|
Nietzscheho vůle k moci
Štolc, Jaroslav ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na potenciální vztahy mezi filosofií Friedricha Nietzscheho a ideologií nacismu. S přístupem, který zdůrazňuje komplexnost a široký rozměr tohoto problému, se práce snaží analyzovat Nietzscheho texty a interpretovat je v kontextu nacistické ideologie. Práce je strukturována do čtyř kapitol, které se zaměřují na Nietzscheho filosofické koncepty, etiku, kritické pohledy na jeho filosofii od jiných autorů a politické aspekty jeho etiky. Klíčovým bodem je Nietzscheho etika a její potenciální souvislosti s nacismem. Tato práce se pokouší poskytnout hlubší a objektivnější pohled na Nietzscheho filosofii, a tím přispět k lepšímu chápání jeho díla a možných souvislostí s nacistickou ideologií.
|
| |
|
Philosophical Perspective in John Fowles' The Collector
Dlasková, Barbora ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá knihou Sběratel, napsané britským spisovatelem Johnem Fowlesem. Pohled na knihu je z filosofické perspektivy, zejména z pohledu Existencialismu. Teoretická část poskytuje přehled filosofických postojů a témat, které jsou následně rozebrány v části praktické. Praktická část se soustředí na hlavní postavy románu, Mirandu Grey a Ferdinanda Clegga a jejich odlišné životní postoje. Miranda je vnímána jako hrdinka Existencialismu, připravená na autentický život a Ferdinand jako představitel Nihilismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Nietzche a dnešek
Koláček, Václav ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
První část této práce si dává za úkol osvětlit Nietzscheho základní pojmy jako je "vůle k moci", "nadčlověk" a "věčný návrat téhož", aby bylo co nejpříměji pochopeno jádro jeho základních filosofických pohledů. Toto porozumění je nutným předpokladem pro druhou část, jejímž záměrem je poukázat na souvislosti Nietzscheho s dnešní dobou, čímž se otevírá otázka po étosu. Ve třetí části se autor zabývá ontologickou diferencí a jejími souvislostmi ve vztahu k dnešnímu člověku, avšak étos u myslitele nakonec nenachází, a tak se propracovává ke čtvrté části, jedinému možnému relevantnímu kroku v před, a sice hledání etiky v prameni každého člověka jako východiska z postmoderního nihilismu. Cílem práce je ukázat nejen na to, že Nietzsche zbořil etické hodnoty institucemi mocenskými dlouho vštěpované, ale zároveň tímto zbořením vytvořil most k hledání sebe sama, což je úkol, ke kterému ani postmoderna zatím nedozrává, avšak prostředí je zde již připraveno.
|
| |
| |
|
Člověk ve světle vědy
Houdek, Tomáš ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent) ; Prázný, Aleš (oponent)
Práce se věnuje pojetí vědy ve vrcholném a pozdním myšlení Friedricha Nietzscheho v kontextu jeho chápání člověka, lidského světa a možnosti jejich vědeckého poznání. Problematiku vědy a obecně poznání klade do souvislosti s významnými motivy Nietzschova myšlení: problémy morálky, přehodnocení všech hodnot, pozice "mimo dobro a zlo", lidské svobody, tělesnosti, motivem nadčlověka, asketickým ideálem a mnohými dalšími. Zvláštní pozornost je věnována problematice pravdivosti v kontextu Nietzschova postoje k idealismu. Klíčová slova Člověk; věda; nadčlověk; Nietzsche; morálka; poznání; pravda; omyl; intelekt; tělo; vůle k moci; pud a instinkt; vývoj; idealismus; nihilismus; amor fati; mimo dobro a zlo; svoboda; asketický ideál.
|
| |
|
Problematika nihilistické mládeže s bohémským způsobem života
Karasaridu, Klára ; Oravcová, Anna (vedoucí práce) ; Orcígr, Václav (oponent)
nihilistickým myšlením a bohémským způsobem života, kteří jsou věkově dospělí, ale stále u nich přetrvávají prvky adolescence a nemohou nebo se nechtějí dostat do poslední fáze dospívání. Výzkum byl prováděn kvalitativním přístupem s užitím polo strukturovaných rozhovorů. Respondenti byli oslovování pomocí metody sněhové koule. Dle výpovědí respondentů měl na jejich životní styl a prodlužování mládí vliv školní systém, který jim nevyhovoval. Dále pak rodina a to především velmi přísný či volný styl výchovy. Důležitý pro respondenty byl pak také vztah ke společnosti a nadměrné užívání alkoholu a drog už od brzkého věku. Tyto prvky do značné míry ovlivnily myšlení a život zkoumané skupiny a mo touze prodloužit si mládí.
|
|
Obraz člověka ve filosofii Friedricha Nietzscheho
ROŠINCOVÁ, Eva
Nietzschovo dílo je kritikou dosavadního způsobu filozofování jako toho, co odvádí člověka od hlavních problémů. Je nutno zabývat se především lidským životem a z něho odvodit to, co jej určuje, co určuje svět. Lidský život je ovládán vůlí k moci, záleží ovšem na tom, zda si to člověk uvědomuje a zda se tímto uvědoměním řídí. Dosud se člověk řídil pouze iluzemi, které často považoval za pravdu. Vůle k moci předurčuje vývoj člověka k vyššímu stupni k nadčlověku. Nadčlověk je schopen realizovat onu vůli k moci, stává se bytostí zcela svobodnou, ovládající vše, co je v jeho dosahu i lidstvo. Nadčlověk se řídí vlastním prospěchem, vytváří si novou morálku, v níž platí, že dobré je to, co je užitečné pro život nadčlověka. Stávající lidstvo hledá ve své slabosti oporu ve víře v Boha. Teprve nadčlověk je schopen se této nadvlády zbavit, neboť pro něho je Bůh mrtev. Život je tím, co neustále vzniká a zaniká ve svých jednotlivých projevech. Chod světa je určen principem věčného návratu, který ovšem nadčlověk přijímá.
|