|
| |
|
|
Reasons for Relocating Capital Cities and Their Implications
Illmann, Erik ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
DŮVODY PŘESUNŮ HLAVNÍCH MĚST A JEJICH DŮSLEDKY Bakalářská práce Erik Illmann Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá procesem přesunů hlavních měst. Jejím cílem je vytvoření typologie důvodů, proč se hlavní města přesouvají. V první části práce jsou teoreticky popsána hlavní města a představeny teorie relevantní k jejich přesunům - teorie růstového centra (growth centre theory), teorie budování národa (nation-building) a teorie zkoumající vztah mezi hlavním městem, vzdáleností a konfliktem. V druhé části je prozkoumáno patnáct přesunů hlavních měst od roku 1900 a dva v současnosti uvažované přesuny. Na základě těchto případových studií dospívám k závěru, že existuje pět důvodů, proč se hlavní města přesouvají: 1. Nation-building důvody, 2. Rozšíření regionálního rozvoje, 3. Problémy hlavního města, 4. Snížení rizika povstání a 5. Rozhodnutí lídra.
|
|
|
Dilema ukrajinského národního projektu: vytváření nových národních mýtů
Shenshyn, Oleg ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Ukrajina postrádá efektivní politiku formování historické paměti. Z tohoto důvodu není ukrajinský národní projekt s to konsolidovat ukrajinskou společnost. Hlavní výzvou ukrajinského národního projektu je vypořádaní se s dilematem v otázce národních mýtů. Dilema spočívá ve volbě mezi mýtem o národně osvobozeneckém boji Ukrajinské povstalecké armády (UPA) a mýtem o Velké vlastenecké válce. Oba mýty zápasí nejen o důležité místo v panteonu ukrajinských dějin, ale také o společenské uznání. Tento zápas vedl k vytvoření protichůdných historických identit obyvatel Ukrajiny. Ukrajinská elita si díky rozdílům v historické identitě obyvatel země dlouhodobě upevňovala svou pozici, což do značné míry přispělo k fragmentaci identity podle regionálního klíče. Daná práce vysvětluje v širších souvislostech úlohu národních mýtů a zároveň analyzuje obsah klíčových historických mýtů v jeho různých interpretačních podobách.
|
|
|
Language policy as an instrument of nation-building: The case of Post-Maidan Ukraine
Viktora, Matyáš ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá otázkami jazykových politik a budování národa na Ukrajině po Majdanské revoluci. Z konstruktivistického pohledu jsou zde rozvíjeny teorie národa a jeho budování. Hypotézou je, že se ukrajinské elity pokoušejí přesvědčit příslušníky jazykových minorit, aby se re-identifikovali podle elitami prezentované vize národní a jazykové identity. Práce se zabývá identifikací s touto vizi mezi občany čtyř ukrajinských měst - Kyjeva, Dnipra, Užhorodu, a Oděsy. K ohodnocení úspěšnosti tohoto projektu je využita metoda dotazníku a analýzy jazykové krajiny. V této analýze jsou sledovány zprávy ve veřejném prostoru zvolených měst. Tyto zprávy jsou následně vytříděny na oficiální, komerční a neformální. Texty jsou analyzovány z pohledu kompozice výskytu jazyků. Podle tohoto výskytu lze sledovat, do jaké míry se obyvatelstvo ztotožňuje s oficiální jazykovou politikou, a tedy i s vizí elit o národní a jazykové identitě. Dotazník mezi ukrajinskými studenty češtiny slouží jako podpůrná metoda, která má za cíl zjistit, jak se respondenti staví k jazykové legislativě a idejím o používání jazyka v zemi. Ze získaných dat lze vyčíst, že v neformálních kontextech často dochází k ignoraci oficiální politiky a k užívání místně dominujícího jazyka, nezávisle na tom, zda je též jazykem státním.
|
|
|
Nation-Building v neuznaných státech: Případová studie, Podněsterská moldavská republika
Viktora, Matyáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Šisler, Filip (oponent)
Jednopřípadová studie se zabývá národní identitou obyvatel mezinárodně neuznaného de facto státu, který se nazývá Podněsterská moldavská republika. Práce vychází z konstruktivistického předpokladu, že každá národní identita je konstruktem, který je tvořen intelektuálními, politickými a jinými elitami. Práce hledá odpovědi na otázky, jestli existuje podněsterská národní identita, jakým způsobem ji místní elity a propaganda konstruují, na čem tuto identitu staví a jakých nástrojů v její konstrukci využívají. Práce je zahájena historickým exkurzem, který čtenáři přibližuje důležité události z historie PMR a Moldavska v kontextu vývoje jazykových a kulturních politik rusifikace a moldovanizace, které v oblasti používala správa carského Ruska a SSSR. Sledovány jsou také proměny v etnickém složení zkoumaného teritoria v závislosti na politiky řízené imigrace slovanského obyvatelstva. Tuto část následuje teoretická kapitola na téma konstrukce národní identity. Hlavní částí práce je identifikace nástrojů, které současný režim používá ke konstrukci identity: propaganda, politizovaná historiografie a jazyková politika. Tyto nástroje jsou v závěru srovnávány s předchozími politikami rusifikace a moldovanizace.
