|
| |
|
|
Reprezentace postavy v literatuře a ve filmu
HROUDOVÁ, Vanda
Tato bakalářská práce se zabývá reprezentací postavy v literatuře a ve filmu. Zaměřuje se na to, jak může být toho téma vysvětleno z hlediska naratologie nebo teorie fikce. Reflektuje zobrazení postavy v literatuře a ve filmu či faktuálních žánrech, Představené teorie jsou demonstrovány na konkrétních příkladech z oblasti literatury a filmu, které se zaměřují na tudorovskou dynastii.
|
|
|
Petr Stančík - Mlýn na mumie - komplexní narativní analýza
Kovářová, Iveta ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Píšová, Ina (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje komplexní narativní analýze románu Petra Stančíka Mlýn na mumie. Román byl vydán roku 2014 v nakladatelství Druhý domov. Analýza bude probíhat na dvou základních rovinách narativního textu - na rovině příběhu a rovině narativního diskursu. Na rovině příběhu se bude zabývat klíčovými událostmi, postavami a prostorem. V druhé části práce, kterou tvoří narativní diskurs, analyzuje kategorii času, vypravěče a fokalizace. Analýza bude zakončena poslední kapitolou o modelovém čtenáři. Jako sekundární zdroje byly využity především Naratologie kolektivu Kubíček, Bílek, Hrabal, publikace od Lubomíra Doležela, například Narativní způsoby v české literatuře a Heterocosmica, dále pak Sémantika narativního prostoru od Soni Šinclové a Tomáše Kubíčka, či publikace Vypravěč od Tomáše Kubíčka.
|
|
|
Výstavba fikčního světa fantasy ságy Píseň ledu a ohně
Kollárová, Veronika ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá fantasy ságou Píseň ledu a ohně amerického spisovatele G. R. R. Martina a rozborem jejího fikčního světa. Zkoumá její žánrové zařazení a zaměřuje se na prvky, kterými ze svého žánru vybočuje a kterými ho obohacuje. Prostřednictvím analýzy naratologického konstruktu díla se soustředí na hlavní principy výstavby fikčního světa a jeho specifické vlastnosti. Základní teoretický rámec pro rozbor ságy tvoří současné fikční světy, které nejsou označovány za fikční v tom smyslu, že by utvářely nějaký smyšlený narativ, ale vytváří nové narativní univerzum. To je vytvořeno tak, že pomáhá konstruovat další pokračování nebo narativní odbočky. Diplomová práce se současně zmiňuje o fenoménu transmediality, díky které se narativní univerzum nadále rozšiřuje a fikční svět se pak za její pomoci stává o to skutečnější.
|
|
|
Naratologická analýza románu Chiny Miévilla Král Krysa
Bečan, Martin ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Práce analyzuje literární debut britského autora Chiny Miévilla nazvaný Král Krysa. K analýze je využito zejména sémioticky/sémiologicky orientované naratologie a práce se tak opírá o postupy uvedené v dílech Rolanda Barthese, Tzvetana Todorova, Lubomíra Doležela a dalších, a dále vychází i z přístupů Gérarda Genetta, Seymoura Chatmana a Shlomith Rimmon-Kenanové. Analyzovány jsou základní kategorie z oblasti naratologie, tedy kategorie příběhu, vypravěče, postavy, prostoru (pojetí prostředí) a času.
|
|
| |
|
|
Komparace narativních postupů v textech žánru feature v Respektu a v New Yorkeru
Janauerová, Barbora ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Krobová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl analyzovat vyprávěcí postupy v textech žánru feature ve dvou časopisech. Žánr feature je delším žánrem publicistického charakteru, který na svých stránkách pravidelně uplatňují světová média a zvláště se hodí právě pro časopisy. Jde o žánr, který kombinuje prvky dvou čistých žánrů - reportáže a analytického článku. Práce má za cíl porovnání featurů v českém a americkém prostředí, kde má psaní tohoto žánru delší tradici. Prvním z nich je český týdeník Respekt a druhým je pak americký týdeník The New Yorker. Časopisy jsou vybrány proto, že šéfredaktor Respektu uvádí, že se New Yorkerem inspiruje. Výzkumnou metodou je narativní analýza. Analyzovanými kategoriemi jsou vypravěč, fokalizace, popis postavy a střídání reportážních a kontextuálních částí v textech žánru feature. Důležitou částí práce je zkoumání záměrů při používání určitých typů vypravěčů a fokalizace. Některé vyprávěcí postupy, typy vypravěčů a fokalizace použité v kontextu novinářských textů přispívají k dojmu objektivity, případně subjektivity vyprávění. Pomocí analýzy je zjišťováno, jak se liší a co mají společného featury v angloamerické časopisecké tvorbě a v českém prostředí.
