|
|
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Goncharenko, Anna ; Stýblo, Jakub (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o tvorbě návrhu novostavby centra současného umění a architektury a využití stávajících vodojemů na Žlutém kopci v Brně s možností změny jejich původní funkce. Práce se zabývá možnostmi zpracovaní původního terénu a návazností navrhovaných novostaveb na existující vodojemy. Architektonicky zkoumá možnosti navrhování novostaveb kontextuálně se současným architektonickým výrazem okolních budov a architekturou minulou. Současná situace je taková, že tak nádherná architektonicko-inženýrská památka, jako jsou vodojemy na Žlutém kopci, je prakticky zavřená před očima obyčejných lidí. Pouze jeden ze tří vodojemů je otevřen k návštěvě – nejstarší cihlový vodojem postavený v roce 1872. Hlavním cílem mé práce proto bylo zpřístupnit areál vodojemů veřejnosti a dát lidem možnost navštívit všechny tři vodojemy. K tomu bylo nutné navrhnout vstupní pavilony a bezpečné vstupy do vodojemů a také naplnit vodojemy novou funkcí využití, protože činnost vodojemů byla ukončena v roce 1997, kdy byly odpojeny od vodovodní sítě.
|
|
|
Český Krumlov - Revitalizace zóny Ambit
Benedová, Kateřina ; Vydrová, Zdeňka (oponent) ; Rusín, Tomáš (vedoucí práce)
Návrh revitalizace zóny Ambit v Českém Krumlově se odvíjí jak od současných potřeb města a jeho strategického plánu a vizí do budoucna tak z historického kontextu a kulturního dědictví. Jedná se o přirozenou a nenásilnou kultivaci území do podoby parku a nábřežních promenád, který vytváří kulisu pěším spojnicím centra a obytných čtvrtí v severovýchodní části města. Do tohoto prostředí je zasazeno víceúčelové kulturní a společenské centrum se zázemím. Památkově chráněná budova původní výrobny sukna je využita jako hotel s restaurací s návazností na 2 nové objekty kulturního centra. Tyto budovy nepřesahují maximální výškovou hladinu okolní zástavby a svým objemem a umístěním respektují jak historickou stavbu, tak přirozenou konfiguraci území. Oba domy spolu korespondují nejen materiálově, ale i pojetím oproštěným od zbytečných formalit. Nesnaží se konkurovat městu a jeho geniu loci, ale kladou si za cíl vytvořit mu důstojný vstup. Jejich půdorysná kompozice dává vzniknout koherentnímu prostoru s jistou dávkou napětí tvořenou právě neortogonálním uspořádáním.
|
|
|
Obnova zámku ve Velkých Němčicích
Holíková, Ludmila ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh obnovy zámku ve Velkých Němčicích. Projekt vychází z předmětu AG033 – Ateliér architektonické tvorby III – Obnova památek. Počátky historie zámku ve Velkých Němčicích sahají pravděpodobně do poloviny 16. století, kdy byla původní gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. Zámek vystřídal v průběhu staletí mnoho majitelů a byl také mnohokrát přestavován. Během druhé poloviny 20. století byl nějaký čas využívaný jako obecní škola, potom dokonce jako malá textilní výroba nebo restaurační zařízení. V současné době zámek nemá využití. Současné vedení městyse plánuje odkoupení zámku od státu a jeho využívání jako úřadu městyse Velké Němčice. V zámku by se měly nacházet i další funkce jako obřadní místnost, obecní knihovna, infocentrum a prostory pro místní spolky. V rámci projektu bude řešeno širší území kolem zámku, které by se mělo stát důstojným kulturním centem obce. Prostor bude upraven jako park, který by měl sloužit k rekreaci místních obyvatel. Důležitou částí projektu je úprava zeleně, nové zpevněné plochy, i pro účel konání venkovních kulturních akcí a přidáním laviček nebo dětského hřiště. Cílem bakalářské práce je objekt upravit tak, aby se dal využívat pro provoz městského úřadu a dalších provozů. Ale měla by být zachována historická podoba zámku a celkově duch místa. K zámku bude přistupováno jako k historicky cennému a památkově chráněnému objektu.
