|
|
Problematika neobčanů v Lotyšsku během přístupových jednání do Evropské unie
Kofránková, Alžběta ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat postoj Evropské unie k problematice neobčanů v Lotyšsku v období přístupových jednání do EU a jeho dopad na legislativní změny lotyšského státu v této oblasti. Práce si klade otázky, zda Lotyšsko splnilo všechna formální i neformální kritéria vstupu do Evropské unie, co se neobčanů týče, a zda doporučení obsažená v reportech pravidelně vydávaných Evropskou komisí během přístupových jednání byla vůbec efektivní. Dále bych chtěla zodpovědět otázku, jakou roli hráli další dva aktéři, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rada Evropy, resp. do jaké míry na nich a jejich zdrojích byla Evropská unie závislá. S použitím primárních a sekundárních pramenů bych chtěla dokázat, že hlavním cílem reportů a doporučení Evropské unie během přístupových jednání bylo vylepšit postavení neobčanů v Lotyšsku, tedy vnést do země unijní standardy. Pokud se Lotyšsko stalo členem EU, teoreticky podmínky splnilo, otázkou ale zůstává, jak tomu bylo v praxi.
|
|
|
Vývoj vztahů Evropské unie s Albánií a Černou Horou od obnovení černohorské nezávislosti do konce roku 2017
Pechanová, Andrea ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem vztahů Evropské unie jak s Černou Horou, tak s Albánií. Vzhledem k unijní snaze zakládat programy, které pomáhají celému regionu post- jugoslávských republik, které nejsou členy Unie, práce se okrajově dotýká i témat ostatních států západního Balkánu. Časově je práce situována do období let 2006-2017, ale má i podkapitoly věnující se vývoji v částech regionu již v průběhu 90. let 20. století. Práce zkoumá oficiální zprávy orgánů Evropské unie, zvláště pak zprávy o pokroku každé ze sledovaných zemí publikované Evropskou komisí. Mimo jiné se práce zaobírá popisem procesu přijímání členských států do Unie a také vysvětlením postupu, kterým probíhají přístupová jednání Evropské unie s kandidátskými státy. V práci jsou monitorovány změny v zákonech a ve způsobech fungování států Černé Hory a Albánie. Těchto proměn bylo dosahováno na základě doporučení Evropské unie, která jsou vydávána pro to, aby se státy přibližovaly zákonům členských států Evropské unie.
|
|
|
Postoj vlád Gerharda Schrödera k přijetí Turecka do Evropské unie
Volfová, Barbora ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Následující bakalářská práce se zabývá pro-tureckou politikou rudo-zelené koalice v Německu v letech 1998-2005, která představovala zlom v německé turecké politice, jelikož nenavazovala na odmítavou tureckou politiku Helmuta Kohla. Také dodnes představuje ojedinělou politiku - nenavázala na ní původně ani současná kancléřka Angela Merkelová, jejíž obraz Evropy se neslučuje se členstvím Turecka v Evropské unii. Na základě analýzy nejdůležitějších debat Spolkového sněmu za vlády rudo-zelené koalice, na kterých byla diskutována turecká otázka, se bakalářská práce snaží zodpovědět výzkumnou otázku, proč vláda Gerharda Schrödera/Joschky Fischera podporovala vstup Turecka do EU. Dochází k závěru, že se v řečových aktech jednotlivých vládních činitelů a poslanců vládních stran prolínaly jak argumenty strategické, tak argumenty odpovídající klasické poválečné strategii milieu shaping, která si klade za cíl ovlivnit prostředí za hranicemi národního státu. Strategické argumenty nabyly na významu vlivem třech mezinárodních událostí, které během vlád Schrödera/Fischera otřásly světem a které utužily aktivní tureckou politiku. Jednalo se o konflikt v Kosovu, 11. září 2001 a válku v Iráku. Tyto mezinárodní události však pro- tureckou politiku pouze utužily, nikoliv vyvolaly. Gerhard Schröder od počátku obhajoval...
|
|
|
Problematika neobčanů v Lotyšsku během přístupových jednání do Evropské unie
Kofránková, Alžběta ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat postoj Evropské unie k problematice neobčanů v Lotyšsku v období přístupových jednání do EU a jeho dopad na legislativní změny lotyšského státu v této oblasti. Práce si klade otázky, zda Lotyšsko splnilo všechna formální i neformální kritéria vstupu do Evropské unie, co se neobčanů týče, a zda doporučení obsažená v reportech pravidelně vydávaných Evropskou komisí během přístupových jednání byla vůbec efektivní. Dále bych chtěla zodpovědět otázku, jakou roli hráli další dva aktéři, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rada Evropy, resp. do jaké míry na nich a jejich zdrojích byla Evropská unie závislá. S použitím primárních a sekundárních pramenů bych chtěla dokázat, že hlavním cílem reportů a doporučení Evropské unie během přístupových jednání bylo vylepšit postavení neobčanů v Lotyšsku, tedy vnést do země unijní standardy. Pokud se Lotyšsko stalo členem EU, teoreticky podmínky splnilo, otázkou ale zůstává, jak tomu bylo v praxi.
|
|
|
Integrace zemí Visegrádské skupiny do EU a NATO. Spolupráce či samostatný postup?
