Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Neužitečné věci
Maloušková, Drahomíra ; Jeřábková, Edith (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Neužitečné věci. V malbě zátiší se dlouhodobě zabývám nejrůznějšími, více či méně trashovými předměty, přičemž čerpám ze zkušenosti se svým otcem, který trpí obsesivní kompulsivní poruchou hromadění věcí. Často se také obracím k objektům samotným. Můj zájem zároveň úzce souvisí s tím, jak je s pojmy předmět, objek a artefakt zacházeno v umění. Od tradice nápodoby skutečnosti, přes rady-made, po otázku technické reprodukovatelnosti či virtuální reality věcí. Jako ustřední motiv jsem vybrala část karoserie Tatry 613, která v sobě nese veškerou výpověď o ,,bezvýchodně neužitečné " situaci, ve které se nachází. Zároveň je to objekt monumentální a vizuálně velice estetický. Přece je však mým záměrem nespokojit se s principem redy-made. Otázku o uměleckém díle, jako zprostředkovateli umění a jeho zdánlivě neužitečném produkování a reprodukování se, se chci pokusit rozvířít dalším takovým sporným aktem. Proto vytvářím tomuto objektu kartonovou kopii 1:1, klasickými modelářskými postupy, čímž bude zmnožená nejen estetická stránka věci, ale i samotná neužitečná situace. Narozdíl od kovové karoserie, ta papírová zcela ztrácí potenciál být někdy znovu použitelnou. A copak teprve znamená taková neužitečnost ve chvíli, kdy na tyto objekty začneme pohlížet, jako na umění.
Mediální vzory psychické odolnosti předškolního dítěte
Jeriová, Adéla ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Předložená práce se zabývá mediálními vzory psychické odolnosti předškolního dítěte. V teoretické části jsou zpracovány poznatky o vývojovém období předškolního dítěte, o sociálním učení a napodobování a psychické odolnosti jedince. Dále je věnována pozornost výkladu problematiky spjaté s médii, především účinkům mediální komunikace, dětskému televiznímu divákovi a modelovému učení skrze televizní vysílání. V empirické části byla provedena kvalitativní analýza osmnácti dětských animovaných pořadů. V rámci analýzy jsme zkoumali jednak náročné situace vyskytující se v daných pořadech, jednak způsoby zvládání (copingové strategie) těchto situací. Po jejich zhodnocení jsme dospěli k návrhu doporučení dětských pořadů, které jsou vhodné z hlediska možného vlivu na rozvoj psychické odolnosti předškolního dítěte ve smyslu self-efficacy, a porovnání české a zahraniční tvorby v tomto ohledu. KLÍČOVÁ SLOVA Psychická odolnost, self-efficacy, nápodoba, média, televize, animované pořady, kvalitativní výzkum
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Wittlich, Filip (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
Rozvoj sociálních dovedností u žáků s poruchou autistického spektra
Muchová, Marta ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Navazování sociálních vztahů nás provází po celý náš život a jsou pro nás zdrojem uspokojení. Zatímco však tyto sociální kontakty přináší pro zdravé děti radost, dětem s diagnózou poruchy autistického spektra jsou často oblastí velmi neznámou, plnou nejistot a obav. Sociální oblast je komplex několika oblastí, které spolu navzájem souvisí, a pokud tyto oblasti nebo některé z nich dítě nezvládá a nechápe je, nedokáže dobře fungovat v interakcích s ostatními lidmi. Mezi oblasti, které napomáhají dítěti získat vhodné sociální kompetence, patří komplex kognitivních, percepčních, motorických i emočních schopností. Proto je vhodné se během nácviku sociálních dovedností zaměřit na všechny tyto oblasti, abychom dosáhli co nejlepších výsledků. Tato diplomová práce se zabývá rozvojem sociálních dovedností u žáků s poruchou autistického spektra (PAS). Cílem práce je popsat metody a možnosti při intervenci žáků s poruchou autistického spektra v oblasti rozvoje sociálních dovedností, imitace i jemné motoriky a zhodnotit vývoj v jednotlivých oblastech. Diplomová práce je rozepsána do čtyřech kapitol. První kapitola pojednává o historii a vývoji terminologie poruch autistického spektra. Druhá kapitola se zaměřuje na sociální vývoj, imitaci, jemnou motoriku a hru u dětí s poruchou autistického spektra. Třetí...
