|
|
Zavádění standardů kvality sociálních služeb v pobytových zařízeních pro seniory - etické aspekty
Štegmannová, Ingrid ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Janečková, Hana (oponent)
1 Název práce Zavádění standardů kvality sociálních služeb v pobytových zařízeních pro seniory - etické aspekty Abstrakt Změna přístupu ke klientům a přizpůsobení chodu zařízení jejich potřebám patří v posledních letech k největším dlouhodobým úkolům poskytovatelů služeb. Základem pro správné nastavení všech parametrů služby (procesní, personální i provozní) jsou standardy kvality sociálních služeb, které v sobě zahrnují jak určité principy, tak i etické hodnoty. Jedním z podstatných nástrojů změny v přístupu ke klientům je princip individualizace péče, jejímž prostřednictvím lze docílit "šití" služeb na míru klientům tak, aby služba co nejvíce odrážela jejich skutečné potřeby. Právě na individualizaci péče jako významný indikátor změny přístupu ke klientům v průběhu zavádění standardů kvality jsme zaměřili předloženou disertační práci. Snažili jsme se zjistit, jak se individualizace péče o klienty odráží v přístupech organizací k implementaci standardů kvality a jak ji ovlivňuje osobnost pracovníka a vybrané organizační aspekty. Dílčím cílem byla rovněž identifikace etických aspektů, které mohou zavádění standardů kvality do praxe provázet. Zvolili jsme metodu kvantitativního výzkumu, který jsme provedli formou dotazníkového šetření v osmi pobytových zařízeních pro seniory na území Moravskoslezského kraje....
|
|
|
Vliv péče o nesoběstačného seniora na vztahy mezi rodinnými příslušníky
Konrádová, Kateřina ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Stať se zabývá vztahy mezi rodinnými příslušníky v pokročilém stádiu životního cyklu rodiny, kdy rodiče již ztrácí svoji plnou soběstačnost. Dospělé děti své rodiče podporují a jsou s nimi v častějším kontaktu, často dokonce dochází k sestěhování. Základní otázkou práce je, jak tato situace ovlivňuje vztahy mezi rodinnými příslušníky a především mezigenerační vztahy mezi dospělými dětmi a jejich rodiči. Autorka se opírá zejména o koncept ambivalence a model mezigenerační solidarity. Dalším důležitým východiskem je několik výzkumů provedených v České republice. Jsou analyzována data z výzkumu "Rodinná soudržnost v péči o seniora", který je realizován pod vedením Prof. PhDr. Hynka Jeřábka, CSc. a má kvalitativní i kvantitativní část. Na základě těchto dat se autorka pokouší popsat mezigenerační vztahy, pracuje s pojmy jako konflikt, ambivalence a citová solidarita. Dochází k závěru, že mezigenerační vztahy ve zkoumaných rodinách charakterizuje velmi silné citové pouto, ačkoli se současně ve značné míře objevují konflikty a negativní emoce.
|
|
|
Citová solidarita při péči o seniory
Pacáková, Hana ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá citovou dimenzí mezigenerační solidarity při péči o seniory. Péče o stárnoucího člena rodiny je náročnou životní situací jak pro pečujícího tak pro samotného seniora. Jak danou situaci zvládnou, do značné míry záleží na kvalitě jejich vzájemných vztahů. Práce uvádí čtenáře do teorií souvisejících s citovou solidaritou při péči, zejména do teorie V.L. Bengtsona, o kterou se opírá analyzovaný výzkum a do soudobých českých a zahraničních výzkumů, které se danému tématu věnovaly. Následně jsou kvantitativními metodami na základě dat z výzkumu Prof. Hynka Jeřábka a kol "Rodinná soudržnost 2010" analyzovány vzájemné citové vztahy mezi pečujícím a seniorem z pohledu pečujícího. Pro nalezení faktorů, které vztahy ovlivňují, je využita lineární regresní analýza a současně jsou faktory porovnány pro situaci domácí péče a péče za pomoci instituce. Závěry analýzy potvrzují předpoklad, že citová solidarita je nejčastěji poskytovaným druhem pomoci. Citové vztahy mezi pečujícím a seniorem se vyznačují poměrně velkou mírou vzájemnosti, která se zvyšuje, pokud se pečující stará o vlastní matku a pokud měl v minulosti se seniorem pozitivní citové vazby. Negativně pak na vztahy působí míra závislosti seniora a délka péče. Vzájemné citové vztahy pečující charakterizují skrze různé dimenze...
