Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Přechod k demokracii v Československu v roce 1989 z hlediska teorie tranzice
Mandíková, Darina ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Přechod k demokracii v Československu v roce 1989 z hlediska teorie tranzice" je analýzou Československého přechodu k demokracii v roce 1989. Autor analyzuje komunistický režim v Československu a následný vývoj po roce 1989 a snaží se o zachycení obecnějších politologických aspektů, kterými jsou vedle teorie tranzice i strategie aktérů změny, analýza všech významných činitelů a faktorů změny. Proto jsou v první, teoretické, části práce uvedeny politologické teorie (teorie nedemokratických režimů, teorie tranzice, použity teorie Juana J. Linze, Carla J. Friedricha, Alfreda Stepana, Samuela Huntingtona a dalších relevantních autorů), které jsou později aplikovány na československý komunistický režim a na následný přechod k demokracii. Práce je zaměřena na aplikaci teorie přechodů na Československo se zaměřením na problematiku počtu tranzicí. Cílem práce je vysvětlení (opřeno o názory např. Caroly Skalnik Leff, Soni Szomolanyi či Jana Rychlíka), že v Československu proběhlo tranzicí více, a to nejen politická, ale i ekonomická a národní, ústící nakonec v rozpad Československa. Z tohoto důvodu je část práce věnována vývoji česko-slovenských vztahů, souvislosti mezi přechodem k demokracii a následnému rozpadu Československa v roce 1992.
Politické systémy a jejich výuka v občanské výchově na základní škole.
Rund, David ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na politické systémy a jejich výuku v občanské výchově na základní škole. V teoretické části práce je čtenář seznámen s historickým vývojem myšlenky demokracie od antického Řecka a Říma, přes rozvoj parlamentarismu ve Velké Británii až po rozšiřování politických práv v Evropě, která tvoří základ demokratických politických institucí, jež jsou v práci podrobněji rozebrány. Takto vymezené politické instituce jsou v druhé polovině teoretické části dány do protikladu k nedemokratickým systémům. V této části práce je představen vývoj těchto režimů a jejich teoretické vymezení vůči demokracii. Jednotlivé nedemokratické systémy jsou klasifikovány a představeny na příkladech existujících nebo zhroucených států. Praktická část diplomové práce se věnuje následně teoretickému vymezení výuky politických systémů v Rámcovém vzdělávacím programu, které se uskutečňuje v předmětu Výchova k občanství a v průřezovém tématu Výchova demokratického občana. Teoreticky nabyté znalosti jsou v druhé půli praktické části převedeny do návrhu čtyř vyučovacích bloků, ve kterých se žáci postupně seznamují s demokratickými institucemi na úrovni spolu, obce a státu. Vyučovací bloky jsou doplněny o řadu didaktických aktivit, jejichž prostřednictvím, se žáci seznamuj daným tématem na jednotlivých...
Fenomén internetové svobody v kontextu současných politických režimů - Srovnávací analýza Čínské lidové republiky, Spojených států amerických a Ruské federace na základě šetření organizace Freedom House a jejích studií Freedom on the Net 2011 až 2015
Ali, Sabina ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Práce pojednává o tom, jak si na poli svobody internetu vedou největší světové velmoci Spojené státy americké, Ruská federace a Čínská lidová republika. Předmětem zkoumání bude snaha odhalit, jak a do jaké míry tyto země omezují či chrání právo na svobodu vyjádření svých občanů na internetu. Výsledná data by měla odhalit, či vyvrátit významné nesrovnalosti mezi charakterem politických režimů, které vybrané země reprezentují, a jejich reálnou praxí uplatňovanou směrem ke svobodě slova na internetu. Předmětem analýzy je srovnání údajů k těmto vybraným zemím, které uvedla ve svých reportech Freedom on the Net 2011 - 2015 mezinárodní nezisková organizace Freedom House. Data jsou v práci podrobena srovnání pomocí souhrnných grafů a tabulek, které pomohou názorně zmapovat vývoj chování jednotlivých zemí v čase. Práce je doplněna kapitolou věnovanou historickému vývoji internetu, na základě které je patrné, kdo stál u jeho zrodu a má na jeho dnešní podobu zásadní vliv.
Druhá československá republika v teoretické perspektivě
Duraj, Matouš ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tato práce se bude zabývat tématem druhé československé republiky coby případu autoritářské situace, která předchází autoritářskému režimu. Režim druhé republiky bude srovnáván s podobnými případy v podobě meziválečného Portugalska a Rakouska. Budou zde zkoumány podmínky vzniku demokracie a jejího udržení, vliv jednotlivých proudů nedemokratické pravice na zhroucení demokracie, autoritářskou situaci a budování autoritářského režimu. Nakonec bude ještě rozebráno přejímání prvků fašistického politického stylu jednotlivými probíranými režimy.
Fenomén digitální propasti v době rozvoje demasifikovaných médií
Pečiva, Martin ; Očko, Petr (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Závěrečná práce se zabývá zmapováním využití síťových médií jako jednoho z nástrojů politické komunikace během událostí, které jsou nazývány arabské jaro (arabské revoluce). Vychází z hypotézy, že někteří lidé v nedemokratických zemích dokážou efektivně nakládat s informacemi a dokážou je efektivně šířit mezi sebou a za hranice své země pomocí síťových médií. To vše i přes to, že v těchto režimech existuje cenzura, omezení nebo blokace internetu. Přináší poznatky o tom, že využití síťových médií spočívá v tom, že pomáhají informovat okolní svět o dění v zemi, ve které probíhají protesty nebo nepokoje. Sociální sítě nesloužily k organizaci a koordinaci protestů, jak jim bylo v médiích často přičítáno. Síťová média fungovala spíše jako alternativní informační kanál směrem ven ze země.
Jednostranické režimy ve srovnání: Čína, Malajsie a Singapur
Klapal, Petr ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Diplomová práce Jednostranické režimy ve srovnání: Čína, Malajsie a Singapur se věnuje problematice nedemokratických režimů, ve kterých vládne jedna strana a které se legitimizují konceptem asijských hodnot. První část se podrobně věnuje nejvýznamnějším typologiím a přístupům ke zkoumání jednostranických režimů. V druhé části jsou představeny proměny a samotný koncept asijských hodnot, podle něhož je demokracie kvůli kulturní odlišnosti nevhodná pro asijské země. Další části jsou věnovány deskripci režimů v Číně, Malajsii a Singapuru, které jsou zařazeny do jednotlivých typologií. Cílem práce pak je ukázat, že asijské hodnoty nevysvětlují zrod těchto režimů ani jejich formy nedemokratické vládnutí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.