| |
|
Zátěžové faktory dobrovolnictví v domovech pro seniory
BALA, Sára
Práce se zabývá zátěžovými faktory dobrovolnictví v domovech pro seniory. Teoretická část práce se zaměřuje na témata dobrovolnictví, stárnutí a stáří a identifikuje několik vybraných zátěžových faktorů. Praktickou část práce představuje interpretace dat hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s dobrovolníky, kteří jsou vedeni dobrovolnickými centry v Českých Budějovicích a zároveň působí ve spolupracujících domovech pro seniory.
|
|
Cvičení se seniory v domově se zvláštním režimem
Svobodová, Karolína ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Cvičení se seniory v domově se zvláštním režimem Cíle: Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda dojde u seniorů s kognitivní poruchou po tříměsíčním cvičebním programu ke statisticky významnému zlepšení vybraných složek tělesné zdatnosti. Dále, zda se díky pravidelné pohybové aktivitě změní postoj ke cvičení alespoň u poloviny sledovaných seniorů. Metody: Studie se účastnilo 9 probandů (z toho 3 muži) s poruchou kognitivních funkcí ve věkovém rozmezí 72 až 90 let. Probandi absolvovali tříměsíční program (duben-červen), při kterém cvičili ve skupině, vsedě na židlích, dvakrát týdně po dobu šedesáti minut. Na začátku a na konci intervenčního programu podstoupili orientační hodnocení fyzické zdatnosti s využitím Senior fitness testu a anketní šetření na zdravotní omezení a postoj ke cvičení. Výsledky: Výsledky Senior fitness testu ukázaly, že došlo ke statisticky významnému zlepšení v parametrech síly dolních končetin, a obratnosti s dynamickou rovnováhou. U ostatních parametrů bylo patrné určité zlepšení, ale bez statistické významnosti. U většiny probandů se pozitivním způsobem ke změně přístupu k pohybové aktivitě. Klíčová slova: pohybové aktivity, starší lidé, Senior fitness test, kognitivní porucha, intervenční program, cvičení v sedě
|
| |
|
The needs of vulnerable older people in home health care
Dostálová, Vladimíra ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Macková, Marie (oponent) ; Auer, Stefanie (oponent)
Předkládaná disertační práce, jejímž tématem jsou potřeby starších zranitelných lidí v domácí zdravotní péči, vznikla v rámci doktorského studia Dlouhověkosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a byla realizována jako součást projektu podpořeného Grantovou agenturou Univerzity Karlovy "Uspokojené a neuspokojené potřeby zvláště vulnerabilních pacientů vyššího věku v domácí a lůžkové péči" (GA UK č. 760219). Celkovým cílem projektu tří řešitelek, kde jsem byla koordinátorem výzkumného projektu, bylo objasnit, jaké jsou potřeby zvláště vulnerabilních pacientů vyššího věku jak v domácí zdravotní péči, tak i v péči nemocniční, včetně potřeb pacientů žijících s demencí. Cílem této disertační práce bylo zjistit, jaké jsou potřeby starších zranitelných pacientů v domácí zdravotní péči. Tato disertační práce se skládá ze čtyř odborných článků. V době psaní této práce byly publikovány v recenzovaných periodikách dva články a dva články byly v recenzním řízení. V úvodu a závěru je práce doplněna kapitolami, které zasazují odborné články do kontextu a vytváří tak komplexní pohled na potřeby zvláště zranitelných starších lidí v domácí zdravotní péči. Vzhledem k tomu, že tři ze čtyř předložených odborných článků byly publikovány (1) nebo byly v recenzním řízení (2) v mezinárodních časopisech, je...
|
|
Občanská participace seniorů v kontextu Univerzity třetího věku
Biláková, Kristýna ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Benyovszky, Selma (oponent)
Ve své diplomové práci "Občanská participace seniorů v kontextu Univerzity třetího věku" jsem se zaměřila na roli občanské participace v životech aktivních seniorů - posluchačů Univerzity třetího věku, kterou jsem zkoumala v kontextu vzdělávání dospělých. Konkrétně skrze program zájmového vzdělávání, který se specializuje na vzdělávání seniorů, tj. Univerzita třetího věku. Z demografického hlediska bude populace seniorů i nadále stoupat. Tento fakt se nutně promítne i na rozvoji občanské společnosti, na němž se senioři podílí. I proto je na místě, věnovat seniorům jako aktivní skupině, více výzkumné pozornosti. Sběr kvalitativních dat byl uskutečněn prostřednictvím hloubkových rozhovorů. Pozornost byla věnována zejména postojům a zkušenostem, které respondenti s občanskou participací v rámci svého života získali. Z analyzovaných výpovědí respondentů bylo možné vyčíst, že respondenti ve svém životě vnímají participaci skrze aktivity spojené s politikou a politicky zaměřeným jednáním, tj. přikládají největší význam politické participaci. Projevy formální participace se rovněž vyskytly, ale na tyto ve svých výpovědích respondenti příliš důraz nekladli, považovali je často za samozřejmé.