|
|
| |
|
|
Prognostický odhad potřebné kapacity zařízení s péčí o seniory v okrese Nový Jičín do roku 2030
Dubcová, Ivana ; Burcin, Boris (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce je odhadnout vývoj potřebné kapacity v domovech pro seniory a v domech s pečovatelskou službou v okrese Nový Jičín. Časovým horizontem byl zvolen rok 2030. Pomocí terénního šetření byly popsány stávající zařízení v daném okrese a věková a pohlavní struktura jejich klientů. Byly odhadnuty podíly klientů zařízení z reálné populace okresu podle věku. Důležitou součástí práce je prognóza vývoje obyvatelstva okresu, která je založena na jeho předchozím populačním vývoji, který je v samostatné kapitole porovnán s vývojem obyvatelstva Moravskoslezského kraje a České republiky. Odhad potřebné kapacity výše jmenovaných zařízeních potom propojuje představy o budoucím vývoji věkové struktury seniorů a současné vybavenosti okresu zařízeními s péčí o seniory. Práce obsahuje také vývoj zařízení s péčí o seniory v ČR a analýzu faktorů, které mohou poptávku po zařízeních ovlivnit.
|
|
|
Stres v souvislosti s péčí o seniory.
KOREJSOVÁ, Kateřina
Tématem této bakalářské práce je péče o seniory a případný stres doprovázející pečovatelskou činnost. Úvodní kapitola teoretické části pojednává o tématu stárnutí a stáří. Následující kapitola se věnuje tématu pečovatelství a ošetřovatelství. Poskytuje náhled do historie těchto oborů, charakterizuje jejich význam a cíle, popisuje osobnost pečovatele/ošetřovatele a představuje holistický přístup v pečovatelství/ošetřovatelství. V dalších kapitolách se zabýváme stresem a syndromem vyhoření, jeho projevy, příčinami jeho vzniku a prevencí či případnou léčbou. Důležitou část práce tvoří kapitola shrnující různé možnosti péče o seniory, popisuje jak různé formy zdravotní péče, tak i formy péče sociální. Jedna z podkapitol této kapitoly uvádí přehled zařízení péče pro seniory existujících v České republice. Poslední kapitola teoretické části spojuje téma péče o seniory s tématem stresu. Popisuje nejčastější stresory, které se v souvislosti s péčí o seniory objevují. Ve výzkumné části práce jsou popsány cíle, metody a výsledky výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, jak se osoby pečující o seniory cítí, zda se potýkají se stresem, co ho způsobuje a jak se s ním vyrovnávají. Je zde použita kvantitativní dotazníková metoda, přičemž jsou vytvořeny dva typy dotazníků jeden pro osoby pečující o seniory (své rodinné příslušníky) v přirozeném prostředí domácnosti, a druhý pro pracovníky pečující o seniory v odborných zařízeních. Ve výzkumu bylo zjištěno, že pečovatelé "laici", pečující o svého rodinného příslušníka v domácnosti, jsou sice často vyčerpaní, ale nedomnívají se, že by podlehli syndromu vyhoření tzn., že péče pro ně není tak velkou zátěží, aby ji už nemohli nebo nechtěli dále vykonávat. Pozitivní je zjištění, že se tito lidé ve většině případů rozhodli pečovat o své blízké staršího věku čistě z vlastní vůle, ne z donucení vnějšími okolnostmi. Stresujícími faktory jsou podle výzkumu vyšší stupeň závislosti/nesamostatnosti seniora, dlouhotrvající péče (více než deset let), nepřizpůsobení domácnosti zdravotnímu stavu seniora a fakt, zda pečující pečuje úplně sám, či zda mu v péči někdo pomáhá (rodina, přátelé, odborná zařízení). Na základě druhého typu dotazníku jsme dospěli k poněkud znepokojujícímu zjištění. Nejen, že se dvacet šest respondentů ze třiceti cítí po pracovním dni vyčerpáno, ale navíc se polovina z nich domnívá, že podlehli syndromu vyhoření (pociťují dlouhodobou vyčerpanost a únavu, nechuť k práci apod.). Jelikož se však téměř všichni respondenti domnívají, že jsou s jejich prací senioři, o které pečují, spokojení, domníváme se, že důvodem pro toto "vyhoření" bude sama náročnost péče, a případně také fakt, že jejich práce není dostatečně finančně ohodnocena. Na druhou stranu však musíme uvést, že i přesto, že se pracovníci odborných zařízení péče o seniory cítí vyčerpaní a "vyhoření", mají svou práci rádi.
