|
|
Vzdělávací a seberozvojové kurzy jako nástroje pro lepší uplatnění na pracovním trhu pro ženy na mateřské a rodičovské dovolené
VÁŇA, Viktor
Cílem práce je popsat a analyzovat situaci žen na mateřské a rodičovské dovolené. V teoretické části se práce zabývá státní rodinnou politikou a postavením žen na trhu práce. Zmiňuje negativní dopady na ženy v oblasti sociální a ekonomické. Jako jedna z variant pomoci jsou uvedeny vzdělávací a seberozvojové kurzy pro ženy, pečující o malé děti. Kurzy ženám pomáhají se zvýšením sebevědomí, odstraněním sociální izolace a návratem do práce po ukončení rodičovské dovolené. Ve výzkumné části je ověřena užitečnost kurzů Attavena pro jejich absolventky. Jakožto výzkumná metoda je použit kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření, do kterého se zapojilo 106 žen.
|
|
| |
|
|
Komparativní analýza politiky slaďování pracovního a rodinného života v Rakousku a České republice
Jarošová, Nikola ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce seznamuje čtenáře a čtenářky s rodinnými politikami ve dvou vybraných středoevropských zemích, v České republice a Rakousku. Cílem je provést komparativní analýzu takových opatření rodinných politiky, která se týkají otázky podpory slaďování rodinného a profesního života rodin s dětmi. V rámci studování jednotlivých opatření na úrovni rodinných politik vybraných států budou nejprve prozkoumána opatření podílející se na formování rodinných a pracovních rolí v rámci rodinného života. Následně budou představeny možnosti jejich vzájemného ovlivňování, nedílnou součástí analýzy bude hodnocení těchto opatření z genderového hlediska. Výsledkem této práce je podrobné srovnání těch složek rodinné politiky, které ovlivňují slaďování rodinného a profesního života rodin s dítětem/dětmi včetně zhodnocení účinnosti jednotlivých nástrojů v obou vybraných zemích. Klíčová slova: harmonizace práce a rodiny, rodinná politika, komparace, genderová analýza, rodina, mateřská/rodičovská dovolená, trh práce, institucionální péče o děti
|
|
|
Situace nízko-vzdělaných matek po rodičovské dovolené na trhu práce
Drtilová, Adéla ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá příčinami nízké zaměstnanosti nízko-vzdělaných (ZŠ, vyučení) matek po rodičovské dovolené, u nichž se kumulují znevýhodnění v podobě mateřství a nízkého vzdělání. Vycházím z předpokladu, že se matky potýkají se specifickými problémy, které jiné vzdělanostní skupiny nemají. Tyto problémy fungují jako bariéry pro návrat na trh práce a jsou příčinou vysoké nezaměstnanosti matek s nízkým vzděláním. V rámci této práce jsem uskutečnila kvalitativní výzkum - rozhovory s matkami a s liniovými pracovníky úřadu práce. Zjistila jsem, že hlavní problém je, že matky se uplatňují na sekundárním trhu práce, ve kterém se často vyskytují práce na směny. Směnný pracovní provoz jim pak neumožňuje sladit pracovní život s institucionální péčí o děti. Tyto matky disponují nízkým lidským kapitálem, což má za následek obtížnější vyjednávání se zaměstnavateli - proto se často nemohou domoci svých nároků a práv a stávají se nezaměstnanými. V práci jsem identifikovala vnější i vnitřní příčiny nezaměstnanosti nízko-vzdělaných matek a její dopady. Zároveň jsem zjistila, že nedostatek zdrojů na úřadu práce vede k poskytování různě kvalitních služeb zaměstnanosti.
|
|
|
Mateřská centra jako provozovatelé "školek"
Poláková, Šárka ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Klimešová, Magdalena (oponent)
Mateřská centra jsou v současné době fenoménem doby, kdy i přes jejich rychle se zvyšující počet je jim, na rozdíl od školek "státních, "firemních", či v dnešní době více diskutovaných "dětských skupinách", věnována menší pozornost. A to především v oblasti celodenního hlídání dětí bez účasti rodičů. I když mateřská centra touto svojí činností pomáhají řešit jeden z veřejně politických problémů České republiky - nedostatek míst v mateřských školách, nedostatek zařízení jeselského typu, nedostává se jim podpory. A to především podpory v oblasti legislativní - podpoření mateřských center v hlídání dětí bez účasti rodičů. V současné době je v České republice provozováno celkem 427 mateřských center a z toho v Libereckém kraji, na který jsem se zaměřila v empirické části, působí 21 mateřských center. Z těchto 21 mateřských center tuto službu - péče o děti bez účasti rodičů, poskytuje celkem 14 mateřských center. A všechna tato centra pociťují potřebu legislativní podpory, kdy by uvítala stanovení jasnějších pravidel pro provoz mateřského centra, zvláště části, která zajišťuje hlídání dětí bez účasti rodičů. Tato podpora je důležitá ve všech činnostech, které mateřská centra vykonávají. Neboť mateřská centra to není jen o "setkávání se", ale také o podpoře mezigeneračního soužití, o vytvoření zázemí pro...