Brychta, Martin ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se snaží najít odpověď na otázku, zda země sdružené do Visegrádské skupiny, tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, spolu spolupracovaly během svého úsilí o vstup do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Práce je rozdělena do čtyř částí, první popisuje počátky visegrádské spolupráce, druhá pak vstup těchto zemí do Severoatlantické aliance, třetí část se věnuje průběhu přistupování do Evropské unie. Poslední část nastiňuje pokračování spolupráce v rámci Visegrádské skupiny po završení integračního úsilí v roce 2004. Jako teoretické východisko pro Visegrádskou skupinu je použita teorie mezinárodních režimů. Práce nastiňuje průběh přístupového procesu a jednotlivé případné formy spolupráce.
|
|
|
Analýza ekonomicko-politické situace Chorvatska v souvislosti se vstupem do EU
Vítová, Jana ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Chorvatskou republikou, nejnovějším členem Evropské unie. V rámci teoretických východisek se zaměřuje na problematiku evropské integrace, popisuje vývoj Evropské unie a představuje podmínky vstupu pro kandidátské země, rovněž také charakterizuje základní makroekonomické pojmy, jež jsou v práci dále využívány. Druhá část práce mapuje dlouhou cestu Chorvatska mezi evropskou osmadvacítku se zaměřením na problémové oblasti přístupových jednání. Stěžejní část práce představuje analýza ekonomické a politické situace nejdříve v období před a následně po vstupu země do EU,na jejímž základě jsou zhodnoceny změny, které tato událost přinesla Chorvatsku i celé Evropské unii. Na závěr je předloženo zhodnocení připravenosti země na potenciální vstup do eurozóny spolu s argumenty pro i proti přijetí společné evropské měny.
|
|
|
Strategie vstupu Chorvatska do Evropské Unie
Merdita, Hana ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Více než dvacet let po prohlášení nezávislosti se Chorvatsko chystá na druhý největší krok ve své historii-vstup do Evropské unie. Evropská unie, nejvýznamnější hráč ve světovém obchodě, uznala Chorvatsko jako spolehlivého partnera pro budoucí členství. Chorvatsko se tak 1. července 2013 stane členským státem Evropské unie. Chorvatsko pocítilo mnohé překážky na cestě k Evropské unii, ve snaze sladit svůj systém s obsažnou legislativou EU. Cílem této práce je tedy kompletně analyzovat chorvatskou cestu k Evropské Unii a na této bázi formulovat doporučení pro další rozvojový proces nejen Chorvatska, ale i zbývajících kandidátských zemí Evropské Unie.
|
|
|
Vývoj, současnost a pespektivy Bulharska a jeho postavení v EU
Vacíková, Lenka ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Tato diplomová práce je charakteristikou vývoje Bulharské republiky během posledních let s přihlédnutím k aktuální situaci, která je výrazně ovlivněna světovou finanční a hospodářskou krizí. Jádrem diplomové práce je zmapování nelehké cesty Bulharska za členstvím v Evropské unii, jeho vstup do těchto struktur a následný vývoj během prvních 3 let členství. Závěrem posuzuji současné postavení Bulharska v EU a hodnotím, jak velkým přínosem pro Bulharsko byl vstup do Evropské unie a zda-li se zemi podařilo dokončit potřebné reformy a splnit sliby, ke kterým se zavázala před přijetím do Unie.
|
|
|
Turecko a Evropská unie
Syrová, Sylvie ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Cílem této diplomové práce je zhodnocení vývoje vztahů mezi Tureckem a Evropskou unií s následnou názorovou analýzou jednotlivých členských zemí a pohledu jejich občanů na problematiku přístupu Turecka do EU. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol navazujících v logickém sledu. Obsah první kapitoly je směsí historických faktů a vývoje ekonomické situace Turecka od vzniku republiky do současnosti. V druhé kapitole je popsán vývoj vztahů mezi Tureckem a Unií od 50. let, do kterých se datují první integrační snahy Turecka do tehdejšího EHS. Tyto snahy nabraly konkrétní obrysy v podobě uzavřené celní unie v 90. letech a vyústily v zahájení přístupových jednání v roce 2005. Třetí část práce je věnována některým vybraným oblastem současných problémů, které jsou diskutovány v rámci přístupu Turecka do EU a to zejména tzv. absorpční kapacita EU a s ní spojených aspektů: institucionální reformy, ekonomických diferencí a kulturně -- náboženské problematiky. Obsahem čtvrté a poslední kapitoly jsou názorová stanoviska vybraných členských zemí, a to jak z pohledu jejich politických elit, tak ze strany evropské a turecké veřejnosti.
|
|
|
Ekonomické a politické aspekty integrace Turecka do Evropské unie
Lorková, Aneta ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Tunkrová, Věra (oponent)
Tato bakalářská práce ve třech kapitolách objektivně a nestranně shrnuje klíčové ekonomické a politické aspekty integrace Turecka do EU a poukazuje na případná současná i budoucí pozitiva či negativa spojená se vstupem země do Unie. Kapitola první je zaměřena zejména na ekonomickou situaci země, současnou i budoucí energeticky významnou pozici Turecka a demografické výhledy turecké populace. Druhá kapitola analyzuje postavení a úlohu armády v zemi a její případnou schopnost ochrany vnějších hranic EU. Kapitola se také snaží nabídnout souhrnný pohled na okolnosti a příčiny kyperské otázky, na dobré sousedské vztahy Turecka a na přetrvávající nestabilitu v zaostalých regionech země, spojenou s kurdským separatismem na jihovýchodě a sporem o uznání tzv. "genocidy Arménů". K lepší orientaci v přínosech a rizicích vybraných politických a ekonomických aspektů přispívají tabulky v úvodu kapitol. Závěrečná kapitola nastiňuje současný stav přístupového procesu Turecka, stručně seznamuje s Kodaňskými kritérii, analyzuje zprávu Komise o pokroku Turecka z roku 2009 a závěrem nastiňuje pravděpodobné varianty možného vývoje vztahů Unie a Turecka, popisuje možné dopady na Unii i Turecko v případě zamítnutí členství.
|
host ::
RSS.