|
| |
|
| |
|
|
Morfologické a fonologické povědomí jako prediktory čtenářské gramotnosti
LIETAVCOVÁ, Martina
Disertační práce se zabývá problematikou čtenářské pregramotnosti z hlediska psychologického a psycholingvistického, především faktory ovlivňující rozvoj čtenářské gramotnosti před nástupem dětí do základní školy. Cílem práce je analyzovat faktory, které mají stěžejní roli ve vývoji předčtenářských dovedností, akcentuje především faktory fonologické a morfologické. Ukazuje se, že morfologické schopnosti mají platnost v transparentních, konzistentních ortografických systémech, mezi něž patří i českojazyčné prostředí. Empirická část prezentuje výsledky kvantitativního šetření, které bylo realizováno s dětmi před nástupem školní docházky. Na něj navazuje longitudinální studie žáků, u kterých je sledován vliv fonologických a morfologických schopností na čtení. Výsledky ukázaly, že vliv morfologického uvědomění je v českém prostředí srovnatelné s prediktivní účinností fonologického uvědomění. Oba druhy prediktorů se ale projevují odlišně v závislosti na odlišných parametrech čtení. Fonologické uvědomění má těsnější vztah k dekódování (především k rychlosti čtení), morfologické uvědomění pak k porozumění čtenému. V porozumění byly rozlišeny dvě rozdílné podmínky, čtení nahlas a potichu. Při čtení nahlas je pozice morfologického uvědomění výrazně dominantnější ve srovnání s pozicí fonologického uvědomění. Prediktivní účinnost morfologického a fonologického uvědomění se měnila, jestliže oba prediktory byly studovány izolovaně nebo v souboru všech použitých prediktorů. Studie přispívá k včasné identifikaci tzv. rizikových dětí, u kterých morfologické schopnosti výrazně zaostávají a ohrožují další vývoj čtení. Výsledky jsou dávány do kontextu s daty v naší i zahraniční literatuře.
|
|
| |
|
|
Fonologické schopnosti dětí v předškolním věku
Kukolová, Alice ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce je speciálně pedagogického zaměření a zabývá se fonologickými schopnostmi dětí v předškolním věku. Práce je strukturována na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části práce se čtenář seznamuje s charakteristikou dítěte v předškolním věku, na jakých principech funguje školní vzdělávací systém v České republice vycházející z platné legislativy, jak posuzujeme školní zralost a připravenost dítěte a dále nastiňuje oblasti diagnostiky dítěte předškolního věku. Rovněž práce představuje různá rozdělení ontogeneze řeči, jazyka a komunikace a charakterizuje jednotlivé jazykové roviny. Práce také popisuje vývoj fonologických schopností a fonologické schopnosti uvádí v souvislost s počáteční čtenářskou gramotností. Samostatná podkapitola je věnována možným diagnostickým nástrojům pro diagnostiku fonologických schopností a další podkapitola čtenáře podrobně seznamuje s Baterií testů fonologických schopností od Gabriely Seidlové Málkové a Markéty Caravolas, která byla použita v empirické části práce. V empirické části se práce zabývá analýzou fonologických schopností dětí v předškolním věku. Ve dvou třídách dvou mateřských škol bylo provedeno kvalitativně orientované výzkumné šetření, zvolena byla metoda pozorování, analýza výsledků činnosti a analýza anamnestických...
|
|
|
Fonologické schopnosti dětí s dyslalií v předškolním věku
Jusková, Denisa ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou fonologických schopností dětí s dyslalií v předškolním věku. Hlavní cíl práce proto spočívá v analýze fonologických schopností uvedené cílové skupiny. Na základě formulovaného hlavního cíle byly vymezeny cíle dílčí a výzkumné otázky. Pro naplnění cílů práce byla využita kvalitativní strategie v designu případové studie. Za účelem sběru dat byly využity testové metody a analýza dostupných dokumentů. Pro utvoření komplexního obrazu sledovaných dětí byly zmíněné metody doplněny rozhovorem s klinickým logopedem. Práce je rozdělena na dvě části, a sice na část teoretickou a empirickou. Teoretická část se skládá ze tří kapitol. První kapitola se zabývá vymezením základních pojmů, jako je komunikace, komunikační schopnost, dále pak vývoj řeči, jazyka a komunikace. V rámci této kapitoly je pozornost věnována i dítěti předškolního věku. Druhá kapitola přibližuje problematiku fonologických schopností, které jsou prezentovány v kontextu foneticko-fonologické jazykové roviny. Poslední kapitola se zaměřuje na problematiku dyslalie. Empirická část se pak věnuje popisu celého procesu výzkumného šetření. Prostřednictvím analýzy získaných dat bylo zjištěno, že úroveň fonologických schopností dětí s dyslalií je velice individuální záležitostí. Každé dítě je totiž jedinečné, a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv morfologických a fonologických dovedností na čtení
POKORNÁ, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřena za zkoumání vlivu fonologických a morfologických dovedností na čtení u žáků I. stupně základní školy. Zkoumání vlivu morfologických dovedností na čtení bylo až donedávna ponecháno stranou zájmů výzkumníků. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá charakteristikou závislých proměnných (rychlost čtení, porozumění čtenému) i nezávislých proměnných (fonologické a morfologické dovednosti), osvětluje pojmy čtenářství a čtenářská gramotnost. Praktická část je zaměřena na vlastní výzkum těchto vlivů. Stanoveny jsou zde cíle i hypotézy, charakterizován je vzorek zkoumaných dětí. Popsány jsou zde také jednak testové metody, kterých bylo užito, jednak postup při zadávání testů. Především jsou ale uvedeny výsledky výzkumu a jejich interpretace.
|
host ::
RSS.