|
|
Beze stopy
Pfann, Martin ; Babáková, Bernardeta (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Beze stopy prozkoumává možnosti práce s tzv. pamětí krajiny, kterou chápu jako určitou otevřenou, probíhající a měnící se kompozici narativů, motivů, lidí i předmětů různého původu a různé povahy. Tyto komponenty a zároveň zdroje paměti se všechny vztahují k období 2. světové války a zejména k tématu antifašistického partyzánského odboje. Výslednému intermediálnímu dílu předcházel terénní výzkum, během kterého jsem shromáždil bohatý materiál k tématu, jenž mě dovedl k tvorbě svého druhu alternativní kartografie. Mapa a vzdělávací stezka krajinou Vysočiny podpořená textem ve formě audioguide, jsou formáty výsledného díla a pokusem o jisté vybočení z velkých zjednodušených vyprávění o válce, partyzánech a odboji. Soustředí se na malé příběhy aktérů odboje, nejen českých a sovětských partyzánů a uprchlíků, ale i místních obyvatel. Výsledný formát provází uživatele průvodce fyzickou krajinou a propojuje ji s různými interpretacemi její historie. Moje autorská verze paměti krajiny je přiznaně ovlivněna také mými osobními prožitky z dětství na Vysočině.
|
|
|
Beze stopy
Pfann, Martin ; Babáková, Bernardeta (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Beze stopy prozkoumává možnosti práce s tzv. pamětí krajiny, kterou chápu jako určitou otevřenou, probíhající a měnící se kompozici narativů, motivů, lidí i předmětů různého původu a různé povahy. Tyto komponenty a zároveň zdroje paměti se všechny vztahují k období 2. světové války a zejména k tématu antifašistického partyzánského odboje. Výslednému intermediálnímu dílu předcházel terénní výzkum, během kterého jsem shromáždil bohatý materiál k tématu, jenž mě dovedl k tvorbě svého druhu alternativní kartografie. Mapa a vzdělávací stezka krajinou Vysočiny podpořená textem ve formě audioguide, jsou formáty výsledného díla a pokusem o jisté vybočení z velkých zjednodušených vyprávění o válce, partyzánech a odboji. Soustředí se na malé příběhy aktérů odboje, nejen českých a sovětských partyzánů a uprchlíků, ale i místních obyvatel. Výsledný formát provází uživatele průvodce fyzickou krajinou a propojuje ji s různými interpretacemi její historie. Moje autorská verze paměti krajiny je přiznaně ovlivněna také mými osobními prožitky z dětství na Vysočině.
|
|
|
Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce
Šmejc, Martin ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šesták, Miroslav (oponent)
Martin Šmejc Abstrakt: "Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce" Téma koncepcí obnovy Jugoslávie po druhé světové válce spočívá v analýze tří různých fenoménů. Nejdůležitějším faktorem, který za druhé světové války určoval vývoj Jugoslávie, byli komunističtí partyzáni pod vedením Josipa Broze Tita, jejichž vize o podobě poválečné Jugoslávie byly detailně formulovány na druhém zasedání AVNOJ v listopadu 1943 v bosenském městě Jajcích. Jak podle těchto vizí měla po skončení druhé světové války obnovená Jugoslávie vypadat, a co se v konečném důsledku z partyzánských představ podařilo uskutečnit je jedna z otázek, na které se tato diplomová práce pokusí odpovědět. Druhým zkoumaným fenoménem budou koncepce poválečné obnovy Jugoslávie královských vlád v exilu. Exilové koncepce obnovy Jugoslávie jsou pro toto téma stejně důležité, jako ty partyzánské. Důvodem je skutečnost, že až do března 1945, kdy byla na základě dohody Tito-Šubašić vytvořena sjednocená koaliční vláda ze zástupců královského exilu a partyzánů, měli v mezinárodním kontextu legitimitu vystupovat ve jménu Jugoslávie výlučně Jugoslávské královské vlády v exilu. Třetí zkoumanou rovinou bude vliv tří spojeneckých velmocí na dění na jugoslávském prostoru. Míra vlivu Spojených států, Sovětského svazu a Spojeného království na vývoj situace v...
|
|
|
Dějiny jako argument. Spory o výklad minulosti v černohorské politické debatě v období referenda o nezávislosti v roce 2006.