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Wittlich, Filip (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
Mediální vzory rozvoje rovného vnímání minoritních skupin u dětí
Hanáková, Justina ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na mediální vzory rozvoje rovného vnímání minoritních skupin u dětí předškolního věku. V teoretické části pojednává v širším kontextu socializačního procesu o těch aspektech, které jsou v této souvislosti významné. Věnuje se tématu sociálního učení, postojů vůči minoritám a jejich utváření, masové komunikaci a jejich účinkům na děti předškolního věku. Empirická část se zabývá analýzou vybrané elektronické a tištěné mediální produkce určené českým dětem v předškolním věku, včetně porovnání rozdílů mezi českou a zahraniční produkcí. V rámci analýzy je zjišťována přítomnost či nepřítomnost takových mediálních vzorů, které by mohly mít vliv na utváření postojů českých dětí vůči minoritním skupinám. Následně je zhodnoceno, zda se mezi nalezenými vzory vyskytují takové, které by mohly mít potenciál pro působení na příjemce ve smyslu rozvoje rovného vnímání minoritních skupin.
Mediální vzory psychické odolnosti předškolního dítěte
Jeriová, Adéla ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Předložená práce se zabývá mediálními vzory psychické odolnosti předškolního dítěte. V teoretické části jsou zpracovány poznatky o vývojovém období předškolního dítěte, o sociálním učení a napodobování a psychické odolnosti jedince. Dále je věnována pozornost výkladu problematiky spjaté s médii, především účinkům mediální komunikace, dětskému televiznímu divákovi a modelovému učení skrze televizní vysílání. V empirické části byla provedena kvalitativní analýza osmnácti dětských animovaných pořadů. V rámci analýzy jsme zkoumali jednak náročné situace vyskytující se v daných pořadech, jednak způsoby zvládání (copingové strategie) těchto situací. Po jejich zhodnocení jsme dospěli k návrhu doporučení dětských pořadů, které jsou vhodné z hlediska možného vlivu na rozvoj psychické odolnosti předškolního dítěte ve smyslu self-efficacy, a porovnání české a zahraniční tvorby v tomto ohledu. KLÍČOVÁ SLOVA Psychická odolnost, self-efficacy, nápodoba, média, televize, animované pořady, kvalitativní výzkum
Neužitečné věci
Maloušková, Drahomíra ; Jeřábková, Edith (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Neužitečné věci. V malbě zátiší se dlouhodobě zabývám nejrůznějšími, více či méně trashovými předměty, přičemž čerpám ze zkušenosti se svým otcem, který trpí obsesivní kompulsivní poruchou hromadění věcí. Často se také obracím k objektům samotným. Můj zájem zároveň úzce souvisí s tím, jak je s pojmy předmět, objek a artefakt zacházeno v umění. Od tradice nápodoby skutečnosti, přes rady-made, po otázku technické reprodukovatelnosti či virtuální reality věcí. Jako ustřední motiv jsem vybrala část karoserie Tatry 613, která v sobě nese veškerou výpověď o ,,bezvýchodně neužitečné " situaci, ve které se nachází. Zároveň je to objekt monumentální a vizuálně velice estetický. Přece je však mým záměrem nespokojit se s principem redy-made. Otázku o uměleckém díle, jako zprostředkovateli umění a jeho zdánlivě neužitečném produkování a reprodukování se, se chci pokusit rozvířít dalším takovým sporným aktem. Proto vytvářím tomuto objektu kartonovou kopii 1:1, klasickými modelářskými postupy, čímž bude zmnožená nejen estetická stránka věci, ale i samotná neužitečná situace. Narozdíl od kovové karoserie, ta papírová zcela ztrácí potenciál být někdy znovu použitelnou. A copak teprve znamená taková neužitečnost ve chvíli, kdy na tyto objekty začneme pohlížet, jako na umění.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.