|
|
Souvislosti mezi svědomím a utrpením: pokus o základní vyjasnění
KALIÁNOVÁ, Jana
Předložená práce je zaměřená na souvislosti mezi svědomím a utrpením a jejím základním vyjasnění. Který se demonstruje na konkrétním příkladu z českých dějin, na činnosti Charty 77 v souvislosti s odkazem Jana Patočky. Nejprve se v práci osvětlují pojmy z etické oblasti, jako morálka, mravnost, fenomény svědomí a utrpení, etické kategorie dobra a zla. Pak se charakterizuje činnost, smysl Charty 77 jako praktického příkladu práce s morálními aspekty člověka. Hlavním cílem práce bylo nalézt a analyzovat postoj Jana Patočky k svědomí a utrpení, které vyplývá z věrnosti vlastnímu přesvědčení v souvislosti s Chartou 77. V závěru práce je ilustrována důležitost člověka jako lidské bytosti s jejími hodnotami. Zejména v pedagogické praxi. Práce je teoretická a ve své ústřední části vysvětluje stavy svědomí a utrpení ve vztahu k člověku.
|
|
|
Fenomén domova a jeho význam pro výchovu
SOLDÁTOVÁ, Marta
Cílem této diplomové práce je popsat důležitost a význam fenoménu domova z hlediska výchovy lidského jedince. Práce zachycuje vývoj názorů na tuto problematiku pohledem antických, českých i světových filosofů. Filosofie domova bude v práci více přiblížena pohledem děl Patočky a Lévinase. Práce se rovněž pokusí nabídnout určité odpovědi na některé aktuální otázky společnosti, které se týkají domova i jeho ztráty. Je také rozebrána problematika výchovy a péče o duši.
|
|
|
Péče o duši u Jana Patočky
Tesař, Tomáš ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Kranát, Jan (oponent)
V naší práci se věnujeme klíčové otázce Patočkova myšlení - péči o duši. Ta představuje v Patočkových textech rozdíl mezi životem naivním, založeným na nekriticky přijatých míněních a praktických rozhodnutích, a životem založeným na kritickém přezkoumávání. Tato dichotomie mezi dvěma "způsoby života" tvoří podle našeho názoru jakousi interpretační páteř Patočkových výkladů Sókrata a Platóna v poválečných přednáškách z antické filosofie, při diskusích o metafyzice v Negativním platonismu, vzniku dějinnosti člověka v Kacířských esejích o filosofii dějin nebo diskusích o Evropě v přednáškovém cyklu Platón a Evropa. Vlastním filosofem této péče o duši je v Patočkových textech Sókratés. U Sókrata se poprvé duše objevuje jako "nejvlastnější podstata člověka", o kterou je nutno pečovat. S touto myšlenkou pak Patočka přistupuje k interpretaci dalších dvou filosofů řecké filosofie, Platóna a Aristotela, jakož i k významným obdobím evropských duchovních dějin - křesťanství, renesanci a osvícenství, která představují svého druhu osvojení a zároveň odpadání od Sókratova objevu péče o duši. Tak se počínaje renesancí a zejména v době osvícenství rodí nový "duchovní" styl "péče o svět", jenž podle Patočky ústí do takového porozumění bytí, které znamená asi definitivní opuštění Sókratova objevu péče o duši a které ohrožuje...
|
|
|
Sokratovské tázání jako východisko péče o duši u Jana Patočky
Matuška, Štěpán ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Veselý, Jindřich (oponent)
Práce se zabývá tématem sókratovského tázání jako východiska péče o duši v Patočkových textech z období 30.-50. let 20. století. Toto téma je v práci rozděleno do tří větších souvislých celků. První část se zabývá Patočkovým porozuměním sókratovské péči o duši jako dějinnému mravnímu sebeutváření člověka majícímu ráz negativně orientovaného transcensu, který není předurčen ideově, nýbrž je ve svém směru distance od předmětnosti spojen s motivem vědění nevědění o posledním dobrém. Druhá část této práce se zabývá Patočkovým porozuměním Platónovi jako tvůrci metafyzického myšlení, v jehož jádru stojí již zmíněná negativně orientovaná zkušenost sókratovského mravního obratu. Tuto zkušenost původně nezpředmětnělého horizontu však Platón dle Patočkovy interpretace zpředmětňuje jako svět věčných idejí. Patočka jako svůj ústřední interpretační motiv této zkušenosti do svého výkladu Platóna vkládá Heideggerem inspirovaný pojem Bytí, který má nejblíže k Platónově Ideji Dobra ležící za všemi předěly jsoucnosti (ἐπέκεινα τῆς οὐσίας). Poslední část práce se týká Patočkova vlastního pokusu porozumět Platónově Ideji nepředmětným způsobem. Přestože je takto pochopená Idea vyprázdněna od jakéhokoli kladného obsahu, svou mocí distance od předmětného člověku umožňuje zkušenost svobody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Péče o duši jako základ sebevýchovy
Stříbrská, Lenka ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Diplomová práce podává základní vyložení tématu péče o duši doplněné o úvahy spadající do filosofie výchovy. V úvodu textu jsou autorkou vytyčeny tři výchozí otázky: Co je péče o duši a co do sebe tato starost zahrnuje? Jaké jsou možnosti návratu k této koncepci v současné době a je tento návrat ještě možný? Jakou roli hraje dnes v rámci "starání se" škola a jaká je úloha učitele? Samotná práce je rozdělena do tří oddílů, jež jsou věnovány srovnání vnímání duše v období antiky, novověku, Patočkovu pojetí dějin a životních pohybů a tázání, dialogu a objevování vlastního počátku jako náležitostí, bez nichž se vzestupný duševní pohyb nemůže uskutečnit. Péče o duši souvisí též s fenoménem svobody jako svobody k něčemu, co nás zakládá. Postupně se vyjevuje nezbytnost aktualizace pečování o duši v současné době, v níž hraje velice důležitou roli škola jako hlavní participant v procesu výchovy.
