|
|
Proměny konceptu neutrality v teorii a praxi vybraných evropských států
Mikušková, Radka ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Pulgret, Miroslav (oponent)
Proměny konceptu neutrality v teorii a praxi vybraných evropských států Abstrakt Práce se zabývá komparací tří evropských neutrálních států - Švédska, Švýcarska a Rakouska, konkrétně vznikem konceptu neutrality daných států a zejména proměnami politik neutrality v průběhu času. Komparované státy byly vybrány proto, jelikož se u nich původ vzniku neutrality liší. V práci je zkoumáno, k jakým proměnám politiky neutrality v průběhu času došlo, a zda se tak stalo pouze na základě nových hrozeb v mezinárodním prostředí, které byly aktuální po konci studené války, kdy se mezinárodní prostředí transformovalo z bipolárního uspořádání v multipolární. V práci bylo potvrzeno, že opravdu konec studené války měl markantní vliv na změny konceptů neutrality, které se díky novým hrozbám ve světě proměnily u všech komparovaných států.
|
|
|
Åland Islands - autonomy and the road to it
Juhás, Tomáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Ålandské ostrovy - autonómia a cesta k nej Tomáš Juhás 2013 Abstrakt Práca sa zaoberá tzv. Ålandskou otázkou, fínsko-švédskym sporom o Ålandské ostrovy z obdobia konca prvej svetovej vojny, definitívne vyriešeným Spoločnosťou národov ponechaním ostrovov Fínsku pod podmienkou udelenia autonómie a potvrdením ich demilitarizácie. Cieľom práce je zodpovedať, prečo bolo prijaté práve dané riešenie a to pomocou analýzy záujmov a postojov jednotlivých strán sporu. Práca operuje s dvomi polohami Ålandskej otázky. Prvá je vojensko-strategická a sa týka ich neutrality. Z baltického pohľadu sú ostrovy v prípade vojnového konfliktu mimoriadne výhodne umiestneným územím. Z tohto dôvodu boli Ålandy už od roku 1856 demilitarizované a neutralizované a záujmom všetkých zainteresovaných bolo, aby to tak ostalo. Druhou polohou je poloha etnická a jej podstatou je otázka, komu majú ostrovy patriť. Obyvateľstvo ostrovov je švédsky hovoriace a prejavilo vôľu pripojiť ostrovy k Švédsku. Fínsko však tento stav nechcelo dopustiť. Zákulisné rokovania zainteresovaných strán trvali dlhú dobu a nakoniec sa preniesli pred Radu Spoločnosti národov, ktorá v konečnom dôsledku rozhodla v de facto fínsky prospech. Táto pro-fínskosť bola, ako práca zisťuje, daná kombináciou momentálnych a štrukturálnych dôvodov, okrem iných fínskou vojenskou...
|
|
|
Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře
Burda, Tomáš ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce "Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře" se zabývá úlohou Švédska ve vojenské dimenzi společné bezpečnostní politiky Evropské unie. Práce využívá koncept integračního dilematu, který tvoří základ teorie integrační politiky států zformulované Nikolajem Petersenem. Práce vychází z Petersenovy premisy, podle níž všechny státy zapojené do integrace dříve či později pocítí integrační dilema dané obtížnou volbou mezi zachováním autonomie a uplatněním vlivu na ostatní účastníky. Závažnost integračního dilematu se dle Petersena u jednotlivých států liší, neboť závisí na jejich ovlivňovacím potenciálu, citlivosti na vnější tlaky a na stupni jejich identifikace s ideovými zdroji integrace. Petersen tvrdí, že při řešení zmíněného dilematu národní vlády nejpravděpodobněji využijí adaptační strategie příznačné pro politický styl vyvažování. Petersen rovněž předpovídá, že země vyznačující se vysokou citlivostí na vnější tlaky, omezeným ovlivňovacím potenciálem a odstupem vůči étosu evropské integrace budou integrační dilema vnímat jako zvlášť závažné. Podle Petersena lze tedy předpokládat, že politika těchto zemí bude zahrnovat i strategie příznačné pro podřizování se či pasivitu. Petersenovy hypotézy jsou ověřovány analýzou integrační politiky praktikované Švédskem, které lze pokládat...
|
|
| |
|
|
Příčiny proměny finské zahraniční politiky na přelomu 80. a 90. let
Žilka, Jakub ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem finské zahraniční politiky ve druhé polovině 80. a první polovině 90. let. Zvláštní důraz v tomto procesu klade na to, jakým způsobem byla zahraniční politika Finska ovlivněna Sovětským svazem. Analyzuje také další faktory, které výrazně ovlivnily změnu směřování finské zahraniční politiky. Finsko se pro zajištění vlastní bezpečnosti drželo politiky neutrality, zároveň však muselo udržovat nadměrně dobré vztahy se Sovětským svazem jako preventivní bezpečnostní opatření. Nicméně s posunem, který v Sovětském svazu proběhl po nástupu Michaila Gorbačova, se začala měnit i dynamika sovětsko-finských vztahů. Finsko začalo vystupovat více jako suverénní národ, i tak se ale drželo opatrného přístupu. Dalším výrazným faktorem ovlivňujícím finskou zahraniční politiku se stala rychle postupující integrace zemí Evropských společenství. Hrozilo, že po vybudování jednotného trhu a politické unie těchto států zůstanou ostatní izolované a v nevýhodném postavení. Začátkem 90. let se díky rozpadu Varšavské smlouvy, východního bloku a následně i Sovětského svazu změnil mezinárodní systém. Během rozpadu Sovětského svazu se změnily i finsko-sovětské, resp. ruské, vztahy. Jako následek těchto faktorů pak země v roce 1992 redefinovala dosavadní politiku neutrality na politiku...