|
|
|
Hyperrealismus Franka Tashlina: Neoformalistická analýza filmu Will Success Spoil Rock Hunter?
Koutesh, Marek ; Bláhová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Cílem této práce bylo provést analýzu filmu Will Success Spoil Rock Hunter? režiséra Franka Tashlina. Výchozím předpokladem je, že se tento snímek vymyká dobové hollywoodské tvorbě a užívá vysoce sebereflexivní postupy. K rozboru filmového díla jsem zvolil přístup neoformalistické analýzy, jejíž metodologii definovala Kristin Thompsonová v publikaci Breaking the Glass Armor: Neoformalist Film Analysis. V první části práce poskytuji teoreticko-metodologickou reflexi nástrojů neoformalistické analýzy. Následně přecházím k metodologii přístupu k filmové historii, ve které vycházím z knihy Roberta C. Allena a Douglase Gomeryho Film History: Theory and Practice a z konceptu klasického hollywoodského filmu. Další kapitola shrnuje dobový kontext a vlivy, které se podílely na podobě díla. V analytické části označuji za řídicí princip filmu obnažení popkulturních struktur a snažím se s pomocí nástrojů neoformalistického rozboru dokázat, jak se projevuje v různých složkách díla.
|
|
|
Srovnání fikčního světa počítačovách her a jejich literárních předloh
Kovaříková, Šárka ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se snaží přiblížit vztah literárního díla a počítačové hry. První část se věnuje vymezení počítačového žánru RPG a literárního žánru fantasy, s nimiž se v práci pracuje. Zamýšlí se nad tím, jaké aspekty vedou hráče k hraní počítačových her a jaké lze najít spojitosti mezi literárním dílem a počítačovou hrou. Zaobírá se také zážitkem a prožíváním hry a četby, přičemž se konkrétněji zabývá flow-efektem a konceptem zanoření. Stěžejní část práce zkoumá obě média z hlediska naratologie. Interpretace a analýza literárního díla Andrzeje Sapkowského Sága o zaklínači a počítačové hry Zaklínač 3: Divoký hon sleduje specifika výstavby příběhu u dvou odlišných médií prostřednictvím narativních figur (události, postavy, prostor) a jejich případných modifikací. V neposlední řadě jsou sledovány účely a způsoby těchto obměn a jejich vliv na recipienta.
|
|
|
The Catcher in the Rye and A Perfect Day for Bananafish - Motif analysis
Hancinová, Sabína ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Diplomová práca Kto chytá v žite a Deň ako stvorený pre banánové rybičky - analýza motívov sa zaoberá analýzou motívov v týchto dvoch dielach, ktorých autorom je J. D. Salinger. Analýza základných motívov týchto diel odhaľuje symboliku Salingerovho literárneho sveta, kde hlavnými témami sú detstvo, dospievanie či odcudzenie sa spoločnosti. Neodmysliteľnú úlohu pri predkladaní jednotlivých motívov majú hlavní hrdinovia, ktorí sú v týchto dvoch dielach veľmi výrazní a preto v tejto práci dostane ich analýza dosť priestoru. Teoreticky sa práca opiera o koncept motívu Borisa Tomaševského a naratologickú perspektívu Tomáša Kubíčka či Lubomíra Doležela. Okrem samotnej analýzy sa práca snaží zodpovedať otázky správnosti zaradenia románu Kto chytá v žite do žánru bildungsroman a zistiť, či Salinger vo svojich dielach skutočne idealizuje tému detstva.
|
host ::
RSS.