|
|
Odsun Němců ze Sušicka
Lukešová, Dagmar ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na jednu ze stěžejních událostí, která provázela první poválečné roky v Československu, a sice odsun německých obyvatel. Pozornost je věnována území bývalého okresu Sušice v jihozápadních Čechách, kde žila početná německá menšina. Samotná Sušice byla vždy městem s převážně českým obyvatelstvem a ani nebyla po roce 1938 přičleněna k Německé říši. Hranice se však nacházela těsně za městem a v mnoha obcích spadajících do okresu byl silný germánský vliv. Po roce 1945 to byl právě Okresní národní výbor Sušice a Místní národní výbor Sušice, který řešil otázku vysídlení Němců. Během roku 1946 a počátkem roku 1947 probíhal organizovaný odsun německých obyvatel z této oblasti. Vysídlení proběhlo ve dvanácti hlavních transportech. Na konci čtyřicátých let probíhal ještě tzv. dodatečný odsun. Většina německých obyvatel se usídlila těsně za hranicemi v Bavorsku a bavorských lesích. Šumava v poválečných letech zaznamenala velký úbytek obyvatelstva a vzhledem k tomu, že nešlo o příliš atraktivní oblast z hlediska obživy ani přírodních a povětrnostních podmínek, mnoho vysoko umístěných šumavských obcí zcela zaniklo. Zbytky zaniklých vesnic a osad můžeme pozorovat na mnoha místech šumavských lesů dodnes. KLÍČOVÁ SLOVA Odsun Němců, okres Sušice, 1945-1947, poválečné dějiny
|
|
| |
|
|
Obraz z let 1948, 1953 a 1968 na stránkách karlovarského tisku
Gűttnerová, Kristýna ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce "Obraz let 1948, 1953 a 1968 na listech karlovarského tisku" se zabývá analýzou vybraných článků z periodik, která v těchto letech vycházela v Karlových Varech. V roce 1948 to byly listy Budovatel - List Čs. sociální demokracie a Jednota - List pracujících hraničářů. V roce 1953 sledujeme list Stráž míru a Karlovarský kraj. Vybrané články podrobně popisujeme z hlediska obsahu a tematického zaměření a hledáme v nich odpovědi na otázky, které jsme si ustanovili v teoretické části. V roce 1948 v textech hledáme zmínky např. o odsunech Němců, osidlování pohraničí nebo o únorovém komunistickém převratu. V listech z roku 1953 sledujeme informování o úmrtí J. V. Stalina a Klementa Gottwalda. Dále v textech hledáme zmínky o měnové reformě. Práce si klade za úkol přiblížit historické prostředí Karlovarského kraje, ve kterém výše zmíněná periodika vycházela.
|
|
|
Zpětné osídlení Sedlčanska po 2. světová válce
Pištěk, Lukáš ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Cílem této práce je postihnout problémy navracejících se obyvatel Sedlčanska z vyhnanství a zasadit tuto problematiku do kontextu vývoje (1945-1950) jmenovaného území. V práci je využito zejména primárních (archivních) pramenů, na kterých je bakalářská práce založená. KLÍČOVÁ SLOVA Sedlčany, Sedlčansko, Druhá světová válka, život na Sedlčansku 1945-1950, volby 1946, počátky kolektivizace
|
|
|
Odsun sudetských Němců v literatuře 20.století
Vrbatová, Lenka ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce mapuje literární obraz odsunu sudetských Němců v české próze druhé poloviny 20. století. Na příkladech vybraných románů sleduje, jak se vlivem dobové ideologie a proměňující se kolektivní paměti napříč více než šesti desetiletími vyvíjel literární obraz Němců, vztah k pohraničním oblastem a samotnému aktu vysídlení, stejně jako literární zpracování české národnostní otázky a identity.