Pashkevich, Mikhail ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje použití historie jako nástroje politické komunikace a marketingu během předreferendové kampaně o obnově nezávislosti Černé Hory v roce 2006. Konkrétně se jedná o použití témat historické minulosti v diskuzích a agitaci dvou antagonistických bloků "Za evropsku Crnu Goru", prosazující nezávislost, a "Za očuvanje državne zajednice Srbije i Crne Gore", která hájila zachování státního svazku se Srbskem. Předmětem výzkumu je intepretace klíčových osobností a událostí černohorských dějin, k nimž se oba bloky uchylovaly na podporu svých stávajících argumentů: Petra II. Petroviće Njegoše, krále Nikoly I., připojení Černé Hory k Srbsku v roce 1918, konflikt mezi partyzány a četniky v období druhé světové války, hodnocení socialistické Jugoslávie, úloha a odpovědnost Černé Hory ve válkách provázejících rozpad Jugoslávie, hodnocení politiky Slobodana Miloševiće, mezietnické vztahy v Černé Hoře v 19. až 20. století. Zvláštní pozornost práce je zaměřena také na vliv paměti rodinné a kmenové a odkaz přímých předků na zaujímání aktuálních postojů vůči myšlence nezávislosti a pojetí černohorské identity.
|
|
|
Spravedlnost nebo odplata? Odsun Němců po druhé světové válce. Partyzánský lidový soud v Lanškrouně.
Kubíčková, Daniela ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce popisuje jednu z doposud opomíjených kapitol českých moderních dějin, konkrétně fungování lidových soudů a otázku divokých odsunů. Práce je kvalitativní studií užívající analytické a statistické prvky. Práce zkoumá a porovnává údaje uvedené jak v primárních, tak v sekundárních zdrojích. Jejím cílem je vytvoření plastického obrazu toho, co se odehrálo v květnových dnech roku 1945 na lanškrounském náměstí. Práce navazuje na výzkum, věnující se bezprostředně poválečnému období. V několika měsících na přelomu jara a léta 1945 se (nejen v Československu) odehrály změny, které nenávratně změnily strukturu společnosti. Vlny migrace, nejrozsáhlejší v novodobé Československé historii, ovlivnily hospodářské, politické, kulturní a mezilidské vztahy a tím i celkový ráz společnosti. Prvotní euforie z osvobození se velmi rychle změnila na všeobecně projevovanou nenávistí vůči Němcům, kolektivně vnímaným jako viníci válečných hrůz. Odsunům organizovaným ze strany československé vládní garnitury předcházely rovněž útěky, vyhánění a "lidová" odplata. Transferem Čechů do pohraničních oblastí zde vzniklo kulturně i národnostně jednotného pohraničí, které dlouhodobě poznamenalo vnitřní uspořádání státu a také zásadním způsobem ovlivnilo česko-německé (i česko-rakouské) vztahy. České i německé...
|
|
|
Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce
Šmejc, Martin ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šesták, Miroslav (oponent)
Martin Šmejc Abstrakt: "Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce" Téma koncepcí obnovy Jugoslávie po druhé světové válce spočívá v analýze tří různých fenoménů. Nejdůležitějším faktorem, který za druhé světové války určoval vývoj Jugoslávie, byli komunističtí partyzáni pod vedením Josipa Broze Tita, jejichž vize o podobě poválečné Jugoslávie byly detailně formulovány na druhém zasedání AVNOJ v listopadu 1943 v bosenském městě Jajcích. Jak podle těchto vizí měla po skončení druhé světové války obnovená Jugoslávie vypadat, a co se v konečném důsledku z partyzánských představ podařilo uskutečnit je jedna z otázek, na které se tato diplomová práce pokusí odpovědět. Druhým zkoumaným fenoménem budou koncepce poválečné obnovy Jugoslávie královských vlád v exilu. Exilové koncepce obnovy Jugoslávie jsou pro toto téma stejně důležité, jako ty partyzánské. Důvodem je skutečnost, že až do března 1945, kdy byla na základě dohody Tito-Šubašić vytvořena sjednocená koaliční vláda ze zástupců královského exilu a partyzánů, měli v mezinárodním kontextu legitimitu vystupovat ve jménu Jugoslávie výlučně Jugoslávské královské vlády v exilu. Třetí zkoumanou rovinou bude vliv tří spojeneckých velmocí na dění na jugoslávském prostoru. Míra vlivu Spojených států, Sovětského svazu a Spojeného království na vývoj situace v...