|
|
|
Architektura jako příležitost k tvorbě
Svobodová, Šárka ; Brůhová,, Klára (oponent) ; Vorlík,, Petr (oponent) ; Zálešák, Jan (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na problematiku provázanosti architektury a výtvarného umění v období mezi lety 1945–1989. S ohledem na charakter výzkumu, který měl tendence rozpínat se do šířky a svými výstupy směřoval jak do oblasti teorie (v publikačních výstupech), tak do oblasti kurátorství, popularizace a aktivismu, je textová část dizertační práce uspořádána jako soubor uveřejněných a k uveřejnění přijatých prací. Všech pět textů, opatřených pro účely dizertační práce společným úvodem a závěrem, spojuje stejné rámcové téma a je v nich kladena totožná výzkumná otázka – jak vypadala spolupráce architektek či architektů a výtvarných umělkyň či umělců v daném období v praxi? Odpovědi na tuto otázku autorka dizertační práce hledá na pěti konkrétních příkladech tvůrčích osobnosti (architektů Jana Dvořáka a Igora Svobody), objektů (vila s ateliérem umělce Imricha Vaneka) a urbanistických celků (sportovní areál za Lužánkami v Brně a brněnská přehrada). Souhrn dílčích textů pak společně pojmenovává a reflektuje aktuální témata, jakými je komplikovaný vztah naši společnosti k dílům vzniklým v době státního socialismu a s tím související nedostatečná památková ochrana vedoucí k nevratným ztrátám hmotných dokladů o poválečné architektonické a umělecké produkci u nás. Cílem práce je poukázat prostřednictvím konkrétních příkladů na kvalitu dobové produkce, s níž nedostatečná ochrana a slabá odborná péče ze strany relevantních institucí výrazně kontrastuje. I proto je praktickým výstupem soubor aktivit přesahující rámec akademického uchopení tématu. Z nich nejvýrazněji vystupuje výstavní projekt Nechtěné dědictví připravený pro Muzeum města Brna, stejnojmenná autorská kniha a série doprovodných veřejných akcí. Popularizace, medializace a politizace tématu podložené odborným výzkumem se totiž pro tuto chvíli ukazuji být tím nejúčinnějším nástrojem záchrany uměleckého a architektonického dědictví druhé poloviny 20. století. Závěrem badání je pak přesvědčení, že téma přesahuje umělecko-historickou rovinu a je třeba jej nahlížet prizmatem společensko-politickým.
|
|
|
Problematika památkové péče u staveb 2. poloviny 20. století na příkladu Správní budovy Vojenských staveb
Kieweg, Jan ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Problematika památkové péče u 2. poloviny 20. století na příkladu stavby Správní budovy Vojenských staveb Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na problematickou ochranu staveb z 2. poloviny 20. století. Problém památkové péče bude představen na budově Vojenských staveb, která byla postavena ve stylu brutalismu. Unikátní stavba architekta Jana Hančla bude monograficky zpracována a hodnocena v širším společenském kontextu spolu se související problematikou její památkové ochrany. Budou objasněny nedávné okolnosti, které vedly k dlouholetému zakrytí budovy velkoplošnou reklamou, načež její následné odstranění vyvolalo řadu emocí a vyústilo v definitivní prohlášení o demolici stavby. Autor si klade za cíl uchopit tuto kauzu a poukázat na nefunkčnost památkového aparátu, ze kterého se pomalu ale jistě stává fenomén. Vedle běžných uměleckohistorických metod při tom bylo použito i ústních svědectví přímých účastníků, především odborné veřejnosti, památkářů a členů Klubu Za starou Prahu. Klíčová slova architektura, brutalismus, modernismus, památková ochrana, Praha, budova Vojenských staveb, Jan Hančl, umění, socialismus
|
|
|
Hotel Thermal a problém památkové ochrany staveb 2. poloviny 20. století
Kordovská, Marie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Název práce: Hotel Thermal a problém památkové ochrany staveb 2. poloviny 20. století Anotace: Studentka zpracuje monografii hotelu Thermal v Karlových Varech s důrazem na vývoj jeho vnímání a hodnocení v širším společenském kontextu a související problematiku jeho památkové ochrany. Objasní okolnosti, které vedly k rozhodnutí postavit v historickém prostředí města velký festivalový a kongresový hotel s bazénem. Stavbu hotelu zasadí jednak do kontextu díla architektů Věry a Vladimíra Machoninových, jednak do kontextů vývoje hotelu jako architektonického typu a stylového vývoje architektury 2. poloviny 20. století. Vedle běžných uměleckohistorických metod při tom použije i metod oral history a zpracuje svědectví přímých účastníků příprav a stavby hotelu, především architektky Věry Machoninové. Dále rekonstruuje proměny chápání hotelu odbornou i laickou veřejností od dokončení stavby po současnost paralelně s vývojem využívání hotelu v pozdním socialismu a změnami majetkoprávních a ekonomických podmínek po roce 1989. Zvláštní důraz položí na problematiku památkové ochrany hotelu a iniciativ směřujících k jeho prohlášení za kulturní památku.