|
|
|
Odsun Němců z Karlovarska 1945-1947
Slámová, Jana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tématem této bakalářské práce je odsun Němců z Karlovarska v letech 1945 - 1947. Práce zkoumá především dobu po druhé světové válce, kdy bylo Karlovarsko osídleno převážně německými obyvateli. V první části práce nastíním charakteristiku doby, která předcházela vývoji událostí, za kterými stojí nástup Adolfa Hitlera. Dále se budu zabývat prvními myšlenkami odsunu, které byly zformulovány prezidentem v exilu Edvardem Benešem a následnou nenávistnou atmosférou, která vedla k odplatě za roky útisku Německem a která ovládla celý český národ. Ráda bych se zabývala příčinami, průběhem i důsledky, které vedly k vysídlení německého obyvatelstva z Československa. Cílem bakalářské práce je prozkoumat především období od roku 1945 - 1947, ale také období první republiky a život židovského obyvatelstva v pohraničí západních Čech. Klíčová slova Odsun Němců, Židé, Československo, Mnichovská dohoda, Druhá světová válka, Karlovarsko, Mariánské Lázně, Drmoul
|
|
|
Odsun Němců z Liberecka
ČIHULOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá tématem odsunu Němců z Liberecka. V práci jsou uvedeny fáze odsunů, jež na území Liberecka proběhly a co k nim vedlo. V práci jsou také zmíněny internační tábory, do kterých byli Němci vysídleni předtím, než byli odsunuti. Práce také poukazuje na odkaz odsunu Němců z Liberce v beletrii, kde je na situaci odsunu nahlíženo z pohledu vysídlených Němců. Zmíněna je i otázka Lužických Srbů.
|
|
|
Ekonomicko-sociální důsledky odsunu německého obyvatelstva na oblast jižních Čech v letech 1945-1955
Jiřík, Jan ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Odsun německých obyvatel je historicky největším transferem, který se udál na území České republiky. Tato bakalářská práce zkoumá ekonomické a sociální důsledky transferu v letech 1945 - 1955, se zaměřením na jižní Čechy. Hlavním cílem práce je konkretizovat a zhodnotit sociální a ekonomické důsledky. V teoretické části je popsán vývoj česko-německého soužití od období první republiky, včetně schválení, průběhu a vyčíslení odsunu, který jej zakončil. Analytická část hodnotí sociální dopady na příkladu osídlování vybraných obcí, ekonomické na případové studii vybraných podniků, se zaměřením na stav zaměstnanců. Stanovenený osídlovací cíl byl v období 1945-1955 splněn pouze u okresních měst a obce Větřní, v měnších obcích v pohraničí nikoliv. U zkoumaných podniků se odsuny projevily snížením počtu zaměstnanců, avšak důsledky měly jiné vyústění, vzhledem k rozdílnému řešení situace.
|
|
|
Postoje pamětníků k poválečnému odsunu Němců z Československa
Bělohlavová, Eliška ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Práce je tematicky zaměřena na problematiku postojů pamětníků k poválečnému odsunu Němců z Československa. Jejím cílem je představit, jaké postoje zaujímají vybraní pamětníci, kteří byli očitými svědky válečných a poválečných událostí, k této problematice, zjistit, proč zaujímají právě daný postoj, a zda se tento postoj v průběhu let nějakým způsobem změnil. Tato diplomová práce je rozdělena na kontextuální část, kde analyzujeme relevantní literaturu a tvoříme obraz kontextu doby, která předcházela odsunu, i doby odsunu samotného ve světle nacionalistického fenoménu. Druhou část práce představuje kvalitativní výzkum, empirické šetření. Pro výzkum byl zvolen biografický přístup a jako metoda sběru dat narativní a narativní polostrukturované rozhovory. Výzkum i jeho následná analýza je proveden na základě metodologické literatury.
|
|
|
Spravedlnost nebo odplata? Odsun Němců po druhé světové válce. Partyzánský lidový soud v Lanškrouně.
Kubíčková, Daniela ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce popisuje jednu z doposud opomíjených kapitol českých moderních dějin, konkrétně fungování lidových soudů a otázku divokých odsunů. Práce je kvalitativní studií užívající analytické a statistické prvky. Práce zkoumá a porovnává údaje uvedené jak v primárních, tak v sekundárních zdrojích. Jejím cílem je vytvoření plastického obrazu toho, co se odehrálo v květnových dnech roku 1945 na lanškrounském náměstí. Práce navazuje na výzkum, věnující se bezprostředně poválečnému období. V několika měsících na přelomu jara a léta 1945 se (nejen v Československu) odehrály změny, které nenávratně změnily strukturu společnosti. Vlny migrace, nejrozsáhlejší v novodobé Československé historii, ovlivnily hospodářské, politické, kulturní a mezilidské vztahy a tím i celkový ráz společnosti. Prvotní euforie z osvobození se velmi rychle změnila na všeobecně projevovanou nenávistí vůči Němcům, kolektivně vnímaným jako viníci válečných hrůz. Odsunům organizovaným ze strany československé vládní garnitury předcházely rovněž útěky, vyhánění a "lidová" odplata. Transferem Čechů do pohraničních oblastí zde vzniklo kulturně i národnostně jednotného pohraničí, které dlouhodobě poznamenalo vnitřní uspořádání státu a také zásadním způsobem ovlivnilo česko-německé (i česko-rakouské) vztahy. České i německé...
|
host ::
RSS.