|
|
|
Teoretická východiska péče o seniory v rezidenčních zařízeních ve spolkové zemi Salzburg v Rakousku
KŘIŽKOVÁ, Petra
Jedná se teoretickou bakalářskou práci, jejímž cílem je poskytnout vhled do problematiky opatrování klientů v zařízeních rezidenční péče ve spolkové zemi Salzburg v Rakousku. První kapitola je věnována problematice stáří a stárnutí. Druhá kapitola se zabývá onemocněním demence, které se výrazně vyskytuje u seniorské populace a jeho dopady na způsob péče. Ve třetí kapitole je představena legislativa ve spolkové zemi Salzburg a teoretická východiska péče o klienty v rezidenčních zařízeních. Jsou teoreticky popsány modely a koncepty péče. Dále jsou představeny nejužívanější koncepty péče, aplikované v praxi. Konkrétně se jedná se o koncept bazální stimulace, koncept validace, koncept smyslové aktivizace a psychobiografický model E. Böhma. Závěr práce je věnován reflexi situace na základě vlastní praxe.
|
|
|
Koncept smyslové aktivizace podle Lore Wehner jako jeden z novodobých přístupů v péči o seniory s onemocněním demencí
ŠÍMOVÁ, Jiřina
Práce se zabývá Konceptem smyslové aktivizace od Lore Wehner jako jedním s novodobých přístupů v péči o seniory s onemocněním různými stupni demence. V úvodu jsou zmíněny kognitivní, tělesné a emoční změny, které jsou charakteristické pro stáří. Dále také změny sociálního zařazení seniora, hodnotového žebříčku a problémy s adaptací na nově vzniklé životní situace. Druhá kapitola je věnována domovům pro seniory a standardům sociální péče. V další části jsou popsány koncepty používané při aktivizaci seniorů, hlavní zřetel pak je kladen na Koncept smyslové aktivizace Lore Wehner, jeho principy a cíle. Bakalářská práce vede ke zhodnocení významu zmíněného konceptu v současné péči o seniory a jeho přínosu pro zlepšování kvality života seniorů postižených různými stupni demence.
|
|
|
Péče o seniory v terénní pečovatelské službě Oblastní charity Třeboň
BROŽOVÁ, Alena
Naše populace stárne, lidé se dožívají vyššího věku. Přibývá seniorů, kteří jsou z důvodu svého věku nesoběstační, potřebují pomoc druhých. Jelikož ne vždy se může nebo dokáže postarat rodina, potřebují tito lidé adekvátní sociální služby. Bakalářská práce se zabývá dvěma skupinami seniorů využívajícími dvě sociální služby na malém městě. První skupinou jsou senioři žijící ve svých domácnostech - klienti pečovatelské služby, druhou skupinou jsou obyvatelé Domova seniorů. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je členěna na čtyři okruhy, první se zabývá stárnutím populace v ČR, druhý péčí o seniory, třetí aspekty života seniorů a čtvrtý okruh definuje Pečovatelskou službu a Domov seniorů v Třeboni. Cílem práce bylo srovnat aspekty života uživatelů těchto dvou služeb. Ke sběru dat byla použita strategie kvalitativního výzkumu a zvoleny techniky: zúčastněné pozorování, polořízený rozhovor a analýza osobních dokumentů. V diskuzi autorka porovnává výsledky své práce s názory jiných autorů zabývajících se seniorskou problematikou. Práce může být využita jako informační materiál pro obě zmiňovaná pracoviště, dále pro studenty a v neposlední řadě pro seniory, kteří zvažují jakou sociální službu si zvolit.
|
|
|
Sociálně - psychologické aspekty stáří
RUDOLF, Jan
Práce se zabývá sociálně-psychologickými aspekty stáří. Teoretická část charakterizuje základní pojmy, jakými jsou stáří, potřeby ve stáří a druhy péče o seniory. V části {\clqq}Nemoci ve stáří`` se věnuje nejznámějším nemocem a jejich působení na sociálně {--} psychologický život seniora. Popisuje jednotlivé pohledy společnosti na stáří a vliv nemocí na seniora. Poukazuje na násilí na seniorech a na potřebu dobrého sociální zázemí seniora (rodina, přátelé). Věnuje se i způsobu využití volného času ve stáří. Další částí jsou příběhy některých seniorů, které vypovídají o jejich životě, radostech a problémech. Praktická část obsahuje malý výzkum, kterým jsem se pokusil nahlédnout do běžného života seniorů, se kterými se dnes můžeme setkat. Zjišťoval problémy a pozitiva, které s sebou přináší stáří. Srovnávám zde rozložení volnočasové aktivity u mužů a žen.
|
host ::
RSS.