|
|
|
The Political Ideology in the Clash of Cultures: Language and Nation-Building
Oliynyk, Kateryna ; Eckertová, Eva (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
The aim of this thesis is to examine the relationship between language and nation-building. The research is based on critical analysis of nation, nationalism, nation-building and language ideology theories. These theories are applied in the case study: Language as a symbol of the Ukrainian national identity. In order to analyze the origins of such symbolism, the Ukrainian nation-building project is analyzed in historical and political context. In the case study the model of the Ukrainian nation-building is examined through the prism of language policy. This thesis outlines the shortcomings of current state language policy and suggests recommendations for its future improvement.
|
|
|
Dilema ukrajinského národního projektu: vytváření nových národních mýtů
Shenshyn, Oleg ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Ukrajina postrádá efektivní politiku formování historické paměti. Z tohoto důvodu není ukrajinský národní projekt s to konsolidovat ukrajinskou společnost. Hlavní výzvou ukrajinského národního projektu je vypořádaní se s dilematem v otázce národních mýtů. Dilema spočívá ve volbě mezi mýtem o národně osvobozeneckém boji Ukrajinské povstalecké armády (UPA) a mýtem o Velké vlastenecké válce. Oba mýty zápasí nejen o důležité místo v panteonu ukrajinských dějin, ale také o společenské uznání. Tento zápas vedl k vytvoření protichůdných historických identit obyvatel Ukrajiny. Ukrajinská elita si díky rozdílům v historické identitě obyvatel země dlouhodobě upevňovala svou pozici, což do značné míry přispělo k fragmentaci identity podle regionálního klíče. Daná práce vysvětluje v širších souvislostech úlohu národních mýtů a zároveň analyzuje obsah klíčových historických mýtů v jeho různých interpretačních podobách.
|
|
|
Reasons for Relocating Capital Cities and Their Implications
Illmann, Erik ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
DŮVODY PŘESUNŮ HLAVNÍCH MĚST A JEJICH DŮSLEDKY Bakalářská práce Erik Illmann Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá procesem přesunů hlavních měst. Jejím cílem je vytvoření typologie důvodů, proč se hlavní města přesouvají. V první části práce jsou teoreticky popsána hlavní města a představeny teorie relevantní k jejich přesunům - teorie růstového centra (growth centre theory), teorie budování národa (nation-building) a teorie zkoumající vztah mezi hlavním městem, vzdáleností a konfliktem. V druhé části je prozkoumáno patnáct přesunů hlavních měst od roku 1900 a dva v současnosti uvažované přesuny. Na základě těchto případových studií dospívám k závěru, že existuje pět důvodů, proč se hlavní města přesouvají: 1. Nation-building důvody, 2. Rozšíření regionálního rozvoje, 3. Problémy hlavního města, 4. Snížení rizika povstání a 5. Rozhodnutí lídra.
|
|
|
Budování Iráku po roce 2003
Aliová, Naďa ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce s názvem "Budování Iráku po roce 2003" bylo zpracování případové studie týkající se iráckého nation-buildingu v letech 2003 - 2011 a zodpovězení otázky, do jaké míry je tento proces úspěšný. Konceptuální zastřešení a východisko pro vyhodnocení úspěšnosti iráckého případu poskytuje analytický rámec německého politologa Jochena Hipplera. Práce je členěna do pěti kapitol. První diskutuje a vymezuje pojmy národ a nation-building. Obsahem druhé kapitoly zamýšlené jako nezbytné "uvedení do kontextu" je obecná etnicko-náboženská charakteristika iráckého obyvatelstva a stručný přehled historie iráckého státu do roku 2003. Následující tři kapitoly jsou již věnovány Hipplerovým komponentům úspěšného nation-buildingu (integrující ideologie, národní integrace, funkční státní aparát). Třetí kapitola zkoumá, zda je v Iráku přítomna národní identita, jíž jsou podřízeny identity partikulární (etno-sektářské), či nikoliv. Čtvrtá kapitola je věnována kurdskému regionu v kontextu širších kurdsko-iráckých vztahů a jejich implikaci pro proces národní integrace. Pátá kapitola rozebírá funkčnost státního aparátu z hlediska vládnutí, zajišťování bezpečnosti a poskytování základních služeb obyvatelstvu. V závěru práce shrnuje hodnocení úspěšnosti iráckého nation-buildingu v jednotlivých...
|
host ::
RSS.