|
|
|
Význam neutrality Švýcarska za druhé světové války (mezinárodněpolitický aspekt)
Jandová, Zuzana ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce analyzuje význam a přínos švýcarské neutrality za druhé světové války, jak pro samotné Švýcarsko, tak i pro obě bojující strany. Země byla během války obklíčena územím, jež spadalo pod německý vliv a tak bylo Švýcarsko nuceno s Říší značně spolupracovat. Nejen tato situace ale i závislost na zahraničním obchodu nutily zemi obchodovat převážně se svým severním sousedem. Své role neutrálního zprostředkovatele se Švýcarsko nemohlo zhostit, neboť Spojenci odmítli uzavřít jakoukoliv formu míru s Německem. Práce se dále zabývá otázkou, zda si Švýcarsko za války neutralitu vůbec zachovalo, proč zůstalo ušetřeno Hitlerových výbojů a jaký je pohled na jeho neutralitu z morálního hlediska.
|
|
|
Evropská unie, vzorné Finsko a váhavé Švédsko – minulost nebo realita?
Nedvědová, Anna ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Evropská unie je v současnosti jedním z nejvýznamnějších integračních seskupení na světě, sdružujícím už 28 relativně odlišných států, které také k integraci odlišně přistupují. Tato bakalářská práce zkoumá přístupy dvou z členských států Unie, Finska a Švédska. Cílem je rozhodnout, zda je i v současnosti platná častá percepce Finska jako vzorného a Švédska jako zdráhavého člena EU, a to v kontextu jejich přístupu ke Společné bezpečnostní a obranné politice. Teoretickým rámcem pro toto zkoumání je liberální mezivládní přístup Andrewa Moravcsika a především jeho část věnující se národním preferencím. Na vymezení teoretických východisek navazuje charakteristika identit Finska a Švédska a následně zhodnocení dosavadního průběhu evropské integrace v těchto státech. Třetí část se věnuje aktivitám Finska a Švédska v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky EU.
|
|
|
Postavení Švýcarska v mezinárodních vztazích
Králová, Kateřina ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá vývojem postavení Švýcarska v mezinárodních vztazích. Cílem práce je analyzovat okolnosti vzniku a vývoje trvale neutrálního malého státu, jejich vliv na současnou pozici země a především význam země v současném mezinárodním systému. Všechny malé státy usilují o efektivní bezpečnostní strategii za přijatelné náklady s vysokým stupněm bezpečnosti. Švýcarsko je státem s marginálním vlivem na dění na mezinárodněpolitické scéně a hledá možnosti uplatnění neutrality v současném uspořádání. Práce je členěna do čtyř kapitol, první definuje malý stát a neutralitu, včetně její kodifikace a vymezení práv a povinností. Další tři části se zaměřují na specifický případ švýcarské trvalé neutrality, na její vývoj, ohrožení a možné budoucí směřování státu. Důležitou součástí závěrečné kapitoly je kritika neutrality a možná cesta, kterou se Švýcarsko může vypravit, aby si udrželo trvale neutrální status.
|
|
|
Small states in international relations: a comparison of the foreign policy of Switzerland and Denmark
Minarovič, Tomáš ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Přestože v minulosti poutaly pozornost ostatních států především velké státy a velmoci, neplatí to tak úplně i v dnešní době. Malé státy hrají stále důležitější roli na poli mezinárodních vztahů a poutají stále větší pozornost větších států, mezinárodních organizací, politiků či výzkumných pracovníků v oblasti mezinárodních vztahů. Bakalářská práce popisuje definici a chování malých států se zaměřením na jejich zahraniční politiku. Na příkladu dvou malých států - Švýcarska a Dánska - komparuje jejich základní cíle zahraniční politiky a zahraničně-politické nástroje. Těmito nástroji jsou diplomacie, ekonomické prostředky, neutralita a bezpečnostní politika.
|
|
|
Švýcarská neutralita na počátku 21. století
Krčmářová, Michaela ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá neutralitou Švýcarska. Švýcarsko je stát, který praktikuje politiku neutrality nejdéle na světě. V úvodní části jsou vymezeny pojmy neutralita, bezpečnost a válka. Druhá část této práce je věnována historickému vývoji neutrality ve Švýcarsku. Vzhledem k téměř pětisetleté praxi neutrality v tomto státě je pochopení její historie důležité pro současnou podobu neutrality ve Švýcarsku. Neutralita není neměnný koncept, ale vyvíjí se spolu s vývojem společnosti a světa. Reaguje také na některé velké světové události, jako například na obě světové či studenou válku. Velkých změn se dočkala zejména na přelomu 90.let, tedy po skončení studené války. Je zde ukázán i vývoj vztahu Švýcarska k některým mezinárodním organizacím, které neodporují jeho neutralitě. Součástí této práce jsou také doktrinální dokumenty, ve kterých je švýcarská neutralita zakotvena.
|
host ::
RSS.