|
|
|
Rodinná politika v České republice a služby péče o děti předškolního věku
Sláma, Vladimír ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
v českém jazyce Rodinná politika v České republice a služby péče o děti předškolního věku Pro svou diplomovou práci jsem si vybral téma rodinné politiky, zaměřené na oblast harmonizace rodiny a práce, konkrétně na institucionální a individuální poskytování služeb péče o děti předškolního věku, jejich legislativní zakotvení, současný stav a možný vývoj. Cílem práce je zjistit, vycházeje z demografického vývoje a sociálního, kulturního a ekonomického kontextu, zda rodinná politika v oblasti služeb péče o děti předškolního věku prostřednictvím platné legislativy v dostatečné míře reflektuje potřeby všech rodičů s dětmi předškolního věku a přispívá v tomto ohledu k lepším podmínkám skloubení rodinného a pracovního života, což je v české společnosti a politických kruzích velmi aktuální a diskutované téma. Práci člením do tří základních kapitol. V první kapitole se věnuji faktorům utvářejícím kontext rodinné politiky a služeb péče o děti. Významné jsou v tomto ohledu demografické, socio-ekonomické a socio-kulturní změny české společnosti. Jejich charakteristickým rysem je celkový nárůst počtu narozených dětí, přičemž rodiče posouvají rodičovství do pozdějšího věku a v jejich rodičovských strategiích se uplatňuje důraz na vlastní kariéru a seberealizaci. Polovina rodin preferuje egalitaristický model...
|
|
|
Situace vysokoškolsky vzdělaných matek malých dětí při návratu na trh práce v České republice
Bolinová, Petra ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Diplomová práce "Situace vysokoškolsky vzdělaných matek malých dětí při návratu na trh práce v České republice" se zabývá otázkou, z jakých příčin u nás většina kvalifikovaných matek přerušuje kariéru na relativně dlouhou dobu z důvodu péče o dítě. Ženy vysokoškolačky mají specifické charakterové vlastnosti odvozené od lidského kapitálu. Mají silnou potřebu seberealizace, jsou vybaveny schopnostmi a ambicemi, které je motivují navrátit se do zaměstnání co nejdříve. Přesto se vyznačují ekonomickou neaktivitou až do tří let věku dítěte. Ve své práci vycházím z předpokladu, že v domácnostech vysokoškolsky vzdělaných žen je velké napětí mezi kariérou a rodinným životem. Identifikuji faktory, které ovlivňují délku setrvání těchto žen mimo trh práce. O výběru životní strategie vedle lidského kapitálu těchto žen spolurozhoduje také koncepce rodinné a institucionální politiky, míra, v jaké se do péče o děti a domácnost zapojuje partner, vliv má také kulturní kontext. Práce se zaměřuje na preference matek vysokoškolaček ohledně jejich pracovní a rodinné angažovanosti, strukturální podmínky na trhu práce, institucionální rámec pro jejich rozhodování a na roli zaměstnavatele v problematice slaďování pracovního a rodinného života. Přínosem diplomové práce je zaměření na cílovou skupinu vysokoškolaček a na...
|
|
| |
|
| |
|
|
Dosažené vzdělání jako faktor umožňující využívání flexibilních pracovních režimů ženám na mateřské či rodičovské dovolené v České republice
Vyhlídková, Petra ; Reichel, Jiří (vedoucí práce) ; Růžanská, Hana (oponent)
Předkládaná práce sleduje vliv dosaženého stupně vzdělání mezi ostatními faktory, které ženám na mateřské nebo rodičovské dovolené v České republice umožňují zapojení na pracovním trhu některou z forem flexibilních pracovních režimů. Jsou sledovány subjektivní a objektivní faktory, které mohou ovlivnit rozhodnutí žen aktivních na pracovním trhu. V práci jsou podrobněji popsány: vybrané nástroje sociální politiky, vlivy kulturních souvislostí, preference jednotlivých žen, nutnost dalšího příjmu v domácnosti nebo dělba práce s partnerem. Tyto vlivy jsou zkoumány na příkladech konkrétních žen metodou polostrukturovaných rozhovorů v kvalitativním šetření. Srovnána jsou statistická data a výsledky existujících výzkumů, které se dané problematiky dotýkají alespoň z dílčí části. Předpokladem celého výzkumu je skutečnost, že ženy s vyšším vzděláním jsou lépe vybaveny pro možnosti využívání flexibilních pracovních režimů. Výsledky výzkumu tento předpoklad do jisté míry potvrzují, nicméně poukazují také na jiné faktory, které hrají přinejmenším stejně významnou roli jako stupeň dosaženého vzdělání.
|
host ::
RSS.