|
|
|
Ozbrojená protisovětská rezistence v Litvě 1944-1953
Skalník, Ondřej ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává komplexně o ozbrojené protisovětské rezistenci v Litvě mezi lety 1944 a 1953. Představuje jednak partyzánské hnutí, jeho strukturu, periodizaci, taktiku, geografické rozmístění a vývoj, jednak také definuje, kdo byli skutečně jeho příslušníci. Tedy důvody, které je vedly k nelehké volbě života v ilegalitě, jejich věkovou, národnostní a sociální strukturu, apod. Na druhou stranu popisuje i metody, používané konkrétními sovětskými bezpečnostními složkami, v boji proti "banditismu" (tedy proti partyzánům) a při "prosazování sovětské zákonnosti". Zároveň obsahuje i kapitolu, věnovanou komparaci aktivní rezistence v regionu, ve které se zaměřuje na srovnání lotyšského, estonského a částečně i ukrajinského partyzánského hnutí a jejich specifika. Guerillová válka a boj litevských partyzánů, neboli lesních bratrů (miško broliai), proti sovětizaci země po obnovení nadvlády Sovětským svazem v roce 1944 je výrazným a kontroverzním tématem v současné historiografii. Přičemž diskuse nad tématem a bádání často podléhá politickému zadání. Práce se proto také zabývá pohledem na příslušníky partyzánských jednotek, optikou "západní", tedy i současné litevské, a sovětské historiografie, do které můžeme zařadit i některé současné práce historiografie ruské.
|
|
|
Závěr 2. světové války v Prachaticích a okolí (očima literatury, pramenů a pamětníků)
ŠTUDLAR, Pavel
Diplomová práce přibližuje události, které se odehrály v městě Prachatice a jeho okolí koncem druhé světové války. Práce vznikla na základě písemných pramenů uložených ve Státním okresním archivu v Prachaticích, dostupné literatury k tématu a vzpomínek pamětníků, kteří popisované události prožili. V první části je nastíněna stručná charakteristika města Prachatice (z hlediska přírodních poměrů, obyvatelstva a hospodářství) a také vymezení zkoumaného území. Druhá kapitola se zabývá událostmi září roku 1938, kdy Prachatice připadly k Bavorské východní marce. Pro české obyvatele, kteří ve městě zůstali, tak začalo sedm let naplněných strachem. Třetí část stručně popisuje vývoj válečné situace na frontách v Evropě, které byly předpokladem pro úspěšný postup spojeneckých vojsk a osvobození Prachaticka. Hlavní částí práce jsou kapitoly čtyři a pět, které se zabývají životem a během událostí v samotném městě Prachatice i jeho okolí v období od ledna 1945 až do osvobození americkou armádou v květnu téhož roku. Je to doba plná napětí a dramatických událostí. Němečtí obyvatelé začínají tušit, že válka je prohraná a snaží se ospravedlnit své dřívější nadšení pro nacionální socialismus i jeho hlavního představitele Adolfa Hitlera před českými občany, kteří ve městě zůstali. Ti mají naopak obavy, aby se z jejich města nestala další z německých {\clqq}Festung`` {--} pevností, které mají vzdorovat za každou cenu. Nejistota končí odchodem německých jednotek z města a jejich {\clqq}vystřídáním`` partyzány a americkou armádou. V diplomové práci jsou spojeny obecné souvislosti (válečné operace) s konkrétními událostmi, které se odehrály v Prachaticích i jejich okolí, a osobními vzpomínkami některých pamětníků. Diplomová práce se snaží přiblížit toto období plné obav a naděje a přispět tak k doplnění historie města Prachatice.
|
host ::
RSS.