvorbe. Poukázali sme na špecifiká poetického jazyka, jednoduchosť a prístupnosť jeho diela. Snažili sme sa invenčným a netradičným spôsobom priblížiť mladým ľuďom nielen jazyk ale aj kultúru francúzskej krajiny. Cieľ sme naplnili spracovaním troch pedagogických listov v Praktickej časti našej práce, ktoré majú slúžiť ako metodická pomôcka učiteľom francúzskeho jazyka.
|
|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
|
Poetika místa v pohádkách bratří Grimmů a ve vybraných pohádkách Karla Jaromíra Erbena
Ledinská, Šárka ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Poetika prostoru je velmi zajímavá oblast, která byla doposud ve srovnání s ostatními poetikami literárního díla z teoretického hlediska opomíjena a kusé informace o ní se často skrývaly jen v pracích, jež poetiku prostoru aplikovaly na určitá konkrétní díla. Abych se tedy mohla začít věnovat poetice prostoru v pohádkách, bylo nutno v první části mé práce položit základy pro samotnou poetiku prostoru. Těmi se staly kapitoly, v nichž jsem se zabývala poetikou literárního díla a v nichž jsem sesbírala, utřídila a zpřehlednila dosavadní teoretické informace o poetice prostoru a jejích částech, prostoru a místě. Z těchto kapitol jsem následně vycházela při specifikaci daných pojmů v rámci své práce. To mi umožnilo se v druhé části práce plně zaměřit na poetiku prostoru v pohádkách. Za materiál zkoumání, na kterém jsem si ověřovala platnost jednotlivých hypotéz, jsem zvolila pohádky bratří Grimmů a osm pohádek Erbenových. V rámci svého zkoumání jsem se zabývala pojmy jako poetika prostoru v širším a užším smyslu, hranice pohádkového prostoru, jeho popis a uspořádání, hlavní a vedlejší hrdina z hlediska poetiky prostoru, cesta v pohádkovém prostoru atd. Daných osm Erbenových pohádek bylo vybráno za materiál zkoumání z důvodu jejich velké podobnosti (téměř analogie) s osmi pohádkami bratří Grimmů. Proto...
|
|
|
"Síla slova" aneb Poetika rapu napříč časem
KITNEROVÁ, Petra
Tato práce se zabývá proměnami poetiky českých hip hopových textů. Analyzované texty ve větší míře reprezentují hlavní proud hip hopu jako hudebního stylu a zachycující období od počátku let devadesátých až téměř do současnosti. Zaměřuje se na výskyt a popis určitých opakujících se schémat, na jejich proměnlivost v čase, popřípadě i na to, co se těmto schématům vymyká. Dále se zabývá i popisem specifických rysů příznačných pro určité autory. Práce vychází z hermeneutické koncepce a poetiky, či ze stylistiky.
|
|
|
Teorie dramatu a její aplikace ve vybraných dílech
RAICHLOVÁ, Denisa
Předkládaná bakalářská práce se zabývá teorií dramatu a její aplikací ve vybraných dílech. Zaměřuje se na Aristotelovu Poetiku, zejména pak na kapitoly o tragédii. Teoretická část se zabývá jednotlivými prvky dramatu, stavbou dramatu, jeho dějinami a hlavními dramatickými žánry. Ve druhé, praktické části práce se srovnává klasická tragédie Král Oidipús od Sofokla a selské hry z období venkovského realismu, kterými jsou Vojnarka od Aloise Jiráska, Maryša od bratří Mrštíků a Gazdina roba od Gabriely Preissové. V této části práce je vyznačeno, nakolik srozumitelně či jednoznačně je Aristotelova teorie uplatněna v dílech z období 19. století ve srovnání s texty ze starověkého Řecka.
|
|
|
Tvorba Hany Bělohradské v 60. letech 20. století
HRŮZOVÁ, Šárka
Ve své bakalářské práci se budu zabývat díly autorky Hany Bělohradské,která vyšla v 60. letech 20. století. V těchto jejích raných textech ? Bez krásy, bez límce, Vítr se stočí k jihovýchodu a Poslední večeře se zaměřím především na reflexi zobrazované reality. O tuto reflexi se pokusím prostřednictvím naratologické kategorie vypravěče. Tuto naratologickou kategorii nejdříve teoreticky vymezím a poté se budu snažit teoretické poznatky aplikovat na vypravěče v dílech Hany Bělohradské. Důležitou součástí mé práce bude také kapitola zabývající se osobností, životem a přínosem spisovatelky Hany Bělohradské. Budu se zabývat především formováním její rané poetiky a také otázkou viny a provinění v jejích dílech.
|
|
|
Intermediální poetika (krajiny)
Jedličková, Alice
Po úvodním shrnutí současného stavu literárních a kulturálních studií a jejich možného přínosu k výzkumu intermediality předkládá autorka návrh literárně orientované intermediální poetiky krajiny zahrnující koncepce představené Mary Ann Cawsovou, Tamar Yacobi a podněty k pozorování krajiny předložené literárními kritiky a historiky umění, jako jsou Malcolm Andrews a Michael Charlesworth. Jednotlivé aspekty navrhované poetiky jsou ilustrovány na příkladech analýz české prózy (Karel Václav Rais, Alois Jirásek a Martin Fibiger).
|
|
| |
host ::
RSS.