|
|
|
Péče o duši a problém výchovy
Novák, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
Péče o duši a problém výchovy Na základě Patočkova pochopení evropských dějin jako "péče o duši" se snaží tato práce přispět k současné diskusi o výchově. Ukazuje, že výchova může být pochopena v pojmech vycházejících z "koncepce uzavřené duše" nebo optikou "koncepce otevřené duše". Tato myšlenková schémata mají přitom, ačkoli se to nezdá, obrovský vliv na celkové pojetí výchovy i vychovávání. Práce začíná zamyšlením nad cíli vychovávání a pochopením výchovy jako "edukačního procesu". Ukazuje se, že ona procesualita výchovy je základním kamenem dnešního pochopení výchovy. Prostřednictvím poukazu na Platónovo pojetí duše se dostává k samotnému tématu "otevřené duše" a "uzavřené duše". Rozborem současných kurikulárních dokumentů ukazuje, jakým způsobem jednotlivé koncepce prostupují současné uvažování o výchově. Zamyšlení nad situovaností člověka přechází k ideálu celostní výchovy. Práci završuje pojetí výchovy jako životního či existenčního pohybu, které se má stát vrcholem výchovy pojaté na základě "koncepce otevřené duše". Tato práce se snaží nahlédnout problematiku výchovy jinak, než je většinou chápána v současných diskusích. Vzhledem k tomu, že k řešenému tématu vedla cesta zejména skrze texty fenomenologicky orientovaných autorů, pokouší se také ukázat životaschopnost fenomenologického...
|
|
| |
|
|
Kritický úvod do vztahu filosofie a výchovy jako fenoménu v postmoderní době
Petrescu, Armand ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Název práce je Kritický úvod do vztahu filosofie a výchovy jako fenoménu v postmoderní době. Můžeme ji vnímat, jako tři oddělené celky. Předěl mezi nimi není toliko tematický jako spíše historický. V části první se živě zabýváme Platónem. V části druhé odkrýváme Patočkovy úvahy nad filosofií a výchovou. A v poslední, třetí části se noříme do tematicky podobně laděné práce Hogenové. V průběhu této naší cesty postupně, ale velice jemně, odkrýváme společnou účast těchto tří filosofů na jediné filosofické tradici. Naším úkolem je tuto tradici postupně odkrýt, pochopit, ale především prožít a na konci se rozhodnout, zda se k ní přidáme, či ji jako nepotřebnou odvrhneme. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Umění a péče o duši u Jana Patočky
Josl, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
Tato práce přistupuje k Patočkově filosofii umění z perspektivy "péče o duši". Myšlenka "péče o duši", se rozvíjí především v rámci Patočkovy filosofie dějin. První část práce se proto pokouší určit podrobnější obsah myšlenky "péče o duši" na pozadí toho, jak tato myšlenka krystalizovala v Patočkově filosofii dějin od 30. let až po její zralou podobu v textech a přednáškách z let 70. Jako určující se pro motiv duše ukazují autorovy úvahy o svobodě a její provázaností s mravním momentem existence, stejně jako s jejím vztahem k pravdě zjevování. Tyto tři momenty vytváří u Patočky hlavní momenty zkušenosti duše, kterou lze nalézt i v umění. Patočkovy interpretace uměleckého jazyka ukazují, že chápal umění nejen jako místo zkušenosti svobody, ale i jako specifický druh reflexe lidského postavení ve světě a lidského vztahu ke zjevování. Přesto umění svým výrazivem obrazů a citů zůstává podle Patočky na půli cesty mezi filosofií a mýtem. Proto lze nakonec umění u Patočky připsat charakter péče o duši jen v limitovaném smyslu, totiž že je to přítomnost pohybu transcendence, který je v umění všech dob pro Patočku oslovující, a nikoli výsledky, které jsou, jakkoli hluboké, nakonec vždy postřehy a spojeními o věcech ve světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Péče o duši jako filosofický problém
Pochop, Jan ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá péčí o duši. Cílem práce bylo vyjádřit, co myslíme péčí o duši, a připomenout její důležitost a úlohu v lidském životě, především pak v mládí. Pojem duše a způsoby jejího rozvíjení velmi úzce souvisejí s řeckým pojmem paideia, který je podrobně rozpracován v Platónově díle a který předznamenává vznik pedagogiky jakožto vědy. Proto se bakalářská práce zaměřuje i na výchovu a vzdělávání a snaží se znovu upozornit na jejich smysl a podstatu. Práce vychází z Platónových dialogů a Patočkových textů, zejména z jeho obsáhlých spisů a přednášek na téma péče o duši. Práce byla vypracována metodou analýzy vybraných Platónových a Patočkových textů za využití české i zahraniční sekundární literatury. Práce je členěna na 5 kapitol, z nichž první dvě přibližují čtenáři prostředí antických myslitelů a uvádějí ho do problematiky péče o duši, čímž vytvářejí teoretický úvod. Třetí kapitola se soustřeďuje na Platónovo dílo. Zejména se věnuje naukovému kurikulu představenému v Ústavě s poukazem na podobenství s ním související. Čtvrtá kapitola se věnuje dílu Jana Patočky, který bývá považován za nejvýznamnějšího českého myslitele zabývajícího se touto problematikou. Poslední kapitola je věnována možnostem sebepoznání. V závěru je zdůrazněn význam péče o duši a nutnost v této činnosti...
|
host ::
RSS.