|
|
Zaměstnávání starších osob
Junová, Lia ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
1 Zaměstnávání starších osob Tato diplomová práce se zabývá zaměstnáváním starších osob. Problematiku zkoumá nejprve z hlediska mezinárodních dokumentů OSN, Rady Evropy a Evropské unie. V dalších částech se zaměřuje na Francii a Českou republiku a porovnává jejich přístup. Mezi oběma zeměmi existují významné rozdíly, jak z hlediska struktury sociálního systému, tak z hlediska životního stylu obyvatelstva. Francie se však se stárnutím obyvatelstva potýká déle než Česká republika, proto může být její přístup inspirací. Tradičně silnou roli hrají ve Francii odbory, které ovlivňují i politiku státu týkající se zaměstnávání starších osob. Děje se tak na základě tripartitních dohod; a to z let 2005 a 2013. V České republice bylo vydáno několik akčních plánů týkajících se stárnutí. K jejich účinnému prosazování ale chybí politická vůle. Programy sice reflektují mezinárodní dokumenty a doporučení, jsou však pouhými deklaracemi. Oproti tomu myšlenky francouzských dohod jsou opravdu uváděny v život. Ani ve Francii však nelze hovořit o tolik potřebné jednotné koncepci politiky zaměstnávání starších osob. Jedná se spíše o soubor opatření, která vznikají na základě ústupků jednotlivých aktérů na trhu práce. Ve Francii byla zavedena celá řada speciálních opatření, která si kladou za cíl podpořit zaměstnávání starších...
|
| |
|
Postavení a perspektiva starých lidí v české společnosti
Polívková, Eliška ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Tento text se zaměřuje na postavení a perspektivu starých lidí v české společnosti. Autorka se nejdříve snaží představit stáří jako životní etapu z pohledu biologického, psychologického i sociálního a poukázat také na demografické souvislosti této problematiky. Dále se zaměřuje na staré lidi z pohledu jejich společenské role a také možností společenského uplatnění. K závěru textu představuje výsledky kvalitativní studie, která vnáší do problematiky pohled samotných seniorů. Cílem práce je mimo jiné přispět k vyvrácení některých mýtů o stáří a starých lidech, především mýtu o stáří jako období odpočinku a období "bez role".
|
|
Trh práce ČR v souvislosti se stárnutím populace se zaměřením na osoby ve věku 50 let a více
Žemlíková, Jana ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Průša, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá stárnutím populace a problematikou zaměstnanosti starších osob v České republice. Se stárnutím obyvatelstva se v současné době potýká většina vyspělých zemí včetně České republiky. Tento nepříznivý demografický vývoj vyvolává sociální a ekonomické problémy. Na významu tak získává zaměstnávání starších osob. Cílem práce je tedy jednak zhodnotit zaměstnanost starších pracovníků v České republice, nastínit její další předpokládaný vývoj s využitím prognózy Českého statistického úřadu a dále navrhnout možná opatření, která by přispěla k jejímu zvýšení. Z výsledků analýzy vyplývá, že obyvatelstvo v České republice velmi významně stárne a dle demografických předpovědí tomu nebude v budoucnu jinak. Možným řešením může být uplatňování principů age managementu, jehož opatření by měla přispět ke zvýšení míry zaměstnanosti starších osob. Jedná se o opatření týkající se zejména vzdělávání, pracovních podmínek, flexibilního zaměstnávání a péče o bezpečnost a zdraví při práci. Dle výsledků měření LEA se zájem o problematiku zaměstnávání starších osob a jejich postavení na trhu práce v poslední době zvýšil a age management jako koncept je firmám znám, jeho postupy však zatím nejsou v dostatečné míře součástí HR strategií firem.
|