Klíčová slova:
architektura, brutalismus, památková ochrana, Karlovy Vary, hotel Thermal
'3
|
|
|
Restoration of Ecclesiastical Buildings in Sudetenland after 1989. The Area of Lusatian Mountains.
Čížková, Helga ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat rekonstrukce katolických kostelů na území Lužických hor, tj. oblasti Sudet, které byly realizovány po roce 1989 nebo probíhají v současné době. Po úvodní kapitole je zařazena část práce, jež se věnuje vývoji pojmu Sudety a česko-německým vztahům od počátku soužití v českých zemích až do odsunu po druhé světové válce. Třetí část přibližuje oblast Lužických hor, jejich historii a památky, a připomíná demolice a chátrání kostelů v éře komunismu. Následujících pět kapitol pojednává o samotných církevních stavbách, jejich vzniku, stavu ve 20. století a následných opravách. Pokud byly tyto informace dohledatelné, jsou uvedeny i subjekty, které na opravy finančně přispěly, a jednotlivé podíly či částky.
|
|
|
Kontroverze kolem administrativních budov Transgas v kontextu památkové ochrany architektury z dob socialismu
Pilařová, Zdislava ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kauzou administrativních budov Transgas, která probíhala v letech 2015-2019. Transgas, nacházející se v Praze 2 na Vinohradské třídě, je v práci představen v kontextu vývoje československé architektury a urbanismu v druhé polovině 20. století. Jsou zde popsány konkrétní vlivy a okolnosti, které ovlivnily vznik a styl této stavby, která je na pomezí brutalismu, high-tech architektury a postmoderny. Tato práce se zaměřuje rovněž na analýzu průběhu řízení o prohlášení Transgasu za nemovitou kulturní památku a uvádí protichůdné názory odborné veřejnosti na tuto problematiku. Bakalářská práce poukazuje na krizi dnešní památkové péče, kdy Ministerstvo kultury a další orgány památkové péče odmítají i ceněnou architekturu z dob socialismu chránit, což může vést v důsledku i k demolici objektu jako v případě Transgasu. Klíčová slov Administrativní budovy Transgas, památková ochrana, architektura, socialismus, brutalismus, high-tech
|
|
|
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Goncharenko, Anna ; Stýblo, Jakub (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o tvorbě návrhu novostavby centra současného umění a architektury a využití stávajících vodojemů na Žlutém kopci v Brně s možností změny jejich původní funkce. Práce se zabývá možnostmi zpracovaní původního terénu a návazností navrhovaných novostaveb na existující vodojemy. Architektonicky zkoumá možnosti navrhování novostaveb kontextuálně se současným architektonickým výrazem okolních budov a architekturou minulou. Současná situace je taková, že tak nádherná architektonicko-inženýrská památka, jako jsou vodojemy na Žlutém kopci, je prakticky zavřená před očima obyčejných lidí. Pouze jeden ze tří vodojemů je otevřen k návštěvě – nejstarší cihlový vodojem postavený v roce 1872. Hlavním cílem mé práce proto bylo zpřístupnit areál vodojemů veřejnosti a dát lidem možnost navštívit všechny tři vodojemy. K tomu bylo nutné navrhnout vstupní pavilony a bezpečné vstupy do vodojemů a také naplnit vodojemy novou funkcí využití, protože činnost vodojemů byla ukončena v roce 1997, kdy byly odpojeny od vodovodní sítě.
|
|
|
Principy obnovy zahrad významných tvůrčích osobností
Kršková, Radka
Diplomová práce je zaměřená na téma zahrady umělců a principy jejich obnov. Výběr umělců, významných tvůrčích osobností, byl směrován tak, aby bylo zastoupeno co nejvíce uměleckých oborů. Vybrané zahrady byly analyzovány; prostudován původní stav, sledován vývoj a samozřejmě současná podoba zahrady. Bylo studováno, jestli se umělecké zaměření nějakým způsobem neprojevilo do podoby zahrady a jestli zahrady spadají, a nebo by měly spadat, pod nějakou památkovou ochranu. Jako výsledek této analytické části bylo vyslovení spojujících prvků, fakt, jestli jsou zahrady něčím specifické, co tvoří jejich atmosféru, identitu. V návrhové části byly vybrány tři zahrady, na kterých byl vhodně zvolen typ obnovy a obnova provedena. Výběr obnovy byl založen na kritériu historie, současnosti, ale i záměru do budoucna. V závěru práce byly vysloveny obecné zásady při nově vzniklých zásahů do uměleckých zahrad.
|
host ::
RSS.